Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár minulý týden jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to už potřetí od loňského roku. Je to namístě v době, kdy se Ukrajina skoro čtyři roky brání ruské válečné agresi?
Pokud mají setkání věcný důvod, má to opodstatnění. V tomto případě se řešilo zásobování Slovenska a některých dalších zemí hydrokarbony z Ruské federace nebo alespoň možnost využívání plynovodu a ropovodu pro zásobování Slovenska z jiných zdrojů.
Předpokládám, že tak jako při jedné z minulých schůzek, které jsem probíral s ministrem Blanárem, vyjádřil k Lavrovovi naprosto jasné stanovisko slovenské vlády, parlamentu a prezidenta týkající se Ukrajiny. Tedy, že zaznělo odmítnutí zasahování Ruské federace na Ukrajině jakožto porušení mezinárodního práva a Charty OSN.
Proč pak ale od ministra Blanára slova o odsouzení ruské agrese v souvislosti s jednáním s Lavrovem neslyšíme?
Na to se musíte zeptat Juraje Blanára. Pokud jde o hlavu státu, u ní za tuto oblast do určité míry mohu zodpovídat já a prezident Pellegrini se k situaci na Ukrajině vyjadřuje velmi jasně a otevřeně.
Neměla by se vůči Rusku ale vyjadřovat víc důrazně i slovenská vláda?
V tomto by mělo být jasno. Ale předpokládám, že ta stanoviska jsou tlumočena ruským partnerům. Měla by být ovšem tlumočena jasně také naší veřejnosti i veřejnosti za hranicemi našeho státu.
Peter Pellegrini koncem listopadu na síti X odsoudil ruskou agresi a napsal, že Slovensko chce pokračovat v podpoře Kyjeva. Celkově se začal v poslední době i víc vymezovat vůči vládě. Bude to dělat teď důrazněji?
Prezident své názory vyjadřuje a bude vyjadřovat, jak uzná za vhodné. Je v nich naprosto konzistentní, a to platí i u Ukrajiny. V tomto ohledu probíhá i komunikace s vládou. Já sám to řeším s ministrem zahraničí Blanárem. I po zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kde mluvil s Lavrovem, budeme mít setkání a probereme si to.
Pro slovenský Denník N jste řekl, že s prezidentem máte stejné zahraničněpolitické zaměření. Například britská BBC po jeho zvolení napsala, že zvítězil proruský kandidát. Jaká je zahraničněpolitická orientace prezidenta?
Některé zvláštní komentáře nemají opodstatnění. Ze strany BBC to bylo zcela ulítlé. Myslím si, že si to i později uvědomili. Šlo o schematické hodnocení, které se nezakládalo na skutcích. Stačilo by, kdyby si vyslechli stanovisko prezidenta v jeho inauguračním projevu. Stejně i v dalších vystoupeních říká, že naše směřování jako zodpovědného člena EU a NATO je jasné. V tomto se s panem prezidentem absolutně shoduju. Proto jsem i mohl přijmout pověření být jeho poradcem. Kdyby prezident měl jiný názor, v životě bych ho nemohl hájit.
Dříve jste působil jako generální tajemník OBSE. Nedávné zasedání na Maltě bylo zároveň událostí, kdy Lavrov poprvé od začátku války na Ukrajině zavítal do členské země EU. Někteří ministři včetně českého během jeho projevu odešli ze sálu. Je účast Lavrova v pořádku?
Ruská federace je členem OBSE a tím pádem má svá práva a povinnosti. Lavrov má právo účastnit se ministerského zasedání. Demonstrativní odchody ministrů při projevech se děly i dříve a dnes jde o výraz politického či lidského stanoviska. Vypovídá to o situaci, ve které se nacházíme. Společných bodů, pokud jde o Rusko a některé další země v OBSE, je velmi málo. Pokud válka na Ukrajině neskončí a nebudou se hledat politická a diplomatická řešení, podobných vyjádřeních nesouhlasu bude víc a budou se opakovat.
Ficovy postoje vůči Ukrajině
Premiér Robert Fico přijal Putinovo pozvání a plánuje jet příští rok na výročí konce druhé světové války do Moskvy. Budete se aktivně zasazovat o to, aby se jasně vůči Putinovi vymezil a využil setkání k absolutnímu odmítnutí ruské agrese?
Do uvažovaného setkání je ještě hodně času na to, abychom mluvili o konkrétnostech. Je sporné, zda se cesta vůbec uskuteční. Nechci zpochybňovat vyjádření premiéra, ale nyní nevíme, jaký bude vývoj na Ukrajině ani jak bude vypadat kontext celoevropské a světové bezpečnosti po nástupu nové administrativy v USA. Platí, že každé takové setkání by mělo být platformou k vyjádření naprosto jasné pozice Slovenska, Evropské unie a států NATO, protože jsme jejich součástí.
Fico nedávno také vystoupil v ruské televizi. Prohlásil, že ostatní země EU podporují na Ukrajině zabíjení Slovanů a že chce jednat s Putinem. Zároveň ale na úrovni EU neblokuje pomoc Ukrajině ani nebrání obchodním dodávkám slovenských zbraní. Jak je taková politika "dvou tváří" vnímána v diplomatických kruzích?
