Banky na Kypru se otevřou až ve čtvrtek

Martin Novák Martin Novák
25. 3. 2013 23:36
Bohatí přijdou o desítky procent vkladů, druhá největší kyperská banka Laiki zkrachuje
Kyperský ministr financí Michalis Sarris, který předtím marně vyjednával v Moskvě, hovoří na noční tiskové konferenci v Bruselu o novém záchranném plánu. Ten se výrazně dotkne zámožných Rusů.
Kyperský ministr financí Michalis Sarris, který předtím marně vyjednával v Moskvě, hovoří na noční tiskové konferenci v Bruselu o novém záchranném plánu. Ten se výrazně dotkne zámožných Rusů. | Foto: Reuters

* Movití klienti bank přijdou podle odhadů přinejmenším o 30 % svých peněz. * Výměnou dostanou akciové podíly v bance.

Brusel/Nikósie - Kypr se na poslední chvíli vyhnul bankrotu. Banky se ale oproti původně avizovanému úterý otevřou až ve čtvrtek. Informovala o tom kyperská centrální banka. Drobní vkladatelé tak sice nepřijdou o své úspory, ale čekají je další dva dny bez peněz navíc.

Podle agentury Reuters odklad centrální banka zdůvodnila snahou zajistit "hladké fungování celého bankovního systému".

Ministři financí eurozóny schválili záchranný plán pro Kypr, který by měl zajistit, že bankovní systém země nezkolabuje. Potvrdil to v noci v Bruselu šéf Euroskupiny (ministrů financí zemí eurozóny) Jeroen Dijsselbloem.

Kypr zdaní vklady v bankách nad 100 tisíc eur, aby získal 5,8 miliardy, kterými eurozóna podmiňovala uvolnění naléhavé pomoci ve výši deset miliard eur.

Vklady do 100 tisíc eur naopak zůstanou nedotčeny. "Dosáhli jsme politické dohody a ukončili jsme nejistotu, která v posledních dnech zasáhla Kypr a eurozónu," řekl Dijsselbloem.

30 procent z vkladů

Původní plán na desetiprocentní zdanění musí zpětně znít majitelům účtů jako rajská hudba. Nyní totiž podle všeho přijdou u Bank of Cyprus o 30 procent svých vkladů. A klienti finančního ústavu Laiki ještě o více.

"Neslyšel jsem formální oznámení o škrtech, ale tohle je číslo, které jsem slyšel," prohlásil šéf kyperského parlamentního výboru pro finanční záležitosti Nicholas Papadopulos s tím, že výměnou za škrty dostanou klienti akciové podíly v bance. Podle agentury Reuters majitelé velkých vkladů nad 100 000 eur dostanou v Bank of Cyprus akcie banky v hodnotě 37,5 procenta uložených peněz. Dalších 22,5 procenta vkladů se již nebudou úročit. Zbývajících 40 procent sice úročeno bude, ale střadatelé se k nim budou moci dostat, jen pokud se banka postaví na nohy a bude se jí dařit. Kyperské úřady oznámí oficiálně míru kompenzací pro velké střadatele v sobotu.

Přestože dohoda významně postihne bohaté Rusy s velkými vklady na Kypru, Euroskupina uvedla, že "se těší na dohodu mezi Kyprem a Ruskem o finančním příspěvku".

Technicky operace proběhne tak, že vklady nad 100 tisíc se v bankách zmrazí a až posléze bude dopočítáno, jaká část z nich bude potřeba na pokrytí ztrát za sanaci bank. K tomuto rozhodnutí by mělo podle očekávání evropských ministrů financí dojít během příštích několika týdnů.

Plán také předpokládá restrukturalizaci bank a uzavření vysoce zadlužené banky Laiki, která je druhým největším finančním ústavem ostrova. Má více než stodesetiletou tradici a z 84 procent ji vlastní stát. Pojištěné vklady do 100 tisíc eur se z ní přesunou do největší Bank of Cyprus, která převezme dluhy Laiki vůči Evropské centrální bance. Tisíce zaměstnanců Laiki přijdou o práci.

Noční dohoda se zástupci věřitelů bude mít dlouhodobé dopady na kyperskou ekonomiku, která z velké části stála na přebujelém finančním systému. Zástupci eurozóny prosadili do dohody požadavek, aby se bankovní sektor do roku 2018 zmenšil na úroveň obvyklou v Evropské unii.

Ekonomové očekávají, že se Kypr propadne do dlouhodobé recese, ze které se bude těžko sbírat.

Kyperský prezident Nikos Anastisiadis odchází z jednání s Euroskupinou. Jeho zemi, zdá se, teď bankrot nehrozí.
Kyperský prezident Nikos Anastisiadis odchází z jednání s Euroskupinou. Jeho zemi, zdá se, teď bankrot nehrozí. | Foto: Reuters

Dohoda z noci na pondělí nemusí podléhat schválení kyperského parlamentu, protože nezavádí jednorázovou daň z vkladů. Z technického hlediska půjde i v případě ztrát z velkých vkladů o součást restrukturalizace bank, kterou kyperský parlament schválil v pátek.

První část slíbené desetimiliardové pomoci Kypr dostane na začátku května.

Nabízíme vám přehledný pohled na kyperskou krizi v otázkách a odpovědích.

Co by se stalo, kdyby k dohodě nedošlo?

Evropská centrální banka by v pondělí zastavila finanční pomoc kyperským bankám, které by se tak ocitly před hrozbou krachu. Znamenalo by to ohrožení výplat státních zaměstnanců a vůbec veškerého financování veřejných služeb. Vše by mohlo vyústit v nedostatek hotových peněz na ostrově a bezprecedentní ekonomický propad.

Kyperský bankovní systém utrpí tak jako tak a zřejmě se i v případě dohody výrazně zmenší. Nyní je v kyperských bankách zhruba 68 miliard eur, z toho skoro polovina pochází ze zahraničí. Hlavně z Ruska, Ukrajiny, Velké Británie a Řecka.

Co bylo klíčovým problémem vyjednávání mezi eurozónou a Kyprem?

Podle agentury Reuters rozhovory skončily kolem třetí hodiny ráno a kyperský prezident Nikos Anastasiades během rozhovorů pohrozil, že rezignuje, pokud na něj budou ministři financí eurozóny příliš tlačit.

Policisté hlídají kanceláře Evropské unie v Nikósii.
Policisté hlídají kanceláře Evropské unie v Nikósii. | Foto: Reuters

Kypr potřebuje pomoc zhruba více než 16 miliard eur, aby odvrátil možný bankrot a zhroucení svého finančního systému.

Eurozóna mu je ochotna půjčit pouze deset miliard, protože se její zástupci domnívají, že malá ekonomika jako Kypr by vyšší dluh nedokázala nikdy splatit a státní dluh země by se přiblížil hrozivým 150 procentům HDP (skoro na úroveň Řecka). 5,8 miliardy proto musí Kypr získat sám.

Jednou z posledních variant bylo "očesání" nepojištěných vkladů s částkami převyšujícími 100 tisíc eur v kyperských bankách. V největší Bank of Cyprus by velcí střadatelé měli přijít o dvacet procent vkladu, v menších jen o čtyři procenta. Detaily dohody ale zatím nejsou známy.

Vzhledem k velikosti kyperské ekonomiky (roční HDP činí 17 miliard eur) je bankovní sektor neúměrně velký.

Krize zřejmě vyústí v masivní odliv financí z ostrova, i když kyperský parlament v sobotu schválil zákon o dohledu nad pohybem kapitálu, který má omezit možnost přesouvat peníze do zahraničí.

Co předcházelo tomu, že Kypr vyjednával o záchraně na poslední chvíli?

Na začátku března kyperská vláda upozornila, že jí dojdou peníze a bude potřebovat pomoc. V sobotu 15. března brzy ráno se Kypřané a zástupci eurozóny dohodli na tom, že k půjčce deseti miliard eur Kypr sám přidá 5,8 miliardy eur, které získá zdaněním vkladů v kyperských bankách. A to i vkladů, kde je uloženo méně než sto tisíc eur.

V sobotu demonstrovali v Nikósii zaměstnanci bank.
V sobotu demonstrovali v Nikósii zaměstnanci bank. | Foto: Reuters

Proti tomu se zvedl odpor mezi obyvateli země i opozicí, parlament dohodu odmítl. Poslanci se obávali, že zatímco zdanění malých vkladů rozhněvá místní Kypřany, zdanění těch velkých pak důležité zahraniční investory, které kyperská ekonomika potřebuje. Především ruské investory.

Kyperský ministr financí pak jednal o možné pomoci v Moskvě, ale neuspěl.

Parlament schválil v sobotu 23. března takzvaný fond solidarity, který má zčásti pokrýt potřebnou částku 5,8 miliardy eur. V jeho rámci budou vydány obligace, za které chce kyperská vláda ručit majetkem státu a také Kyperské pravoslavné církve, které na ostrově patří většina půdy a mnoho nemovitostí.

Původně měl fond obsahovat také peníze určené na důchody, ale od toho se rozhodla vláda v Nikósii odstoupit po kritice z eurozóny.

