* Zajímá vás dění ve světě a přitom nemáte čas sledovat průběžně celý den zahraniční agentury a zpravodajské servery? Pak právě jako servis pro vás nabízíme na jednom místě vybrané několikavěté zprávy, které by vám měly poskytnout obrázek o tom zajímavém i důležitém, co se dnes ve světě odehrálo. Nečiníme si ambici dodat úplný přehled veškerého světového dění, chtěli bychom ale, aby vás bavil a byl pro vás užitečným průvodcem.
Bunga-bunga se odkládá
Verdikt v případu, který s napětím sledovala celá Itálie a pobaveně ho glosovali komentátoři od Londýna po Tokio, se minimálně o měsíc odkládá.
Milánský soud přerušil projednávání kauzy Rubygate, v níž "božský" expremiér Silvio Berlusconi čelí obvinění z pohlavního styku s nezletilou a zneužití pravomoci. Původně měl přitom rozsudek padnout už před týdnem, Berlusconiho právníci se ale kvůli údajné podjatosti snaží dosáhnout přesunutí případu k jinému soudu.
O rozsahu případu nejlépe vypovídá to, že na lavici svědků měli původně usednout oscarový herec George Clooney či fotbalová star Cristiano Ronaldo. Kauza, pro niž se vžilo mimo jiné označení "bunga-bunga", dokonce před časem inspirovala i výrobce společenských her. Cíl Bunga Republic byl prostý - korumpovat své protivníky.
Drobných zase bude dost
Eurozóna dala v noci zelenou záchrannému plánu pro Kypr, a tak se v úterý - po dlouhých deseti dnech - budou moci otevřít tamní banky. Aby ale vláda zabránila takzvaným "runům", tedy hromadným výběrům vkladů, rozhodla, že na přechodnou dobu bude platit omezení pohybu kapitálu.
Movití střadatelé pláčou, jelikož jim stát podle odhadů zkonfiskuje až třetinu všech vkladů nad 100 000 eur. Znovuotevřením bank se naproti tomu uleví malým obchodníkům či taxikářům. Ti se totiž potýkali s nezvyklým problémem - nedostatkem drobných.
Štvanice na zahraniční agenty
Ruské úřady neustávají ve snahách co nejvíce znepříjemnit život "zahraničním agentům", tedy nevládním organizacím financovaným z ciziny. Nejnověji se terčem tohoto nátlaku stala moskevská pobočka mezinárodní organizace Amnesty International.
Její kanceláře v pondělí prohledali zaměstnanci prokuratury. "Je to určitý způsob pronásledování," zhodnotil zásah ruský ředitel Amnesty International Sergej Nikitin. "Tato inspekce nebyla plánovaná."
Kreml něco takového odmítá. Podle něj nejde o omezování lidských práv, ale o "tažení proti výzvědné činnosti pro vlády jiných zemí", někteří kritici režimu prezidenta Vladimira Putina ovšem pro takový postup neváhají použít slovo štvanice.
CIA tahá za nitky v Sýrii
Oficiálně Spojené státy odmítají vojenskou pomoc syrským povstalcům a stavějí se skepticky k záměrům zrušit zbrojní embargo. Neoficiálně ale Američané tahají za nitky prostřednictvím CIA. Jak napsal deník The New York Times, Langley dodávky zbraní organizuje s pomocí Turecka či Jordánska.
List vychází především z údajů o nákladních letech, ale k dispozici má i svědectví nejmenovaných arabských představitelů a povstaleckých velitelů. Podle NYT přistálo v poslední době na tureckých letištích přes 160 vojenských nákladních letounů ze Saúdské Arábie, Jordánska a Kataru. Turci posléze zajistí dopravu vojenského materiálu do Sýrie. Doposud se tak protiasadovská opozice těšila dodávkám 3500 tun vojenské pomoci.
Není tomu ostatně tak dlouho, co vyšlo najevo, že se rebelům dostala do rukou výzbroj z chorvatských skladů, pocházející z doby války v bývalé Jugoslávii na začátku 90. let.
Bagrám v rukou Afghánců
Američané se po více než deseti letech vzdali kontroly nad věznicí Bagrám. Zařízení, které bylo nesčetněkrát srovnáváno s neblaze proslulým Guantánamem na Kubě, předali do správy Afgháncům.
Právě v Bagrámu jsou vězněny tisíce bojovníků radikálního islamistického hnutí Tálibán, část zařízení dokonce spadala pod správu Ústřední zpravodajské služby (CIA).
Během uplynulých let se Bagrám dostal několikrát do pozornosti médií. Například když vyšlo najevo, že tam byli někteří vězni ubiti k smrti. Či když se objevila nařčení, že vězni byli vyslýcháni za pomoci metod, jakými jsou waterboarding či spánková deprivace.
Soul si kryje záda
Ačkoliv má na svém území 28 000 amerických vojáků, teprve nyní si Jižní Korea pojistila, že jí v případě útoku ze stalinistické KLDR bez okolků pomohou. Obě země v pátek podepsaly nový vojenský pakt, který Soulu zaručuje, že ho Američané nenechají "na holičkách".
Podle dosavadních dohod totiž případná pomoc nebyla upravena smluvně. Obavy z možného napadení rostou v posledních týdnech, kdy Pchjongjang uskutečnil svůj třetí jaderný test, navíc v půli března vypověděl smlouvy o neútočení.
