Velkou část výbušnin vyrábí Hamás z nevybuchlé izraelské munice, píše New York Times
Shrnutí nejdůležitějších události:
- Několik zemí včetně Německa, USA, Velké Británie či Finska oznámilo, že pozastaví financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky. Země se pro tento krok rozhodly poté, co Izrael obvinil některé pracovníky úřadu, že se zapojili do teroristického útoku na Izrael.
- Vyjednavači se podle serveru listu The New York Times blíží k dohodě, která by vedla k dvouměsíčnímu přerušení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění více než 100 rukojmích, které stále zadržují palestinští radikálové.
Izraelští vojáci v noci na dnešek vtrhli do nemocnice ve městě Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili tam tři Palestince. Podle agentury Reuters to oznámila rozhlasová stanice Hlas Palestiny. Izrael uvedl, že zlikvidoval ozbrojence z palestinského militantního hnutí Hamás, kteří se v nemocnici ukrývali.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, tento online přenos k dění na Blízkém východě z technických důvodů končí. Situaci ale sledujeme dál. Nejnovější informace najdete zde.
Rakousko se dnes připojilo k zemím, které zastavují financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), oznámilo ministerstvo zahraničí ve Vídni. Izrael obvinil 12 pracovníků UNRWA, že se loni 7. října podíleli na útoku teroristů z palestinského Hamásu na jeho území. Už dříve o zastavení finančních příspěvků tomuto úřadu OSN informovaly například Spojené státy, Kanada, Austrálie, Itálie, Británie, Finsko nebo Německo, které patřilo k největším dárcům.
List The New York Times krátce před jednáním napsal, že se vyjednavači blíží k dohodě. Tým vedený Američany vytvořil psaný podklad na základě návrhů Izraele a palestinského hnutí Hamás z posledních deseti dnů. Návrh počítá s dvěma fázemi, které by v případě dodržení dohody vedly k přerušení bojů na dva měsíce a propuštění zhruba stovky rukojmích. Podle informací listu je však nutné ještě doladit detaily.
Jednání o dohodě o propuštění rukojmích, kterých se v Paříži účastnil šéf CIA William Burns s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním, šéfem izraelské zpravodajské služby Mossad Davidem Barneou a ředitelem egyptských tajných služeb Abbásem Kamalem, pro dnešek skončila. Informovaly o tom server deníku Haarec a stanice KAN. Podle následného prohlášení úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua byla pařížská jednání konstruktivní a rozhovory budou v příštích dnech pokračovat.
Izraelský přechod Kerem Šalom do Pásma Gazy dnes znovu blokovaly stovky lidí. Mezi demonstranty jsou i příbuzní rukojmích držených na tomto palestinském území hnutím Hamás, píše agentura AFP. Ti požadují, aby bylo poskytnutí humanitární pomoci Palestincům v oblasti podmíněno propuštěním unesených lidí. OSN se obává, že protesty mohou narušit dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Až 80 procent rozsáhlé sítě tunelů Hamásu v Pásmu Gazy by po 114 dnech od začátku války mohlo být stále nepoškozených, napsal s odvoláním na izraelské a americké činitele americký list The Wall Street Journal. V tuto chvíli je těžké odhadnout, jak velkou část podzemních tunelů v Pásmu Gazy se zatím podařilo izraelské armádě zdemolovat.
Od začátku izraelské pozemní ofenzivy zahájené po teroristickém útoku na jižní Izrael ze 7. října se Izrael pokouší tunely pod Pásmem Gazy zničit, přičemž stále odhaluje nové. Některé z tunelů izraelská armáda vyhodila do povětří, zatímco jiné se rozhodla zaplavit. Postupuje s tím ale pomalu, jelikož musí tunely vždy zmapovat a zkontrolovat, jestli tam nejsou rukojmí či zda v nich nebyly nastraženy výbušniny.
Předpokládá se, že se v tunelech ukrývají předáci Hamásu, včetně lídra skupiny v Pásmu Gazy Jahjáa Sinvára. Americký list s odvoláním na izraelské činitele napsal, že se Sinvár zřejmě nachází na velitelství v tunelu pod městem Chán Júnis na jihu Pásma Gazy a že spolu s ním tam je i část rukojmích.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval země, které pozastavily financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), aby zaručily pokračování jeho činnosti. Je podle něj životně důležitá pro dva miliony civilistů v Pásmu Gazy.
Guterres ve svém dnešním prohlášení ujistil, že OSN kvůli "mimořádně závažným obviněním" přijímá rychlá opatření. Ze 12 obviněných osob jich devět bylo okamžitě identifikováno a dostali výpověď, jeden je po smrti a totožnost zbývajících dvou se zatím zjišťuje.
"Každý zaměstnanec OSN, který se podílel na teroristických činech, bude pohnán ke zodpovědnosti, a to i prostřednictvím trestního stíhání," uvedl Guterres, podle něhož "odporné činy", z nichž jsou tito lidé podezřelí, musí mít následky. Neměly by podle něj ale být trestány desítky tisíc mužů a žen, které pro UNRWA často ve velmi nebezpečných podmínkách pracují.
"Je třeba uspokojit naléhavé potřeby zoufalých obyvatel, kterým slouží," zdůraznil šéf světové organizace ve svém apelu na mezinárodní společenství. Na pomoci od úřadu OSN pro palestinské uprchlíky jsou podle něj pro své přežití závislé dva miliony civilistů v Gaze. Finance, které nyní úřad má, by mu však už v únoru neumožnily plnit všechny jeho funkce, pokud nebude dostávat další.
Izraelská tvrzení, že se pracovníci úřadu podíleli na útoku ze 7. října, označilo britské ministerstvo zahraničí za šokující. "Spojené království dočasně pozastavuje jakékoliv budoucí poskytnutí prostředků UNRWA, než prověříme tato znepokojující tvrzení," uvedlo ministerstvo.
Katar má nástroje, aby začal vyvíjet tlak na palestinské hnutí Hamás a na propuštění izraelských rukojmích. Dnes to řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci. Poukázal, že katar Hamás financuje a hostí na svém území jeho špičky. Již dříve média zveřejnila nahrávky ze setkání s rodinami rukojmích, na kterých Netanjahu Katar kritizuje za nedostatečnou snahu, píše agentura Reuters.
Po Spojených státech, Kanadě či Austrálii dnes oznámily pozastavení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky také Itálie, Británie, Finsko či Nizozemsko. Píše to agentura Reuters. Země se pro tento krok rozhodly poté, co Izrael obvinil některé pracovníky UNRWA, že se zapojili do teroristického útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jihu Izraele ze 7. října. Úřad OSN s nařčenými spolupracovníky ukončil smlouvu a slíbil, že záležitost prošetří. Izrael dnes na základě toho obvinění uvedl, že si přeje, aby UNRWA ukončil své působení v Pásmu Gazy. Hamás tento krok odsoudil.
Americký prezident Joe Biden dnes telefonicky hovořil s katarským emírem Tamimem bin Hamad Sáním o pokračující válce v Pásmu Gazy a snahách docílit dohody o propuštění zbývajících rukojmích unesených Hamásem. Informoval o tom Bílý dům. Podle dřívějšího katarského prohlášení Biden emírovi poděkoval za to, že Katar v jednáních dělá zprostředkovatele.
Íránem podporovaní jemenští povstalci Húsíové dnes v Adenském zálivu odpálili protilodní střelu na americký torpédoborec USS Carney, oznámilo regionální velitelství americké armády CENTCOM. Střela byla podle něj zničena. Britská agentura pro námořní bezpečnost Ambrey později uvedla, že na obchodní lodi jihovýchodně od jemenského města Adenu propukl požár poté, co plavidlo zasáhla střela. Posádka je podle ní v pořádku.
Italské úřady zakázaly propalestinské demonstrace, které se měly konat v Římě a Miláně v sobotu, tedy na Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Napsala to dnes agentura ANSA. Úřady se obávaly, že by demonstrace proti izraelským úderům na Pásmo Gazy mohly zastínit význam dne, kdy si svět připomíná oběti nacistické snahy o vyhlazení Židů. Organizátoři protestů chtějí vyjít v sobotu do ulic navzdory zákazu.
