Joe Biden chystá velký třesk v Bílém domě. Hned první den odstřihne Ameriku od Trumpa

Daniel Anýž Daniel Anýž
10. 11. 2020 5:30
Hned první den v úřadě po slavnostní inauguraci 20. ledna vydá Joe Biden několik výnosů, kterými symbolicky i reálně ukončí politickou éru Donalda Trumpa. USA se znovu připojí k pařížské klimatické dohodě a Amerika znovu otevře imigrační politiku. Další vládnutí už ovšem Biden mít jednoduché nebude, jeho agendu bude patrně blokovat republikánský Senát.
Budoucí americký prezident Joe Biden.
Budoucí americký prezident Joe Biden. | Foto: Reuters

Republikánský prezident Donald Trump sice stále odmítá uznat svoji porážku v prezidentských volbách, jejich vítěz - demokrat Joe Biden - už ale činí první kroky ve své vlastní politické agendě, kterou pak chce naplno razantně spustit, až se příští rok po slavnostní inauguraci ujme Bílého domu.

Naprosto prioritním Bidenovým úkolem, jak už avizoval v kampani a v sobotu v noci ve svém vítězném projevu, bude potlačení pandemie koronaviru. "Nemůžeme opravit ekonomiku, obnovit naši sílu nebo si užívat nejcennějších životních chvil - objetí s vnoučaty, svatby, vysokoškolské absolventské oslavy, všechny ty pro nás nejdůležitější chvíle -, dokud nedostaneme virus pod kontrolu," prohlásil Biden v sobotním projevu.

V pondělí pak představil svůj expertní tým pro boj s pandemií, který začne okamžitě pracovat. Jedním z vedoucích v něm je David Kessler, který byl šéfem Agentury pro kontrolu léčiv (FDA) v administrativách George Bushe staršího a Billa Clintona.

A rovněž Biden osobně se bude angažovat. V nadcházejících dnech a týdnech chce osobně obvolat guvernéry jednotlivých států a případně i starosty velkých měst s doporučením, aby zvážili možnost nařídit povinné nošení ochranných roušek.

Biden se tím snaží vytvořit si už předem startovní pozici pro to, aby mohl po příchodu do Bílého domu vyhlásit obecnou celoamerickou povinnost nošení roušek. Biden už oznámil, že ji chce vyhlásit přinejmenším ve všech federálních zařízeních a také v dálkové dopravě, kdy lidé cestují z jednoho státu USA do jiného.

Mnozí právníci ale okamžitě namítli, že k takovému kroku americká ústava prezidenta neopravňuje. A ve výsledku tak může úspěch jednoho z prvních výkonných kroků, které Biden ve funkci učiní, záležet právě na tom, zda mu vyhoví vedení jednotlivých států a měst.

Od prvního dne

Při potlačování pandemie chce Biden také využít "válečný zákon" z roku 1954, který vládě USA umožňuje nařídit americkým firmám výrobu produktů pro obranné účely. Trump tento zákon aplikoval letos na jaře, když byly potřeba ventilátory. Biden ovšem avizuje, že bude ve využití zákona mnohem extenzivnější. Kromě jiného počítá s nasazením armády, až bude hotová vakcína a bude potřeba ji co nejrychleji doručit nejohroženějším skupinám po celých Spojených státech.

Biden a jeho tým v neděli spustili webovou stránku představující další programové cíle, na kterých chtějí začít pracovat už během přechodného období, tedy ve zbývajících týdnech Trumpova prezidentství.

Webová stránka, která má už prezidentskou podobu - se znakem Bílého domu a číslem 46, což bude Bidenovo historické pořadí ve funkci amerického prezidenta -, inzeruje, že Biden a jeho tým chtějí "od prvního dne" vedle pandemie řešit "ekonomickou krizi, rasovou nespravedlnost a klimatickou změnu".

Okamžitě po příchodu do Bílého domu, ještě v den inaugurace, chce Biden učinit několik konkrétních, ale zároveň symbolických kroků, kterými se rázně odstřihne od Trumpova prezidentství a zvrátí i některá jeho klíčová opatření.

Biden se hodlá za USA hned první den v úřadě vrátit k pařížské klimatické dohodě, kterou Trump vypověděl. Zadruhé nový prezident za Spojené státy obnoví členství země ve Světové zdravotnické organizaci (WHO), ze které Trump odešel.

Symbolicky, ale zároveň důležitě fakticky, Biden také hned na první den v úřadě chystá výnosy, kterými odmítne a potlačí Trumpovu dosavadní protiimigrační politiku. Obnoví ochranný program pro mladé imigranty, kteří do USA před lety přišli ilegálně jako malé děti s rodiči. Za současného stavu, kdy Trump ochranu zrušil, jsou tito imigranti, nazývaní "snílci" (dreamers), ve Spojených státech v právním vakuu a může jim hrozit vypovězení ze země.

Velmi nabité odpoledne

V dalším opatření vůči dosavadní Trumpově restriktivní politice Biden oznámí zastavení výstavby zdi na hranici s Mexikem. Nejen symbolický, ale i velký reálný dopad pak může mít odvolání Trumpova zákazu vstupu do USA pro cizince z několika převážně muslimských zemí. "Bude to velmi nabité odpoledne," komentoval list Washington Post všechny úkoly, které si zatím Biden a jeho tým vytyčili pro hned první den v úřadě.

Joe Biden chce být ve své politice, stylu a způsobu výkonu funkce prezidenta protipólem Trumpa. Smršť opatření, která chystá do prvních dnů svého úřadu, se ovšem podobá právě tomu, co po nástupu do Bílého domu Trump dělal.

Hned prvním Trumpovým výkonným krokem, rovněž ještě v den jeho inaugurace, byl výnos, kterým oznámil, že hodlá zrušit reformu zdravotnictví Obamacare, kterou prosadil jeho předchůdce v úřadě, demokrat Barack Obama.

Zrušení reformy byl tehdy - před čtyřmi lety - jeden z ústředních Trumpových slibů. Ten se mu pak ale následně, během celého čtyřletého prezidentství, nepodařilo splnit. Trump totiž pro zrušení Obamova reformního zákona nenašel dostatečnou podporu v Kongresu.

V souvislosti s Bidenovými programovými plány a sliby z kampaně přitom právě na tento Trumpův neúspěch poukazují americká média. A to jako na zásadní omezení, ne-li přímo stopku, na které při realizaci svých cílů může narazit i nově zvolený demokratický prezident Biden.

Blokování v Senátu

Teprve ve dvou volebních soubojích ve státě Georgia se totiž na začátku ledna rozhodne o konečném složení Senátu, horní komory amerického Kongresu. A zatím je pravděpodobnější, že republikáni v Senátu uhájí svoji dosavadní většinu hlasů.

Pro Bidena by to znamenalo, že od prvního dne v úřadě by čelil tomu, že republikáni v Senátu by mohli blokovat všechny jeho zákonné návrhy. Například Green New Deal, v rámci kterého by chtěl Biden investovat až dva biliony dolarů do přechodu USA na čisté zdroje energie.

Rovněž Bidenův záměr, kdy chce v zásadě odvolat daňovou reformu, kterou prosadil Trump, by byl zcela jistě odsouzen k nezdaru, kdyby Senát zůstal pod kontrolou republikánů.

V přechodném období se ovšem noví nastupující prezidenti v každém případě snaží sestavit své týmy, obsadit personálně svoji administrativu tak, aby od prvního okamžiku v úřadě mohli začít plnohodnotně fungovat. A ani v tom Biden není výjimkou.

Předpokládá se, že v Bidenově administrativě se objeví mnohé známé osobnosti, které už sloužily v Bílém domě a ve vládě předchozího demokratického prezidenta Baracka Obamy. Konkrétně v zahraničně-bezpečnostní oblasti, která je nejvíce zajímavá i pro Česko, se očekává návrat Antonyho Blinkena, který byl za Obamy náměstkem ministryně zahraničí Hillary Clintonové.

Nyní by Blinken mohl povýšit až na ministra, případně se stát Bidenovým poradcem pro národní bezpečnost. Žhavou kandidátkou na jednu z těchto funkcí je podle amerických médií také Susan Riceová, která byla poradkyní pro národní bezpečnost už v Bílém domě Baracka Obamy.

Rozhovor DVTV: Biden by byl extrémně slabý prezident, tvrdí Durčák

Jestli Trump prohraje, bude to kvůli covidu. Joe Biden získal důchodce, kteří na něj nechtějí umřít, bude ale slabý prezident, říká novinář. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy, uvedla izraelská armáda

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy. Ve čtvrtek před půlnocí SELČ o tom bez dalších podrobností informoval twitterový účet Izraelských obranných sil (IDF).

Agentura Reuters nicméně následně uvedla, že se zřejmě nejedná o pozemní invazi, ale pouze o dělostřelecký útok z izraelského území a další vlnu leteckých úderů. Odvolává se přitom na izraelské vojenské zpravodaje obeznámené se situací.

Také obyvatelé severní části Gazy poblíž izraelských hranic podle Reuters hlásí dělostřeleckou palbu, ale žádné pozemní jednotky nevidí.

Deník The New York Times naopak napsal, že mluvčí izraelské armády podplukovník Jonathan Conricus potvrdil, že "v Gaze útočí pozemní jednotky společně s leteckými silami".

Média už během čtvrtku informovala, že Izrael podél hranice s Pásmem Gazy soustředí pozemní jednotky a tanky a je možné, že se chystá na pozemní operaci.

Zdroj: Zahraničí
před 7 hodinami

Na sever Izraele dopadly tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn

Na sever Izraele byly ve čtvrtek vypálené tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn. Podle izraelské armády rakety dopadly do neobydlené oblasti na pobřeží, informoval zpravodajský server The Times of Israel.

Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí. Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy