"Jsem přesvědčen, že lupičům šlo právě o Himmlerův kordík," říká badatel Jaroslav Čvančara. Na místě anonymizovaného hrobu nacistického pohlavára byl s historiky i archiváři již několikrát.
"S identifikací hrobu pomohli němečtí badatelé a pamětníci. Ten hřbitov jsme ale navštívili kvůli významným německým osobnostem a při té příležitosti jsme se zajímali také o místo, kde je pohřben Heydrich, jehož v Praze zlikvidovali českoslovenští parašutisté Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem," vysvětluje Čvančara.
Německá média po krádeži minulý týden uvedla, že pachatel či pachatelé museli o místu uložení Heydricha vědět zřejmě z povolaných míst, neboť hrob byl po válce srovnán se zemí a anonymizován.
Hypotézy, že zlodějům šlo o Heydrichovy ostatky, badatel vylučuje. "Ani podle německé policie nebyla ostatně rakev otevřena," konstatuje badatel a odvolává se na velmi striktní Řádové zákony SS.
Právě v předpisech nacistů jsou zaneseny povinnosti esesmanů při zásnubách, sňatku, ale i pohřbu. Čvančara připomíná, že v případě, že je pohřbíván příslušník SS, jeho nejbližší nadřízený vezme z víka rakve čestný kordík zesnulého a položí na ni naopak ten svůj. Tento kordík je pak také i s rakví pohřben.
"Zlodějům šlo při otevření Heydrichova hrobu právě o ten čestný Himmlerův kordík SS. Proč by je měly zajímat ostatky Heydricha?" ptá se Čvančara.
Pro některé sběratele může mít Himmlerův předmět obrovskou cenu, kvůli jehož získání jsou ochotni podstoupit i nemalá rizika. Je to pro ně cenná válečná relikvie, stejně jako prsteny SS anebo medaile, řády či zbraně vojáků východní i západní fronty z let první a druhé světové války.
Bojovníci proti nacistům i stíhací esa
Berlínský Hřbitov invalidů je cennou kulturní památkou. Na konci druhé světové války byl vybombardován, takže z něj zbyla jen torza. Navíc jím v letech studené války procházela berlínská zeď, při jejíž stavbě byly zničeny hroby významných osobností německé historie.
Důstojnou podobu začal hřbitov získávat až po pádu železné opony počátkem devadesátých let. S výjimkou nacistických válečných zločinců byla obnovena většina hrobů.
Na tomto hřbitově je pochován například i Napoleonův odpůrce, generál Gerhard von Scharnhorst, který zemřel na zranění v Praze a byl původně pohřben v pražském Karlíně. Nebo i bojovníci proti nacistům, kteří byli na samém konci druhé světové války zavražděni zvláštním komandem SS, jako například plukovník Wilhelm Staehle.
Na Hřbitově invalidů leží i Werner Mölders, stíhací pilot německé Luftwaffe, který se zúčastnil španělské občanské, ale i druhé světové války. Letecké eso Mölders se stal prvním pilotem v historii, který překonal hranici sta sestřelů. Na stejném místě je pohřbený i Ernst Udet, letec a hrdina první světové války a pozdější generálplukovník v té druhé.
