Požádali jsme o registraci vakcíny v Evropě, hlásí Rusové. Spletli si ale úřad

Helena Truchlá Helena Truchlá
2. 12. 2020 6:03
Ruská státní a provládní média minulý týden informovala, že tamní úřady chtějí vyrábět vakcínu proti koronaviru Sputnik V v Evropě. Údajně požádaly o její schválení Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA). Jenže tento úřad Evropské unie žádnou žádost neobdržel.
Ruská vakcína Sputnik V.
Ruská vakcína Sputnik V. | Foto: Reuters

"Ruský fond přímých investic (RDIF) předložil Evropské lékařské asociaci žádost o schválení vakcíny proti koronaviru Sputnik V," napsala minulý týden ruská agentura Interfax a další média. Odkazovala na vystoupení šéfa fondu Kirilla Dmitrijeva ve státní televizi Rossija 24, kde hovořil o plánech na výrobu očkovací látky v Evropě

"Pracujeme s velkým počtem evropských zemí, možná budeme vyrábět naše vakcíny v Německu," prohlásil Dmitrijev. 

S takovou žádostí by se RDIF, státní fond, ze kterého směřují peníze na podporu infrastruktury, technologií nebo právě farmacie, musel obrátit na jeden konkrétní úřad: Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA, anglicky European Medicines Agency)Jenže ta popírá, že by se tak stalo. "Neobdrželi jsme žádost o schválení vakcíny Sputnik V," odpověděla Beatriz Romerová z tiskového oddělení na dotaz serveru Aktuálně.cz.

Původní zprávu mezitím převzala řada ruských médií. Do souvislosti s evropským schválením ale dávají špatnou organizaci, takzvanou Evropskou lékařskou agenturu (anglicky European Medical Association)Jedná se o zájmové sdružení lékařů, sídlící stejně jako celá řada institucí EU v belgickém hlavním městě Bruselu. S evropským úřadem sice sdílí zkratku názvu, s unií jako takovou ale nemá nic společného. V žádném případě tak nemůže schvalovat výrobu ani užívání vakcín a léků v členských státech. Ta "správná" organizace navíc sídlí v nizozemském Amsterdamu.

Vazby na Rusy

Jak tedy vznikla informace o výrobě Sputniku V v Evropě? Byl to omyl, pouhé přeřeknutí, anebo úmyslná záměna?

Dmitrijev, pod jehož vedením se ruský fond na vakcíně podílí a má na starosti její propagaci, absolvoval prestižní univerzity ve Spojených státech. Později působil jako bankéř v New Yorku a Rusku. Problémy s angličtinou by tedy mít neměl. V minulosti už ale například tvrdil, že ruští zdravotníci nikdy nepřerušili klinické testy Sputniku V. Přitom zaměstnanci několika klinik, kde dobrovolníci testování podstupují, říkali opak.

Organizace European Medical Association, o které ve skutečnosti informovala ruská média, má navíc určité vazby na Rusko, jak na sociální síti Twitter upozornili novináři. Předseda organizace, italský lékař Vincenzo Costigliola, je uveden v seznamu řečníků ruské nadace Roskongres, která organizuje akce pod záštitou prezidenta Vladimira Putina. 

Zároveň je Costigliola čestným předsedou "oxfordské Akademické unie", společnosti navázané na ukrajinské podnikatele, která prodává univerzitní tituly a těží tím ze zdánlivé spojitosti s prestižní britskou akademickou institucí. Jeden takový diplom převzal loni v Miláně také předseda Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jaroslav Hanák

Po dotazu serveru Aktuálně.cz belgická European Medical Association popřela, že by s RDIF o čemkoliv jednala.   

Nejdřív Maďarsko, poté Německo?

Stovky milionů dávek vakcíny Sputnik V by se podle vyjádření RDIF měly vyrábět v Jižní Koreji a Indii, jednání probíhají s Čínou a Brazílií. Jako první evropská země by se k nim podle Dmitrijeva mohlo připojit Maďarsko. To začne od prosince očkovací látku z Ruska dovážet a testovat, nyní si maďarští vědci nechali od Rusů předvést i výrobní proces, potvrdil minulý pátek agentuře Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Následovat by podle Dmitrijeva mohlo Německo, kde však tato informace veřejně vůbec nezazněla. Podle dřívějších zpráv německého rozhlasu Südwestrundfunk by se mohlo jednat o výrobu v německé pobočce ruského koncernu R-Pharm, která se nachází v bavorském Illertissenu.

Ruský fond na dotazy novinářů položené v souvislosti s Dmitrijevovým sdělením odmítl odpovědět.

O ruské vakcíně ani zmínka

Povolení k výrobě vakcíny na svém území udělují firmám jednotlivé členské státy. Výrobce by ji ale nesměl v EU prodávat ani používat. O tom, že by o něco takového RDIF usiloval, evropský regulátor neví. "Vývojář nás kontaktoval a diskutujeme s ním o možné spolupráci. Pokud mu poskytneme instrukce, aktualizujeme příslušný seznam na našich webových stránkách," dodala Romerová z unijního úřadu. Tam v tuto chvíli o ruském očkování ani jeho výrobě není zmínka.

Souhlas přímo od EMA, který by se automaticky vztahoval na všechny členské státy EU, je pak podmínkou pro to, aby se vakcína mohla v unii zároveň i  uplatnit. Oficiálně tento proces unie zahájila v případě tří očkovacích látek: jednu vyvíjí německá firma BioNTech spolu s americkým Pfizerem, na další vakcíně pracují vědci z Oxfordské univerzity a britsko-švédské společnosti AstraZeneca a třetí je vakcína španělské odnože americké biotechnologické společnosti Moderna. 

Preparát vakcíny Sputnik V, který je dílem ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, schválily ruské úřady v srpnu. Výrobce i vrcholní ruští politici o něm hovoří jako o "první vakcíně na světě". Údajně dosahuje - podobně jako západní konkurenti - účinnosti více než 90 procent.

Úřady zatím očkují Sputnikem V zástupce rizikových skupin, tedy lékaře a učitele, ale také některé politiky. V pondělí nemocnice v Domodědovu, který leží jižně od Moskvy, oznámila, že minulý týden začala očkovat místní obyvatelstvo.

Země se však potýká s problémem, jak co nejdříve vyrobit dostatečné množství dávek. Původní plán byl stihnout 30 milionů do konce letošního roku. Jeden člověk potřebuje dvě dávky, přičemž Ruská federace má skoro 145 milionů obyvatel. Úřady to ale přehodnotily a počítají nyní jen se dvěma miliony dávek. Jak produkci navýšit, řeší podle svých slov i prezident Putin. 

Video: Skoro stoprocentní účinnost, tvrdí německý vývojář vakcíny BioNTech

Německá firma BioNTech tvrdí, že jejich vakcína na COVID-19 je skoro stoprocentní. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy