Statečné a se zbraní. V kurdské armádě bojuje třetina žen, nasazují život zadarmo

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
30. 1. 2019 14:48
Kurdská dívka Diljin působí už několik let v armádě. I přestože se jí za tu dobu nevyhnula zranění a rodina nerada vidí, jak nasazuje život, z bojiště odejít nechce. "Tyhle mladé ženy jsou mnohem více vyspělé než jejich kolegyně v Evropě, protože toho už tolik zažily," říká syrská fotografka Sonja Hamadová o vojákyních, které podobně jako Diljin bojují v kurdském vojsku.
Členky Ženských obranných jednotek (YPJ).
Členky Ženských obranných jednotek (YPJ). | Foto: Reuters

Oficiální statistiky sice neexistují, podle americké televize CNN se ale odhaduje, že 30 až 40 procent veškerých kurdských jednotek tvoří ženy. Tedy zhruba jednu třetinu.

Fotografka Hamadová, která se sama narodila kurdským rodičům, ale odmala vyrůstala v Německu, potkala Diljin jako patnáctiletou. Poznala ji v roce 2015, když cestovala po části Kurdistánu, která se rozkládá v Iráku a v regionu Rojava v Sýrii. Hamadová území procestovala během března 2015 až prosince 2016 a kromě Diljin se seznámila i s dalšími, mnohdy nezletilými členkami kurdského vojska. 

Vojákyně se při vstupu do armády často nachází ještě v adolescentním věku. Rodiče je někdy podporují, jindy ale zastávají opačný postoj - to pak dívky z domova zkrátka utečou. 

"Vychází to z tradice kurdských revolt, už z 19. a začátku 20. století, kdy Kurdové bojovali proti Osmanské říši. Už tenkrát byli němečtí vojenští poradci Turků udiveni tím, že za Kurdy bojují i ženy. Je to tradice," uvedla k otázce žen v kurdské armádě v roce 2015 v rozhovoru pro Hospodářské noviny velitelka kurdských ženských milic YPJ Nesrin Abdulláhová.

Ženské sbory

Kurdky mají dokonce zřízené vlastní sbory. Jedněmi z nich jsou právě YPJ - Ženské ochranné jednotky, které působí v Sýrii. Vznikly v roce 2012 pod záštitou Lidových ochranných sborů (YPG), což jsou ozbrojené složky syrských Kurdů. 

V Turecku a Iráku mohou Kurdky zase naverbovat do Svobodné ženské jednotky (YJA), která spadá pod tureckou Kurdskou stranu pracujících (PKK). Ankara, Spojené státy i Evropská unie považují PKK za teroristickou organizaci. Turecko vnímá jako teroristické uskupení i YPG.

Právě PKK svádí od 80. let minulého století ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku. Za vlastní stát bojuje tento národ i v Iráku, Sýrii a Íránu. Kurdové tak stále platí za příslušníky největšího národa na světě, který nemá vlastní stát a žije rozptýlený mezi několika zeměmi. 

Za domov s pevnými hranicemi se perou i kurdské ženy. V Iráku a Sýrii bojovaly také proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), kterou se už ale podařilo v obou zemích porazit.

YPJ slavily úspěch například v lednu 2015, když se jim podařilo osvobodit město Ajn al-Arab na severu Sýrie, právě z područí radikálních islamistů. Džihádisté město drželi pod kontrolou od září 2014. Většina z 40 tisíc obyvatel tehdy utekla skrze tureckou hranici a velká část města se změnila v ruiny. 

Vypadají mnohem starší 

"Jsou vystaveny velkému množství stresu," pokračuje ve vyprávění o kurdských bojovnicích pro televizi CNN Hamadová. I to je podle ní důvod, proč řada těchto žen vypadá mnohem starší, než jaký je ve skutečnosti jejich věk. 

Mladá žena jménem Shirin, která působí v Rojavě, se navíc kromě nelehké práce stresuje i tím, co se děje doma. Tam na ni čeká její dítě a rodiče, kteří se o ni velmi strachují.

Kurdky se většinou vdají ve velmi nízkém věku a mužů se pak musí prosit o svolení k lecčemu. Například Diljin tak členství v armádě chápe nejen jako boj proti ozbrojenému nepříteli, ale i za ženská práva. 

"Když vidí ženy se zbraněmi, jak bojují, naučí se je respektovat," myslí si fotografka Hamadová. Pro řadu žen je - trochu paradoxně - armáda první místo, kde ochutnají svobodu, vysvětluje Hamadová. To, že v armádě válčí i ženy, se podle ní v patriarchální společnosti jednoznačně pozitivně odráží. 

Vojákyně Ženských obranných jednotek (YPJ).
Vojákyně Ženských obranných jednotek (YPJ). | Foto: Reuters

Ženské milice YPJ navíc riskují životy zadarmo. Fungují jako dobrovolnické útvary, které místo peněz dostávají jídlo a jiné zásoby. Shirin tak například bydlí, podobně jako její kolegyně, v jednom z opuštěných, spíše nezařízených obydlí, která zůstala prázdná po rodinách, jež před konfliktem utekly. 

Kurdky, které bojují v Iráku, zase přespávají v různých táborech. Odděleně od mužů. Výcvik pak ale mají podle Hamadové často společný. 

"U nás žádný plat neexistuje, nemůžeme a nechceme si to dovolit. Jsme lidová armáda. Než bojovat za peníze, to raději zemřít," vzpomínala před necelými čtyřmi lety Nesrin Abdulláhová.

Video: Šlo mi o život, smrt byla v Mosulu všudypřítomná, v ulicích ležela těla bojovníků IS, říká Andert

Boj o Mosul byla největší městská bitva od druhé světové války, mrtvá těla vojáků IS v ulicích nikdo neuklízel, lidé se stále nemají kam vrátit | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 14 minutami

Pachatele hanlivých nápisů na Havlově chalupě na Hrádečku policie nezjistila

Pachatele hanlivých nápisů na vratech chalupy bývalého prezidenta Václava Havla na Hrádečku na Trutnovsku policie nezjistila a případ odložila. Škodu policie vyčíslila téměř na 5500 korun. Nápisy neznámý pachatel na vrata nastříkal v noci na 10. října loňského roku.

"Oprávněný správce budovy se s žádnou škodou pro případ náhrady v trestním řízení nepřipojil. Samotné nápisy byly odstraněny hned po zadokumentování ze strany policie," uvedl mluvčí trutnovské policie Lukáš Vincenc. Chalupu na Hrádečku po Havlově smrti vlastní jeho manželka Dagmar Havlová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy