Irákem a Sýrií otřásly exploze. Íránské revoluční gardy zaútočily raketami
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, tento online přenos z technických důvodů končí. Situaci ale sledujeme dál. Nově informace najdete zde.
Tři ozbrojené drony byly dnes sestřeleny nad letištěm v Irbílu v severním Iráku, kde jsou nasazeni američtí vojáci a další mezinárodní síly. Zda si incident vyžádal oběti na životech nebo škody, není v tuto chvíli jasné. S odvoláním na protiteroristickou službu poloautonomního iráckého Kurdistánu o tom informovala agentura Reuters.
Sourhn nejdůležitějších událostí:
- Český prezident Petr Pavel pokračuje v návštěvě Izraele, kde při jednáních s politiky vyjádřil podporu izraelskému právu na sebeobranu po říjnovém teroristickém útoku hnutí Hamás.
- Íránské revoluční gardy uvedly, že zaútočily balistickými raketami na "špionážní centra a shromáždění protiíránských teroristických skupin" u iráckého Irbílu a v Sýrii zaútočily raketami na "pachatele teroristických operací" v Íránu.
- Intenzivní fáze izraelské pozemní ofenzivy na severu Pásma Gazy proti palestinskému hnutí Hamás skončila a brzy skončí také v jižní části v oblasti města Chán Júnis. Podle serveru The Times of Israel to uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant.
Český prezident Petr Pavel pokračuje v návštěvě Izraele, kde v pondělí při jednáních s vrcholnými politickými představiteli vyjádřil podporu izraelskému právu na sebeobranu po říjnovém teroristickém útoku hnutí Hamás. Dnes si mimo jiné prohlédne vojenskou základnu zasaženou právě 7. října, navštíví také izraelský národní kybernetický direktoriát ve městě Beerševa.
Záběry výbuchů z Irbílu.
BREAKING: Iran fires ballistic missiles at Erbil in northern Iraq, sirens heard at the U.S. Consulate https://t.co/HpUOSnJ9d8
— BNO News (@BNONews) January 15, 2024
Podle amerických úřadů raketové údery v Irbílu nezasáhly žádná americká zařízení.
U.S. officials say no American facilities have been impacted by missile strikes in Erbil.
— Idrees Ali (@idreesali114) January 15, 2024
Revoluční gardy podle státních médií také oznámily, že útočily na takzvaný Islámský stát (IS) v okupované části Sýrie v reakci na nedávné teroristické útoky IS v Íránu. Revoluční gardy provedly raketové útoky na "pachatele teroristických operací v Islámské republice. Zejména na Islámský stát" v Sýrii, uvedla státní média. "Gardy identifikovaly a zničily shromaždiště jejich velitelů a klíčové elementy sérií balistických střel v reakci na nedávná teroristická zvěrstva v Íránu," stojí v prohlášení gard.
"Balistické střely byly dnes pozdě v noci použity ke zničení špionážních center a shromáždění protiíránských teroristických skupin v regionu," uvedly íránské gardy v prohlášení. "Sbory gardistů íránské revoluce oznámily zničení balistickými střelami hlavního ústředí špionáže a protiíránských teroristických skupin, které se shromáždily v určitých částech regionu," informovala íránská agentura IRNA. Polooficiální íránská agentura Fars uvedla, že gardy balistickými střelami zničily "ústředí špionáže izraelského Mosadu v iráckém Kurdistánu".
Irácké bezpečnostní zdroje uvedly, že jedna raketa dopadla na dům vysoce postaveného kurdského zpravodajce a další na kurdské rozvědné centrum. Tři střely pak údajně zasáhly dům významného kurdského podnikatele a zabily ho.
Čtyři mrtví a několik raněných civilistů bylo po explozích převezeno do místní nemocnice, uvedly podle Reuters dva lékařské zdroje. Dva americké oficiální zdroje Reuters řekly, že údery nepostihly žádná americká zařízení a mezi Američany nejsou žádné oběti.
Výbuchy bylo slyšet v oblasti zhruba 40 kilometrů severovýchodně od Irbílu v poloautonomním iráckém Kurdistánu, uvedly podle Reuters tři bezpečnostní zdroje. Oblast je blízko konzulátu USA a obydlí civilistů.
Íránské revoluční gardy uvedly, že zaútočily na "špionážní centra a shromáždění protiíránských teroristických skupin" v iráckém Irbílu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala íránská státní média. Letiště v metropoli iráckého Kurdistánu zastavilo provoz poté, co byly nad městem slyšet exploze, sdělily Reuters irácké bezpečnostní zdroje.
Intenzivní fáze izraelské pozemní ofenzivy na severu Pásma Gazy proti palestinskému hnutí Hamás skončila a brzy skončí také v jižní části v oblasti města Chán Júnis. Podle serveru The Times of Israel to dnes uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant. Zopakoval však také, že pouze trvalý vojenský tlak povede k nové dohodě o propuštění zbylých rukojmích.
Izraelská armáda odmítla, že by zavinila smrt dvou rukojmích, jak tvrdí Hamás s odkazem na video. Armáda Hamás obvinila ze lži, píše AFP.
Palestinské hnutí Hamás dnes publikovalo dosud nezveřejněné video, v němž oznámilo smrt dvou izraelských rukojmích, kteří byli při říjnovém teroristickém útoku uneseni z jižního Izraele a podle Hamásu se stali obětí izraelského bombardování Pásma Gazy. Informovala o tom agentura AFP, která upozornila, že není jasné, kdy byl snímek pořízen.
Podle zprávy britské soukromé zpravodajské společnosti Ambrey odpálili jemenští povstalci Húsíové celkem tři rakety, z nichž dvě nedoletěly nad moře a třetí zasáhla cíl. Úder údajně způsobil požár v nákladovém prostoru, ale loď zůstala schopná plavby a na palubě nebyl nikdo zraněn, dodala Ambrey. Plavidlo podle ní nemá žádné vazby na Izrael a útok zřejmě mířil na zájmy Spojených států v oblasti v reakci na americké a britské údery na pozice Húsíů z minulého týdne.
Společnost Eagle Bulk Shipping se sídlem ve Spojených státech uvedla, že její loď Gibraltar Eagle pro přepravu volně loženého nákladu byla zasažena "neidentifikovanou střelou" při plavbě v Adenském zálivu 100 mil od pobřeží Jemenu. Při úderu byl podle ní v omezeném rozsahu poškozen nákladový prostor, loď však zůstala stabilní a míří z oblasti. "Potvrdilo se, že žádný z námořníků na palubě plavidla nebyl zraněn. Loď převáží náklad ocelových výrobků," uvedla firma.
Jemenští povstalci Húsíové dnes protilodní balistickou střelou zasáhli nákladní kontejnerovou loď Gibraltar Eagle, která má amerického majitele a provozovatele a plaví se pod vlajkou Mashallových ostrovů. Na síti X to oznámilo regionální velitelství americké armády CENTCOM, a potvrdilo tak dřívější zprávy britských námořních agentur. Úder potvrdil i provozovatel plavidla s tím, že si nevyžádal žádné oběti ani vážnější škody a loď pokračuje v plavbě.
On Jan. 15 at approximately 4 p.m. (Sanaa time), Iranian-backed Houthi militants fired an anti-ship ballistic missile from Houthi-controlled areas of Yemen and struck the M/V Gibraltar Eagle, a Marshall Islands-flagged, U.S.-owned and operated container ship. The ship has… pic.twitter.com/gixEMaUiVT
— U.S. Central Command (@CENTCOM) January 15, 2024
Palestinské hnutí Hamás se svým konáním v Gaze jasně postavilo do situace teroristické organizace, která porušuje všechny principy, ale ukázalo také, že mu vůbec nezáleží na osudu běžných Palestinců. Na tiskovém briefingu při návštěvě Izraele to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Hamás by podle něj rozhodně neměl být považován za legitimního zástupce palestinského lidu.
Česká vláda podle Pavla vyčlenila 10 milionů korun na humanitární pomoc, z toho polovinu pro palestinské civilisty prostřednictvím Světového potravinového programu. Druhá polovina je určena pro izraelské zdravotnické organizace.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Český prezident Petr Pavel je na návštěvě Izraele. Setká se s tamními politiky i rodinami rukojmích.
- Soukromá britská zpravodajská společnost Ambrey uvedla, že poblíž jemenského přístavu Aden zasáhla raketa obchodní loď plující pod vlajkou Marshallových ostrovů. Podle Ambrey ji vypálili jemenští povstalci Húsíové.
- Hamás tvrdí, že neví, kde jsou v Pásmu Gazy mnozí rukojmí, a že jich hodně pravděpodobně v posledních týdnech zabilo izraelské bombardování.
- Čína požaduje svolání rozsáhlé mezinárodní mírové konference, která by se zabývala ukončením války v Pásmu Gazy, a chce také stanovení konkrétního časového rámce vzniku palestinského státu.
Shrnující článek k cestě českého prezidenta Petra Pavla do Izraele.
Zasažené plavidlo podle společnosti Ambrey nemá žádné vazby na Izrael a útok zřejmě mířil na zájmy Spojených států v reakci na americké a britské údery na pozice Húsíů z minulého týdne. Ambrey dále uvedla, že jde o nákladní loď amerického majitele.
Za vypálením rakety stojí podle společnosti Ambrey jemenští povstalci Húsíové. Podle Ambrey vypálili celkem tři rakety, plavilo ale zasáhla pouze jedna z nich.
Soukromá britská zpravodajská společnost Ambrey uvedla, že poblíž jemenského přístavu Aden raketa zasáhla nákladní loď plující pod vlajkou Marshallových ostrovů. Informovala o tom agentura Reuters. Raketa způsobila požár, událost se ale obešla bez zraněných a loď je nadále schopná plavby, dodala Reuters s odkazem na Ambrey.
Izraelská policie ve městě Raanana na místě neštěstí, kde útočník najel autem do lidí.
V nemocnici zemřela jedna z osob zraněných při útoku v izraelském městě Raanana, napsal s odkazem na zdravotníky list Times of Israel.
Nejméně 18 lidí bylo zraněno při útoku v izraelském městě Raanana, kde útočník najel autem do lidí. Další také pobodal. Informoval o tom s odkazem na úřady a zdravotníky list The Times of Israel, podle kterého bezpečnostní složky zadržely v souvislosti s útokem dva muže z Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu. Jde o podezřelého útočníka a jeho příbuzného.
Pro Bidenovu vládu je čím dál složitější podporovat izraelské operace v Gaze zahájené po útoku Hamásu na izraelské území ze 7. října. Bombardování a pozemní ofenzíva Izraelců prohloubily humanitární krizi v hustě zalidněné pobřežní oblasti, kterou zcela zdevastovaly, zatímco palestinské úřady hlásí každý den další a další zabité civilisty.
USA nadále Izraeli poskytují diplomatickou i vojenskou podporu, již delší dobu však dávají najevo, že židovský stát nečiní dost pro ochranu civilistů v Gaze. Američané také v poslední době vyjadřují očekávání, že Izraelci brzy své operace výrazně utlumí.
"Kromě otázky daňových příjmů jsou Biden a jeho poradci přesvědčeni, že Izrael nedělá dost pro zajištění přísunu humanitární pomoci do Gazy," píše Axios. "Také jsou frustrovaní Netanjahuovou neochotou vážně diskutovat o plánech po válce," pokračuje článek.
Vláda Spojených států navenek stále vyjadřuje podporu Izraeli v jeho tažení proti teroristickému hnutí Hamás, v zákulisí ale narůstá frustrace amerických představitelů kvůli neochotě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přijímat její návrhy. S odvoláním na čtyři americké činitele to o víkendu napsal zpravodajský web Axios. Poukazuje i na to, že americký prezident Joe Biden a Netanjahu spolu už tři týdny nemluvili.
Jejich poslední jednání 23. prosince podle informací Axios uzavřel šéf Bílého domu slovy: "Tenhle rozhovor skončil." Netanjahu údajně předtím odmítl Bidenovu žádost, aby Izrael uvolnil zadržované daňové příjmy vybrané za palestinskou samosprávu.
Podle nejmenovaných informovaných zdrojů izraelský premiér v poslední době odmítá většinu amerických návrhů souvisejících s válkou v Pásmu Gazy. "Ta situace je nanic a zasekli jsme se. Prezidentovi dochází trpělivost," uvedl jeden z amerických činitelů.
Český prezident Petr Pavel v Izraeli.
Pozvání do Izraele jsem obdržel krátce po svém zvolení. Jsem rád, že se cestu povedlo naplánovat už v prvním roce mého prezidentského mandátu. S prezidentem Jicchakem Herzogem jsem mluvil o bezpečnostní situaci v zemi i o pomoci palestinským civilistům. Vzhledem k tomu, že nás s… pic.twitter.com/ry6NAlkX4y
— Petr Pavel (@prezidentpavel) January 15, 2024
Česko plně podporuje právo Izraele bojovat proti terorismu a chránit své občany. Zároveň vyjadřuje obavy ohledně civilních obětí. Český prezident to dnes řekl svému izraelskému protějšku Jicchaku Herzogovi před jednáním v Jeruzalémě.
Česko podle Pavla nepovažuje Izrael pouze za přítele, ale také za strategického partnera. Podporuje zároveň návrat rukojmích unesených z jižního Izraele hnutím Hamás a veškeré aktivity, které k tomu povedou. Chce toto téma zdůraznit i při návštěvě Kataru, která je v plánu ve středu.
Turecké úřady zadržely kvůli výslechu izraelského fotbalistu Sagiva Jehezkela poté, co v prvoligovém utkání projevil solidaritu se svou zemí.
Český prezident Petr Pavel dnes dopoledne přiletěl do Tel Avivu. V Izraeli ho čeká jednání s protějškem Jicchakem Herzogem, ale také s premiérem Benjaminem Netanjahuem, předsedou Knesetu Amirem Ohanou, ministrem obrany Joavem Galantem a členem válečného kabinetu Bennym Gancem. Pavel se rovněž setká s rodinami rukojmích, které loni v říjnu uneslo z jižního Izraele palestinské hnutí Hamás, případně s propuštěnými rukojmími.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Český prezident Petr Pavel je na návštěvě Izraele. Setká se s tamními politiky i rodinami rukojmích.
- Armáda USA v neděli sestřelila raketu, kterou směrem k její lodi USS Laboon v Rudém moři vypálili povstalci z Jemenu.
- Hamás tvrdí, že neví, kde jsou v Pásmu Gazy mnozí rukojmí, a že jich hodně pravděpodobně v posledních týdnech zabilo izraelské bombardování.
- Čína požaduje svolání rozsáhlé mezinárodní mírové konference, která by se zabývala ukončením války v Pásmu Gazy, a chce také stanovení konkrétního časového rámce vzniku palestinského státu.
Australská ministryně zahraničí Penny Wongová dnes před cestou na Blízký východ vyzvala k příměří v Pásmu Gazy. Wongová v rámci cesty do regionu podle agentury Reuters navštíví Izrael, ale i Západní břeh Jordánu či Spojené arabské emiráty.
Americká armáda v neděli odpoledne sestřelila raketu, kterou směrem k její lodi USS Laboon v Rudém moři vypálili povstalci z Jemenu. Regionální velitelství americké armády CENTCOM to uvedlo na síti X. Američané v posledních dnech na pozice húsíjských rebelů opakovaně útočili.
Americká armáda uvedla, že raketa byla vypálena v 16:45 (14:45 SEČ). Zničilo ji americké letadlo. Při incidentu nebyl nikdo zraněn.
Americký prezident Joe Biden se v neděli, na kterou připadl stý den bojů, vyjádřil k utrpení rodin lidí unesených z Izraele, které podle něj žijí v agonii. Poznamenal, že na ně často myslí a že spolu se svým týmem nepřetržitě pracuje na tom, aby byli propuštěni.
Hamás a další ozbrojené skupiny dodnes zadržují kolem 130 rukojmích, až několik desítek z nich je ale už zřejmě po smrti.
Čína požaduje svolání rozsáhlé mezinárodní mírové konference, která by se zabývala ukončením války v Pásmu Gazy, a chce také stanovení konkrétního časového rámce vzniku palestinského státu, informuje agentura Reuters.
Čínský ministr zahraničí Wang I se ke konfliktu na Blízkém východě vyjádřil po jednáních v Káhiře. Řekl, že válka vede z masivnímu počtu nevinných obětí, což způsobuje vážné humanitární katastrofy. Infrastruktura Gazy byla podle něj zcela zničena, kvůli čemuž miliony lidí sotva přežívají.
Hnutí Hamás tvrdí, že neví, kde jsou v Pásmu Gazy mnozí rukojmí, a že jich hodně pravděpodobně v posledních týdnech zabilo izraelské bombardování. Informovala o tom dnes televize Al-Džazíra s odvoláním na mluvčího brigád Kasám, ozbrojeného křídla Hamásu. Za propuštění rukojmích, kteří jsou v zajetí už stý den, se dnes konaly demonstrace v Londýně, Paříži či Berlíně a také v Izraeli, kde někteří příbuzní unesených kritizovali izraelskou vládu, že nedělá dost pro osvobození jejich blízkých, uvedl sever The Times of Israel (ToI).
Jemenští povstalci tvrdí, že Spojené státy a Británie dnes opět ostřelovaly jimi ovládané území na severozápadě Jemenu. Informovala o tom agentura AFP, která ale vzápětí s odvoláním na amerického vojenského činitele uvedla, že USA ani nikdo jiný z jejich koalice dnes žádné údery v Jemenu neprovedl.
Jemenští povstalci Húsíové dnes podle AFP či televize Al-Arabíja uvedli, že americko-britské vojenské síly zasáhly jimi ovládaný přístav Hudajdá. AFP i Al-Arabíja ale vzápětí oslovily americkou armádu a nejmenovaný zdroj z ní popřel, že by dnes americká armáda či její spojenci ostřelovali pozice povstalců v Jemenu.
Válka v Pásmu Gazy, kterou Izrael zahájil 7. října v odvetě za útok palestinského hnutí Hamás na své území, potrvá ještě mnoho měsíců. Řekl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve stý den bojů, které se ani dnes nezastavily. V Izraeli se od sobotního soumraku konají pietní vzpomínky na asi 130 rukojmích, která už sto dní zadržuje Hamás. Kvůli tom dnes dopoledne stovky obchodů a restaurací, škol i podniků na sto minut přerušily činnost a už v sobotu večer se sešlo v Tel Avivu na 120 tisíc lidí na demonstraci za propuštění rukojmích.
Na severu oblasti ve městě Bajt Lahíja armáda podle prohlášení našla a zneškodnila několik raketometů nedávno použitých k útokům na Izrael. Válka v Pásmu Gazy dnes pokračuje stým dnem.
Izraelská armáda dnes oznámila, že za poslední den zabila 14 členů palestinského hnutí Hamás, z toho devět leteckými údery a pět tankovým ostřelováním ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy, uvádí server The Times of Israel (ToI).
Spojené státy zaútočily na Íránem podporované šíitské povstalce v Jemenu i v noci na dnešek, cílem byl tentokrát jejich radar. Mluvčí povstalců prohlásil, že americké údery nebudou mít vliv na schopnost povstalců pokračovat v útocích na obchodní lodě v Rudém moři a v Adenském zálivu.
List The New York Times ale s odvoláním na americké činitele napsal, že se už podařilo zničit či poškodit 20 až 30 procent útočných kapacit rebelů.
Spojené státy zaútočily na Íránem podporované šíitské povstalce v Jemenu i v noci na dnešek, cílem byl tentokrát jejich radar. Mluvčí povstalců prohlásil, že americké údery nebudou mít vliv na schopnost povstalců pokračovat v útocích na obchodní lodě v Rudém moři a v Adenském zálivu.
List The New York Times ale s odvoláním na americké činitele napsal, že se už podařilo zničit či poškodit 20 až 30 procent útočných kapacit rebelů.
Netanjahu oznámil také, že vláda plánuje rozsáhlé posílení rozpočtu na obranu, aby pokryla potřeby armády v příštích letech. Šéf armády Herci Halevi mezitím řekl, že palestinští uprchlíci by se mohli vrátit na sever Pásma Gazy, jakmile tam bude bezpečno.
Izrael na cestě k úplnému vítězství ve válce proti palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy nikdo nezastaví, a to ani projednávání konfliktu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Londýnem dnes pochodovaly tisíce lidí na podporu Palestiny a příměří v Pásmu Gazy, kde 99. dnem pokračuje válka mezi Izraelem a Hamásem. V pohotovosti je podle stanice BBC přes 1700 policistů, kteří zatím zatkli šest lidí za různé přestupky. Tisíce lidí se podle odhadů zúčastní také večerní demonstrace v hlavním městě Spojených států a ve třiceti dalších zemích v rámci takzvaného Global Day of Action (Světového dne akce).
Jemenské přístavní město Hudajdá se dnes stalo terčem dalšího cíleného úderu v reakci na raketu, kterou v tomto městě na pobřeží Rudého moře odpálili húsíjští povstalci. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na bezpečnostní zdroje.
Mluvčí jemenských povstalců řekl, že americké údery, včetně toho dnešního v metropoli Saná, nebudou mít žádný vliv na pokračování útoků na obchodní lodě v Rudém moři a v Adenském zálivu.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Čína požaduje svolání rozsáhlé mezinárodní mírové konference, která by se zabývala ukončením války v Pásmu Gazy, a chce také stanovení konkrétního časového rámce vzniku palestinského státu.
- Americká armáda v neděli odpoledne sestřelila raketu, kterou směrem k její lodi USS Laboon v Rudé moři vypálili povstalci z Jemenu.
- Válka v Pásmu Gazy, kterou Izrael zahájil 7. října v odvetě za útok palestinského hnutí Hamás na své území, potrvá ještě mnoho měsíců, uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli ve stý den bojů.
Autoři petice poukazují na to, že televize Yle krátce po začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu žádala vyloučení Ruska z Eurovize, což se pak také stalo. Televize Yle tehdy tvrdila, že válka vedená Ruskem porušuje veškeré hodnoty, které tato finská společnost vyznává. "Nyní očekáváme od Yle stejně aktivní postoj na ochranu hodnot," stojí v petici. Podle jednoho z autorů textu Lukase Korpelainea se Izrael hudební soutěže účastní proto, aby zlepšil svou reputaci ve světě. Podle autorů petice by se Yle měla zasadit v Evropské vysílací unii o to, aby se letos Izrael Eurovize nezúčastnil. Pokud se to finské televizi nepodaří, tak by do soutěže neměla posílat svého národního zástupce, žádají petenti.
Část finských hudebníků a lidí z hudební branže nechce, aby Izrael soutěžil v Eurovizi, a to kvůli úderům, které vede na Pásmo Gazy. Petice s tímto požadavkem do dnešního dne podpořilo na 1500 lidí. Autoři vyzývají finskou televizi Yle, aby se snažila tento postoj prosadit v Evropské vysílací unii, která soutěž pořádá. V případě účasti Izraele by Finsko nemělo do Eurovize, jejíž semifinále a finále se letos uskuteční ve švédském Malmö, poslat svého zástupce, uvádí petice.
Televize kontrolovaná rebely původně informovala o tom, že i v noci na dnešek společně útočily USA a Británie, američtí činitelé ale hovoří jen o útoku USA.
"Tento úder uskutečnila loď USS Carney za použití útočných střel Tomahawk," uvedla na X k nové vojenské akci americká armáda, podle níž šlo o útok spojený s jedním z pátečních cílů. V noci na pátek se USA a Británie zaměřily na 28 pozic Húsíů.
At 3:45 a.m. (Sana’a time) on Jan 13., U.S. forces conducted a strike against a Houthi radar site in Yemen. This strike was conducted by the USS Carney (DDG 64) using Tomahawk Land Attack Missiles and was a follow-on action on a specific military target associated with strikes… pic.twitter.com/YE5BKJLGBv
— U.S. Central Command (@CENTCOM) January 13, 2024
Spojené státy v noci na dnešek znovu zaútočily na šíitské povstalce v Jemenu. S odvoláním na americkou armádu o tom informovala agentura Reuters, podle níž tentokrát útok směroval proti radaru Húsíů. Podle rebelů byla terčem metropole Saná, kterou mají pod kontrolou. USA a Británie s podporou několika dalších zemí proti Húsíům poprvé zaútočily v noci na pátek v reakci na útoky povstalců na lodě v Rudém moři.
Útoky jemenských povstalců na plavidla v Rudém moři už donutily přes 2000 lodí, aby se plavily jinou trasou, uvedla velvyslankyně USA při OSN.
Zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths dnes varoval, že situace se podstatně horší i na jihu Pásma Gazy a že Izrael stále častěji bombarduje i oblasti, kam se ze severu přemístili civilisté prchající před válečnou vřavou, napsala agentura Reuters. Podle něj Izrael svou ofenzivu v Gaze vede téměř bez ohledu na to, jaký dopad bude na civilní obyvatelstvo mít, a dokládají to i útoky na humanitární infrastrukturu OSN.
Jemenští povstalci zatím avizovali, že noční vojenská operace je neodradí od podpory palestinskému lidu a že budou pokračovat v narušování plavby obchodních lodí v Rudém moři. Tam Húsíové od listopadu provedli na tři desítky útoků na obchodní lodě. Tvrdí, že na ně útočí kvůli válce Izraele v Pásmu Gazy a kvůli podpoře některých zemí izraelské vládě.
Americké námořnictvo dnes podle agentury AP vyzvalo všechny komerční lodě plující pod americkou vlajkou, aby se do konce týdne vyhýbaly vodám okolo Jemenu v Rudém moři a Adenském zálivu. Mluvčí Bílého domu John Kirby uvedl, že Washington očekává, že se Húsíové pokusí na bombardování svých pozic odpovědět.
USA odpoví, budou-li Húsíové pokračovat ve svém nehorázném chování, řekl Biden. Jemenské povstalce podporované Íránem označil za teroristy.
Jemenští povstalci Húsíové dnes zřejmě omylem zaútočili v Adenském zálivu na tanker vezoucí ruskou ropu. Informovala o tom agentura Reuters. Soukromá britská společnost Ambrey, které se zabývá námořní bezpečností v oblasti, uvedla, že povstalci se na základě zastaralé informace pravděpodobně domnívali, že plavidlo plující pod vlajkou Panamy je nějak spojené s Británií. Škody ani zranění hlášeni nejsou.
Za pokračujícího bombardování dnes obyvatelé Pásma Gazy opět přišli o internetové připojení a mobilní signál, oznámila palestinská telekomunikační společnost Paltel. Za příčinu výpadku označila "pokračující agresi", aniž uvedla podrobnosti. Podle televize Al-Džazíra je to šestý komunikační "blackout" od 7. října.
K izraelským rukojmím drženým Hamásem v Pásmu Gazy se dostanou potřebné léky. Podle izraelského premiéra to zaručí dohoda dojednaná za pomoci Kataru.
Americký prezident Joe Biden Húsíům vzkázal, že nebude váhat nařídit další opatření na ochranu volného pohybu zboží Rudým mořem, které patří k nejdůležitějším obchodním trasám na světě. Podporu americko-britským úderům vyjádřila například Francie, Dánsko či Nizozemsko. O možném zapojení do ochrany námořních tras v Rudém moři budou příští týden jednat i ministři zahraničí Evropské unie.
Řada zemí včetně Česka americko-britské údery naopak podpořila, podle prezidenta Petra Pavla šlo o nezbytný krok pro obnovu bezpečnosti námořních cest.
Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder řekl, že podle prvotních informací měla operace dobré výsledky. Podobné prohlášení předtím přišlo od náměstka britského ministra obrany Jamese Heappeyho, který s odkazem na předběžné hodnocení hlásil zničení dvou cílů, na které zaútočili Britové. Zpravodajská společnost BBC nicméně uvedla, že rozsah noční operace je takřka zanedbatelný ve srovnání s vojenskými kapacitami jemenských povstalců.
"Stále provádíme hodnocení skutečných dopadů na všechny tyto cíle. Tato práce pokračuje. Takže si myslím, že lepší obrázek o tom, jaké konkrétní škody to způsobilo, budeme mít v následujících hodinách," řekl Kirby televizi MSNBC.
Cílem nočních americko-britských úderů v Jemenu bylo narušit schopnost húsijských povstalců skladovat, odpalovat a navádět své rakety a drony, řekl v televizním rozhovoru mluvčí Bílého domu John Kirby. Dopady bombardování podle něj USA stále vyhodnocují, mluvčí amerického ministerstva obrany nicméně už ohlásil "dobré výsledky".
Americko-britský úder na Jemen ve fotografiích. Spojenci použili i ponorku a odpálili střely s plochou dráhou letu Tomahawk.
Američané odpálili na Jemen střely s plochou dráhou letu Tomahawk, Britové vyslali do akce čtyři letouny Typhoon ze své základny Akrotiri na Kypru.
Americko-britského úderu na Jemen se zúčastnila také ponorka USS Florida, kterou Američané přesunuli do Rudého moře 23. listopadu. Televizi CNN to potvrdil zdroj z Pentagonu.
Ceny ropy po americko-britských úderech na Jemen prudce rostou. WTI přidává 4,1 procenta na téměř 75 dolarů za barel.
Turecký prezident Recep Erdogan odsoudil americko-britský úder. "Američané a Britové mění Rudé moře v krvavé moře," prohlásil.
Provokativní a nebezpečné útoky Húsíů na námořní dopravu na Rudém moři nemohou být dále tolerovány. Zásah spojenců byl nezbytný, řekl český prezident Petr Pavel.
Provokativní a nebezpečné útoky Hútíů na námořní dopravu v Rudém moři nelze tolerovat. Vojenská akce našich spojenců je nezbytným krokem k zastavení rostoucího napětí v regionu a k obnovení bezpečnosti mezinárodních obchodních cest.
— Petr Pavel (@prezidentpavel) January 12, 2024
Teroristická organizace Palestinský islámský džihád, která působí v Pásmu Gazy vedle Hamásu, vyzvala arabské a islámské země, aby přistoupily k akci "proti agresi vůči Jemenu, který povstal na obranu Gazy a svatých muslimských míst v Palestině".
Mluvčí německého ministerstva zahraničí uvedl, že Berlín byl spojenci informován dopředu o bombardování Jemenu, ale operace se Německo neúčastní.
Podle televize Al-Masíra, ovládané Húsíi, směřovaly americko-britské nálety na několik letišť v Jemenu.
Vyjádření britského ministra zahraničí Davida Camerona.
The UK and US have carried out targeted strikes on Houthi military targets in Yemen.
— David Cameron (@David_Cameron) January 12, 2024
The safety of UK vessels and the freedom of navigation across the Red Sea is paramount and that is why we are taking action.
As the UNSC has made clear, the Houthis must halt attacks in…
"Budeme se bránit proti americké agresi," oznámil húsijský vůdce Abdal Málik Húsí.
Itálie se nepřipojila ke koalici států, které bombardují cíle v Jemenu. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na vládní zdroj v Římě.
Od října Húsíové zaútočili v Rudém moři celkem na sedmadvacet lodí.
Britové zveřejnili záběry z leteckých úderů proti dvěma húsijským vojenským cílům.
Britové zveřejnili záběry z leteckých úderů proti dvěma húsijským vojenským cílům
V Jemenu je aktuálně podle ministerstva zahraničí jen malá skupina Čechů. Pracovníci humanitární organizace Člověk v tísni jsou na jihu země, který není pod kontrolou Húsíů.
O zásahu koalice vedené Spojenými státy a Británií v Jemenu byla Česká republika informována s určitým předstihem. Americká a britská strana požádala o podporu a vysvětlila důvody zásahu. Česko operaci podporuje, řekl ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.
Omán, který sousedí s Jemenem, odsoudil americko-britské údery.
Velitelství amerických sil na Blízkém východě uvedlo, že terčem náletů v Jemenu jsou systémy protivzdušné obrany a místa, ze kterých Húsíové odpalují rakety a vysílají drony.
Húsíové oznámili, že při amerických a britských náletech zahynulo pět lidí a dalších šest bylo zraněno. Slíbili odplatu.
Vyjádření britského velvyslance v České republice Matta Fielda.
Ve čtvrtek večer letouny @RoyalAirForce Typhoon úspěšně zneškodnily vojenské cíle Hútíů v Jemenu.
— Matt Field (@MattFieldUK) January 12, 2024
Tato akce byla podniknuta společně s USA v reakci na opakované útoky Hútíů na lodě v Rudém moři.
Více na ➡️ https://t.co/vxiWpjVbWu https://t.co/xm5009IQaU
Rusko svolalo kvůli úderům na Jemen mimořádné jednání Rady bezpečnosti OSN. Údery jsou podle Moskvy překrucováním rezolucí rady.
Američané a Britové zatím zasáhli v Jemenu šedesát cílů.
Mapa ukazující území, které v Jemenu kontrolují Húsíové.
Map control of Salvation government in Yemen, Sanaa.
— Sprinter (@Sprinter00001) December 18, 2023
In addition to the Houthis (Ansarallah), 14 other Yemeni patriotic parties and organizations participate in the government of the national salvation coalition in Sana'a. The so-called divided governments in Aden, Yemen are… pic.twitter.com/W4WDeCsHsI
Húsíům, kteří ovládají severozápad Jemenu, se podařilo narušit jednu z důležitých a největších tepen mezinárodního obchodu. Například tankery převážely Rudým mořem denně devět milionů barelů ropy, což je desetina světové spotřeby. Suezským průplavem mezi Rudým a Středozemním mořem proplouvá zhruba dvanáct procent veškerého světového obchodu.
The full map: All Red Sea ships targeted by the Houthis in 3 months
— avi scharf (@avischarf) January 12, 2024
(Not including this week's massive volley of 20+ uavs/cruise/antiship and ballistic missiles lobbed at shipping lane - most of which was downed by f18s, u.s/u.k warships)
https://t.co/pX7mBljM5i
Předák britské opoziční Labouristické strany Keir Starmer podpořil rozhodnutí premiéra Rishiho Sunaka bombardovat Jemen.
Britský letoun startuje k náletu na Jemen ze základny Akrotiri na Kypru.
Velitelství amerických sil na Blízkém východě bez bližších podrobností oznámilo, že na operaci se kromě USA a Velké Británie podílejí také Kanada, Austrálie, Nizozemsko a Bahrajn.
On Jan. 11 at 2:30 a.m. (Sanaa time), U.S. Central Command forces, in coordination with the United Kingdom, and support from Australia, Canada, the Netherlands, and Bahrain conducted joint strikes on Houthi targets to degrade their capability to continue their illegal and… pic.twitter.com/bR8biMolSx
— U.S. Central Command (@CENTCOM) January 12, 2024
Jedná se o první velkou operaci západních států na Blízkém východě od roku 2017, kdy byl v Iráku poražen Islámský stát.
Zatímco Američané používají k úderům letadlové lodě, britské bombardéry vzlétají ze základny Akrotiri na Kypru.
Americké a britské nálety směřují na jemenské hlavní město Saná, na přístav Hodejdá v Rudém moři a na město Sáada, které je velkou základnou Húsíů.
Útoky Húsíů na lodě proplouvající Rudým mořem zdražily námořní dopravu. Některé společnosti raději svá plavidla přesměrovaly na jiné trasy, i když jsou delší.
Kdo jsou Húsíové a proč útočí v Rudém moři na nákladní lodě? Více v článku Aktuálně.cz.
Írán, který Húsíe dlouhodobě podporuje, americkou a britskou akci odsoudil. "Považujeme je za jasné porušení jemenské suverenity a územní integrity a za porušení mezinárodního práva," řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Spojené státy už nebudou výpady Húsíů proti nákladním lodím v Rudém moři tolerovat.
Americká a britská letadla bombardují Jemen. Soustřeďují se na vojenská zařízení, kasárna a sklady zbraní hnutí, které si říká Húsíové a ovládá severozápad Jemenu. Húsíové už od října napadají lodě v Rudém moři a tvrdí, že tím pomáhají Palestincům proti Izraeli.
Americké údery na pozice povstalců v Jemenu, které jsou odvetou za jejich útoky na lodě v Rudém moři, důrazně odsoudilo i palestinské hnutí Hamás.
Jde o první údery vedené proti těmto šíitským povstalcům přímo na území Jemenu od loňského listopadu, kdy Húsíové začali napadat námořní přepravu na klíčové obchodní trase v Rudém moři. Húsíové prohlašují, že tak činí na podporu palestinského hnutí Hamás, proti němuž po teroristických útocích ze 7. října vede válku Izrael, a tvrdí, že útočí na lodě napojené na Izrael nebo směřující do izraelských přístavů. Mnohé z napadených plavidel však žádné vazby na Izrael neměly.
"Teroristická organizace Hamás se rozhodla vzácné zdroje investovat do budování teroristické infrastruktury, která sloužila k poškozování izraelských občanů a izraelských obranných sil, zatímco cynicky vykořisťovala civilní obyvatelstvo v Pásmu Gazy," uvedla armáda.
Palestinské hnutí Hamás na vybudování stovek kilometrů tunelů pod Pásmem Gazy použilo přes 6000 tun betonu a 1800 tun oceli a do celého projektu investovalo desítky milionů dolarů, uvedla dnes izraelská armáda s odvoláním na nové zpravodajské poznatky. Informoval o tom server The Times of Israel. Armáda tvrdí, že při svém odhadu vychází z informací, které shromáždili její vojáci během pozemní operace v Pásmu Gazy, a také přímo z prozkoumání stovek podzemních tunelů, které byly dosud objeveny.
Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že JAR ignoruje "vraždění, znásilňování, popravy a únosy izraelských občanů", které se odehrály při útoku Hamásu 7. října. Mluvčí ministerstva Lior Hajat také řekl, že "Jihoafrická republika funguje jako právní ruka Hamásu", a jihoafrické právníky účastnící se soudu označil za "zástupce Hamásu". "Kde byla Jihoafrická republika, když byly zabíjeny a připravovány o domovy miliony lidí v Sýrii a Jemenu vinou partnerů Hamásu," prohlásil vpodvečer izraelský premiér Benjamin Netanjahu s odkazem na občanské války s účastí muslimských radikálních skupin. Soud podle něj slyšel samá "pokrytectví a lži".
Ceny ropy kvůli obavám z eskalace napětí na Blízkém východě rostou.
Nejlepším způsobem, jak stabilizovat Blízký východ a izolovat Írán a jeho spojence, je nabídnout Palestincům možnost vzniku samostatného státu. Po jednání s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím to dnes prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Pokud však toto řešení spojené s integrací Izraele do regionu nevyjde, lze se obávat další "destrukce a nihilismu" ze strany teroristických organizací a povstaleckých skupin, varoval Biden na závěr své čtvrté blízkovýchodní cesty od začátku války mezi Izraelem a teroristy hnutí Hamás.
Prezident Petr Pavel chystá návštěvu Izraele a Kataru. V obou zemích se má setkat s vrcholnými politickými představiteli, například s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem či katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním. Informoval o tom Hrad. Termín cesty není znám.
Skupina příbuzných izraelských rukojmích držených hnutím Hamás se dnes shromáždila u plotu oddělujícího Izrael od Pásma Gazy a pomocí velkých reproduktorů na jeřábech posílala na druhou stranu vzkazy svým blízkým. Hamás a další organizace po teroristických útocích v Izraeli ze 7. října stále drží kolem 130 lidí.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Mezinárodní soudní dvůr v Haagu začal projednávat žádost Jihoafrické republiky o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle ní v Pásmu Gazy dopouští genocidy.
- Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nehodlá trvale okupovat Pásmo Gazy, ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo, pro jehož ochranu prý armáda dělá maximum.
- Světová zdravotnická organizace z bezpečnostních důvodů zrušila další, v pořadí šestou plánovanou dodávku zdravotnické pomoci do Pásma Gazy.
- Rada bezpečnosti OSN vyzvala k okamžitému zastavení útoků jemenských povstalců na obchodní lodě v Rudém moři.
Český premiér Petr Fiala a rakouský kancléř Karl Nehammer v totožných příspěvcích na síti X dnes uvedli, že se staví proti jakýmkoliv pokusům politizovat Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který dnes začal projednávat podnět Jihoafrické republiky, podle níž se Izrael dopouští na Palestincích v Pásmu Gazy genocidy. Fiala a Nehammer uvedli, že respektují nezávislost soudu, současně však uznávají právo Izraele bránit se po teroristických útocích Hamásu z loňského října.
Chancellor @karlnehammer and I agree:
— Petr Fiala (@P_Fiala) January 11, 2024
The #ICJ is an important building block of the international rules-based order and we respect its independence.
The „crime of crimes“, allegations of #genocide should never be made lightly. We oppose any attempts to politicize the ICJ.…
Před budovou soudu v nizozemském Haagu se ráno sešlo několik stovek lidí s izraelskými vlajkami, demonstrovat tam ovšem přišli také lidé žádají svobodný palestinský stát a konec války v Gaze.
Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nehodlá trvale okupovat Pásmo Gazy, ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo, pro jehož ochranu prý armáda dělá maximum. Premiér tak odmítl výzvy některých krajně pravicových politiků, kteří volají po rozšíření izraelských osad na okupovaných územích a podpoře palestinské emigrace. Krátký projev v angličtině Netanjahu zveřejnil na síti X ve středu, v předvečer prvního jednání Mezinárodního soudního dvora v Haagu o podnětu Jihoafrické republiky ohledně údajné genocidy Palestinců v Pásmu Gazy.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dnes začne projednávat žádost Jihoafrické republiky o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle ní v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Izrael obvinění odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany, při němž dodržuje mezinárodní právo a snaží se minimalizovat civilní ztráty. Jihoafrická republika mimo jiné žádá, aby soud v Haagu předběžným opatřením zastavil izraelské vojenské operace v Gaze.
Světová zdravotnická organizace dnes z bezpečnostních důvodů zrušila další, v pořadí šestou plánovanou dodávku zdravotnické pomoci do Pásma Gazy, píše agentura Reuters s odvoláním na generálního tajemníka organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse. Izraelské úřady podle šéfa organizace od poslední podpůrné mise 26. prosince neudělily pro další návštěvu povolení ani bezpečnostní záruky.
Pásmo Gazy je nedílnou součástí naděje Palestinců na vlastní stát a v důsledku současné války mezi Izraelem a teroristy Hamásu, kteří v Gaze vládnou, by nemělo být od palestinských území odtrženo. Podle zahraničních agentur to dnes řekl předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás ministrovi zahraničí USA Antonymu Blinkenovi.
Na egyptském Sinajském poloostrově a také v Libyi a Súdánu operují izraelské zvláštní jednotky a zpravodajské služby, které se obávají, že se Hamás pokusí tajně vyvézt izraelská rukojmí z Pásma Gazy. Ve své dnešní zprávě, na kterou upozornil zpravodajský web The Times of Israel, to napsal to libanonský deník Al-Akbar.
List mající blízko k islamistickému hnutí Hizballáh s odvoláním na své informované zdroje uvedl, že Izrael obzvlášť znepokojuje možnost, že se Hamás poté pokusí dopravit rukojmí do Íránu nebo Libanonu.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izrael při svém úderu na jihu Libanonu zabil velitele praporu Radván, elitních jednotek militantního libanonského hnutí Hizballáh.
- Počet civilistů, kteří denně umírají při bojích v Pásmu Gazy, je příliš vysoký. Po jednání s izraelskými představiteli to řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Obvinění Izraele z genocidy ale označil za neopodstatněné.
- Prostor pro poskytování humanitární pomoci v Pásmu Gazy se podle Světové zdravotnické organizace zmenšuje.
Izraelská armáda v prohlášení uvedla, že její vzdušné síly zaútočily na cíle v příhraniční libanonské vesnici Kfarkíla a také na obsluhu bezpilotních letounů jinde na území jižního Libanonu. Dnes večer SEČ její mluvčí Daniel Hagari řekl, že při úderu zahynul velitel Hizballáhu Alí Husejn Burdži, který zorganizoval "desítky útoků" na Izrael za použití bezpilotních prostředků, píše server The Times of Israel. Izraelské tvrzení podle agentury Reuters Hizballáh odmítl a uvedl, že není pravdivé.
Počet civilistů, kteří denně umírají při bojích v Pásmu Gazy, je příliš vysoký. Dnes to po jednání s izraelskými představiteli řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Obvinění Izraele z genocidy ale označil za neopodstatněné, píší agentury. Blinken dále řekl, že Spojené státy odmítají jakékoliv úvahy o přesídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle něj by se obyvatelé, kteří uprchli kvůli bojům, měli vrátit domů, až pro to budou podmínky.
Hnutí Hizballáh dnes drony s výbušninami zaútočilo z Libanonu na izraelskou vojenskou základnu na severu země a svůj první útok tohoto druhu označilo za odpověď na nedávné izraelské atentáty na území Libanonu. Při vzdušném útoku na automobil ve vesnici na jihu Libanonu byli dnes navíc zabiti tři členové Hizballáhu, informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na dva zdroje obeznámené s bojovými operacemi této radikální šíitské skupiny. Mezi mrtvými byl podle izraelské armády i jeden z velitelů Hizballáhu.
Prostor pro poskytování humanitární pomoci v Pásmu Gazy se podle představitele WHO zmenšuje. "Vidíme, jak se před námi odehrává humanitární katastrofa," uvedl Casey. Podle WHO v nemocnicích na severu Pásma Gazy chybí léky, palivo i jídlo, situace se však zhoršuje i v dalších oblastech palestinského území.
Podle WHO v Pásmu Gazy funguje alespoň částečně jen 15 z 36 nemocnic. Podle Caseyho se zdravotnický systém na tomto palestinském území rychle hroutí. Již dva týdny navíc týmy WHO nenavštívily sever Pásma Gazy. "Každý den seřazujeme naše konvoje, čekáme na povolení, která jsme ale nedostali," uvedl Casey.
"Nezaznamenal jsem zmírnění intenzity konfliktu," uvedl Casey při videopřenosu z Rafáhu. "To, co vidíme, je obrovský počet obětí bojů, například zranění po explozích, střelných zranění či zranění způsobených zřícenými budovami," řekl Casey.
Zmírnění bojů v Pásmu Gazy, které minulý týden ohlásila izraelská armáda, podle koordinátora lékařských týmů Světové zdravotnické organizace (WHO) Seana Caseye zatím nenastalo. Casey to podle agentur AFP a AP řekl při dnešním videopřenosu z Rafáhu. Situaci na tomto palestinském území označil za humanitární katastrofu. Podle něj se zdravotnický systém v Pásmu Gazy rychle hroutí, a to hlavně na severu tohoto území.