Palestinské islamistické hnutí Hamás dnes zveřejnilo na Telegramu nové video, na němž se objevily tři ženy v zajetí, z nichž dvě se představily jako vojákyně izraelské armády. Informovaly o tom zpravodajský server The Times of Israel a agentura AFP.
Web The Times of Israel uvedl, že rukojmí v pětiminutovém sestříhaném propagandistickém videoklipu žádají izraelskou vládu, aby zajistila jejich návrat domů. Hamás tvrdí, že klip byl natočen 107. den války, to by znamenalo minulou neděli. Pro své tvrzení však neposkytl důkazy.
Evropská unie očekává plné a okamžité provedení předběžných opatření, která dnes stanovil Mezinárodní soud v Haagu ohledně konfliktu v Pásmu Gazy, uvedla unijní diplomacie.
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) dal výpověď svým zaměstnancům, kteří se podle Izraele podíleli na teroristickém útoku na jihu Izraele ze 7. října. Oznámil to dnes šéf UNRWA Philippe Lazzarini s tím, že úřad tvrzení Tel Avivu prověří. K ukončení pracovních smluv dotyčných osob přistoupil, aby byl i nadále schopný poskytovat humanitární pomoc v Pásmu Gazy. Do prošetření podezření USA pozastavují další poskytování prostředků úřadu, uvedla podle agentury Reuters americká diplomacie.
Turecko a Španělsko přivítaly rozhodnutí Mezinárodního soudu ohledně války v Pásmu Gazy. Írán vyzval k potrestání izraelských představitelů za válečné zločiny.
Íránem podporovaní jemenští povstalci Húsíové dnes v Adenském zálivu odpálili protilodní střelu na americký torpédoborec USS Carney, oznámilo regionální velitelství americké armády CENTCOM. Střela byla podle něj zničena.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na rozhodnutí soudu OSN prohlásil, že Izrael se bude nadále bránit v souladu s mezinárodním právem jako doposud.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) dnes předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky, které zabrání genocidě a zlepší humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede vojenskou operaci proti palestinskému hnutí Hamás.
Soud, který zasedal na podnět Jihoafrické republiky, zároveň žádá, aby ho Tel Aviv do měsíce informoval, co učinil pro naplnění nařízení. Předběžné opatření ovšem nevyhovělo jihoafrickému požadavku, aby soud nařídil zastavit válečné operace v Gaze.
Příbuzní rukojmích držených radikály z palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy a další Izraelci už třetí den demonstrují na přechodu Kerem Šalom, což je jeden ze dvou přechodů, jímž se Palestincům dostává humanitární pomoc. Protestující se snaží blokovat vstup kamionů s pomocí do Gazy a chtějí v tom pokračovat, dokud Hamás nepropustí všechna rukojmí. Podle serveru The Times of Israel (ToI) mají dnes na přechod Kerem Šalom dorazit stovky dalších demonstrantů a protesty z téhož důvodu se očekávají i příští týden v Jeruzalémě před parlamentem.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy podle úřadů kontrolovaných Hamásem zemřelo od října nejméně 26 083 Palestinců, z toho 183 za uplynulý den.
Delegace jemenských povstalců Húsíů se dnes v Moskvě setkala s náměstkem ministra zahraničí Michailem Bogdanovem. Jednání se podle agentury Reuters zabývalo pozicí rebelů ke konfliktu mezi Izraelem a palestinských radikálním hnutím Hamás.
"Húsíové (na setkání) objasnili svou pozici na podporu Gazy," uvedl ve vyjádření hlavní vyjednavač jemenských povstalců Muhammad Abdal Salám. V Moskvě podle něj Húsíové hovořili i o "agresivních akcích Spojených států a Británie".
Palestinské hnutí Hamás propustí všechna rukojmí, která drží, pokud Izrael propustí všechny vězněné Palestince. Dnes to novinářům v Bejrútu řekl vysoký představitel palestinského hnutí Usáma Hamdán, píše agentura Reuters. Pokud Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydá rozhodnutí, které bude požadovat příměří v Pásmu Gazy, tak Hamás zastaví boje za předpokladu, že tak učiní i Izrael, tvrdil Hamdán.
Tragédie holokaustu je jednou z nejtemnějších stránek v moderní historii, je naší povinností zajistit, aby nikdy nebyla zapomenuta. Na dnešním vzpomínkovém setkání ke Dni památky obětí holokaustu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Při příležitosti 79 let od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi je podle něj důležité vyslechnout svědectví přeživších.
Irák začne se Spojenými státy vyjednávat o snížení počtu amerických vojáků, kteří jsou v zemi součástí mezinárodní koalice proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Podle agentur Reuters a AFP to dnes oznámilo irácké ministerstvo zahraničí. Nepředpokládá se však okamžitý odchod zahraničních vojáků ze země. V uplynulých týdnech americké jednotky uskutečnily několik úderů na proíránské milice, které jsou součástí iráckých polooficiálních struktur, což vyvolalo kritiku politiků v Bagdádu.
Britská a americká vláda dnes na své sankční seznamy přidaly čtyři vysoké představitele jemenských povstalců Húsiů, kteří se podíleli na útocích na lodě v Rudém moři nebo je umožňovali či plánovali. Uvedly to agentury.
Jde o muže, které Britové na svém seznamu označují za húsíjského ministra obrany Muhammada Atífího, jeho náměstka pro zásobování Muhammada at-Talíbího, šéfa pobřežní obrany Muhammada Kadárího a námořního velitele Muhammada Nabího.
Třetina Američanů se domnívá, že Izrael se v Pásmu Gazy dopouští genocidy vůči Palestincům. Vyplývá to z průzkumu britského týdeníku The Economist a společnosti YouGov provedeného tento týden. Z genocidy viní Izrael také například Jihoafrická republika, která podala i stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) v Haagu. Ten by měl v pátek vynést předběžný verdikt, v němž ale zatím nerozhodne o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.
Rve mi srdce, když vidím svá vnoučata, jak vyrůstají ve válce. Během svého dnešního vystoupení před europoslanci to uvedla Irene Shasharová, která přežila hrůzy varšavského ghetta. Její děti i vnoučata žijí v Izraeli.
"Věřila jsem, že už jsem zaplatila dost, a přesto nyní musí moje vnoučata bojovat za to, aby si uhájila své právo žít v židovském státě," dodala 86letá žena pocházející z Polska s odkazem na válku Izraele s teroristy hnutí Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci. Evropský parlament si dnes na zvláštním plenárním zasedání připomněl Mezinárodní den památky obětí holokaustu.
Touched by the story of Holocaust survivor Irene Shashar.
— Roberta Metsola (@EP_President) January 25, 2024
A 'hidden child' who painfully endured unimaginable suffering, terrifying horror and pure evil.
Thank you Irene for sharing your story with us, for your courage, for being a symbol of hope for generations.#WeRemember pic.twitter.com/dxEXVXtfOq
S prací izraelského válečného kabinetu, ustaveného v říjnu kvůli válce v Pásmu Gazy, je spokojeno 41 procent Izraelců. Vyplývá to z průzkumu z minulého týdne, o němž ve středu informoval server The Times of Israel. Průzkum také ukázal, že polovina Izraelců si přeje okamžité vyšetřování událostí, jež přispěly k útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael 7. října. A podle mínění 46 procent dotazovaných potrvá válka v Pásmu Gazy ještě více než čtyři měsíce.
Do Pásma Gazy je třeba pustit více nákladních vozů s humanitární pomocí a zároveň je zapotřebí neprodleně vyhlásit humanitární přestávku v bojích, jež by pomohla strádajícím obyvatelům tohoto válkou sužovaného území. Během své návštěvy Izraele to řekl britský ministr zahraničí David Cameron izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení ministrovy kanceláře.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Spojené státy provedly další dva údery na jemenské povstalce Húsíe, uvedla americká armáda.
- Hamás odmítá jakékoli plány Izraele či jiných zemí o budoucnosti Pásma Gazy, uvedl podle agentury AFP v prohlášení.
- Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na nahrávce zveřejněné televizí Channel 12 uvedl, že nevěří Kataru, který je prostředníkem při vyjednávání mezi jeho zemí a palestinským radikálním hnutím Hamás.
Netanjahu na zveřejněné televizní nahrávce mluví k rodinám unesených a na adresu Kataru pronese mimo jiné tato slova: "Neslyšíte mě děkovat Kataru… V podstatě se neliší od OSN nebo Červeného kříže a v jistém smyslu je ještě problematičtější - nedělám si o něm iluze." Izraelský premiér také poznamená, že Katar financuje Hamás, že by mohl dělat více pro dohodu o propuštění rukojmích a že této zemi nevěří.
Katarské ministerstvo zahraničí vyjádření Netanjahua označilo za nezodpovědná. Pokud je skutečně vyřkl, ničí podle Kataru snahy zachránit životy a brání zprostředkování dohody, zřejmě aby si zachránil kariéru.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na nahrávce zveřejněné televizí Channel 12 uvedl, že nevěří Kataru, který je prostředníkem při vyjednávání mezi jeho zemí a palestinským radikálním hnutím Hamás. Katar na to podle serveru The Times of Israel reagoval prohlášením, že je slovy Netanjahua "zděšen".
Regionální velitelství americké armády CENTCOM na síti X krátce nato uvedlo, že na loď Maersk Detroit plující pod americkou vlajkou přes Adenský záliv jemenští povstalci vystřelili tři protilodní střely. Žádné oběti nebo hmotné škody ani v tomto případě hlášeny nebyly.
Íránský prezident Ebráhím Raísí na dnešní návštěvě v Ankaře vyzval tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby Turecko přerušilo veškeré vztahy s Izraelem. Napsala to agentura AFP.
Podle Raísího by izolace na mezinárodní scéně mohla Izrael přimět k tomu, aby přestal páchat krutosti. Raísí a Erdogan jednali o konfliktu v Pásmu Gazy a Erdogan odsoudil nelidské izraelské útoky na civilisty.
Posádka kontejnerové lodi plující pod vlajkou USA asi 80 kilometrů jižně od jemenského přístavu Muchá ohlásila, že se k plavidlu přiblížil dron; následně ve vzdálenosti zhruba 100 metrů došlo k explozi. Nikdo z posádky nebyl zraněn a loď nebyla poškozena, informovala britská agentura pro námořní bezpečnost Ambrey.
Příměří v Gaze není v plánu. Budeme pokračovat až do úplného zničení Hamásu, řekl mluvčí izraelské vlády.
Dron s výbušninami zaútočil na americkou armádní základnu v Irbílu na severu Iráku.
Húsíové vyzvali všechny pracovníky OSN a humanitárních organizaci s britským nebo americkým pasem, aby opustili Jemen.
Britský ministr zahraničí David Cameron vyzval Izrael, aby otevřel pro humanitární pomoc Gaze svůj přístav v Ašdodu na jihu země.
Izrael bude souhlasit s tříměsíčním příměřím v Gaze, pokud dva vůdci Hamásu Jahjá Sinvár a Muhammad Díf pásmo opustí. Uvedl to s odvoláním na vládní zdroje deník Jerusalem Post. Sinvár a Díf považují Izraelci za dva hlavní organizátory útoku 7. října, při kterém teroristé Hamásu zavraždili přes 1200 lidí.
USA, Británie, Německo, Česko a dalších 20 zemí společně odsoudily útoky húsíjských povstalců proti mezinárodní lodní dopravě, žádají jejich ukončení.
Spojené státy provedly další dva údery na jemenské povstalce Húsíe, uvedla americká armáda. Podle ní byla zasažena stanoviště protilodních střel, které se rebelové chystali odpálit směrem na Rudé moře. Informovala o tom agentura Reuters.
Jde o další z řady odvetných úderů, jimiž Spojené státy spolu s Británií reagují na útoky šíitských rebelů podporovaných Íránem na lodní dopravu v Rudém moři, uvedla agentura AP. Vojenskou akci Británie a Spojených států podle společného prohlášení v útoku podpořily Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko.
Potravinová situace v Pásmu Gazy je čím dál katastrofálnější a každým dnem roste riziko vypuknutí hladomoru. Podle světových agentur to dnes uvedla mluvčí Světového potravinového programu (WFP) pro Blízký východ Abír Átifová. Upozornila také, že se jen velmi málo humanitární potravinové pomoci podaří doručit z jihu dále na sever tohoto izolovaného palestinského území, na kterém Izrael vede válku proti hnutí Hamás.
Izrael nepřistoupí na dohodu o příměří s Hamásem, pokud by to znamenalo, že tato palestinská islamistická skupina v Pásmu Gazy zůstane u moci a ponechá si rukojmí, které unesla při teroristickém útoku na Izrael loni 7. října. Dnes to podle agentury Reuters uvedl mluvčí izraelské vlády Ejlon Levy.
Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac využil pondělní jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu k tomu, aby zástupcům EU představil svůj plán na vybudování umělého ostrova u pobřeží Pásma Gazy. Podle serveru euronews jeho vystoupení vyvolalo kontroverzi. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že téma bylo "irelevantní" a že se ministr měl zaměřit spíše na bezpečnost své země a vysoký počet obětí v Gaze.
Borrell řekl, že jim Kac prezentoval "dvě zajímavá videa". "Jedno bylo o umělém ostrově, myslím, že to měl být přístav. A pak tam bylo druhé video o vybudování železnice spojující Blízký východ s Indií," popsal šéf unijní diplomacie.
Úřady v Pásmu Gazy spravované Hamásem oznámily novou bilanci obětí války z řad Palestinců. Od začátku izraelské ofenzivy, která je odvetou za říjnový teroristický útok Hamásu na Izrael, zahynulo podle nich v Pásmu Gazy 25 490 Palestinců, z toho 195 za poslední den.
Při vojenských operacích ve střední a jižní části Pásma Gazy v pondělí padlo 24 izraelských vojáků, což je nejvíce za jediný den od zahájení pozemní ofenzivy koncem října, informoval dnes mluvčí armády. Z nich 21 zemřelo při jediném incidentu, kdy většinu z nich zabily exploze ve dvou budovách. Záchranné práce tam trvaly několik hodin, napsal server The Times of Israel. Celková bilance ztrát na straně izraelské armády stoupla na 219.
Izraleská armáda oznámila, že její jednotky obklíčily město Chán Júnis, poslední baštu Hamásu na jihu Pásma Gazy, uvedla agentura Reuters.
"Kolem 16. hodiny vypálili teroristé protitankovou střelu na (izraelský) tank a zároveň došlo k explozím ve dvou budovách. Ty se zřítily v okamžiku, kdy byla většina vojáků uvnitř či poblíž," řekl dnes mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Přesná příčina těchto výbuchů však podle něj zatím není jasná.
V Pásmu Gazy zemřelo v pondělí 21 izraelských vojáků, informoval dnes mluvčí armády. Většinu z nich zabily exploze ve dvou budovách, záchranné práce trvaly několik hodin, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle agentur AFP a DPA jde o nejvyšší počet padlých izraelských vojáků od začátku operace v Pásmu Gazy koncem října, celkem jich tam zemřelo 219.
Americké a britské síly v pondělí zaútočily na několik stanovišť jemenských povstalců. Informovala o tom agentura AP, podle které jde o další z řady odvetných úderů, jimiž Spojené státy spolu s Británií reagují na útoky šíitských rebelů podporovaných Íránem na lodní dopravu v Rudém moři.
Izrael skrze egyptské a katarské zprostředkovatele navrhl Hamásu až dvouměsíční přestávku v bojích výměnou za postupné propuštění všech zbývajících rukojmích, které palestinští ozbrojenci při útoku 7. října unesli z Izraele do Pásma Gazy, píše server Axios s odvoláním na dva nejmenované izraelské představitele.
Šéfové diplomacií diskutovali rovněž o zapojení EU do iniciativy Spojených států zaměřené na zajištění bezpečnosti na obchodních námořních trasách v Rudém moři. Již dříve se v médiích objevily informace, že EU chce do oblasti vyslat nejméně tři válečné lodě, které by měly chránit plavidla před útoky šíitských ozbrojenců. Všechny země sedmadvacítky již s vysláním mise vyjádřily předběžný souhlas a nyní se začínají dojednávat podrobnosti. "Zapojení Česka do těchto misí bylo historicky na úrovni jednotlivců, kteří tam pracovali v určitých štábních rolích. Nemáme lodě, které bychom tam mohli poslat. Podobné mise ale podporujeme," prohlásil Lipavský.
"Myslím, že bylo zajímavé vidět různé názory, nicméně nelze hovořit o tom, že bychom se dnes posunuli k nějakému řešení," řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský s odkazem na konflikt mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, které unie stejně jako Spojené státy považuje za teroristické.
Unijní ministři absolvovali dnes v Bruselu maraton jednání s klíčovými aktéry dění na Blízkém východě. Do Bruselu dorazil izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Šéfové diplomacií ale jednali i se zástupci Saúdské Arábie, Jordánska, Egypta a rovněž s generálním tajemníkem Ligy arabských států (LAS) Ahmadem Abúlem Ghajtem. Na závěr se setkali i s palestinským ministrem zahraničí Rijádem Málikím.
Ceny ropy kvůli konfliktům na Blízkém východě a Ukrajině rostou. Brent si připisuje téměř dvě procenta a pohybuje se pod 80 USD za barel.
"Musíme kolektivně vyzvat k příměří," zdůraznil Rijád Málikí. "Jsou zabíjeni nevinní lidé a to je nepřijatelné. Životy palestinských dětí nemohou mít menší cenu než životy dětí kdekoli jinde na světě," dodal.
Kromě výzvy k příměří by podle něj ministři měli rovněž odsoudit prohlášení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který o víkendu znovu odmítl slova amerického prezidenta Joea Bidena o možnosti vzniku palestinského státu. "Očekávám od vás, že přijmete sankce vůči Netanjahuovi, který ničí šance na existenci dvoustátního řešení a dosažení míru na Blízkém východě," uvedl Málikí.
Americký podnikatel Elon Musk dnes soukromě navštívil muzeum v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince. Stalo se tak poté, co miliardář čelil kritice za to, že se přihlásil k antisemitské konspirační teorii a povolil šíření nenávistných zpráv na své platformě sociálních médií X , dříve známé jako Twitter, napsala agentura AP. Soukromá návštěva byla podle ní zřejmě reakcí na výzvy některých židovských představitelů, aby se Musk osobně seznámil se symbolem hrůz holokaustu.
Palestinský ministr zahraničí očekává, že Evropská unie vyzve k příměří v Pásmu Gazy. Rijád Málikí to dnes prohlásil v Bruselu, kam dorazil na jednání unijních ministrů zahraničí. Ti se dnes setkali i s jeho izraelským kolegou Jisraelem Kacem. "Chci ministrům objasnit vážnost situace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. Každý den přibývá množství Palestinců, kteří byli zabiti, zraněni nebo pohřbeni pod troskami. Situace se vymkla kontrole. Zdravotní systém zkolaboval," řekl novinářům palestinský ministr zahraničí. Desítky tisíc lidí podle něj nemohou být ošetřeny v Pásmu Gazy, ale ani se nemohou dostat ven z oblasti, aby se případně mohly léčit jinde.
Izrael stále čeká na důkaz, že se k izraelským rukojmím zadržovaným v Pásmu Gazy skutečně dostaly léky, které pro ně nakoupila Francie v rámci dohody zprostředkované minulý týden. Podle zpravodajského serveru The Times of Israel to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl francouzskému ministrovi obrany Sébastienu Lecornuovi, který je na návštěvě Izraele.
Asi dvě desítky lidí dnes vtrhly v Jeruzalémě na zasedání parlamentního výboru, kde žádaly, aby izraelská vláda dělala víc pro propuštění rukojmích držených už přes tři měsíce v Pásmu Gazy palestinskými islamistickými ozbrojenci.
V posledních dnech v Izraeli sílí kritika vlády premiéra Benjamina Netanjahua, po níž příbuzní unesených požadují, aby s palestinským hnutím Hamás vyjednala dohodu, která jejich blízké přivede domů. Deník The Jerusalem Post napsal, že izraelský parlament by se měl zabývat návrhem na vyslovení nedůvěry vládě, který podala opozice právě kvůli rukojmím.
"Naše dívky a chlapci jsou drženi Hamásem v zajetí 108 dní. Jejich životy jsou v ohrožení. Za této vlády byli uneseni a opuštěni, je to tato vláda, která nečiní nezbytná opatření, aby je zachránila a přivedla je všechny domů," uvedla opoziční Strana práce. "Očekáváme, že všechny opoziční frakce podpoří návrh na vyslovení nedůvěry," dodala strana.
Zdravotnická organizace Červený půlměsíc na síti X uvedla, že izraelské síly obklíčily její ambulantní středisko v Chán Júnisu a brání ve výjezdech lékařským týmům. Podle Červeného půlměsíce se izraelské tanky pohybují v blízkosti nemocnice Amal a pracovníci organizace ztratili spojení s jejím personálem.
Izrael chce dostat zpátky domů rukojmí zadržované v Pásmu Gazy a obnovit bezpečnost v zemi. Při svém příchodu na jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu to uvedl šéf izraelské diplomacie Jisrael Kac.
"Přijel jsem na setkání se svými kolegy z EU a chci s nimi diskutovat o dvou hlavních tématech. Zaprvé, že chceme dostat zpátky domů naše rukojmí a zadruhé o podpoře pro Izrael ve snahách o zničení teroristické organizace Hamás, která brutálně zaútočila na Izrael," řekl Kac. Ukázal rovněž fotografie unesených žen a malého dítěte. "Naši stateční vojáci bojují ve velmi těžkých podmínkách za tyto dva cíle, za navrácení rukojmích a za obnovení bezpečnosti našich občanů," dodal.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský ocenil aktivitu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který na dnešní jednání ministrů v Bruselu přišel s návrhem na řešení současné situace na Blízkém východě. Podle Lipavského jde nicméně o velmi ambiciózní plán, šance na jeho úspěch se proto neodvážil odhadovat. Borrell již ráno zmínil, že je třeba v souvislosti s konfliktem mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem začít mluvit o konkrétního plánech.
Borrell ministrům rozeslal neoficiální dokument určený pro uzavřenou debatu, který podle Lipavského navrhuje určitá řešení, jak dosáhnout mírového plánu. Sever Politico informoval, že materiál obsahuje 12 bodů a vyzývá k vytvoření palestinského státu a začátku mírového procesu zahrnujícího Izrael, Palestince, arabské země, OSN a Spojené státy.
Humanitární situace v Pásmu Gazy nemůže být horší, řekl dnes při příchodu na jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Míru a stability tam podle něj nelze dosáhnout vojenskými prostředky. Dnešní schůzky se účastní i izraelský a následně palestinský ministr zahraničí, šéfové diplomacií ale budou jednat i s dalšími zástupci arabských zemí. Česko zastupuje ministr Jan Lipavský.
"Musíme začít mluvit o konkrétních plánech na dvoustátní řešení," řekl Borrell s odkazem na konflikt mezi palestinským hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, a Izraelem.
Izrael zahájil bojové operace na jihu a západě města Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy. Informoval o tom dnes ráno izraelský deník Haarec. Jsou to podle něj oblasti, v nichž se doposud neodehrávaly téměř žádné boje v konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás.
Podle izraelského listu přicházely z druhého největšího města v Pásmu Gazy zprávy o intenzivních úderech ze vzduchu i ze země v noci z neděle na dnešek poté, co se izraelské síly přemístily na jižní a západní okraj Chán Júnisu.
Izraelský ministr obrany Joav Galant už v neděli večer řekl rodinám izraelských rukojmích držených v Pásmu Gazy, že bezpečnostní síly provádějí v oblasti Chán Júnisu intenzivní operaci, která bude rozšířena.
Příbuzní rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy postavili v neděli večer stany na chodníku u bydliště izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Jeruzalémě, aby ho protestem pohnuli k okamžité dohodě, která by vedla k propuštění unesených. Informuje o tom server listu The Times of Israel.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Spojené státy provedly další dva údery na jemenské povstalce Húsíe, uvedla americká armáda.
- Hamás odmítá jakékoli plány Izraele či jiných zemí o budoucnosti Pásma Gazy, uvedl podle agentury AFP v prohlášení.
- Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle televize NBC News odmítl americký návrh, který počítá s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu.
Izraelské operace v Pásmu Gazy se aktuálně koncentrují zejména ve městě Chán Júnis a jeho okolí, kam dříve po výzvách Izraele uprchli mnozí obyvatelé ze severu Gazy. "V oblasti Chán Júnisu provádíme intenzivní operaci, bude se dál rozšiřovat," řekl dnes podle zpravodajského webu The Times of Israel ministr obrany Joav Galant. Vyjádření přišlo poté, co si bojovou zónu prohlédl z letadla.
Americké tajné služby odhadují, že Izrael je v Pásmu Gazy stále daleko od naplnění deklarovaného cíle, kterým je zničení hnutí Hamás. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Americké rozvědky podle informací listu odhadují, že agresivní izraelská kampaň dosud zabila 20 až 30 procent bojovníků Hamásu. "To je bilance, která zatím zaostává za izraelským cílem skupinu zničit a ukazuje její odolnost po měsících války, která změnila části Pásma Gazy v trosky," komentuje deník.
Teroristické hnutí Hamás odmítá jakékoli plány Izraele či jiných zemí o budoucnosti Pásma Gazy. Hamás to dnes podle agentury AFP uvedl v prohlášení o svém říjnovém útoku na Izrael, který spustil masivní izraelskou ofenzivu v Gaze. Prohlášení přichází za nových zpráv o mírových plánech Spojených států nebo Evropské unie.
"Kategoricky odmítáme veškeré mezinárodní nebo izraelské plány, jejichž cílem je rozhodnout o budoucnosti Pásma Gazy," citovala z dokumentu AFP. Hamás v něm vyzývá Izrael, aby okamžitě zastavil svou "agresi", a vyhlašuje, že o budoucnosti oblasti musí rozhodnout Palestinci.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zemřelo od 7. října přes 25 tisíc Palestinců, uvedly podle agentur tamní úřady spravované Hamásem.
Napříč Pásmem Gazy dnes podle vyjádření válčících stran pokračovaly boje mezi izraelskou armádou a palestinským radikálním hnutím Hamás. Izraelci ohlásili zneškodnění objektů nepřátelské infrastruktury na jihu i na severu, zatímco podle agentury Reuters jejich letadla shazovala letáky na jižní oblast Rafáhu vyzývající Palestince, aby pomohli najít rukojmí držené Hamásem. Izraelské útoky podle médií cílily i na místa poblíž největší nemocnice, která v Gaze ještě funguje.
Deset lidí přišlo o život při pravděpodobně izraelském útoku na budovu v syrském hlavním městě Damašku, kde se konalo setkání proíránských vůdců. Uvedla to podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Íránské revoluční gardy potvrdily, že zahynuli jejich čtyři vojenští poradci, podle neoficiálních informací je mezi mrtvými i vysoký představitel gard.
Incident přichází na pozadí zvýšeného napětí napříč Blízkým východem v době války Izraele proti palestinským radikálům v Pásmu Gazy. Izrael, který na cíle v Sýrii útočí pravidelně, se k věci ihned nevyjádřil, Írán úder označil za "kriminální čin sionistického režimu".
Několik set lidí se dnes odpoledne sešlo na pražském náměstí Míru na demonstraci na podporu Palestiny. Protestující požadovali ukončení izraelských odvetných útoků a umožnění humanitární pomoci v Pásmu Gazy, propuštění palestinských zajatců a politická jednání o spravedlivém řešení situace. Kritizovali také proizraelský postoj české vlády a prezidenta Petra Pavla. Poté se vydali na pochod na Václavské náměstí, náměstí Republiky a Staroměstské náměstí.
Spojené státy v pátek znovu zaútočily na pozice jemenských povstalců. Konkrétně se trojice jejich úderů zaměřila na tři rakety připravené k útoku na lodě v Rudém moři, uvedlo na X regionální velitelství americké armády CENTCOM.
"Americké síly identifikovaly rakety v oblastech kontrolovaných Húsíi v Jemenu a došly k tomu, že představují bezprostřední hrozbu pro obchodní plavidla a lodě amerického námořnictva v regionu. Americké síly následně na rakety v sebeobraně udeřily a zničily je," stojí v příspěvku.
Bogdanov v pátek jednal také s izraelskou velvyslankyní v Moskvě Simonou Halperinovou, uvedlo ministerstvo v další zprávě, kterou vydalo později. Sdělil jí, že Rusko podporuje komplexní urovnání situace na Blízkém východě na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Izraelská velvyslankyně byla "rovněž informována o cílevědomém úsilí ruské diplomacie v zájmu okamžitého a bezpodmínečného propuštění civilistů zadržovaných v pásmu Gazy, včetně Rusů".
"Rozhovory se soustředily na pokračující konfrontaci v palestinsko-izraelské konfliktní zóně, na jejímž pozadí dosáhla humanitární krize v pásmu Gazy katastrofálních rozměrů," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení.
"Ruská strana zdůraznila potřebu urychleného propuštění civilistů zajatých během útoků 7. října 2023 a zadržovaných palestinskými frakcemi, včetně tří ruských občanů - A. Kozlova, A. Lobanova a A. Trufanova."
Na ruském ministerstvu zahraničí v Moskvě v pátek jednala delegace Hamásu vedená jedním z čelních představitelů tohoto radikálního palestinského hnutí. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na zprávu ministerstva, podle níž Moskva delegaci vyzvala k propuštění zbývajících rukojmí včetně tří ruských občanů, které Hamás dosud zadržuje v Pásmu Gazy.
Vyslance Hamásu v čele s Músou abú Marzúkem, členem vedení politického křídla hnutí, které Spojené státy a Evropská unie označují za teroristickou organizaci, v Moskvě přijal náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov.
Netanjahu podle zdrojů zpravodajské televize NBC News odmítl americký návrh, který počítá s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu a o němž minulý týden jednal s arabskými zeměmi během své cesty po Blízkém východě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle NBC News to svědčí o narůstajících neshodách mezi Netanjahuem a Bidenovou administrativou, která se tak už spíše připravuje na období po odchodu nynějšího izraelského premiéra.
Spojené státy jsou podle něj také stále proti vyhlášení všeobecného příměří v Pásmu Gazy, neboť mají za to, že by z něj těžili především ozbrojení radikálové z Hamásu. "Podporujeme humanitární přestávky (v bojích) ve snaze dostat z Gazy rukojmí a do Gazy více pomoci, ale v tuto chvíli nepodporujeme příměří," řekl Kirby. "Myslím, že je důležité si uvědomit, že příměří v Gaze platilo ještě 6. října," dodal.
Oba státníci během téměř 40minutového hovoru, prvního od 23. prosince, jednali také o odpovědnosti Izraele za zmírnění utrpení civilistů v Pásmu Gazy, kde Izrael vede válku proti radikálnímu hnutí Hamás v odvetě za teroristické útoky ze 7. října. Biden mimo jiné uvítal rozhodnutí Izraele umožnit dodávky mouky do Pásma Gazy. Novinářům to na tiskovém brífinku řekl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.
Americký prezident Joe Biden stále věří v příslib a možnost vzniku samostatného palestinského státu, ačkoli připouští, že pro dosažení tohoto řešení izraelsko-palestinského konfliktu bude třeba ještě mnoho vykonat. Podle Bílého domu Biden tento svůj postoj zopakoval také v dnešním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Pákistán dnes vyjádřil ochotu spolupracovat s Íránem ve všech společných otázkách a dal najevo zájem o snížení napětí mezi oběma zeměmi, oznámilo podle agentury Reuters pákistánské ministerstvo zahraničí. Napětí mezi Islámábádem a Teheránem tento týden prudce vzrostlo poté, co obě země vzájemně ostřelovaly svá území raketami a drony, které údajně mířily na základny radikálů v pohraničních regionech.
Evropská unie zavedla nové sankce proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy. Týkají se šesti osob zapojených do financování Hamásu, který Evropská unie stejně jako Spojené státy považuje za teroristickou organizaci. Jsou mezi nimi finančníci Hamásu se sídlem v Súdánu a Alžírsku a muži z Libanonu, kteří jsou údajně zapojeni do praní špinavých peněz a jejich převodů ve prospěch hnutí. Evropská rada to dnes uvedla v úředním věstníku, jehož přílohou jsou profily sankcionovaných.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Jen vojenský nátlak může vést k propuštění rukojmích zadržovaných hnutím Hamás v Gaze, zdůraznil znovu izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
- USA budou pokračovat v úderech na pozice Íránem podporovaných šíitských povstalců v Jemenu, kteří ohrožují lodní dopravu v Rudém moři. Řekl to americký prezident Joe Biden, který současně připustil, že bombardování zatím povstalcům nezabránilo, aby dále útočili na obchodní lodě.
- Egypt už několik dní jedná se zástupci jemenských povstalců i s Teheránem ve snaze obnovit klid v Rudém moři, informoval server The Times of Israel s odkazem na web Al-Arabí Al-Džadíd.
Dopady konfliktů v Rudém moři, kde jemenští povstalci s podporou íránských revolučních gard útočí na velké obchodní lodě, doléhají především na Evropu. Narušena je totiž klíčová dopravní spojnice s Asií. Pokud se nepodaří situaci rychle vyřešit, hrozí, že Evropa bude ještě více ekonomicky zaostávat za Spojenými státy. Napsal to dnes americký ekonomický deník The Wall Street Journal.
Izraelská armáda dnes po 45 hodinách ukončila razii v palestinském uprchlickém táboře ve městě Tulkarm na okupovaném Západním břehu. Vojáci při operaci podle sdělení armády zabili nejméně osm palestinských ozbrojenců, našli tři desítky zbraní a několik stovek výbušných zařízení a zničili pět výroben výbušnin. Rovněž zatkli 37 hledaných palestinských radikálů, uvedl server The Times of Israel.
Na většině území Pásma Gazy už osmým dnem nefungují telekomunikační služby, je to nejdelší výpadek od 7. října, tedy od začátku války Izraele s palestinským hnutím Hamás. Částečně funguje spojení na severu oblasti, informovala dnes palestinská agentura WAFA. Nefungující komunikační služby komplikují práci záchranářům a humanitárním organizacím a také ztěžují získávání informací o situaci v Pásmu Gazy.
Mexiko a Chile podaly podnět k Mezinárodnímu trestnímu soudu, aby zahájil vyšetřování možných zločinů v palestinském Pásmu Gazy. Mexiko a Chile svůj krok zdůvodnily svými stále většími obavami kvůli eskalaci násilí vůči civilistům v Gaze během války, již tam vede Izrael proti hnutí Hamás, které USA či EU označují za teroristickou organizaci. Informovala o tom agentura Europa Press.
Obě latinskoamerické země podaly podnět k Mezinárodnímu trestnímu soudu na základě "četných zpráv OSN", které popisují velký počet incidentů, jež by podle nich mohly být tímto soudem považované za zločiny.
Několik příbuzných rukojmích dnes večer zablokovalo dálnici z Tel Avivu. Kritizovali také vládu, že nedělá dost pro propuštění jejich blízkých a že by měla být vyměněna.
Podle deníku Haarec Eisenkot také obvinil Netanjahua kvůli útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. "Premiér je první, je informován armádou i tajnou službou," uvedl. Mnozí loni po 7. říjnu obvinili vládu a armádu, že nedokázaly ochránit Izraelce a zajistit jejich bezpečnost. Objevují se názory, že vláda Hamás značně podcenila.
Úplné zničení Hamásu ale označil za nereálné člen válečného kabinetu Gadi Eisenkot, informoval server The Times of Israel. Kdokoli hovoří o absolutní porážce, nemluví pravdu," řekl dnes bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot stanici Channel 12. Na dotaz, zda současné izraelské vedení říká veřejnosti pravdu, odpověděl, že "ne". Eisenkot, jehož syn v prosinci padl v Pásmu Gazy při bojích s Hamásem, kritizoval premiéra i za to, že odmítl uspořádat jednání o poválečném uspořádání Gazy.
"Tato podmínka je v rozporu s myšlenkou suverenity, co se dá dělat," uvedl dnes Netanjahu. "Říkám tuto pravdu našim americkým přátelům a zablokoval jsem pokus diktovat nám realitu, která by ohrozila bezpečnost Izraele. Premiér musí být schopen říci 'ne', když je to potřeba, a to i našim nejlepším přátelům," dodal. Slíbil nicméně, že hodlá pokračovat ve snaze o rozšíření okruhu arabských zemí, s nimiž chce normalizovat vztahy, a to "společně s našimi americkými přáteli".
"Vítězství bude trvat dlouhé měsíce, ale dosáhneme ho," prohlásil Netanjahu. "Jakékoli osídlení v budoucnu musí zahrnovat izraelskou vojenskou kontrolu nad celým územím západně od řeky Jordán," řekl s odkazem na území, které představuje stát Izrael, jím okupovaný Západní břeh Jordánu i dosud palestinské Pásmo Gazy.
Jen vojenský nátlak může vést k propuštění rukojmích zadržovaných hnutím Hamás v Gaze, znovu dnes zdůraznil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zároveň opět odmítl, že by v budoucnu podpořil vytvoření palestinského státu. Zopakoval také, že jeho vláda se nespokojí s ničím menším než s totálním zničením Hamásu, ačkoliv to bude trvat ještě dlouhé měsíce. Absolutní vítězství podle Netanjahua také znamená "odzbrojení Gazy" a "úplnou bezpečnostní kontrolu", kterou nad ní bude mít Izrael. Podle izraelských médií to premiér řekl dnes večer na tiskové konferenci.
Spojené státy budou pokračovat v úderech na pozice Íránem podporovaných šíitských povstalců v Jemenu, kteří ohrožují lodní dopravu v Rudém moři. Podle agentury AP to dnes řekl americký prezident Joe Biden, který současně připustil, že americko-britské bombardování zatím povstalcům nezabránilo, aby dále útočili na obchodní lodě v oblasti. "Když se ptáte, zda (údery) fungují, zda Húsíe zastavily, ne. Zda budou pokračovat, ano," řekl Biden novinářům při odjezdu z Bílého domu.
Pákistánské ozbrojené síly jsou v "extrémně vysoké pohotovosti", na jakékoli "pochybení" z íránské strany budou tvrdě reagovat, uvedla dopoledne agentura Reuters s odkazem na pákistánského bezpečnostního představitele.
Pákistánská armáda popsala útok jako "sérii vysoce koordinovaných a specificky cílených přesných vojenských úderů". Dodala, že při útoku použila bezpilotní letouny, rakety a další typy zbraní odpalované ve velké vzdálenosti od cíle, aby se zabránilo obranné palbě z cílové oblasti. Podle agentury AP je tak pravděpodobné, že pákistánské stíhačky nevstoupily do íránského vzdušného prostoru.
Teherán si kvůli nočnímu útoku předvolal pákistánského chargé d'affaires, uvedla tisková agentura YJC, která je napojená na íránskou státní televizi. Íránské ministerstvo zahraničí v dnešním prohlášení uvedlo, že Írán je vázán dobrými sousedskými vztahy s Pákistánem, ale vyzvalo ho, aby zabránil vzniku "teroristických základen" na svém území.
Odklon lodní dopravy od Suezského průplavu v důsledku útoků jemenských povstalců Húsíů na lodě proplouvající Rudým mořem ztěžuje situaci už tak strádající egyptské ekonomiky. Téměř všechny hlavní zdroje zahraniční měny pro Egypt, tedy vývoz zemního plynu, cestovní ruch, převody peněz Egypťanů pracujících v zahraničí a nyní i příjmy ze Suezského průplavu se v poslední době dostaly pod silný tlak. Roste potřeba reforem a pomoci ze zahraničí, píše agentura Reuters.
Izraelské síly zabily v Pásmu Gazy přibližně 60 palestinských bojovníků, uvedla armáda v dnešním prohlášení, v němž shrnula operace za uplynulých 24 hodin. Informovala o tom agentura Reuters, podle které byly asi čtyři desítky ozbrojenců zabity v oblasti jižního města Chán Júnis a několik dalších v severní části Pásma Gazy, včetně areálu využívaného teroristickou organizací Palestinský islámský džihád.
Podle palestinských úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá Hamás, přišlo za uplynulý den o život 172 Palestinců, od začátku války tak v Pásmu Gazy zahynulo celkem 24 620 lidí.
Evropský parlament rovněž vyjádřil podporu arabské mírové iniciativě z roku 2002, která navrhuje úplnou normalizaci vztahů mezi Izraelem a všemi arabskými státy výměnou za úplné stažení Izraele ze všech palestinských a arabských území okupovaných od roku 1967. K zapojení do tohoto procesu vyzývají také palestinskou samosprávu, nyní pod vedením předsedy Mahmúda Abbáse. Takové řešení se nicméně vzhledem k postoji současného izraelského kabinetu, jehož členové podporují rozšiřování izraelských osad na okupovaných územích, nejeví jako realistické.
Europoslanci se dnes po zvážení řady pozměňovacích návrhů většinou 312 ku 131 hlasům shodli na usnesení k situaci v Pásmu Gazy. Evropský parlament opět uznal právo Izraele se bránit, vyzývá k propuštění rukojmích a rozbití palestinského hnutí Hamás, které pokládá za teroristickou organizaci. Současně však odsuzuje vojenskou reakci Izraele jako nepřiměřenou a volá po intenzivnější humanitární pomoci.
Konflikt, který se nyní odehrává v Pásmu Gazy a na celém Blízkém východě, je sice konfliktem vedeným prostřednictvím spojenců, ale Írán oznámil světu - a konkrétně Izraeli - že je ochoten sám vstoupit do boje, když k tomu bude dotlačen. V souvislosti s rolí Teheránu v době sílícího napětí mezi blízkovýchodními, ale i dalšími zeměmi, to napsala agentura Bloomberg.
Teherán za méně než 24 hodin odpálil rakety na Irák, Sýrii a Pákistán na tak rozdílné cíle, jako je izraelská špionážní základna, teroristická organizace Islámský stát (IS) a jedna málo známá separatistická militantní skupina.
Izraelské síly zabily v Pásmu Gazy přibližně 60 palestinských bojovníků, uvedla armáda v dnešním prohlášení, v němž shrnula operace za uplynulých 24 hodin. Informovala o tom agentura Reuters, podle které byly asi čtyři desítky ozbrojenců zabity v oblasti jižního Chán Júnisu a několik dalších v severní části Gazy, včetně areálu využívaného teroristickou organizací Palestinský islámský džihád.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl americký návrh, který počítá s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu.
- Spojené státy v noci na dnešek už počtvrté během posledního týdne zaútočily na pozice jemenských povstalců. Úder směřoval proti místům, odkud Húsíové útočí na lodě v Rudém moři.
- Jemenští povstalci Húsíové oznámili, že večer podnikli vzdušný úder na americkou nákladní loď Genco Picardy a zasáhli ji.
Jemenští povstalci Húsíové oznámili, že večer podnikli vzdušný úder na americkou nákladní loď Genco Picardy a zasáhli ji. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Agentura AP napsala, že plavidlo Genco Picardy se stalo terčem útočného dronu v Adenském zálivu. Je to už druhý útok na plavidla v oblasti přímo spojená s USA v posledních dnech, píše AP,
Spojené státy v noci na dnešek už počtvrté během posledního týdne zaútočily na pozice jemenských povstalců, uvedl server zpravodajské televize NBC News. Úder směřoval proti místům, odkud Húsíové útočí na lodě v Rudém moři. Jaké přesně škody americký zásah způsobil, zatím není zřejmé.
Agentura AP s odvoláním na americké činitele napsala, že USA útočily raketami z lodí a ponorek. Regionální velitelství americké armády CENTCOM na X sdělilo, že terčem úderu, který se odehrál ve středu těsně před půlnocí jemenského času, bylo 14 raket povstalců, které byly připraveny k okamžitému odpálení.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl americký návrh, který počítá s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu. Napsal to server zpravodajské televize NBC News, podle něhož to ukazuje na vzrůstající neshody mezi Netanjahuem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena.
Kvůli odporu Netanjahua k americkým plánům už podle NBC News Washington začíná uvažovat o období po skončení tohoto dlouholetého izraelského premiéra, za jehož vlády se loni 7. října Izrael stal terčem nejhoršího teroristického útoku ve své historii.
Izraelské síly dnes pokračovaly v operacích namířených proti pluku Hamásu v Chán Júnisu, uvedl Hagari v televizním prohlášení. "Bitvy za poslední den byly tvrdé. Bohužel se neobešly beze ztrát. Jen za posledních 24 hodin naše síly v oblasti zabily více než 30 militantů," řekl Hagari.
Izraelští vojáci při pozemních operacích ve městě Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy za uplynulý den zabili více než 30 bojovníků palestinského Hamásu. Podle agentury Reuters to dnes oznámil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
Pět nákladních aut vezoucích zásilku humanitární pomoci, jejíž součástí jsou léky pro nemocné rukojmí držené palestinským hnutím Hamás, bylo zkontrolováno izraelskými celníky na hraničním přechodu Kerem Šalom. Náklad pak zamířil z Izraele do Egypta, odkud přes přechod Rafáh poputuje do Pásma Gazy, uvedl dnes večer server The Times of Israel (ToI).
Spojené státy znovu zařadí jemenské povstalce Húsíe na seznam globálních teroristických skupin kvůli jejich útokům na lodní dopravu v oblasti Rudého moře. Oznámil to dnes Bílý dům s tím, že tento krok je významným nástrojem pro odstřižení této Íránem podporované šíitské skupiny od financování a přístupu na finanční trhy.
Mluvčí Húsíů na americké rozhodnutí reagoval prohlášením, že útoky na lodě v Rudém moři budou pokračovat, uveda agentura Reuters.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes popřel, že dal souhlas s tím, aby zásilka humanitární pomoci, jejíž součástí jsou léky pro nemocné rukojmí držené palestinským hnutím Hamás, se do Pásma Gazy dostala bez izraelského prověření. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI), který posléze s odvoláním na nejmenované zdroje z izraelské armády napsal, že ani armáda neví nic o tom, že by zásilka neměla projít izraelskou kontrolou. Dohodu o zaslání léků rukojmím spolu s další humanitární pomocí oznámil v úterý Katar.
V druhém pololetí letošního roku se uskuteční jednání společné hospodářské komise Česka a Kataru. Na dnešní tiskové konferenci v Dauhá to po jednání s emírem Tamimem bin Hamad Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammad Attíjou oznámil český prezident Petr Pavel. Jednání podle něj stanoví oblasti spolupráce.
Český prezident Petr Pavel se při dnešním jednání v Dauhá s katarským emírem Tamimem bin Hamad Sáním shodl na tom, že situaci v Pásmu Gazy je nutné řešit v komplexním balíku s konkrétním cílem, jímž je forma státnosti pro Palestince. Řekl to novinářům na závěr své třídenní návštěvy na Blízkém východě.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval k uzavření okamžitého příměří v Pásmu Gazy a řekl, že obě strany konfliktu pošlapávají mezinárodní právo a neberou ohled na Ženevské úmluvy ani na Chartu Organizace spojených národů. Ve svém vystoupení v rámci Světového ekonomického fóra (WEF) Guterres uvedl, že svět v současnosti pouze přihlíží utrpení civilistů, kteří kvůli izraelskému úderu na Gazu umírají, trpí, přišli o domovy a nemají přístup k humanitární pomoci.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes při vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) řekl, že mu láme srdce sledovat každodenní utrpení nevinných lidí v Pásmu Gazy. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že "musí existovat" jiná cesta, jak zajistit bezpečnost Izraelců. Podle Blinkena je třeba co nejdříve začít připravovat přechod k jinému uspořádání mezi Palestinci a Izraelci, které by podle Washingtonu stálo na "reformované" palestinské samosprávě spolupracující s Izraelem.
Situace v Pásmu Gazy je srdcervoucí, řekl americký ministr zahraničí Anthony Blinken na konferenci v Davosu. Podle něj je třeba co nejdříve začít debatovat o nastolení nové vize pro Palestince.
Český prezident Petr Pavel v úterý před odletem z Izraele do Kataru navštívil v nemocnici v Tel Avivu vojáky zraněné v bojích. Informoval o tom dnes na sociální síti X. Byl mezi nimi i herec Idan Amedi známý ze seriálu Fauda. V Izraeli byl prezident na dvoudenní návštěvě, dnes má v plánu jednání v Dauhá s katarským emírem a ministrem obrany.
Rád jsem vyhověl přání, abych navštívil vojáky zraněné v bojích. Potkali jsme se i s jejich rodinami v nemocnici v Tel Avivu. Mezi nimi byl také herec ze seriálu Fauda Idan Amedi, který byl povolán a raněn. pic.twitter.com/1wTJWVYqkg
— Petr Pavel (@prezidentpavel) January 17, 2024
Izraelská armáda dnes oznámila, že při náletech v Pásmu Gazy zabila šest příslušníků Hamásu, včetně jeho vyšetřovatele, který vyslýchal osoby podezřelé z vykonávání špionáže proti této islamistické skupině. Kromě toho armáda podle svého sdělení také zničila odpaliště raket, z nichž palestinští ozbrojenci v úterý útočili na jihoizraelské město Netivot. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které Hamás spravuje, si izraelské nálety v noci na dnešek vyžádaly životy 81 lidí. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).
Izraelská armáda dnes oznámila, že při náletu na uprchlický tábor Balata na okupovaném Západním břehu Jordánu zlikvidovala teroristickou buňku včetně jejího šéfa. Skupina podle vojenských zdrojů plánovala bezprostřední útok, napsal list Times of Israel (ToI).
Šéf "teroristické infrastruktury tábora" nedaleko města Nábulus byl zodpovědný za řadu nedávných útoků včetně střelby v Jeruzalémě, která si vyžádala dva zraněné, uvedla armáda. Operaci za pomocí dronu provedla ve spolupráci s tajnou službou Šin Bet.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Český prezident Petr Pavel přiletěl v úterý večer po dvoudenní návštěvě Izraele do Kataru.
- Německá vláda vážně uvažuje o tom, že Izraeli dodá tankovou munici.
- Americká armáda v úterý uskutečnila další úder v Jemenu, jehož cílem se staly protilodní střely v oblastech ovládaných húsíjskými povstalci.
- Saúdská Arábie by mohla uznat Izrael, pokud by se podařilo najít komplexní řešení pro region Blízkého východu, jehož součástí by byl také stát pro Palestince, řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán Saúd.
Spojené státy intenzivně vyjednávají s Katarem o možnosti dalšího propuštění rukojmích držených radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom mluvčí Bílého domu John Kirby, podle něhož byl americký blízkovýchodní vyslanec Brett McGurk v uplynulých dnech jednat v Dauhá.
Německá vláda vážně uvažuje o tom, že Izraeli dodá tankovou munici, aby ho podpořila v boji proti teroristickému hnutí Hamás. Informuje o tom německý list Der Spiegel.
Ministerstva, která mají dodávky zbraní do zahraničí na starosti, se v zásadě shodla na tom, že Německo izraelské armádě prodá 10 000 kusů 12milimetrové přesné munice.
Český prezident Petr Pavel přiletěl po dvoudenní návštěvě Izraele dnes večer do Kataru, kde bude ve středu jednat s emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou. Setká se také s krajany na českém velvyslanectví v Dauhá.
Americká armáda dnes uskutečnila další úder v Jemenu, jehož cílem se staly protilodní střely v oblastech ovládaných húsíjskými povstalci. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dva americké představitele.
Společnost Smartwings od 1. února obnoví lety z Prahy do Tel Avivu. Spojení obou měst pozastavila loni v říjnu.
Saúdská Arábie by mohla uznat Izrael, pokud by se podařilo najít komplexní řešení pro region Blízkého východu, jehož součástí by byl také stát pro Palestince. Dnes to na Světovém ekonomickém fóru v Davosu podle agentury Reuters řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán Saúd.
Tři organizace OSN vyzvaly k větší a rychlejší humanitární pomoci do palestinského Pásma Gazy, aby se tam zabránilo hladomoru a šíření smrtelných nemocí. Podle nich je potřeba otevřít další přechody pro dodávky pomoci, pouštět tam víc kamionů s potravinami a vodou denně a zajistit jejich bezpečnou distribuci. Ve společném prohlášení to uvedly Světová zdravotnická organizace (WHO), Dětský fond OSN (UNICEF) a Světový potravinový program (WFP), informoval dnes deník The Guardian. Podle něj také tento měsíc na severu Pásma Gazy dorazila k potřebným méně než čtvrtina konvojů s pomocí, protože více nepovolily izraelské úřady.
Český prezident Petr Pavel dnes novinářům v Beerševě řekl, že rodinám izraelských rukojmí, s nimiž se setkal v pondělí večer v Jeruzalémě, nedával plané sliby. Ze své pozice může zejména oslovovat státníky, kteří mají v rukou nástroje, míní.
Americká armáda oznámila, že 11. ledna zadržela v Rudém moři íránskou loď se zbraněmi, určenými jemenským Húsíům.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a izraelský kybernetický direktoriát podepsaly memorandum. Podle prezidenta Petra Pavla to Česko řadí mezi elitní státy, které se zabývají kyberbezpečností.
Rozsah pomoci izraelské armády palestinským civilistům je enormní, v naprosté většině se o něm ani neví. Novinářům to dnes v Izraeli řekl český prezident Petr Pavel. Izraelci podle něj například do Gazy dodávají pitnou vodu. Opravená potrubí často zničí hnutí Hamás, protože nechce, aby Izrael byl vydáván za toho, kdo poskytuje humanitární pomoc, míní hlava státu.
Izraelské jednotky působící ve městě Bajt Lahíja v severní části Pásmu Gazy odhalily zhruba 100 odpališť raket a nejméně 60 raket připravených k odpalu, uvedla dnes podle zpravodajského webu The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Při operaci vojáci podle ní zabili desítky příslušníků islamistického hnutí Hamás, proti kterému Izrael vede válku. Na jihoizraelské měst Netivot bylo mezitím podle tamních úřadů odpáleno z Pásma Gazy nejméně 50 raket, z nichž asi 20 sestřelila protivzdušná obrana. Útok si vyžádal hmotné škody, ale žádné oběti na životech, píše ToI.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Český prezident Petr Pavel pokračuje v návštěvě Izraele, kde při jednáních s politiky vyjádřil podporu izraelskému právu na sebeobranu po říjnovém teroristickém útoku hnutí Hamás.
- Íránské revoluční gardy uvedly, že zaútočily balistickými raketami na "špionážní centra a shromáždění protiíránských teroristických skupin" u iráckého Irbílu a v Sýrii zaútočily raketami na "pachatele teroristických operací" v Íránu.
- Intenzivní fáze izraelské pozemní ofenzivy na severu Pásma Gazy proti palestinskému hnutí Hamás skončila a brzy skončí také v jižní části v oblasti města Chán Júnis. Podle serveru The Times of Israel to uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant.
Příbuzní rukojmích, kterých se zmocnilo palestinské radikální hnutí Hamás při říjnovém teroristickém útoku na jižní Izrael, žádali českého prezidenta Petra Pavla při jeho dvoudenní návštěvě Izraele, aby s dalšími spojenci usiloval o dohodu týkající se propuštění zbývajících zhruba 130 zadržených. Pavel už na začátku cesty v pondělí poznamenal, že to bude jedním z témat jeho středečního jednání v Kataru s emírem Tamimem bin Hamad Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammad Attíjou. Katar se snaží zprostředkovat jednání mezi Hamásem a Izraelem.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme vás u nového online přenosu k dění na Blízkém východě. Všechny starší informace najdete zde.
Právě se děje
Peníze leží ladem a zisky necháváme bankám. Až inflace Čechy probudila, říká investor
Video: Pastrňák gólem pomohl Bostonu k mečbolu. Konec odvrátili Islanders i Tampa
Saharský prach opět přiletí do Česka, v neděli může snížit očekávané teploty
Značná část výbušnin a zbraní, které palestinská teroristická organizace Hamás používá při bojích proti Izraeli, pochází ze samotného Izraele, například z nevybuchlé munice. Napsal to list The New York Times s odkazem na názor odborníků a tajných služeb. Další zdrojem jsou zřejmě krádeže a část zbraní palestinští ozbrojenci ukořistili během útoku ze 7. října.
Podle analytiků a představitelů tajných služeb se Hamás v posledních letech specializoval na opětovné použití výbušnin, které získával z nevybuchlé izraelské munice. Například z běžné letecké puny o váze 750 liber (340 kilogramů) je Hamás schopný získat materiál pro desítky raket, které pak vystřeluje na izraelské území.
Po mnoha letech bojů a dělostřeleckých či leteckých izraelských úderů zůstaly na území Pásma Gazy, které hnutí Hamás ovládlo v roce 2007, desítky tun nevybuchlých bomb a střel. Odhaduje se, že zhruba deset procent bomb a dělostřeleckých granátů při použití nevybuchne, u starších zbraní však míra selhání dosahuje i 15 procent. Svou schopností využít izraelskou munici se Hamás několikrát veřejně pochlubil.