Práce na výstavbě zdi podle listu The New York Times (NYT) v posledních týdnech pokračují téměř dvojnásobným tempem než na začátku letošního roku. Odchozí administrativa se totiž snaží dodržet svůj deklarovaný cíl a postavit asi 724 kilometrů zdi do konce Trumpova prvního funkčního období. V současné chvíli stojí necelých 650 kilometrů nové zdi. Zcela nově se přitom bariéra objevila jen na asi 40 kilometrech. U zbytku se stavělo na místech, kde už nějaká zeď stála v minulosti, ale byla buď zchátralá, příliš nízká, nebo bránila pouze přejezdu hranice ve vozidlech, nicméně byla snadno překonatelná pěšky.
Výstavba nyní pokračuje převážně na jihu Arizony a otázka zdi rozděluje tamní obyvatelstvo, které se v letošních volbách jen velmi těsně přiklonilo na stranu Bidena. Někteří bariéru vítají a slibují si od ní snížení počtu příchozích imigrantů do USA, jiní tvrdí, že vláda staví zeď na místech, kudy kvůli těžkému terénu nikdy mnoho lidí nepřecházelo, a způsobuje přitom značné škody tamní přírodě.
Podle signálů Bidenova týmu se však zvolený prezident nechystá bariéru strhnout. Výstavbu se zřejmě pokusí zastavit, jeho poradci však poznamenali, že se chtějí v oblasti migrace zaměřit především na zrušení zákazů cest do USA z převážně muslimských zemí, uvolnění azylového procesu a otevření dveří většímu počtu uprchlíků. Jeden z činitelů Bidenova týmu NYT sdělil, že zeď od těchto důležitých kroků jen odvádí pozornost.
Výstavba zdi by přitom mohla za Bidena dokonce dál pokračovat, protože federální vláda uzavřela smlouvy se stavebními firmami, jejichž platnost překračuje Trumpův mandát, a za jejichž vypovědění by stát musel společnostem vyplatit značné kompenzace.
Magazín Politico upozornil, že Trumpův tým v posledních týdnech před opuštěním Bílého domu rovněž narychlo prosadil několik dalších změn azylového systému ve snaze upevnit svůj dopad na imigrační politiku USA a znepříjemnit Bidenovi snahy o zvrácení kroků současné administrativy. Pro úřady by tak nyní mělo být například ještě jednodušší odmítnout udělit vízum a prodlouží se test, kterým musí projít všichni žadatelé o americké občanství. Prezident rovněž provedl personální změny v některých státních orgánech, které se zabývají migrací.
Trump učinil z tvrdého postupu vůči imigrantům zejména z Latinské Ameriky a muslimských zemí jeden z hlavních slibů své kampaně z roku 2016. Před letošními volbami se však tématu nevěnovala taková pozornost, zejména kvůli pandemii covidu-19, kterou většina Američanů považovala za stěžejní téma voleb.
Biden se zavázal, že řadu kroků Trumpovy vlády zvrátí a pokusí se následně přesvědčit Kongres, aby se shodl na nové imigrační legislativě. Podle Politico si tím však vytyčil velice těžký úkol, který se nepodařilo splnit žádnému prezidentovi za několik posledních desetiletí.