Blinken jednal také s izraelským ministrem obrany Galantem, který informoval šéfa americké diplomacie o současném postupu izraelské armády v Pásmu Gazy. Podle serveru The Times of Israel Galant Blinkenovi řekl, že armáda na severu Pásma Gazy omezila své údery a že se nyní zaměřuje na jižní část tohoto území. Galant podle serveru "zdůraznil, že operace v okolí města Chán Júnis zesílily a budou pokračovat do vypátrání vedení Hamásu a bezpečného návratu izraelských rukojmích domů". "Zvýšení tlaku vyvíjeného na Írán je zásadní a mohlo by předejít zvýšení napětí v regionu," uvedl dále Galant.
Izraelský ministr obrany Joav Galant Blinkenovi řekl, že je nutné zvýšit tlak na Írán, aby se zamezilo rozšíření konfliktu. "Ministr zdůraznil potřebu udělat všechna možná preventivní opatření k tomu, aby byla na minimum snížena možnost, že civilisté dojdou újmy," uvedlo americké ministerstvo zahraničí v prohlášení po schůzce mezi Blinkenem a Herzogem.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes jednal v Izraeli s prezidentem Jicchakem Herzogem a premiérem Benjaminem Netanjahuem. V rozhovorech podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí zdůraznil potřebu zajistit vyšší ochranu civilistů v Pásmu Gazy, kde Izrael bojuje s hnutím Hamás. Před oběma politiky také zdůraznil trvající americkou podporu snahám Izraele zajistit, aby se neopakoval útok Hamásu ze 7. října.
Představitelé Světové zdravotnické organizace dnes varovali před kolapsem nemocnic v jižní a střední části Pásma Gazy. Z nich totiž uprchly stovky zdravotníků v souvislosti s tím, jak tam izraelská armáda přesouvá ohnisko bojů proti hnutí Hamás ze severu oblasti. Informovala o tom agentura Reuters.
Podle organizace Save the Children museli lékaři v Pásmu Gazy od začátku války 7. října amputovat jednu nebo obě nohy více než tisícovce dětí. Save the Children to uvedla v neděli v tiskové zprávě, která se přitom odvolává na údaj UNICEF z poloviny prosince. Současná čísla jsou tedy zřejmě ještě vyšší.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes v Egyptě vyzvala k humanitárnímu příměří v Pásmu Gazy a ke zvýšení dodávek humanitární pomoci tamnímu obyvatelstvu. Vzkázala rovněž izraelské armádě, že musí dělat více pro ochranu civilistů v Gaze. Informovala o tom agentura DPA.
Při vzdušném útoku na automobil ve vesnici na jihu Libanonu byli dnes zabiti tři členové ozbrojeného radikálního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura Reuters. Odvolává se přitom na dva zdroje obeznámené s bojovými operacemi této šíitské skupiny, která má podporu Íránu. Totožnost obětí nebyla bezprostředně známa. Hizballáh mezitím oznámil, že zaútočil bezpilotními letouny na vojenskou základnu na severu Izraele.
Šéf hnutí Hamás Ismáíl Haníja dnes v katarské metropoli Dauhá na zasedání mezinárodní unie muslimských učenců vyzval muslimské země, aby podpořily boj jeho hnutí proti Izraeli dodávkami zbraní. Informovala o tom agentura AFP. Haníja v Kataru, kde dlouhodobě pobývá, také prohlásil, že Izrael nedosáhl žádného ze svých cílů v této válce v Pásmu Gazy, uvedla katarská televize al-Džazíra.
Podle izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga není nic krutějšího a absurdnějšího než obvinění, že se Izrael dopouští v Pásmu Gazy genocidy na Palestincích. Herzog to podle agentury Reuters dnes řekl americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi, který je na návštěvě Izraele. Zároveň mu poděkoval za podporu, kterou se Izraeli dostává ze strany Washingtonu.
Izraelská armáda dnes oznámila, že v pondělí zabila dalších 40 bojovníků palestinského hnutí Hamás při postupu ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Pozice Hamásu ostřelovalo v oblasti též izraelské námořnictvo. V pondělí padli v bojích v Pásmu Gazy další čtyři vojáci, čímž se počet obětí z řad izraelské armády od začátku její pozemní operace v Gaze koncem října zvýšil na 180, informoval server The Times of Israel.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken bude dnes v Izraeli jednat o konfliktu v Pásmu Gazy. Rozhovory s nejvyššími izraelskými představiteli by se podle tisku měly zaměřit na novou fázi bojů v oblasti či na navýšení pomoci obyvatelům tohoto palestinského území. Agentury předpokládají, že jednání budou napjatá. Blinken je na své čtvrté cestě po Blízkém východě od zahájení bojů na začátku října.
Izraelský nejvyšší soud nevyhověl žádosti izraelského sdružení zahraničního tisku, které žádalo o vpuštění novinářů z Izraele do Pásma Gazy bez neustálého dohledu armády. V pondělí o tom informovala agentura AP. Přítomnost novinářů by podle soudu mohla představovat riziko pro izraelské vojáky nasazené v Pásmu Gazy, pokud by média například informovala o umístění vojenských jednotek.
Izrael při úderech na cíle v Sýrii přestal po 7. říjnu respektovat nepsaná pravidla, která dříve dodržoval. Údery jsou častější a zabíjí více lidí, protože Izrael přestal používat varovnou palbu, napsala dnes agentura Reuters s odkazem na šest různých zdrojů, mezi kterými jsou i představitelé syrských bezpečnostních složek. Častým cílem izraelských úderů jsou dodávky zbraní z Íránu či systémy protivzdušné obrany. Izraelská armáda nechtěla informace agentury komentovat.
Izrael dnes při svém úderu na jihu Libanonu zabil velitel praporu Radván, elitních jednotek militantního libanonského hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje z bezpečnostních kruhů.
Podle zdrojů Reuters je mrtvým Visám Tavíl, zástupce velitele jednotky v rámci praporu Radván. Při útoku byl zasažen automobil, v němž cestoval spolu s dalším bojovníkem Hizballáhu ve vesnici Madždal Silm, která leží zhruba sedm kilometrů od hranic s Izraelem. I druhý muž přišel při útoku o život.
"Tohle je velmi bolestný úder," citovala agentura Reuters jeden ze zdrojů. "Nyní se situace vyhrotí," uvedl druhý zdroj.
Izraelská armáda ví přesně, kde se ukrývá vůdce hnutí Hamás v Gaze Jahjá Sinvár, nemůže ho ale zabít raketovým úderem, protože je obklopen velkým počtem izraelských rukojmích. Informoval o tom dnes server The Times of Israel s odvoláním na zprávu deníku Israel Hajom. Podle listu totéž řekl v neděli rozhlasu Kan bývalý šéf vojenské rozvědky Amos Jadlin.
Papež František dnes vyzval k příměří v Pásmu Gazy, k větší humanitární pomoci jeho obyvatelům a také k okamžitému propuštění rukojmích, které od října drží v Gaze hnutí Hamás. Papež zároveň odsoudil útok Hamásu, jímž současná izraelsko-palestinská válka 7. října začala. Při pravidelném novoročním setkání s diplomaty ve Vatikánu František podle agentury ANSA také žádal konec útoků na civilisty ve všech konfliktech ve světě, včetně těch v Gaze a na Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace musela v neděli z bezpečnostních důvodů opět zrušit dodávku zdravotnického materiálu pro pět nemocnic na severu Pásma Gazy. Je to už počtvrté za necelé dva týdny, co takovou cestu odvolala. Informovala o tom WHO na síti X.
Today, @WHO cancelled a planned mission to Al-Awda hospital and the central drug store in northern #Gaza for the fourth time since 26 Dec because we did not receive deconfliction and safety guarantees.
— WHO in occupied Palestinian territory (@WHOoPt) January 7, 2024
The mission planned to move urgently needed medical supplies to sustain the… pic.twitter.com/6v09rPbBb1
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelská armáda dokončila likvidaci vojenských struktur hnutí Hamás v severní části Pásma Gazy a zabila při tom zhruba 8000 teroristů Hamásu.
- Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce své kolegy z válečného kabinetu podrobit testům na detektoru lži. Detaily z jednání vlády se podle něj příliš často dostávají do médií.
- Palestinští civilisté by měli mít možnost vrátit se do svých domovů v Pásmu Gazy, jakmile to okolnosti umožní, řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken po jednání s představiteli Kataru. Izrael by podle něj měl činit víc pro ochranu palestinských civilistů.
Letiště v libanonské metropoli Bejrútu v neděli ochromili hackeři. Na obrazovkách v prostorách letiště se namísto informací pro cestující objevily nápisy a obrázky kritizující libanonské šíitské milice Hizballáh. Některé zprávy varovaly šéfa hnutí Hasana Nasralláha před zavlečením země do války, uvedla agentura AFP.
Palestinští civilisté by měli mít možnost vrátit se do svých domovů v Pásmu Gazy, jakmile to okolnosti umožní, řekl v neděli americký ministr zahraničí Antony Blinken po jednání s představiteli Kataru.
Izrael by podle Blinkena měl činit víc pro ochranu palestinských civilistů a pro jejich návrat domů, uvedla agentura AFP. Nedělní smrt dvou palestinských novinářů stanice Al-Džazíra v Pásmu Gazy je "nepředstavitelná tragédie", řekl Blinken, který se během své cesty po Blízkém východě snaží zmírnit napětí v konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás.
"Konflikt by snadno mohl metastázovat a způsobit ještě více nejistoty a násilí," upozornil Blinken. Spojené státy podle jeho slov dělají vše pro to, aby "zabránily šíření konfliktu".
Na hraničním přechodu z východního Jeruzaléma na okupovaný Západní břeh Jordánu se v neděli řidič auta pokusil přejet izraelskou vojačku. Její kolegové na vůz stříleli a postřelili oba jeho pasažéry. Podle agentury AP nešťastnou náhodou ale zastřelili tříletou palestinskou holčičku, která cestovala v jiném vozidle.
"Při střelbě na teroristy byla zasažena dívka, která byla v jiném vozidle na přechodu," informovala policie. Okolnosti incidentu policisté vyšetřují. Jedna vojačka byla lehce zraněna, o stavu pasažérů z auta zdravotníci neinformovali.
Policie zveřejnila video, které podle ní zachycuje okamžik, kdy se auto pokusilo projet přechodem. Pohraničníci na něm kontrolují bílou dodávku a ve chvíli, kdy ji nechávají odjet, k místu přijíždí další bílé auto, kličkuje a projede přechodem bezprostředně za dodávkou, aniž by zastavilo. Pohraničníci za autem běží a střílí. Zabitá dívka byla podle nich v dodávce, která projela přechodem jako první, píše server The Times od Israel.
"Máme tu epidemii úniků informací a já v tom nechci pokračovat. Nařídil jsem proto prosazení zákona, podle něhož se každý, kdo se účastní zasedání kabinetu a jedná o bezpečnosti, včetně politických a odborných kruhů, podrobí testu na detektoru lži," řekl podle stanice Channel 12 izraelský premiér Benjamin Netanjahu na jednání vlády.
Premiérovo prohlášení je podle ToI reakcí na nedávné informace v médiích o průběhu jednání vlády o možném poválečném uspořádání regionu a Pásma Gazy, v němž izraelská armáda už tři měsíce svádí boje s palestinským hnutím Hamás. Čtvrteční schůzka vlády skončila prudkou a hlasitou roztržkou a vzájemným obviňováním mezi členy kabinetu a nejvyšším vedením armády, píší Times of Israel.
Při izraelských úderech v Pásmu Gazy přišlo za poslední den o život 113 Palestinců a celkový počet palestinských obětí od začátku války mezi hnutím Hamás a Izraelem tak vzrostl na 22 835. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které kontroluje Hamás. Ministerstvo také uvedlo, že mezi mrtvými jsou i dva palestinští novináři - jeden působil jako spolupracovník agentury AFP, druhý pracoval pro stanici Al-Džazíra.
Údaje palestinských úřadů v Gaze nerozlišují mezi zabitými civilisty a ozbrojenci. Izraelská armáda (IDF) uvádí, že od začátku války s Hamásem v říjnu loňského roku zabila na 8500 příslušníků hnutí.
Údaje nelze nezávisle ověřit.
Při izraelském náletu na město Džanín na okupovaném Západním břehu zemřelo šest Palestinců, uvedlo podle agentury AFP palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izrael informoval o čtyřech zraněných pohraničnících při zásahu v této oblasti. Server Axios pak píše o komplikovaném vyjednávání o propuštění dalších zadržovaných izraelských rukojmích.
Izraelský útok na Džanín podle palestinských zdrojů zasáhl místo, na němž se shromáždilo několik obyvatel.
Server listu The Times of Israel napsal, že v noci na dnešek v uprchlickém táboře v Džanínu zasahovaly izraelské síly, když bomba nastražená u cesty zasáhla auto pohraniční stráže. Čtyři pohraničníci utrpěli zranění, dva z nich těžká. Když se je vojáci snažili z místa dostat, zaútočila podle armády izraelská helikoptéra na skupinu ozbrojenců, kteří na vojáky házeli výbušniny.
Tisícovky Izraelců dnes večer ve městech Tel Aviv a Haifa znovu demonstrovaly proti pravicovému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Požadovali jeho demisi a předčasné volby, informovala agentura DPA.
"Nevzdáme se" a "Vláda zla", skandovali demonstranti v Tel Avivu při protestním průvodu centrem města.
Už loni se v Izraeli konaly masové protesty proti kontroverzní justiční reformě, kterou chtěla prosadit Netanjahuova krajně pravicová vláda. Po brutálním útoku islamistického hnutí Hamás a dalších uskupení na Izrael ze 7. října a následném zahájení války v Pásmu Gazy však protesty prakticky ustaly.
Obnovených demonstrací se dnes účastnili i příbuzní obětí říjnového útoku i Izraelci, kteří kvůli bojům museli opustit své domovy v příhraničí s Pásmem Gazy a Libanonem.
Armáda při téměř tři měsíce trvající operaci zabavila desítky tisíc zbraní a miliony dokumentů, uvedl Hagari. Jednotky se teď budou soustředit na operaci v jižnějších částech oblasti, kde žije přes dva miliony Palestinců. Uprchlické tábory ve střední části Pásma Gazy jsou podle Hagariho "hustě obydlené a plné teroristů", zatímco Chán Júnis na jihu je "podzemní město plné tunelů". Právě v tunelech se podle Izraele ukrývají bojovníci Hamásu a útočí z nich na Izrael.
"Bude to chvíli trvat, boje budou pokračovat po celý rok 2024. Postupujeme podle plánu, abychom dosáhli našich válečných cílů: zneškodnit Hamás i ve střední a jižní části a soustředit veškeré zpravodajské, operační i bojové síly na osvobození rukojmích," uvedl Hagari.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Izraelská armáda dokončila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy a zabila při tom zhruba 8000 členů tohoto radikálního palestinského hnutí, uvedl dnes na tiskové konferenci mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
Ve střední a jižní části Pásma Gazy chce armáda pokračovat v likvidaci Hamásu odlišnými metodami.
Ojedinělé útoky na Izrael vycházející ze severu Pásma jsou přesto očekávatelné, varoval Hagari podle serveru The Times of Israel.
- Sever Izraele se ocitl v pátek večer po palbou z Libanonu. Útočilo hnutí Hizballáh.
Izraelská armáda dokončila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy a zabila při tom zhruba 8000 členů tohoto radikálního palestinského hnutí.
Ve střední a jižní části Pásma Gazy chce armáda pokračovat v likvidaci Hamásu odlišnými metodami, uvedl dnes na tiskové konferenci mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
Ojedinělé útoky na Izrael vycházející ze severu Pásma jsou přesto očekávatelné, varoval Hagari podle serveru The Times of Israel (ToI).
Izraelská armáda dokončila likvidaci struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy; ve středu a na jihu chce pokračovat jinak, řekl mluvčí Hagari.
Sedm Palestinců, včetně žen a dětí, dnes zemřelo při izraelském ostřelování domu v Chán Júnisu v Gaze, uvedly podle Reuters úřady řízené Hamásem.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes zahájil svou cestu po Blízkém východě návštěvou Turecka, kde se sešel s šéfem turecké diplomacie Hakanem Fidanem i prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle mluvčího Matthewa Millera s tureckými představiteli mluvil i o riziku rozšíření konfliktu mezi Hamásem a Izraelem a nutnosti ochrany civilistů v Pásmu Gazy, uvedla agentura Reuters.
Turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že s Fidanem Blinken probíral i postup ratifikace švédského členství v NATO, které turecký parlament dosud neschválil. Podle agentury Reuters jsou američtí činitelé rozčarovaní z toho, jak Ankara proces ratifikace protahuje.
Regionální konflikt na Blízkém východě není pro nikoho dobrý a je potřeba zabránit jeho rozšíření i zavlečení Libanonu do této války, prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell na návštěvě v Bejrútu. Kritizoval také rostoucí násilí židovských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu, uvedly agentury AFP a Reuters. Borrell je na návštěvě regionu, aby s tamními představiteli jednal o konfliktu v Pásmu Gazy mezi hnutím Hamás a Izraelem. V neděli bude pokračovat návštěvou Saúdské Arábie.
"Jsme svědky znepokojivého zintenzivnění přestřelek přes (takzvanou) modrou linii," řekl Borrell. Současná demarkační čára v této oblasti mezi Izraelem a Libanonem, známá jako modrá linie, byla vytyčena OSN poté, co izraelské síly v roce 2000 opustily jižní Libanon.
Mluvčí Hizballáhu řekl, že hnutí vypálilo na Izrael 62 raket.
Izraelská armáda oznámila, že sever Izraele se ocitl v pátek večer po palbou z Libanonu. Útočilo hnutí Hizballáh, jehož vůdce Hasan Nasralláh řekl, že nenechá bez odpovědi zabití jednoho z předáků Hamásu v Bejrútu. Sáliha Arúrího zabil v úterý dron v jeho bejrútské kanceláři.
"Humanitární organizace čelí nemožné misi, když mají doručit více než dvěma milionům lidí v Gaze pomoc, zatímco jejich pracovníci jsou zabíjeni, pokračují výpadky telekomunikačního spojení, silnice jsou zničené, na humanitární konvoje se střílí," uvedl dnes zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths.
Francie spolu s Jordánskem ve čtvrtek večer z letadel shodila sedm tun humanitární pomoci do Pásma Gazy. O společné operaci francouzské a jordánské armády dnes informoval francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelský ministr obrany Joav Galant nastínil plány Izraele na další fázi války proti teroristům hnutí Hamás v Gaze, která by se měla vyznačovat cílenějším postupem v severní části pásma a dalším pronásledováním vůdců Hamásu na jihu.
- Libanon předložil Radě bezpečnosti OSN stížnost kvůli izraelskému útoku v Bejrútu, při němž přišel o život zástupce šéfa politického křídla Hamásu Sálih Arúrí.
- Ministr zahraničí USA Antony Blinken je od čtvrtka na týdenní diplomatické misi na Blízkém východě, zejména kvůli válce Izraele s Hamásem.
Libanon předložil Radě bezpečnosti OSN stížnost kvůli úternímu cílenému útoku Izraele na předměstí Bejrútu, při němž přišel o život zástupce šéfa politického křídla palestinského hnutí Hamás Sálih Arúrí. Libanon v textu stížnosti, který dnes získala k nahlédnutí agentura Reuters, označil incident za "nejnebezpečnější fázi" izraelských útoků na svém území.
Do Španělska se po měsíci vrátí izraelská velvyslankyně, která byla povolaná do vlasti kvůli výrokům premiéra Pedra Sáncheze. Informuje o tom dnes španělský tisk. Podle izraelské vlády se postoj Sáncheze, který kritizoval Izrael za vysoký počet obětí úderů na Pásmo Gazy, a jeho kabinetu zlepšil. Očekává se, že diplomatka přicestuje do Madridu na začátku příštího týdne.
Izrael odvolal velvyslankyni poté, co Sánchez, jehož země tehdy předsedala Radě Evropské unie, navštívil na konci listopadu Izrael a Egypt. Při návštěvě Rafáhu, což byl jediný otevřený přechod do Pásma Gazy, kritizoval "náhodné zabíjení civilistů, včetně tisícovek chlapců a děvčat" při izraelských úderech na palestinské území. Vyzval také Izrael, aby dodržoval mezinárodní právo.
"Definice likvidace Hamásu neexistuje. Pro izraelské vojenské i politické vedení je důležité najít nějaké východisko, jak z toho ven a co vlastně bude 'ukončením mise'. To jsme zatím neslyšeli," říká blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček k tomu, jak může skončit současná válka mezi Izraelem a Hamásem.
Izraelská armáda sestavuje tým, který bude vyšetřovat její případná selhání týkající se útoku palestinského hnutí Hamás z loňského 7. října na Izrael. Informoval o tom dnes server The Times of Israel. Izraelská vláda loni slíbila, že události ze 7. října a to, co jim předcházelo, důkladně vyšetří až po skončení této války s Hamásem.
"(Operace) bude pokračovat tak dlouho, jak to bude považováno za nezbytné," uvádí se v prohlášení.
Ministr ve zprávě uvedl, že operace na severu pásma budou zahrnovat razie, demolice tunelů, cílené letecké a pozemní údery a akce zvláštních jednotek.
Na jihu, kde nyní přebývá většina z celkových 2,3 milionu obyvatel obléhaného pásma, často ve stanech a provizorních přístřešcích, bude armáda pokračovat v pozemní operaci ve snaze o likvidaci velitelů Hamásu a osvobození rukojmích.
Izraelský ministr obrany Joav Galant dnes nastínil plány Izraele na další fázi války proti palestinskému hnutí Hamás v Gaze, která by se měla vyznačovat cílenějším postupem v severní části této úzké pobřežní oblasti a dalším pronásledováním vůdců radikální skupiny na jihu.
Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Izrael již začal částečně stahovat své síly z Pásma Gazy, aby umožnil tisícům rezervistů návrat do civilního zaměstnání. Zároveň tím reaguje na sílící tlak mezinárodního společenství v čele se Spojenými státy, které žádají přechod k méně intenzivním bojovým operacím.
Za posledních 24 hodin zemřelo v Pásmu Gazy nejméně 125 Palestinců a dalších 318 bylo zraněno, uvádí tamní ministerstvo zdravotnictví kontrolované hnutím Hamás.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zemřelo od 7. října nejméně 22 438 Palestinců, dalších 5 .614 bylo zraněno, uvedly úřady v Gaze řízené Hamásem.
Krize v Rudém moři, kde jemenští rebelové už týdny útočí na obchodní lodě, dál prodražuje námořní dopravu a podle analytiků může přispět i k růstu inflace.
Bejrútskou kancelář, kde byl v úterý zabit předák palestinského hnutí Hamás Sálih Arúrí, skupina v ten den použila poprvé od útoku na Izrael z loňského 7. října, uvedl dnes libanonský zpravodajský web Al-Achbár. Hamás a libanonské hnutí Hizballáh úterní atentát přičítají Izraeli. Ten se k útoku na druhého nejvýše postaveného představitele Hamásu na jižním bejrútském předměstí Dahíja oficiálně nepřihlásil.
Izraelský vzdušný úder na jihu Libanonu v noci na dnešek zabil další čtyři příslušníky libanonského šíitského hnutí Hizballáh, oznámila tato skupina. Zpravodajský web The Times of Israel s odkazem na nejmenovaný americký zdroj napsal, že Hizballáh v tuto chvíli podle USA neusiluje o otevřenou válku s Izraelem, a to navzdory úternímu atentátu na zástupce šéfa hnutí Hamás Sáliha Arúrího v Bejrútu.
Spojené státy mezitím zopakovaly, že se obávají rozšíření války mezi Izraelem a Hamásem na další fronty na Blízkém východě.
Zabití zástupce šéfa palestinského hnutí Hamás Sáliha Arúrího na předměstí Bejrútu bylo očividnou agresí Izraele a vážným a nebezpečným zločinem, k němuž nelze mlčet, prohlásil dnes vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh. Spojeneckému hnutí Hamás vyjádřil soustrast.
Současně podle agentury Reuters varoval Izrael před bezbřehými důsledky, pokud se rozhodne vést válku proti Libanonu.
Později šéf unijní diplomacie také odsoudil "štvavá a nezodpovědná" prohlášení izraelských ministrů Itamara Ben-Gvira a Becalela Smotriče, kteří hovořili o možnosti vystěhování Palestinců z Pásma Gazy, kde Izrael vede válku s radikálním hnutím Hamás.
"Domnívám se, že jsme se za těch 30 let naučili, že řešení musí být vnuceno zvenčí, protože tyto dvě strany nebudou nikdy schopny dosáhnout dohody," řekl Borrell při návštěvě Lisabonu. "Pokud tato tragédie brzy neskončí, celý Blízký východ může skončit v plamenech," dodal.
Řešení konfliktu v Pásmu Gazy musí prosadit mezinárodní společenství, neboť Izrael a Hamás nejsou schopny dohody, řekl šéf unijní diplomacie Joseph Borrell.
Kromě 22 313 obětí se asi 7000 dalších lidí pohřešuje, uvádí odhady OSN s tím, že řada z nich je zřejmě pohřbena pod troskami zřícených domů. Podle deníku The Wall Street Journal izraelská armáda zničila od října v Pásmu Gazy asi 70 procent domů a do poloviny prosince shodila na tuto oblast s asi 2,4 milionu obyvatel na 29 tisíc bomb.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zemřelo od 7. října nejméně 22 313 Palestinců, dalších 57 300 bylo zraněno, uvedly úřady v Gaze vedené Hamásem.
Izraelská vláda vede tajná jednání s několika zeměmi, včetně afrického Konga, kam by ráda přemístila obyvatele palestinského Pásma Gazy. Informoval o tom dnes server The Times of Israel. K vystěhování velkého počtu Palestinců z Pásma Gazy opakovaně vyzvali izraelští krajně pravicoví ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir, kteří si za to vysloužili v úterý kritiku od amerického ministerstva zahraničí. Ben Gvir dnes v reakci na tuto kritiku uvedl, že Izrael udělá to, co bude pro něj nejlepší.
Prozatímní síly OSN v Libanonu (UNIFIL) dnes vyjádřily hluboké obavy z možného dalšího zostření situace, což by podle nich mohlo mít devastující následky pro obyvatele na obou stranách takzvané modré linie, jež odděluje Izrael a Libanon. "Nadále žádáme všechny strany, aby zastavily palbu, a všechny vlivné partnery, aby vyzvali ke zdrženlivosti," uvedla mluvčí UNIFIL Kandice Ardielová.
Americké tajné služby jsou přesvědčené, že palestinští radikálové měli v areálu největší nemocnice v Pásmu Gazy a v místech ukrytých pod ní své velitelské zázemí a také tam drželi část rukojmích zajatých 7. října v Izraeli. S odvoláním na čerstvě odtajněné závěry rozvědek o tom v noci na dnešek informoval americký tisk. Hodnocení podporuje prohlášení, kterými Izrael zdůvodňoval listopadový zásah v nemocnici Šífa.
Izrael neinformoval v předstihu Spojené státy o útoku, při kterém byl zabit zástupce lídra palestinského radikálního hnutí Hamás Sálih Arúrí a několik dalších předáků skupiny, napsal zpravodajský server Walla s odvoláním na dva americké zdroje. Izraelský zdroj webu sdělil, že Izrael informoval administrativu amerického prezidenta Joea Bidena až během akce.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Izrael, aby se zdržel kroků, které by vedly k zvýšení napětí v Libanonu. Macron to podle agentury AFP řekl v telefonátu, který měl v úterý pozdě večer s izraelským ministrem a členem válečného kabinetu Bennym Gancem. Podobnou výzvu podle Macrona Francie adresuje i dalším aktérům v regionu. Francouzský prezident mluvil s izraelským ministrem po úderu v Bejrútu, při kterém zemřel zástupce šéfa politického křídla hnutí Hamás Sálih Arúrí. Úder je připisován Izraeli, který se však k němu nepřihlásil.
Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o další možné dohodě o izraelských rukojmích se zastavila poté, co v úterý při izraelském úderu na předměstí Bejrútu zemřel Sálih Arúrí, zástupce šéfa politického křídla Hamásu a jeho vedoucí představitel v Libanonu. Na svých internetových stránkách to napsal izraelský list Haarec s odvoláním na arabské diplomatické zdroje.
Izraelský dron na předměstí Bejrútu zabil zástupce šéfa Hamásu Sáliha Arúrího, uvedla libanonská televize.
Čtyři desítky lidí, kteří přežili útok palestinského hnutí Hamás ze 7. října, podaly žalobu na izraelskou armádu, policii a tajnou službu Šin Bet kvůli tomu, že nezabránily masakru na hudebním festivalu v izraelském pohraničí. Uvádí se v ní mimo jiné, že několik izraelských důstojníků varovalo předem, že v oblasti blízko Pásma Gazy by taková hromadná akce neměla být vůbec povolena. Informovaly o tom deník Haarec a server The Times of Israel (ToI) s tím, že stěžovatelé také požadují odškodné 200 milionů šekelů (asi 1,2 miliardy korun).
Pouze 15 procent Izraelců si přeje, aby předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu v této funkci zůstal i po skončení izraelské války proti palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Většina Izraelců zároveň souhlasí s deklarovaným cílem izraelské vlády zničit Hamás. S odvoláním na průzkum Izraelského institutu pro demokracii (IDI), který byl dnes zveřejněn, o tom napsala agentura Reuters.
Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.
Turecké úřady zadržely 33 lidí, které podezírají z vykonávání špionáže pro izraelskou tajnou službu Mossad, uvedla dnes turecká agentura Anadolu. Po dalších 13 lidech policie v této souvislosti pátrá. Turecká policie provedla razie na 57 místech v osmi tureckých provinciích. Podezřelí se pravděpodobně snažili identifikovat, sledovat, napadat a unášet cizince žijící v Turecku v rámci "mezinárodních špionážních" operací, píše agentura.
Izraelští vojáci dnes při přestřelce na okupovaném Západním břehu Jordánu zabili pět palestinských ozbrojenců, píše agentura Reuters s odkazem na oznámení izraelské armády. V armádním prohlášení se uvádí, že vojáci při protiteroristické operaci zabili čtyři ozbrojence, kteří na ně stříleli z domu v palestinské vesnici Azzún. Při přestřelce byl jeden izraelský voják zraněn.
Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.
Jedná se o třetí podobný útok za poslední dva dny. Americké základny v Iráku a také sousední Sýrii čelí podobným útokům pravidelně od 7. října, kdy mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás vypukla válka.
Izraelská letadla a tanky v noci na dnešek zintenzivnily údery v jižní části Pásma Gazy poté, co Izrael oznámil, že plánuje stáhnout část svých vojáků. S odkazem na místní obyvatele to uvedla agentura Reuters.
Snížení počtu vojáků zapojených do ofenzívy, kterou Izrael v palestinském Pásmu Gazy vede proti radikálnímu hnutí Hamás, podle Spojených států signalizuje postupný přechod k operacím nižší intenzity na severu enklávy.
