Chtějí do USA, ale neprojdou ani přes Mexiko. Země vrací migranty domů v letadlech

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
6. 2. 2020 21:11
Nová karavana migrantů vyrazila v polovině ledna z Hondurasu na sever, směrem ke Spojeným státům. K nim se ale nikdy nedostanou, tisícům lidí toužících po azylu v USA totiž stojí v cestě Mexiko. Ty, kteří se dostanou za jeho hranice, mexické úřady ihned deportují zpátky do Hondurasu. Aby byl proces rychlejší, vypravují i letadla. V lednu Mexiko vrátilo přes 5000 lidí.
Migranti z Hondurasu doufají, že se jim podaří překročit hranice do Mexika. Ani pak ale nemají vyhráno.
Migranti z Hondurasu doufají, že se jim podaří překročit hranice do Mexika. Ani pak ale nemají vyhráno. | Foto: Reuters

Do letadla se vejde až 200 deportovaných a jsou dny, kdy vzlétnou i čtyři stroje. Další stovky migrantů jedou autobusy.

Karavana, která se letos vydala na cestu, má stejný cíl jako ta z konce roku 2018. Tehdy ji pomohly organizovat nevládní organizace zaměřené na uprchlíky, které se snažily zajistit lidem na cestě bezpečí a ochránit je před pašeráky a ozbrojenými gangy.

Zatímco před více než rokem lidé prchali před násilím, politickou nejistotou, chudobou a dopady klimatických změn a žádali o americký azyl, letos už je tahle vidina mizivá. Americký prezident Donald Trump výrazně zpřísnil imigrační politiku. Na americkém území stojí detenční centra, většina migrantů se ale tak daleko ani nedostane. 

Loni Trump pohrozil Mexiku zavedením cel, pokud nezabrání migrantům proudit až k americkým hranicím. Mexiko proto vytvořilo zvláštní jednotky, které brání jižní hranici s Guatemalou.

Na most, který končí hraničním přechodem mezi Guatemalou a Mexikem, přišly koncem ledna asi 4000 lidí odhodlaných dostat se za hranice. Narazili na plot a zamčenou bránu, kterou se několikrát pokusili prorazit. Mexické jednotky nejdřív odpověděly slzným plynem, pak několik lidí pustily. Nabídly jim registraci a informovaly je o možnosti dopravení se zpátky do Hondurasu.

"Mexiko umožňuje vrátit se do Hondurasu a pracovat tam na poli, ale to je nemožné," stěžovala si jedna migrantka na chudobu v latinskoamerické zemi reportérům deníku The New York Times.

Americký zpravodajský web The Vox napsal, že Trump díky tlaku na země Střední Ameriky, detenčním centrům, hraničním kontrolám a soudním překážkám prakticky zastavil migraci do USA a ani k tomu nepotřeboval postavit onu zeď, kterou před svým zvolením sliboval.

Po deportaci hrozí smrt

Mexiko sice snižuje počty azylantů v USA, ale Střední Amerika se potýká s opačným efektem. Migrační krize se sem plně přesunula. Lidé utíkají z chudých oblastí často před organizovaným zločinem a nová studie lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ukazuje, že mají pádné důvody.

Studie se týká migrantů ze Salvadoru, státu, který pravidelně kraluje žebříčkům sestaveným podle počtu vražd na obyvatele. Zemi terorizují ozbrojené gangy, ten nejznámější a nejobávanější se jmenuje M-13. Založili ho salvadorští migranti v Los Angeles v 80. letech a dnes ovládá i celá města v Salvadoru a Hondurasu.

Organizace Human Rights Watch ve středu upozornila, že minimálně 130 Salvadořanů, které Spojené státy deportovaly v posledních několika letech, zemřelo násilnou smrtí. Americký deník Washington Post sledoval příběh jednoho z nich. 

Muž jménem Ronald Acevedo dostával výhrůžky a jednou ho členové gangu pobodali. Jeho rodina se proto rozhodla zaplatit převaděči a dostat ho do USA. Byl rok 2017 a americkým prezidentem se právě stal Donald Trump.

Acevedo čekal osm měsíců, dokud se jeho žádost nevyřídila. "Už zabili mé přátele a hodlají udělat to samé i mně," stálo v jeho žádosti.

Hranice nakonec překročil nelegálně, dostal se do detenčního centra a pak ho úřady poslaly zpátky domů. Jen několik dní po návratu policie našla jeho tělo v kufru prázdného auta.

Ne každý takový případ je ale zmapovaný. Spousta lidí, kteří prchají před gangy a imigrační úřady je nakonec vrátí, do roka jednoduše zmizí. Často se nikdo nedozví, co se s nimi skutečně stalo.

Podívejte se, jak vypadala obří karavana před více než rokem:

Američtí vojáci se na hranici s Mexikem připravují na příchod karavan migrantů | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Kajakářka Galušková byla na Světovém poháru ve vodním slalomu v Praze devátá

Kajakářka Antonie Galušková obsadila na Světovém poháru ve vodním slalomu v Praze deváté místo. Jediná česká reprezentantka ve finálové desítce si připsala dotyky na třech brankách a zaostala 15 sekund za vítěznou Polkou Klaudií Zwolinskou.

Dvacetiletá Galušková ve svém prvním finále SP v kariéře zopakovala umístění ze semifinálové jízdy. Ve finále chyběla olympionička Kateřina Minařík Kudějová, jež v semifinále nadvakrát projížděla osmnáctou branku a skončila šestnáctá. Debutantka v seniorské reprezentaci Lucie Nesnídalová obsadila 23. příčku.

Zwolinská v Troji vyhrála už semifinále a nejlepší byla i v rozhodující jízdě. O necelé dvě sekundy za sebou nechala krajanku Natalii Pacierpnikovou, jež stejně jako ona předvedla čistou jízdu. Třetí skončila s odstupem 2,24 Australanka Jessica Foxová, která si připsala čtyři trestné sekundy.

Následuje finále kajakářů, do něhož postoupili z prvních dvou míst Jiří Prskavec s Vítem Přindišem a z devátého Vavřinec Hradilek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy