Výhodou tohoto způsobu je, že zahrnuje jak lidi, kteří podlehli onemocnění covid-19 nebo na komplikace spojené s ním, tak i pacienty, kteří zemřeli například proto, že se kvůli pandemii báli jít k lékaři s úplně jinou chorobou. Metoda zároveň stírá rozdíly mezi státy, které své oficiální statistiky obětí koronaviru tvoří každý jinak.
Podívejte se na 13 přehledných grafů, které znázorňují sílu, s jakou koronavirus udeřil na vybrané státy světa.
Grafika zobrazuje takzvané „přebytky úmrtí“ (excess mortality) jednotlivých zemí. V souladu s jednou z možných definic Světové zdravotnické organizace srovnává absolutní počty úmrtí. Jedním z nedostatků měřítka je však náročnost na data. V zobrazených státech nemusí být počet obětí z letošního roku konečný, v řadě dalších zemí – například Rusku nebo Brazílii – potom dat není k dispozici dostatek, aby podobné srovnání bylo možné. V grafice tedy zahrnuty nejsou.
Statistik Austria, ECDC, Sciensano, Office for National Statistics, National Records of Scotland and the Northern Ireland Statistics and Research Agency, Insee, Santé Publique France, Destatis, Dipartimento della Protezione Civile, Centraal Bureau voor de Statistiek, Instituto de Salud Carlos III, Centers for Disease Control and Prevention, Český statistický úřad, Eurostat, Državni zavod za statistiku Republike Hrvatske