Izrael oznámil, že zaútočil na pozice radikálního hnutí Hizballáh v Libanonu. Podle izraelské armády se tak stalo v reakci na ostřelování, při němž utrpělo zranění pět izraelských vojáků. Hizballáh informoval, že v jižním Libanonu zemřeli tři jeho bojovníci.
Stíhačky a další letouny zasáhly vojenské objekty Hizballáhu, odpalovací stanoviště raket a další infrastrukturu v jižním Libanonu, uvedla armáda s tím, že zasažena byla rovněž buňka Hizballáhu ve vesnici Hula dva kilometry severně od izraelské hranice.
Armáda dále uvedla, že bojovníci Hizballáhu vypálili několik střel na Izrael v blízkosti kibucu Adamit. Zranění přitom utrpělo pět rezervistů, kteří museli být převezeni do nemocnice k ošetření. Sestřelen byl "podezřelý vzdušný cíl", který vstoupil do izraelského vzdušného prostoru z Libanonu.
Snížení počtu izraelských vojáků nasazených v Pásmu Gazy umožní některým záložníkům vrátit se do civilního života. To má mimo jiné podpořit válkou poškozenou izraelskou ekonomiku a zároveň uvolnit síly pro případ širšího konfliktu na severu země s libanonským hnutím Hizballáh, které je spřízněné s Hamásem.
"Zdá se, že se jedná o začátek postupného přechodu k operacím nižší intenzity na severu, což jsme podporovali. Odráží to úspěch, kterého izraelská armáda dosáhla při likvidaci vojenských kapacit Hamásu," sdělil Reuters nejmenovaný americký představitel. Zároveň upozornil, že na severu Pásma Gazy se stále bojuje a že stažení vojsk neodráží žádné změny na jihu.
Z některých čtvrtí města Gazy se v pondělí stáhly izraelské tanky. Izrael mezitím avizoval snížení počtu vojáků v ofenzívě, kterou v palestinském Pásmu Gazy vede proti radikálnímu hnutí Hamás. Na dalších místech pokračují boje a intenzivní bombardování, píše agentura. Palestinské úřady hlásí už bezmála 22 tisíc mrtvých.
Boje ve střední části palestinského území podle místních obyvatel nepolevují a Hamás ukázal, že i po více než 12 týdnech války je schopen na Izrael útočit, když v noci na dnešek zahájil raketovou palbu na Tel Aviv, píše Reuters.
Izraelská armáda v pondělním prohlášení uvedla, že v nadcházejících týdnech bude z Gazy odveleno pět brigád, tedy několik tisíc vojáků. Jeden z izraelských činitelů oznámil, že armáda tento měsíc stáhne některé své jednotky z Gazy a z rozsáhlé ofenzívy přejde do několikaměsíční fáze více lokalizovaných "dokončovacích" operací.
Ekonomice by podle plánů vlády mělo pomoci i přilákání desítek tisíc zahraničních pracovníků, kteří by měli trvale nahradit Palestince z okupovaného Západního břehu, kteří v Izraeli od 7. října nemohou pracovat. Návrh podle televize Kan počítá s tím, že by v Izraeli v budoucnu pracovalo 25 500 lidí ze Srí Lanky, 20 000 z Číny, 17 000 z Indie, 13 000 z Thajska a 6000 z Moldavska.
Izraelská armáda v době pokračující války v Pásmu Gazy propustí část rezervistů. Podle agentury Reuters to oznámila s tím, že chce tímto krokem pomoci izraelské ekonomice. Zároveň uvedla, že počítá s boji během celého příštího roku.
"Někteří vojáci v záloze se vrátí ke svým rodinám a do svých zaměstnání již tento týden," uvedl mluvčí izraelských sil Daniel Hagari. "To umožní výraznou pomoc ekonomice a načerpání sil před nadcházejícími aktivitami v příštím roce, boje budou pokračovat a my je (rezervisty) budeme potřebovat," dodal.
Aktivisté americké organizace Chicago Youth Liberation for Palestine poslední den roku 2023 demonstrují na podporu Palestiny před kavárnou Starbucks v Chicagu.
V Izraeli byl obžalován muž, který se vydával za vojáka a ukradl zbraně, hrozí mu za to 36 let vězení. Podle obžaloby Roj Jifrah nikdy nesloužil v armádě, přesto se mu podařilo dostat do bojové zóny, když se vydával za příslušníka bezpečnostní služby Šin Bet, píše agentura Reuters. Jindy předstíral, že je policista nebo člen elitní protiteroristické jednotky. Několik týdnů se pohyboval v okolí hranice s Pásmem Gazy s falešnými doklady, nechal se vyfotografovat s Netanjahuem a skutečnými vojáky na plošině pro přistávání vrtulníků, když premiér do oblasti přijel na návštěvu. Jifrah je podezřelý, že ukradl útočnou pušku patřící armádě, dva kouřové ruční granáty, 14 zábleskových granátů, pistoli patřící jistému policistovi, desítky zásobníků s municí a další vybavení. Všechno schoval u sebe doma.
Jifrahovi hrozí za trestné činy, jako je podvod nebo krádež, až 36 let vězení, uvádí agentura Reuters. Jeho právník však tvrdí, že tento muž si nezaslouží trest, ale chválu. "Můj klient je zdravotník … který v ohrožení vlastního života pod palbou zachraňoval životy a likvidoval teroristy," řekl o Jifrahovi.
Izrael je připraven okamžitě umožnit lodní dopravu humanitární pomoci do válkou zničeného Pásma Gazy skrze navrhovaný námořní koridor z Kypru. Podle agentury Reuters to uvedl izraelský ministr zahraničí Eli Kohen. Do fungování koridoru by se podle něj mohly zapojit čtyři evropské země.
Podle plánu, se kterým Nikósie poprvé přišla v listopadu, by humanitární pomoc procházela bezpečnostní kontrolou v kyperském přístavu Larnaka. Následně by byla po moři přepravena přímo do Pásma Gazy vzdáleného 370 kilometrů.
Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy si od 7. října vyžádala životy nejméně 21 822 Palestinců (v oblasti žije asi 2,4 milionů lidí) a dalších víc než 56 400 lidí bylo zraněno. Informovaly o tom dnes úřady v Gaze, kde Hamás vládne.
Údaje nelze nezávisle ověřit, řada analytiků je ale považuje za více méně reálné. Izraelská armáda dnes oznámila úmrtí dalších dvou vojáků v Pásmu Gazy, čímž se počet padlých Izraelců v této operaci zvýšil na 172.
Asi 70 procent z obětí izraelského masivního bombardování a pozemní operace byly ženy, děti a nezletilí, uvedla DPA. Mezi mrtvými je i několik tisíc ozbrojenců z hnutí Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer prohlásil, že v Pásmu Gazy armáda zabila na osm tisíc "teroristů".
Dnes Netanjahu při zahájení zasedání vlády reagoval na obvinění z genocidy na Palestincích, které proti Izraeli v pátek u Mezinárodního soudního dvora vznesla Jihoafrická republika. "Budeme pokračovat v naší obranné válce, jejíž spravedlnost a morálka nemají obdoby," řekl Netanjahu podle agentury AFP. Dodal, že izraelská armáda jedná v Gaze "nejmorálnějším možným způsobem".
Tisíce lidí v sobotu večer demonstrovaly v Tel Avivu a městě Caesarea za okamžitou demisi izraelského premiéra Benjamina Nentanjahua, v Tel Avivu se konala také manifestace za propuštění rukojmích, které už skoro tři měsíce drží palestinské hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Haarec.
"Proč protestujeme i nyní během války, zatímco naši vojáci bojují na frontě?," zeptal se na demonstraci v Tel Avivu generálmajor v záloze Guy Zur. "Odpověď je jednoduchá: Ten, kdo nás oslabil a obětoval pro své politické potřeby a lásku k moci se nehodí k tomu, aby nás dovedl k vítězství," dodal Zur, který Netanjahuovu vládu označil za neetickou a neschopnou. Podle něj vláda i v době války podněcuje rozdělování společnosti.
Demonstrace se v sobotu konala také před Netanjahuovým domem ve městě Caesarea, které leží mezi Tel Avivem a Haifou. Protestující nesli transparenty s otisky zkrvavených rukou a nápisem "Vinen". Tloukli do bubnů a volali po Netanjahuově okamžité demisi. Několik protestujících tam policie zatkla, některé kvůli tomu, že provolávali hesla prostřednictvím megafonů, a některé proto, že se chystali postavit pódium.
Válka v Pásmu Gazy patří podle listu The Wall Street Journal k nejničivějším v moderní historii. Do poloviny prosince na Gazu Izrael shodil 29 tisíc bomb a zničil či poškodil téměř 70 procent zdejších domovů a 77 procent zdravotnických zařízení. Podle politologa Roberta Papeho z Chicagské univerzity Gaza, kde žije na 2,3 milionu Palestinců, vejde do historie podobně jako Drážďany, které na konci druhé světové války z velké části zničilo spojenecké bombardování.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vidí možnost pro posun v jednáních o propuštění rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy palestinským radikálním hnutím Hamás a dalšími skupinami. Na druhou stranu ale nechce vzbuzovat přehnaná očekávání. Řekl to v sobotu večer na tiskové konferenci. Vyjádřil také přesvědčení, že válka bude trvat ještě mnoho měsíců. Znovu potvrdil, že nehodlá odstoupit. Informují o tom servery deníků The Times of Israel a Haarec.
Izraelská armáda potvrdila, že během operace proti radikálům z palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy zničila lázně ze 14. století. Na svých internetových stránkách o tom informuje americká televize CNN. Hammám ve čtvrti Zajtún na jihu města Gaza byl jediným veřejně přístupným fungujícím zařízením na tomto palestinském teritoriu.
Správce lázní Sálim Vazír CNN řekl, že byly zničeny při izraelském náletu 15. prosince.
"Teroristická skupina Hamásu měla základnu ve zmíněném objektu, jehož součástí byla také síť tunelů využívaných teroristy," uvedla izraelská armáda. Dodala, že "cíl zasáhla za použití přesné munice, přičemž minimalizovala újmu na nezúčastněných lidech".
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zahynulo od 7. října nejméně 21 670 Palestinců a přes 56 tisíc dalších bylo zraněno, informovalo ministerstvo zdravotnictví v Gaze spravované hnutím Hamás. Počty obětí nelze nezávisle ověřit, řada nevládních a mezinárodních organizací ale uvádí, že tyto údaje zřejmě více méně odpovídají skutečnosti. Ofenziva stála život také 168 izraelských vojáků
Podle NYT důstojníci a záložníci, kteří ten den zamířili na jih pomoci napadeným kibucům, ať už na základě rozkazu či z vlastní iniciativy, až na místě zjistili, jaký tam vládne chaos.
Až v 7:43 místního času, tedy více než hodinu poté, co několik tisíc ozbrojenců Hamásu proniklo na izraelské území, vydalo podle NYT ústředí izraelské armády v Tel Avivu první instrukce k nasazení vojáků a nařídilo pohotovostním jednotkám zamířit na jih. Ještě několik hodin poté ale na řadě míst zoufalí obyvatelé kibuců bojovali o život s palestinskými ozbrojenci.
Podle NYT byla izraelská armáda v ten den dezorientovaná a špatně organizovaná a několik hodin ani její vedení nechápalo, jak velkého rozsahu útok je. Podle amerického deníku armáda reagovala pomalu a neefektivně a na místa, kde ozbrojenci Hamásu vraždili civilisty, posílala jen malé a špatně vybavené týmy. Mnozí vojáci ten den sami bojovali o holý život místo toho, aby jeli chránit civilisty v pohraničí.
Izraelská armáda byla zcela nepřipravená na útok hnutí Hamás na izraelské pohraničí ze 7. října, zpočátku neměla jasné rozkazy od vedení a mnozí vojáci se spoléhali několik hodin jen na zprávy z mobilních aplikací WhatsApp či Telegram, aby zjistili, kam mají jet napadeným pomoci.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Izraelská armáda neměla žádný plán obrany proti útoku Hamásu ze 7. října, píše americký deník The New York Times.
- Podle NYT důstojníci a záložníci, kteří ten den zamířili na jih pomoci napadeným kibucům, ať už na základě rozkazu či z vlastní iniciativy, až na místě zjistili, jaký tam vládne chaos.
- Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zahynulo od 7. října nejméně 21 670 Palestinců a přes 56 tisíc dalších bylo zraněno, informovalo ministerstvo zdravotnictví v Gaze spravované hnutím Hamás.
Katarští zprostředkovatelé sdělili Izraeli, že palestinské radikální hnutí Hamás v zásadě souhlasí s obnovením rozhovorů o propuštění rukojmích, které uneslo při svém útoku na Izrael 7. října. Výměnou za to požaduje několik týdnů příměří. Informoval o tom server Walla.
Zpráva s odvoláním na tři izraelské představitele uvádí, že Izrael na zprávu reaguje ostražitě, a zdůrazňuje, že se rychle ukáže, zda věc Hamás skutečně myslí vážně.
Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes varoval před "rostoucím rizikem šíření infekčních nemocí" v Pásmu Gazy. K tomu podle něj přispívají podmínky na tomto palestinském území, kde 85 procent obyvatel muselo opustit své domovy.
Zdravotnická zařízení jsou tam přeplněná, poukázal šéf WHO. Podle něj WHO pracuje s místními zdravotnickými úřady na zlepšení odezvy na riziko šíření nemocí, jako je žloutenka. Zásadní je podle šéfa WHO zlepšit dostupnost, jídla, vody a hygienických potřeb, píše agentura AFP.
Izraelská armáda dnes uvedla, že na okraji města Gaza zdemolovala byt, který vlastnil a využíval k úkrytu lídr palestinského radikálního hnutí v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).
Armáda tvrdí, že v bytě našla mnoho důkazů, které svědčily o tom, že jej Sinvár využíval jako skrýš. Na místě byl podle izraelských ozbrojených sil nalezen také otvor vedoucí k tunelu. Šachta byla podle armády hluboká asi 20 metrů a navazovala na rozvětvený 218 metrů dlouhý tunel.
Hamás při krvavém útoku na jižní Izrael 7. října systematicky využíval sexuální násilí a znásilňování izraelských žen a dívek jako zbraň. V rozsáhlé ve čtvrtek publikované investigativní reportáži s názvem "Křik beze slov: Jak Hamás 7. října použil sexuální násilí jako zbraň" to uvedl americký list The New York Times (NYT).
Článek se zakládá na dva měsíce trvajícím šetření, které zahrnovalo více než 150 rozhovorů se svědky, zdravotníky, vojáky, psychology a vládními činiteli. Závěry se zároveň opírají o videodokumentaci, fotografie a údaje o poloze z mobilních telefonů.
Izraelské bezpečnostní složky dnes dvanáctý pátek v řadě omezily Palestincům vstup na Chrámovou horu ve východním Jeruzalémě a k tradičním pátečním modlitbám u mešity Al-Aksá jich tam pustily jen malou část. Stovky lidí se proto modlily v nedalekých ulicích, zatímco kolem stáli policisté se samopaly, informoval o tom egyptský deník Al-Ahrám.
Podle televize Al-Džazíra se dnes k mešitě Al-Aksá dostalo 12 tisíc věřících, zatímco obvykle jich tam v pátek chodí až 70 tisíc. Sama mešita má kapacitu asi 5000 lidí, v jejím okolí se ale na Chrámové hoře může modlit přes 200 tisíc lidí.
Zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths znovu vyzval k příměří v Pásmu Gazy, protože je podle něj už téměř nemožné poskytovat v této oblasti humanitární pomoc. Jednou z překážek je podle něj i bombardování humanitárních konvojů.
"Myslíte si, že dostávat pomoc do Gazy je snadné? Tak se zamyslete znova," napsal v pátek na síti X Griffiths. "Neustálé bombardování. Zničené silnice. Střelba na humanitární konvoje. Zmatek a dlouhé fronty. Tři kontroly, než vůbec kamiony s pomocí mohou vjet do oblasti. Zoufalí a hladoví lidé blokují vjezdy," vyjmenoval některé z překážek pro humanitární pomoc.
"Traumatizovaní a vyčerpaní obyvatelé Pásma jsou cpáni do stále menšího a menšího kousku území. Přemisťováni i zabíjeni jsou i humanitární pracovníci," dodal Griffiths.
You think getting aid into Gaza is easy? Think again. pic.twitter.com/CH4GuY6XUb
— Martin Griffiths (@UNReliefChief) December 29, 2023
Přehled klíčových událostí:
- Izraelské síly ve čtvrtek zasahovaly ve směnárnách a v agenturách pro převody peněz v Ramalláhu i dalších městech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Zabavily miliony dolarů, které byly podle Izraelců určeny k financování radikální palestinské skupiny Hamás.
- Při útoku na tábor Maghází v Pásmu Gazy, při kterém podle palestinských úřadů zemřelo v neděli nejméně 70 lidí, se stala chyba. Podle izraelského tisku to dnes uvedla armáda. Výsledky předběžného vyšetřování armády ukázaly, že špatný výběr munice použité při úderu vedl k rozsáhlému počtu obětí nezapojených do bojů.
- Izraelská armáda eviduje od počátku konfliktu celkem 501 padlých, z toho nejméně 274 vojáků a 38 civilních příslušníků místních bezpečnostních složek, které armáda také započítala mezi padlé členy ozbrojených sil, přišlo o život při útoku 7. října.
- Organizace spojených národů vyzvala Izrael, aby ukončil nezákonné zabíjení Palestinců na okupovaném Západním břehu Jordánu, a odsoudila prudké zhoršování stavu lidských práv v této oblasti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zrušil na dnešní večer plánované první jednání válečného kabinetu o tom, jak si Izrael představuje poválečné uspořádání v Pásmu Gazy, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Podle něj to souvisí s tlakem, který na předsedu vlády vyvíjel ministr financí Becalel Smotrič z krajně pravicové strany Náboženský sionismus.
Po izraelském úderu ve městě Rafáh, které se nachází na jihu Pásma Gazy, zemřelo nejméně 20 lidí. Informují o tom agentury s odkazem na palestinské úřady kontrolované hnutím Hamás. Izraelské údery však dnes pokračovaly také v dalších částech Pásma Gazy. Intenzivní jsou podle agentury AFP boje ve městě Chán Junís a jeho okolí.
Palestinské úřady uvedly, že izraelský úder zasáhl obytný dům, kde zemřelo nejméně 20 lidí. Údaj však nelze nezávisle ověřit. Agentura AP s odkazem na prohlášení nemocnice později uvedla, že zemřelo 23 osob.
Syrská státní televize dnes večer uvedla, že se okolí hlavního města Damašku stalo terčem "izraelské agrese". Oznámila to agentura Reuters.
V blízkosti Damašku byly slyšet exploze a úřady jejich původ vyšetřují, napsala o něco dříve syrská státní tisková agentura SANA. Kvůli incidentu byla podle ní aktivována protivzdušná obrana.
Izrael většinou podobná obvinění nekomentuje, v minulosti ale uvedl, že v Sýrii cílí na Íránem podporované milice. V izraelsko-syrském pohraničí se vyostřila situace po útoku radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.
Izraelskou vládu čeká v příštích dnech výměna na klíčovém postu ministra zahraničí. Stávající šéf diplomacie Eli Kohen se podle předchozí dohody stane ministrem energetiky, a do čela ministerstva zahraničí přejde naopak současný ministr energetiky Jisrael Kac. Výměnu, která má nastat v pondělí 1. ledna, musí ještě formálně schválit vláda, která zasedne v neděli, napsal dnes server The Times of Israel.
Dohodu čelní představitelé vládní strany Likud uzavřeli vloni při vzniku nového kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua. Podle toho, jak tehdy média o dohodě informovala, se Kohen a Kac dohodli na výměně vládních postů po jednom roce vládnutí. Kac zůstane ministrem zahraničí následující dva roky a Kohen se do čela izraelské diplomacie vrátí v posledním roce vládního mandátu. Poměrně komplikované řešení vzniklo podle serveru The Times of Israel kvůli obavám Kace, že kabinet, který se opírá o podporu krajně pravicových sil, dva roky ve funkci nevydrží.
Kohen vedl izraelskou diplomacii v klíčovém období po útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října. Na mezinárodním poli musel mimo jiné hájit počínání Izraele, který čelí kritice za vysoké počty obětí mezi civilními obyvateli v Pásmu Gazy či za omezenou humanitární pomoc tomuto území, kterou mezinárodní organizace jako OSN považují za nedostatečnou.
Zcela bez zkušeností v diplomacii však není ani dlouholetý politik Netanjahuovy strany Likud Kac, který byl ministrem zahraničí v letech 2019 a 2020. Během své kariéry zastával také funkce ministra zemědělství, dopravy, pro tajné služby či financí.
Izraelský válečný kabinet bude dnes večer poprvé od začátku nynějšího konfliktu s hnutím Hamás jednat o tom, jak si Izrael představuje poválečné uspořádání v Pásmu Gazy, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle ToI jednání o poválečném uspořádání odkládal k nevoli administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, podle níž je zapotřebí mít plán pro poválečnou správu Pásma Gazy, který umožní stažení izraelské armády, aby tam nezůstala donekonečna.
Netanjahu toho dosud mnoho o poválečných záměrech pro Pásmo Gazy nesdělil. Omezil se na vyjádření, že Izrael nedopustí, aby tam vládla Palestinská autonomie, která spravuje části okupovaného Západního břehu Jordánu, a že si izraelská armáda chce ponechat bezpečnostní kontrolu nad Pásmem.
Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer tento týden navštívil Washington, kde o věci jednal s představiteli americké vlády. Spojené státy v této souvislosti podle ToI vyvíjejí na Izrael tlak, aby se připravil na další fázi konfliktu a utlumil své operace v Pásmu Gazy.
Při útoku na tábor Maghází v Pásmu Gazy, při kterém podle palestinských úřadů zemřelo v neděli nejméně 70 lidí, se stala chyba. Podle izraelského tisku to dnes uvedla armáda. Výsledky předběžného vyšetřování armády ukázaly, že špatný výběr munice použité při úderu vedl k rozsáhlému počtu obětí nezapojených do bojů. Izraelská armáda, která čelí výzvám ze zahraničí, aby její údery byly co nejpřesnější, dlouhodobě tvrdí, že se při svých úderech snaží počty zabitých civilistů omezit.
Podle údajů palestinského ministerstva zdravotnictví, nad nimž má v Pásmu Gazy kontrolu hnutí Hamás, zemřelo při úderu v táboře Maghází nejméně 70 lidí. Podle palestinských úřadů úder zasáhl blok obytných budov, kde se nacházel velký počet lidí. Palestinské úřady ve svých údajích nerozlišují mezi civilisty a příslušníky ozbrojených organizací.
Představitel izraelské armády ve vysílání izraelské veřejnoprávní televize řekl, že se stala chyba ve výběru munice použité v nedělním úderu na palestinský tábor. Typ munice podle vyšetřování letectva neodpovídal typu cíle.
"Předběžné vyšetřování ukázalo, že během útoku byly poničeny také okolní budovy, které sousedily s cílem úderu," uvedl tiskový obor izraelské armády. Kvůli tomu úder dopadl i na osoby, na které nebyl veden, čehož izraelská armáda podle svého prohlášení lituje. Podobně se vyjádřil tiskový obor armády i v prohlášení pro stanici BBC. V něm armáda tvrdí, že si chce vzít z chyby ponaučení.
Izraelská armáda eviduje od počátku konfliktu celkem 501 padlých, z toho nejméně 274 vojáků a 38 civilních příslušníků místních bezpečnostních složek, které armáda také započítala mezi padlé členy ozbrojených sil, přišlo o život při útoku 7. října. Podle zpravodajského webu The Times of Israel (ToI) dnes ztráty oznámila sama izraelská armáda.
Dalších 167 izraelských vojáků padlo od začátku pozemní ofenzivy v Pásmu Gazy zahájené koncem října. Devět vojáků zahynulo při útocích na hranici s Libanonem, k nimž se přihlásilo libanonské hnutí Hizballáh a Palestinský islámský džihád (PIJ). Dva vojáci zemřeli při útocích na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Armádní seznam 501 mrtvých zahrnuje také vojáka zabitého omylem při střelbě do vlastních řad na Západním břehu Jordánu, vojáka, který zahynul v důsledku selhání munice na hranicích s Libanonem, dva vojáky zabité při nehodě tanku v severním Izraeli a další smrtelné incidenty, které však přímo nesouvisely s boji v Gaze, píše ToI.
Seznam naopak nezahrnuje 57 policistů zabitých při útoku 7. října, stejně jako policistu zabitého při útoku v Jeruzalémě a dalšího policistu zabitého při střetech na Západním břehu Jordánu.
Izraelské síly dnes zasahovaly ve směnárnách a v agenturách pro převody peněz v Ramalláhu i dalších městech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Zabavily miliony dolarů, které byly podle nich určeny k financování radikální palestinské skupiny Hamás. S odvoláním na vyjádření izraelské armády to dnes uvedla agentura Reuters.
Při střetu mezi izraelskými vojáky a Palestinci v centru Ramalláhu, hlavního města na Západním břehu a sídla Palestinské autonomie, byl zabit nejméně jeden člověk a dalších 14 bylo zraněno, oznámilo palestinské ministerstvo zdravotnictví.
Izraelská armáda ve své zprávě uvedla, že jednotky policie, armády a bezpečnostní služby Šin Bet provedly dnes razie po celém území Západního břehu a zatkly 21 osob ve městech Ramalláh, Tulkarm a Džanín v jeho severní části a v Hebronu na jihu.
"Během této operace byly nalezeny finanční prostředky teroristů a byly zabaveny desítky milionů šekelů, trezory, dokumenty, nahrávací systémy a telefony," uvedla armáda. Vedle poskytovatelů finančních služeb se akce zaměřila také na kryptografické měny a podílela se na ní zvláštní jednotka pro kybernetickou kriminalitu.
Organizace spojených národů vyzvala Izrael, aby ukončil nezákonné zabíjení Palestinců na okupovaném Západním břehu Jordánu, a odsoudila prudké zhoršování stavu lidských práv v této oblasti. Ve své zprávě to ve čtvrtek uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Izraelské úřady se ke zprávě bezprostředně nevyjádřily.
"Používání vojenských taktik a zbraní v kontextu vymáhání práva a pořádku, uplatňování zbytečné a nepřiměřené síly a rozsáhlá, svévolná a diskriminační vynucování omezení pohybu Palestinců jsou mimořádně znepokojivé," uvedl ve zprávě vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken příští týden opět navštíví Blízký východ, kde bude jednat o pokračující válce v Pásmu Gazy, napsal dnes server Axios s odvoláním na nejmenované americké, izraelské a arabské představitele. Do Izraele podle nich Blinken přiletí koncem příštího týdne, a to zřejmě v pátek. Očekává se, že také navštíví okupovaný Západní břeh Jordánu, Jordánsko, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Katar.
Okolo osmi desítek těl neidentifikovaných Palestinců bylo pohřbeno do hromadného hrobu v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, uvedl dnes server BBC News, který zároveň zveřejnil záběry pořízené z dronu. Palestinské ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, kde vládne radikální hnutí Hamás, později podle agentury Reuters potvrdilo, že Izrael vrátil těla 80 Palestinců zabitých v nynějším konfliktu. Izrael sdělil, že těla vrátil poté, co potvrdil, že se nejednalo o Izraelce, které Hamás při útoku 7. října unesl jako rukojmí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes znovu kritizoval izraelskou vládu kvůli válce v palestinském Pásmu Gazy a činy jejího předsedy Benjamina Netanjahua přirovnal ke krokům nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Informovaly o tom agentura Reuters a turecká média. Podle Reuters Erdogan chování Izraele vůči Palestincům v Pásmu Gazy přirovnal ke způsobu, jakým jednali nacisté se Židy za druhé světové války.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zemřelo od 7. října už 21 110 Palestinců a dalších 55 200 bylo zraněno, uvedlo podle agentury Reuters hnutí Hamás.
Izrael souhlasí s otevřením humanitárního námořního koridoru do Pásma Gazy z Kypru za podpory Británie. Informoval o tom dnes izraelský deník Israel Hajom s odvoláním na izraelského ministra zahraničí Eliho Kohena, který ale neupřesnil, odkdy by měl být takový koridor otevřen. Humanitární pomoc se do Pásma Gazy zatím dostává jen přes přechod Rafáh z Egypta a asi deset dní též přes přechod Kerem Šalom z Izraele. Dodávky jsou ale stále nedostatečné a podle varování OSN z minulého týdne v Pásmu Gazy hrozí hlad.
Nejvyššímu armádnímu veliteli pro oblast středního Izraele, která zahrnuje i okupovaný Západní břeh Jordánu, hrozí nebezpečí od skupiny radikálních židovských osadníků, varoval šéf tajné služby Šin Bet podle serveru The Times of Israel (ToI). Ten také dnes napsal, že v předchozích dnech se na Západním břehu objevilo i několik plakátů s nápisem "Wanted" žádajících zadržení generálmajora Jehudy Foxe.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelská armáda byla zcela nepřipravená na útok hnutí Hamás na izraelské pohraničí ze 7. října, píše deník The New York Times.
- Podle NYT důstojníci a záložníci, kteří ten den zamířili na jih pomoci napadeným kibucům, ať už na základě rozkazu či z vlastní iniciativy, až na místě zjistili, jaký tam vládne chaos.
- Izraelská armáda uvedla, že rozšířila svou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy na uprchlické tábory v centrální části palestinského území. Izraelské síly v úterý již čtvrtý den pokračovaly v bombardování hustě obydlených uprchlických táborů Nuseirat, Maghazi a Bureij.
Na Západním břehu Jordánu od začátku současné války mezi Izraelem a hnutím Hamás zahynulo 311 Palestinců, v Pásmu Gazy nejméně 20 915, z toho většina civilistů, uvádí palestinské ministerstvo zdravotnictví pod kontrolou Hamásu. Jeho informace nelze nezávisle ověřit a v bilanci obětí nerozlišuje mezi bojovníky radikálních organizací a civilisty.
S odvoláním na armádu informoval list Times of Israel o dalších třech zabitých izraelských vojácích v bojích na severu Pásma Gazy. Počet vojáků zabitých během pozemní ofenzivy proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás tak stoupl na 164.
Šest lidí přišlo o život při izraelském útoku na město Tulkarm na okupovaném Západním břehu Jordánu, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na palestinské úřady. Izraelská armáda se nevyjádřila, napsal server The Times of Israel.
Okolo osmi desítek těl neidentifikovaných Palestinců bylo pohřbeno do hromadného hrobu v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, uvedl dnes server BBC News, který zveřejnil také záběry pořízené z dronu.
Zdroje z místního ministerstva zdravotnictví, řízeného radikálním hnutím Hamás, řekly agentuře AFP, že těla byla převezena "z márnic a hrobů" do Izraele, aby úřady prověřily, že mezi nimi nejsou žádní rukojmí. Později byla těla vrácena přes přechod Kerem Šalom, který Izrael kontroluje. Izraelská armáda se nevyjádřila.
Jemenští povstalci Húsíové, které podporuje Írán, v úterý prohlásili, že vypálili raketu na loď v Rudém moři a provedli útok bezpilotním letounem na izraelský přístav Ejlat. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na mluvčího povstalců. Americká armáda uvedla, že zakročila proti množství dronů i střel.
Húsíové, kteří se hlásí k solidaritě s palestinským Hamásem v jeho válce proti Izraeli v Pásmu Gazy, ve svém prohlášení uvedli, že "provedli cílenou operaci proti obchodnímu plavidlu" označenému jako MSC UNITED poté, co odmítlo tři varovné výzvy. Vyslali také "bezpilotní letoun proti vojenským cílům" v jižním Izraeli. Izraelská armáda sdělila, že zachytila "nepřátelský vzdušný cíl" směřující k jejímu území.
Izraelská armáda tvrdí, že rozšířila svou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy na hustě obydlené uprchlické tábory v centrální části tohoto obléhaného území. V Pásmu Gazy v úterý také přestaly fungovat veškeré telekomunikační a internetové služby, uvedla agentura AP s odkazem na provozovatele Paltel a Jawwal. Obyvatelé hlásili ostřelování a letecké údery, které otřásaly tábory Nusajrát, Maghází a Búrajdž ve střední části Pásma Gazy. Tábory jsou nyní přeplněné Palestinci, kteří uprchli ze severu Gazy v počátečních fázích izraelské pozemní ofenzivy. "Rozšířili jsme boje na oblast známou jako centrální tábory," řekl na tiskové konferenci mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
Izraelská válka proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy bude pravděpodobně trvat mnoho měsíců, uvedl v úterý náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi. Izrael je navíc zapojen do "války na více frontách", řekl dnes Knesetu ministr obrany Joav Galant a naznačil tak vojenské operace na celém Blízkém východě. Napsal to list The Guardian, podle kterého hrozí nebezpečná regionální eskalace konfliktu.
Při izraelské operaci v Pásmu Gazy zemřelo již téměř 21 000 lidí a dalších zhruba 55 000 utrpělo zranění. Podle agentury Reuters o tom informovaly palestinské úřady řízené radikálním hnutím Hamás.
Izraelská armáda pokračuje v bombardování cílů v Pásmu Gazy. Desítky letounů v koordinaci s pozemními jednotkami v noci na dnešek zaútočily na více než 100 objektů, oznámila podle agentury DPA dnes ráno izraelská armáda.
Mezi bombardovanými cíli byly vstupy do tunelů používaných radikálním palestinským hnutím Hamás. Ve městě Džabalíja v severní části Pásma Gazy byla zlikvidována "teroristická buňka", jejíž členové se pokusili nastražit výbušniny v blízkosti izraelského tanku. Členové Hamásu byli podle izraelské armády zabiti také ve městě Chán Júnis na jihu pásma, uvedla armáda.
K deradikalizaci bude podle Netanjahua potřeba mimo jiné zajistit, aby školy učily děti vážit si života spíše než smrti a imámové přestali kázat o vraždění Židů.
Demilitarizace Gazy bude podle izraelského ministerského předsedy vyžadovat dočasnou bezpečnostní zónu na obvodu pásma a vytvoření kontrolního mechanismu na hranici mezi Gazou a Egyptem, který "bude odpovídat bezpečnostním potřebám Izraele a zabrání pašování zbraní na toto území".
Pro splnění prvního bodu je podle čtyřiasedmdesátiletého politika nutné zlikvidovat vojenské kapacity Hamásu a ukončit jeho politickou vládu nad Gazou. Při zničení palestinského radikálního hnutí bude podle Netanjahua Izrael "nadále postupovat v plném souladu s mezinárodním právem".
"Hamás musí být zničen, Gaza musí být demilitarizována a palestinská společnost musí být deradikalizována. To jsou tři předpoklady pro mír mezi Izraelem a jeho palestinskými sousedy v Gaze," uved v komentáři pro list The Wall Street Journal Netanjahu.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelské síly za uplynulý týden zadržely v Pásmu Gazy přes 200 bojovníků palestinského hnutí Hamás a dalších palestinských radikálů, uvedl podle deníku The Times of Israel mluvčí izraelské armády a bezpečnostní služby Šin Bet.
- Vojenské údery v Pásmu Gazy si mezi Palestinci vyžádaly už 20 258 mrtvých, uvedl v sobotu Hamás.
- Papež v pondělním vánočním poselství vyjádřil bolest nad oběťmi útoku Hamásu na Izrael a vyzval k ukončení vojenské operace a řešení humanitární krize v Gaze.
- Válka v Pásmu Gazy zdaleka není u konce a Izrael svou operaci v nadcházejících dnech zintenzivní. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to řekl zákonodárcům ze své strany Likud, informovala agentura Reuters.
Radikální islamistické organizace Hamás a Palestinský islámský džihád se podle agentury Reuters odmítly vzdát moci nad Pásmem Gazy výměnou za trvalé příměří s Izraelem. Návrh jako řešení současné války na Blízkém východě přednesli egyptští vyjednavači, Hamás i jeho spojenci jej však podle dvou zdrojů z egyptských bezpečnostních služeb odmítli.
"Žádná vyjednávání se nemohou konat bez úplného zastavení (izraelské) agrese," řekl člen vedení Hamásu Izzat Rišk.
Válka v Pásmu Gazy zdaleka není u konce a Izrael svou operaci v nadcházejících dnech zintenzivní. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to řekl zákonodárcům ze své strany Likud, informovala agentura Reuters. "Nekončíme, pokračujeme v boji a budeme boje v nadcházejících dnech zintenzivňovat," řekl Netanjahu podle prohlášení. "Boje budou trvat dlouho a nejsou zdaleka u konce," dodal.
Počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy, ve kterém vládne radikální hnutí Hamás, vzrostl na 106. Uvedla to agentura AP s odvoláním na nejmenované představitele palestinského zdravotnictví a záznamy z místní nemocnice, které měla možnost vidět. Izraelská armáda již dříve uvedla, že se incidentem zabývá. Předchozí bilance, která se odvolávala na ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané Hamásem, hovořila o nejméně 70 mrtvých.
Papež ve vánočním poselství vyjádřil bolest nad oběťmi útoku Hamásu na Izrael a vyzval k ukončení vojenské operace a řešení humanitární krize v Gaze.
Izrael zvažuje i možnost, že nezabije vůdce radikálního palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy, Jahjáa Sinvára a Muhammada Dífa, ale vyhostí je. Napsal to server listu The Times of Israel s odvoláním na izraelskou veřejnoprávní televizi Kan, podle níž by to mohlo být součástí řešení, které by zajistilo propuštění všech rukojmích stále držených v Gaze a napomohlo ukončení války.
Televize citovala několik nejmenovaných izraelských zdrojů, podle nichž by Sinvár a Díf mohli dostat svého druhu imunitu a byli by deportování do Kataru či jiné země. O této možnosti už prý jednalo izraelské vojenské i politické vedení, i když zatím neexistuje žádný konkrétní návrh.
Jeden ze zdrojů televizi řekl, že by takový plán nesměl mít negativní dopad na hlavní izraelský cíl, kterým je zničení vojenských kapacit Hamásu. Jiný zdroj vyjádřil přesvědčení, že "deportace vedení Hamásu do zahraničí není v rozporu s válečnými cíli".
Papež znovu vyzval k míru na Ukrajině, v Izraeli a na palestinských územích. "Naše srdce jsou dnes večer v Betlémě, kde je kníže pokoje stále odmítán odsouzeníhodnou logikou války, rachotem zbraní, který mu i dnes znemožňuje nalézt své místo ve světě," řekl papež při půlnoční mši ve Vatikáně, které se zúčastnilo 6500 lidí.
Už předtím při poledním kázání uvedl, že je blízko lidem, kteří žijí v oblastech, kde se bojuje. "Myslíme na Palestinu, Izrael, Ukrajinu. Myslíme i na ty, kteří trpí kvůli chudobě, hladu, otroctví," uvedl.
Počet obětí izraelského náletu na uprchlický tábor Maghází ve střední části Pásma Gazy stoupl podle zdejších úřadů na 70. Izrael to prověřuje.
Při izraelském náletu na uprchlický tábor Maghází ve střední části Pásma Gazy zemřelo nejméně 60 lidí, uvedlo zdejší ministerstvo zdravotnictví ovládané radikálním palestinským hnutím Hamás. Počet obětí bude ještě pravděpodobně stoupat, jsou přesvědčeny úřady. Informuje o tom agentura Reuters.
Za uplynulých 24 hodin zahynulo v Pásmu Gazy nejméně 166 Palestinců, oznámilo dnes podle agentury Reuters palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Celkový počet obětí po úderech, které Izraelská vojska v oblasti provádí od 7. října, vzrostl na 20 424. Dalších 54 036 lidí bylo zraněno.
V tvrdých bojích v Pásmu Gazy zemřelo dalších osm izraelských vojáků, oznámila dnes armáda. Počet vojáků zabitých při pozemní ofenzivě proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, která začala 20. října, tak stoupl na 152, napsal izraelský deník The Times of Israel.
V sobotu izraelská armáda informovala o pěti zabitých vojácích, za víkend je jich tak už 13. Čtyři z nyní zabitých pocházeli ze 7. obrněné brigády a bylo jim kolem dvaceti let. Zahynuli na jihu Pásma Gazy. Při bojích v jeho střední části zahynuli dva vojáci ze záložní pěchotní jednotky a dva parašutisté v záloze.
Izraelská armáda o víkendu ještě rozšířila své operace v Pásmu Gazy a hlásí teď složité boje v hustě osídlených oblastech okolo města Chán Júnis. S odvoláním na mluvčího izraelské armády Daniela Hagariho o tom informovala agentura DPA, podle níž tak válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás pokračuje neúprosně i o Vánocích.
Podle Hagariho se vojákům daří pronikat do stále dalších bašt Hamásu. Pozemní síly od začátku války zničily nebo zabavily přibližně 30 tisíc výbušných zařízení, včetně protitankových střel a raket, uvedl také.
Vojenské údery v Pásmu Gazy si mezi Palestinci vyžádaly už 20 258 mrtvých, uvedl Hamás. Za posledních 24 hodin přibyla 201 oběť.
Izraelské síly za uplynulý týden zadržely v Pásmu Gazy přes 200 bojovníků palestinského hnutí Hamás a dalších palestinských radikálů, uvedl podle deníku The Times of Israel mluvčí izraelské armády a bezpečnostní služby Šin Bet. Od začátku vojenských operací v Pásmu Gazy pak podle něj izraelské složky přepravily do Izraele k výslechu přes 700 předpokládaných členů Hamásu.
Páteční nálet izraelských sil zabil v palestinském Pásmu Gazy 76 členů jedné široké rodiny, uvedli dnes představitelé záchranných složek. Páteční úder na jednu z budov ve městě Gaza byl jedním z nejkrvavějších od začátku současné války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, řekl podle agentury AP mluvčí oddělení civilní obrany v Pásmu Gazy Mahmúd Bassal.
Izrael v noci na dnešek pokračoval v náletech na palestinské Pásmo Gazy. Armáda v pátek večer informovala o zabití několika teroristů, jak nazývá své protivníky z palestinského hnutí Hamás. Hnutí v Pásmu Gazy vládne a jeho ministr zdravotnictví dnes ráno podle agentury AFP oznámil, že noční nálet na uprchlický tábor Nuseirat v centrální části Gazy zabil nejméně 18 lidí. Izraelská armáda podle něj pokračuje i s dělostřeleckými útoky na město Džabálija v severní a Dajr Balah ve střední části pásma.
Také podle zpravodaje stanice Al-Džazíra Izrael intenzivně bombarduje město Džabálija. Izraelské síly se podle něj pokoušejí postoupit do města ze západu i východu a přerušily v oblasti veškeré komunikační linky.
Dětský fond OSN (UNICEF) varoval, že nejméně 10 tisíc dětí ve věku do pěti let v Pásmu Gazy v příštích týdnech hrozí podvýživa, která by je mohla ohrozit na životě. Uvedl to server BBC News, podle něhož UNICEF situaci v úzkém pobřežním pásu, kde žije na 2,3 milionu Palestinců, považuje za katastrofální.
"Tyto katastrofální podmínky, které způsobili výhradně lidé a kterým se dalo předejít, znamenají, že děti a rodiny v Pásmu Gazy nyní čelí násilí ze vzduchu a strádání na zemi, přičemž to nejhorší může teprve přijít," uvedl UNICEF. Děti, kterým hrozí nejhorší forma podvýživy, podle něj potřebují zvláštní výživu.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes obvinil Izrael, že způsob, jakým vede svou ofenzivu v Pásmu Gazy, ztěžuje dodávání humanitární pomoci válkou zasaženým Palestincům. Informuje o tom agentura AFP.
"Skutečným problémem je způsob, jakým Izrael vede svou ofenzivu, která vytváří obrovské překážky pro distribuci humanitární pomoci v Pásmu Gazy," řekl Guterres novinářům. Podle něj je "humanitární příměří" jedinou cestou, jak ukončit "noční můru", kterou obyvatelé Pásma Gazy nyní prožívají. Zároveň podle agentury Reuters Guterres vyzval izraelské úřady, aby "okamžitě zrušily omezení komerčních aktivit" v Pásmu Gazy.
Rada bezpečnosti OSN dnes po několika odkladech schválila rezoluci ke konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která vyzývá k větší humanitární pomoci Pásmu Gazy. Neobsahuje ale výzvu k příměří či dočasnému zastavení bojů, informovala agentura AP. Spojené státy a Rusko se zdržely hlasování.
Text rezoluce je výrazně mírnější než původně navrhovaný, který vyzýval k zastavení bojů. Dnes schválený návrh podle televize Al-Džazíra apeluje na válčící strany, aby "vytvořily podmínky pro udržitelné zastavení vzájemných střetů".
Zástupci kibucu bez uvedení zdroje této informace uvedli, že Haggaiovo tělo zůstává v rukou "teroristů z Gazy". Jeho žena Judith, která má podle CNN rovněž dvojí občanství, je stále v zajetí a předpokládá se, že byla během útoků zraněna.
Ve chvíli, kdy teroristé jejich obec přepadli, byli oba manželé na procházce po okolí. Podle organizace na pomoc rodinám rukojmích a pohřešovaných (Hostages and Missing Families Forum) stihla Judith před únosem telefonicky oznámit přátelům, že byli oba postřeleni a že Gadi je vážně zraněn.
Izraelec Gadi Haggai, 73letý obyvatel kibucu Nir Oz, který měl také americké občanství a během útoku palestinských radikálů 7. října byl unesen do Pásma Gazy, je po smrti. S odvoláním na oznámení kibucu o tom dnes informoval zpravodajský web The Times of Israel.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme vás u nové online reportáže k dění na Blízkém východě. Starší informace najdete zde.
Právě se děje
Hrál na Euru, ve vězení ho naverboval Putin. Ruská fotbalová hvězda padla na Ukrajině
Taková chyba zrovna od Čechů? nechápali Slováci. ČT popletla vlajku, pak se omluvila
ŽIVĚ
Rusům se nelíbí Trumpův návrh mírové dohody, odmítají zapojení evropských vojáků
Polsko zdolalo na United Cupu Nory a utká se s Českem o triumf ve skupině
Musk chce ovlivnit volby, míní německá vláda. Miliardář podpořil populistickou AfD
Recenze: O sexu se jen mluví. Nová komedie s Langmajerem je spíše frustrující
Americko-britské údery na Húsíe v Jemenu jsou porušením mezinárodního práva, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zároveň řekl, že Moskva už dříve přesvědčovala Húsíe, aby přestali s útoky na lodě v Rudém moři.