Proč Rusko nepřistoupilo na návrh pomoci Kypru výměnou za těžby z nalezišť zemního plynu?

Rusové reagovali na plán zdanění vkladů ostře odmítavě, protože se dotýká ruských občanů, jejichž peníze jsou uloženy v kyperských bankách (odhadem se jedná zhruba o 25 miliard eur).

Kyperský parlament v úterý dohodu o zdanění vkladů odmítl.
Kyperský parlament v úterý dohodu o zdanění vkladů odmítl. | Foto: Reuters

Vláda Kypru se pokoušela v Moskvě dojednat ruské investice na Kypru a nabízela ruskému plynárenskému gigantu Gazprom možnost těžby v nedávno objevených ložiscích plynu u pobřeží Kypru.

Podle ruského ministerstva financí ale návrhy nebyly pro Rusko výhodné, a co se týká plynu, není jednoznačně potvrzené, že zásoby jsou opravdu velké a vyplatí se tam investovat. Navíc si na ně dělá nárok také Turecko, což by jakýkoliv kontrakt uzavřený mezi Nikósií a Moskvou mohlo zkomplikovat.

Jak se situace projevuje v životě 800 tisíc kyperských Řeků?

Podle posledních zpráv banky omezily možnost jednorázového výběru hotovosti z bankomatů jen na 100 eur. Dochází benzin u čerpacích stanic, léky v lékárnách a zmenšuje se také sortiment potravin nabízených v obchodech. Všude je vyžadována platba v hotovosti, ale zákazníci či klienti nedostávají nazpět drobné. Banky a burza byly celý minulý týden zavřené.

Na Kypru je nyní patnáctiprocentní nezaměstnanost a země je v recesi poprvé od poloviny sedmdesátých let.

Češka Hana Kyriakou, která už žije na Kypru mnoho let, řekla v pátek Aktuálně.cz, že roste odpor k Evropské unii: "Lidé teď cítí Evropskou unii jako hodně nepřátelskou. Pořad chtějí a chtějí, abychom něco dělali. Všechno jsme odsouhlasili. Snížili platy, zvýšili daně, pořád něco. Nebere to konce. To Kypřany unavuje, táhne se to už měsíce," uvedla Hana Kyriakou.

Může krize na Kypru negativně ovlivnit další země eurozóny nebo celou eurozónu?

Kypr je z hlediska eurozóny i Evropské unie velmi malá ekonomika. Roční hrubý domácí produkt země je asi 17 miliard eur, tedy přibližně 0,2 procenta celé EU. Kyperský bankrot či případný odchod z eurozóny by tak pravděpodobně neznamenal velký otřes.

Foto: Aktuálně.cz

Mělo by to ale psychologický účinek. Jako potvrzení faktu, že eurozóna je "demontovatelná" a že když může vystoupit jeden, mohou i další. To by přineslo nejistotu na finančních trzích. Analytik Raiffeisenbank Michal Brožka to v rozhovoru pro Aktuálně.cz označil za "mávnutí motýlích křídel s velkými následky."

Na dvě klíčové země eurozóny, které zápasí s hospodářskými problémy - Itálii a Španělsko - podle dosavadních zpráv kyperská krize zatím nemá přímý dopad. Španělsko si už loni půjčilo na záchranu bank 40 miliard eur.

Jak se vůbec Kypr do současných potíží dostal?

Kyperské banky v uplynulých letech vydatně půjčovaly do zahraničí. Hlavně do Řecka, přičemž po tamních problémech Kypřané odepsali velkou část řeckého dluhu. Kyperské banky tak doplatily na úvěry v řeckých bankách a státních dluhopisech.

Kypr nemá dost peněz, které by zadluženým bankám mohl sám poskytnout, navíc si země už nemůže kvůli nedůvěře finančních trhů výhodně půjčovat. Kyperské zadlužení dosahuje přibližně 90 procent HDP.

 

Právě se děje

před 24 minutami

U Břeclavi se srazil nákladní vůz s dodávkou. Havárie uzavřela dálnici D2 u slovenských hranic

Srážka nákladního auta a dodávky uzavřela u hranic se Slovenskem dálnici D2 ve směru na Brno. Nehoda je se zraněním, zasahují u ní záchranáři. Vyplývá to z informací policie a Národního dopravního informačního centra (NDIC). Auta se srazila na 56. kilometru D2 kolem 06:00, dálnice mezi státní hranicí a exitem 48 u Břeclavi se uzavřela o půl hodinu později.

Zdroj: ČTK
Další zprávy