Mnozí z partnerů si uvědomují, že tyto pohyby a prohlášení o setkáních mohou být hlavně součástí vnitropolitické agitace vůči svým voličům. Mají vůči tomu určité pochopení. Ale zdůrazňuji, že jen určité. Když se to dostává za hranici obecnějších vyjádření, dochází k obviňování spojence nebo premiér vystoupí v ruské televizi, neakceptují to a vyjadřují se vůči tomu velmi kriticky.
Na druhé straně partneři vysoce oceňují, že na úrovni Evropské unie a NATO v zásadě Slovensko neblokuje postoje vůči Ukrajině. Také pozitivně hodnotí, že i bilaterálně spolupracuje s Ukrajinou, dochází k setkáním vlád, byl přijat program spolupráce a podpory ze strany Slovenska včetně dodávek elektrické energie.
Byl jste ministrem zahraničí v první Ficově vládě. Proč se dnes slovenský premiér dopouští pochybných výroků směrem k Ukrajině?
Neumím vám odpovědět. Do jeho hlavy nevidím a prakticky spolu nekomunikujeme. S premiérem jsem se nesetkal už dlouhá léta. Sleduju ho jen v médiích a vyjadřuji se k tomu příslušným způsobem.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump prohlašuje, že rychle ukončí válku na Ukrajině. Fico podobně nedávno řekl, že "pravděpodobnost ukončení konfliktu v krátké době je velmi vysoká". Může takový odhad vycházet z relevantních zdrojů?
I veřejná prohlášení mnoha hlavních aktérů ukazují, že skutečně nazrál čas, kdy si možná strany konfliktu uvědomují, že neexistuje vojenské řešení. Je velmi složité porazit Rusko, ale také je velmi složité docílit, aby Ukrajina dosáhla vítězství, které by znamenalo vojenskou silou obnovení územní celistvosti a plné suverenity. Čili jsou nutná jednání a myslím si, že o tomto hovoří stále častěji i ukrajinští představitelé i prezident Volodymyr Zelenskyj. Takové je i poselství z Washingtonu, pokud jde o novou americkou administrativu.
Ukrajina by ale měla vstupovat do těchto jednání posílena. Je třeba nadále poskytovat Kyjevu všemožnou podporu tak, aby byla co nejsilnější, až začnou konkrétní jednání o míru a uspořádání po ukončení válečných aktivit.
Ján Kubiš
Dlouholetý diplomat radí slovenskému prezidentovi Peteru Pellegrinimu v zahraničněpolitických otázkách. Na post hlavy státu v posledních volbách sám neúspěšně kandidoval.
Absolvoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů. V době studií v Sovětském svazu vstoupil do KSČ a v roce 1976 začal pracovat na československém ministerstvu zahraničí, kde započal svoji diplomatickou kariéru. Pak působil na velvyslanectvích v Etiopii či v Moskvě.
Kubiš byl prvním velvyslancem Slovenska při OSN, později ředitelem Centra OBSE pro prevenci konfliktů i generálním tajemníkem této organizace.
V letech 2006 až 2009 působil v první vládě Roberta Fica jako nestraník ve funkci ministra zahraničních věcí. Po konci ve funkci se stal náměstkem generálního tajemníka OSN.
Politiky si s českými přáteli navzájem nezávidíme
Česká vláda před víc než půl rokem v reakci na kroky Slovenska v zahraniční politice zrušila společná zasedání a jednání vlád. Jaké jsou kontakty mezi českým a slovenským prezidentem?
Považuji to za přechodný moment, protože naše státy a lidé mají k sobě natolik blízko, že to žádní politici nezmění. Česká vláda vyjádřila nespokojenost s názory partnera a osobně se domnívám, že by se to tímto způsobem nemělo dělat. Avšak vztahy dvou národů i přesto zůstávají nadstandardní a tohle je může jen dočasně poznamenat. V dohledné době ale podle mě dojde k zintenzivnění kontaktů i na vládní úrovni. Jsem velmi rád, že oba prezidenti budou dělat všechno pro to, aby "nahradili" neexistující či velmi minimální dialog na úrovni vlád. Plánují společné konkrétní aktivity.
Jakou v tomto máte jako poradce Petera Pellegriniho úlohu?
Jsem osobně zainteresovaný, protože moje manželka je z východních Čech. Máme tam polovinu rodiny, navštěvujeme se, mluvíme spolu. Mohu potvrdit, že jakkoli si politici nerozumí, narušit vztahy se jim jednoduše nepodaří. Z mé strany jsou zde i soukromé zájmy, které mě motivují, abych udělal maximum k tomu, aby nám to politici moc nekazili.
Jak vaši příbuzní vnímají komentáře o tom, že se Fico chová prorusky nebo táhne zemi na východ?
Řeknu to jinak. Ne všechno se točí kolem Ukrajiny nebo výroků Roberta Fica či Petra Fialy. Množství mých kontaktů a přátel v Česku dochází ke shodě, že máme mnoho domácích problémů na Slovensku i v Česku. Navzájem si své politiky nezávidíme. Dál mi to nepřísluší komentovat.