reklama
 
 

Byly moderní a zaplatily za to životem. Irákem otřásla čtvrtá vražda mladé ženy

3. 10. 2018 21:00
V Iráku byly od konce srpna zavražděny čtyři ženy. Všechny byly úspěšné, moderní a prosazovaly otevřenost navzdory islámským tradicím.

Bagdád - Stojí za tím jen vysoká kriminalita, nebo někdo v Iráku systematicky vraždí mladé a úspěšné ženy, které žijí západním životním stylem? Mají spolu čtyři vraždy v posledních několika týdnech něco společného? Irácké úřady se snaží zjistit, jestli někdo umlčuje ženy, které vyčnívají.

Naposledy Iráčany šokovala vražda dvaadvacetileté bývalé královny krásy, modelky a hvězdy internetu Tary Fares. Minulý týden ji neznámý muž zastřelil přímo v centru Bagdádu.

Jen den před svou smrtí byla vyhlášena šestou nejsledovanější osobou na sociálních sítích v Iráku. Na Instagramu měla 2,8 milionu fanoušků, populární byla i na Facebooku, YouTube a Twitteru. Žila v iráckém Kurdistánu, otevřeně mluvila o svobodě a sdílela fotky, na kterých ukazovala svá tetování. Nosila výrazný make-up a úzké džíny.

"Nic neskrývám jako ostatní, všechno dělám otevřeně na denním světle," psala třeba ve svých příspěvcích.

Na denním světle ji také minulý týden zabili, připomíná americký list The New York Times. Byl právě jasný den, když ve svém bílém porsche bez střechy projížděla rušnou ulicí irácké metropole. Přiblížil se k ní ale motorkář, několikrát vystřelil a ujel. Vše zachytily kamery.

Policie teď řeší, že v zemi možná řádí sériový vrah, který by měl na kontě už čtyři podobné případy. "Vraždy vyvolávají dojem, že za nimi existuje plán," potvrdil irácký premiér Hajdar Abádí, který nařídil ministerstvu vnitra čtyři zločiny vyřešit.

Čtyři ženy, jeden motiv

Jen dva dny před Tarou Fares někdo v jihoiráckém městě Basra zastřelil lidskoprávní aktivistku Suad al-Ali. Neznámý muž ji zabil ve chvíli, kdy vycházela ze supermarketu a mířila ke svému autu.

Basrou posledních pár měsíců zmítají protivládní protesty a Suad al-Ali je spolu se svou organizací otevřeně podporovala. Podle policie ale její vražda s demonstracemi nesouvisela a motiv byl čistě osobní.

Další oběť, dvaatřicetiletá Rafif al-Yasiri, zemřela za záhadných okolností na konci srpna v nemocnici, kam ji zdravotníci přivezli podle předběžné zprávy kvůli předávkování drogami. Přezdívalo se jí Irácká Barbie. Byla věhlasnou plastickou chiruržkou a řídila národní programy zaměřené na lékařskou péči pro ženy. Kromě toho se angažovala v politice, byla například ambasadorkou dobré vůle organizace Human Rights and Peace.

Na Instagramu měla milion fanoušků. Také ona se fotila v módním oblečení, sdílela návody na líčení. Okolnosti její smrti zůstávají nejasné, a tak kolují dohady, zda nebyla otrávena.

Poslední je Rasha Al-Hassan, majitelka kosmetického centra v Bagdádu, kterou policie našla na začátku září mrtvou v jejím bytě. Příčina její smrti také zůstává nevyjasněná. Úřady nejdříve uvedly, že podlehla srdečnímu infarktu.

Jak by Iráčanky měly žít

Tyto čtyři ženy se neznaly. Ale navzdory odlišnostem měly jednu společnou věc: byly otevřené a podle mnohých tím nezapadaly do konzervativní muslimské společnosti. Zpochybňovaly zavedené konzervativní názory na to, jak by se ženy měly chovat, oblékat, jak by měly žít. V zemi, do které před patnácti lety přišla americká vojska a s nimi příslib občanských a osobních svobod. 

Tara Fares byla rozvedená matka, protože se vdávala už ve svých šestnácti letech. Proslavila se poprvé v roce 2015, když vyhrála titul královny krásy v neoficiální soutěži v Bagdádu. Na sociálních sítích sdílela kromě tipů na líčení i svou zkušenost z krátkého manželství s mužem, který ji údajně zneužíval a po rozvodu zmizel i s jejich dnes tříletým synem. Kritizovala náboženství a politiky. 

Její postoje, stejně jako její smrt, rozdělovaly iráckou společnost. Část s ní sympatizovala, část ji kritizovala za to, že pošlapává islám a tradiční hodnoty.

Sociální sítě se i po její smrti plní názory na mladou dívku a ostatní ženy, které byly zavražděny. "Lidé říkají, že si to zasloužily kvůli tomu, jak se chovaly," cituje britský list The Guardian Iráčanku, která kvůli náladě ve společnosti odmítla zveřejnit své jméno.

"To, co se těm ženám stalo, se dá považovat za hrozbu pro všechny dívky a ženy v Iráku, které chtějí svobodně žít bez ohledu na svou etnickou příslušnost, náboženství a společenské role. Rozmanitost a jinakost se staly rizikem pro všechny ženy," vysvětluje pak irácká aktivistka Rusul Kamil náladu v zemi. Podle listu The New York Times i další mladé ženy, které jsou aktivní na sociálních sítích, tvrdí, že jim lidé na internetu vyhrožují.

Od liberalismu k extremismu

V Iráku vraždy a slovní útoky na mladé moderní ženy žijící západním stylem vyvolávají obavy. Země zažila otevřenou liberální společnost s progresivními zákony, která trvala do 50. let minulého století. Její návrat slibovala americká invaze v roce 2003, připomínají The New York Times. Jenže po pádu režimu Saddáma Husajna posílily náboženské skupiny a ztráta silného vůdce otevřela dveře rostoucímu extremismu.

Tara Fares, která žila v liberálnějším Kurdistánu na severu Iráku, to letos v červenci komentovala na svém Instagramu takto: "Nebojím se lidí, kteří popírají existenci Boha. Ale bojím se lidí, kteří zabíjejí, aby jeho existenci dokázali."

Video: Recept na konec bojů v Sýrii je ženská revoluce, říká režisér

Ženy v muslimských zemích by se měly postavit mužům. Jinak ta mizérie neskončí, říká syrský režisér Talal Derki, autor filmu o islámských radikálech | Video: Emma Smetana |  15:58

autor: Simona Fendrychová | 3. 10. 2018 21:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama