Po stopách zkázy. Stačí říct E.coli a vrah je zahradník

Radim Klekner Radim Klekner
7. 6. 2011 6:00
Reportáž z dolnosaské biofarmy, která se brání nařčením o šíření smrtící nákazy
Biofarma u Bienenbüttelu: Skleníky jsou ideálním prostředím pro vznik zárodků.
Biofarma u Bienenbüttelu: Skleníky jsou ideálním prostředím pro vznik zárodků. | Foto: Reuters

Bienenbüttel, Dolní Sasko (od našeho zvláštního zpravodaje) - Pátrání po zdroji nákazy vyvolané na severu Německa enterohemoragickou smrtící bakterií E. coli začíná připomínat detektivku.

Hygienici hned tří spolkových zemí se snaží závodit s časem a na pomoc už si úřady přizvaly dokonce policii.

Pověstné "Vrah je zahradník" přitom dopadá nemilosrdně - a zatím bez důkazů.

Jak k tomu ti lidé přijdou?

Uniformovaní muži zákona střeží bránu biozahradnictví v obci Neu Steddorf poblíž dolnosaského Bienenbüttelu a nikoho nepouštějí dovnitř.

Podnik, který se bioprodukty zabývá pětadvacet let, se dostal do hledáčku Zemského institutu pro ochranu spotřebitele v Oldenburgu.

Hned několik desítek osob, jež se nyní ocitlo s krvácivým průjmem na klinikách v Hamburku, Lübecku a dalších městech, totiž požilo zeleninové klíčky z neusteddorfské produkce.

Nakažena je i nejméně jedna zaměstnankyně zahradnictví.

Büttendorf je ospalé, šestitisícové městečko plné úhledných domků z červených cihel a o tom, že by biofarma, vzdálená od místní radnice necelý jeden kilometr, mohla být zdrojem smrtící nákazy, se jeho obyvatelé dozvěděli až z médií.

Nejdříve se na pranýři ocitly okurky, teď totéž čeká klíčky sóji, vigmy či hrášku.
Nejdříve se na pranýři ocitly okurky, teď totéž čeká klíčky sóji, vigmy či hrášku. | Foto: Reuters

Mohla, protože nedělní tvrzení dolnosaského ministra zemědělství Gerta Lindemanna pondělní analýza vzorků odebraných ze skleníků, v nichž se klíčky pěstují, nepotvrdila. Přítomnost zmutovaného kmene O104 nebyla potvrzena.

"Jak k tomu ti lidé přijdou?" zlobí se jeden ze starousedlíků a ukazuje na několikahektarový pozemek se skleníky a bílými hospodářskými budovami, táhnoucí se za obcí.

"Úřady hledají obětního beránka a je jim jedno, na koho ukážou," říká. "Pokud se zjistí, že žádnou nákazu nešířili, měli by požadovat odškodnění."

Pětadvacetiletá učitelka Antje tlačící uličkou Im Beukenbush, jež vede kolem biofarmy, kočárek s dvouletým synem, mu přizvukuje: "Narodila jsem se tu a nikdy jsem neslyšela, že by se v tomhle podniku děly nějaké nekalé věci. Tomu, že hnojí výhradně kopřivami, určitě věřím."

V žádném z hrstky obchůdků a restaurací rozhozených po obou stranách hlavní bienenbüttelské ulice také nevisí upozornění, jež nyní začínají zhusta vyvěšovat fast-foody v Hamburku: Zdraví je přednější než zisk. Z toho důvodu teď u nás neuvidíte rajčata a okurky.

Na zeleninové klíčky dojde v přístavním městě zřejmě v nejbližších dnech.

Semena z Číny

Šéf zahradnictví Klaus Verbeck se proti obviněním ostře ohrazuje s tím, že na farmě používají k hnojení výhradně jíchu, rostlinný zákvas. Močůvka byla podle něj na polích, na nichž je zelenina vysazována v tříletém rytmu, přičemž třetím rokem půda odpočívá, zapovězena od samého začátku.

E. coli se však na jeho klíčky mohla dostat z vodního zdroje při zalévání ve velkém. Předchozí odběry na přítomnost bakterie nechal provést v lednu. Byly také negativní.

Tak jako všechny vzorky odebrané v předchozích letech z jeho zelí, brokolice, hlávkového salátu, česneku či slunečnicových semínek.

Verbeckovo tvrzení Institut pro ochranu spotřebitele nezpochybňuje. Poukazuje ale na to, že biofarma používala k naklíčení sóju a asijskou čočku vigmu původem z Číny.

Nákaza tak může pocházet až z Dálného východu. V minulosti bylo hned několik závažných epidemií způsobených bakterií E. coli zaznamenáno v několika asijských zemích, včetně někdejší Říše středu.

"Problém je v tom, že prostředí skleníků s teplotami okolo sedmatřiceti stupňů, ve kterém semena klíčí, je přímo ideální pro vznik a rozvoj choroboplodných zárodků," vysvětluje v telefonickém rozhovoru mikrobioložka Silke Klotzhuberová z oldeburského Institutu na ochranu spotřebitele.

Slepá ulička v Hamburku

Podobná nejistota zatím panuje také v Hamburku, kde bylo ze všech spolkových zemí zaznamenáno nejvíce případů nakažených osob - 850, přičemž u téměř pětiny z nich byl zaznamenán nebezpečný Hemolyticko-uremický syndrom (HUS), který bakterie vyvolává.

Kmen O104 je mimořádně agresivní.
Kmen O104 je mimořádně agresivní. | Foto: Reuters

"Zkoumáme postupně vzorky okurek, rajčat a dalších druhů zeleniny získané od prodejců, restaurací, dodavatelů či přímo z ledniček pacientů, pokud jsou tedy ještě k dispozici," řekla Aktuálně.cz mluvčí hamburského Institutu pro hygienu a životní prostředí Sinje Köpkeová.

Institut zatím identifikoval čtyři okurky, na kterých se skutečně vyskytla nákaza EHEC.

"Jednalo se ale o jiný kmen bakterie, ne o lidský život ohrožující O104," dodává Köpkeová. "Podobných bakterií jsou stovky a zdaleka ne všechny mohou vyvolat nákazu. Takže naše úsilí prozatím žádný konkrétní výsledek, kromě toho, že zdrojem nejsou okurky ze Španělska, nepřineslo."

Pracovníci institutu nyní svádějí závod s časem. Počet nově nakažených sice v posledních dvou dnech přibýval pomaleji než ještě ve čtvrtek či pátek, kdy to bylo takřka sto případů denně, mezi lékaři ale panuje velká nervozita.

Všichni se shodují v tom, že s tak agresivním typem bakterie se ještě nesetkali.

 

Právě se děje

Další zprávy