Z Heydrichova hrobu se někdo pokusil odnést ostatky. Dle policie na místě nic nechybí

ČTK ČTK
15. 12. 2019 18:39
Z berlínského hrobu někdejšího zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha se někdo pokusil odnést ostatky tohoto válečného zločince. Válečný zločinec zemřel na následky zranění způsobených československými výsadkáři,
Reinhard Heydrich.
Reinhard Heydrich. | Foto: ČTK

Případ vyšetřuje policie, podle které v hrobu všechny ostatky zůstaly, napsal list Der Tagesspiegel. Německá média uvádějí, že pachatel či pachatelé museli o místu uložení Heydricha vědět zřejmě z povolaných míst, neboť hrob byl po válce srovnán se zemí a anonymizován.

"Otevření hrobu si povšiml jeden ze zaměstnanců hřbitova ráno 12. prosince," citoval deník Bild policejní mluvčí Heidi Vogtovou. Policie incident, který se stal v noci na 12. prosince, vyšetřuje jako trestný čin rušení klidu mrtvých. Za něj v Německu hrozí až tři roky vězení.

Případ má na starosti policejní oddělení pro politicky motivované delikty, jak poznamenal Der Tagesspiegel. Kdo za pokusem odnést Heydrichovy ostatky stál, ale zatím známo není. Německá média také uvedla, že pachatelé museli mít podrobné informace, kde přesně je na berlínském Hřbitově invalidů (Invalidenfriedhof) Heydrich uložen.

To, že Heydrich je pohřben právě tam, lze snadno najít na internetu, zmiňuje se o tom i internetová encyklopedie Wikipedia, přesné místo hrobu ale oficiálně označeno není. Na webu je nicméně možné dohledat řadu příspěvků, na kterých je fotografie zbytku náhrobku, který je považován za Heydrichův.

Českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš se v rámci operace Anthropoid pokusili Heydricha zlikvidovat 27. května 1942. Útok sice přežil, ale nečistoty zanesené do ran vedly k sepsi. Heydrich zemřel 4. června 1942.

Nacisté v odvetě vyhladili obce Lidice a Ležáky a popravili řadu odbojářů a lidí, kteří jim pomáhali. Kubiš s Gabčíkem a dalšími spolubojovníky zemřeli 18. června po boji, když se odmítli vzdát a opustit vyzrazený úkryt v kryptě kostele svatých Cyrila a Metoděje.

Podobný incident s hrobem jako nyní se v Německu stal před necelými 20 lety. Levicoví radikálové tehdy v únoru 2000 otevřeli hrob nacisty Horsta Wessela a v prohlášení uvedli, že jeho lebku hodili do řeky Sprévy. Policie ale popřela, že by nějaké kosti zmizely, a uvedla, že to byl hrob Wesselova otce.

Wessel byl příslušníkem nacistických útočných oddílů SA a byl rovněž autorem pochodové písně Die Fahne hoch (Vlajku vzhůru), která je známá i pod názvem Píseň Horsta Wessela. Wessel byl v roce 1930 zavražděn komunisty, což nacistům posloužilo k jeho oslavování.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Hlavní soutěž filmového festivalu Febiofest vyhrál švédský film Charter režisérky Amandy Kernellové o matce hledající cestu ke svým dětem

před 1 hodinou

Platforma Rekonstrukce státu ocenila 21 politiků za boj s korupcí, vyzdvihla Michálka

Platforma Rekonstrukce státu ve čtvrtek ocenila 21 politiků, kteří se podle ní v končícím volebním období nejvíce zasloužili o prosazování protikorupčních zákonů v Parlamentu. Vyzdvihla zejména zásluhy poslance Jakuba Michálka (Piráti), dále pak Marka Výborného (KDU-ČSL) a Ondřeje Profanta (Piráti). Sdělila to ve čtvrtek mluvčí platformy Eva Hromádková.

Ocenění "Dělník protikorupční legislativy" udělila Rekonstrukce státu celkem devíti zástupcům Pirátské strany, třem lidovcům, dvěma Starostům a nezávislým, dvěma poslancům vládního hnutí ANO a jedné poslankyni vládní ČSSD, dále dvěma zástupcům ODS, jedné člence TOP 09 a jednomu senátorovi za klub SEN 21 a Pirátů.

„Poslancem, který za poslední čtyři roky nejvíce podporoval protikorupční opatření, je Jakub Michálek z Pirátské strany. Zasloužil se zejména o vylepšení nominačního zákona, zavedení informačního příkazu a aktivně usiloval o schválení novely zákona o státním zastupitelství," uvedla platforma.

Výborný podle Rekonstrukce státu vedle podpory řady důležitých opatření dlouhodobě bojoval za reformu exekucí, kterou Sněmovna schválila na začátku letošního léta. Profant zase prosazoval zejména přístup k informacím a digitalizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy