Byly moderní a zaplatily za to životem. Irákem otřásla čtvrtá vražda mladé ženy

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
3. 10. 2018 21:00
V Iráku byly od konce srpna zavražděny čtyři ženy. Všechny byly úspěšné, moderní a prosazovaly otevřenost navzdory islámským tradicím.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Bagdád - Stojí za tím jen vysoká kriminalita, nebo někdo v Iráku systematicky vraždí mladé a úspěšné ženy, které žijí západním životním stylem? Mají spolu čtyři vraždy v posledních několika týdnech něco společného? Irácké úřady se snaží zjistit, jestli někdo umlčuje ženy, které vyčnívají.

Naposledy Iráčany šokovala vražda dvaadvacetileté bývalé královny krásy, modelky a hvězdy internetu Tary Fares. Minulý týden ji neznámý muž zastřelil přímo v centru Bagdádu.

Jen den před svou smrtí byla vyhlášena šestou nejsledovanější osobou na sociálních sítích v Iráku. Na Instagramu měla 2,8 milionu fanoušků, populární byla i na Facebooku, YouTube a Twitteru. Žila v iráckém Kurdistánu, otevřeně mluvila o svobodě a sdílela fotky, na kterých ukazovala svá tetování. Nosila výrazný make-up a úzké džíny.

"Nic neskrývám jako ostatní, všechno dělám otevřeně na denním světle," psala třeba ve svých příspěvcích.

Na denním světle ji také minulý týden zabili, připomíná americký list The New York Times. Byl právě jasný den, když ve svém bílém porsche bez střechy projížděla rušnou ulicí irácké metropole. Přiblížil se k ní ale motorkář, několikrát vystřelil a ujel. Vše zachytily kamery.

Policie teď řeší, že v zemi možná řádí sériový vrah, který by měl na kontě už čtyři podobné případy. "Vraždy vyvolávají dojem, že za nimi existuje plán," potvrdil irácký premiér Hajdar Abádí, který nařídil ministerstvu vnitra čtyři zločiny vyřešit.

Čtyři ženy, jeden motiv

Jen dva dny před Tarou Fares někdo v jihoiráckém městě Basra zastřelil lidskoprávní aktivistku Suad al-Ali. Neznámý muž ji zabil ve chvíli, kdy vycházela ze supermarketu a mířila ke svému autu.

Basrou posledních pár měsíců zmítají protivládní protesty a Suad al-Ali je spolu se svou organizací otevřeně podporovala. Podle policie ale její vražda s demonstracemi nesouvisela a motiv byl čistě osobní.

Další oběť, dvaatřicetiletá Rafif al-Yasiri, zemřela za záhadných okolností na konci srpna v nemocnici, kam ji zdravotníci přivezli podle předběžné zprávy kvůli předávkování drogami. Přezdívalo se jí Irácká Barbie. Byla věhlasnou plastickou chiruržkou a řídila národní programy zaměřené na lékařskou péči pro ženy. Kromě toho se angažovala v politice, byla například ambasadorkou dobré vůle organizace Human Rights and Peace.

Na Instagramu měla milion fanoušků. Také ona se fotila v módním oblečení, sdílela návody na líčení. Okolnosti její smrti zůstávají nejasné, a tak kolují dohady, zda nebyla otrávena.

Poslední je Rasha Al-Hassan, majitelka kosmetického centra v Bagdádu, kterou policie našla na začátku září mrtvou v jejím bytě. Příčina její smrti také zůstává nevyjasněná. Úřady nejdříve uvedly, že podlehla srdečnímu infarktu.

Jak by Iráčanky měly žít

Tyto čtyři ženy se neznaly. Ale navzdory odlišnostem měly jednu společnou věc: byly otevřené a podle mnohých tím nezapadaly do konzervativní muslimské společnosti. Zpochybňovaly zavedené konzervativní názory na to, jak by se ženy měly chovat, oblékat, jak by měly žít. V zemi, do které před patnácti lety přišla americká vojska a s nimi příslib občanských a osobních svobod. 

Tara Fares byla rozvedená matka, protože se vdávala už ve svých šestnácti letech. Proslavila se poprvé v roce 2015, když vyhrála titul královny krásy v neoficiální soutěži v Bagdádu. Na sociálních sítích sdílela kromě tipů na líčení i svou zkušenost z krátkého manželství s mužem, který ji údajně zneužíval a po rozvodu zmizel i s jejich dnes tříletým synem. Kritizovala náboženství a politiky. 

Její postoje, stejně jako její smrt, rozdělovaly iráckou společnost. Část s ní sympatizovala, část ji kritizovala za to, že pošlapává islám a tradiční hodnoty.

Sociální sítě se i po její smrti plní názory na mladou dívku a ostatní ženy, které byly zavražděny. "Lidé říkají, že si to zasloužily kvůli tomu, jak se chovaly," cituje britský list The Guardian Iráčanku, která kvůli náladě ve společnosti odmítla zveřejnit své jméno.

"To, co se těm ženám stalo, se dá považovat za hrozbu pro všechny dívky a ženy v Iráku, které chtějí svobodně žít bez ohledu na svou etnickou příslušnost, náboženství a společenské role. Rozmanitost a jinakost se staly rizikem pro všechny ženy," vysvětluje pak irácká aktivistka Rusul Kamil náladu v zemi. Podle listu The New York Times i další mladé ženy, které jsou aktivní na sociálních sítích, tvrdí, že jim lidé na internetu vyhrožují.

Od liberalismu k extremismu

V Iráku vraždy a slovní útoky na mladé moderní ženy žijící západním stylem vyvolávají obavy. Země zažila otevřenou liberální společnost s progresivními zákony, která trvala do 50. let minulého století. Její návrat slibovala americká invaze v roce 2003, připomínají The New York Times. Jenže po pádu režimu Saddáma Husajna posílily náboženské skupiny a ztráta silného vůdce otevřela dveře rostoucímu extremismu.

Tara Fares, která žila v liberálnějším Kurdistánu na severu Iráku, to letos v červenci komentovala na svém Instagramu takto: "Nebojím se lidí, kteří popírají existenci Boha. Ale bojím se lidí, kteří zabíjejí, aby jeho existenci dokázali."

Video: Recept na konec bojů v Sýrii je ženská revoluce, říká režisér

Ženy v muslimských zemích by se měly postavit mužům. Jinak ta mizérie neskončí, říká syrský režisér Talal Derki, autor filmu o islámských radikálech | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 12 minutami

Muž nemusí za šíření filmů na webech platit škodu 80 milionů, rozhodl soud

Odvolací Krajský soud v Brně dnes zrušil muži úhradu téměř 80milionové škody za nezákonné šíření filmů prostřednictvím internetu. Obžalovanému Michalovi Pokornému zůstal za čin podmíněný trest, ohledně škody odkázal soud poškozené s jejich nároky na občanskoprávní řízení. Pokorný podle obžaloby v letech 2013 až 2017 umístil na internet víc než 1000 filmů. Znojemský okresní soud mu za to udělil podmíněný trest tři roky vězení odložené na 36 měsíců, v trestu se odrážel i dřívější trest za nakládání s omamnými látkami.

Podmínka muži po středečním rozhodnutí zůstala, krajský soud ale zrušil rozsudek ve výroku o náhradě škody. Bylo by totiž potřeba rozsáhlejšího dokazování. Zhruba desítku poškozených vlastníků filmových práv odkázal na řízení občanskoprávní. Soudce Josef Teplý poznamenal, že podmíněný trest na spodní hranici soud s ohledem na předešlý drogový skutek nepovažuje za přiměřený, nicméně nemohl trest zvýšit, neboť státní zástupce se proti prvoinstančnímu rozsudku neodvolal. Odvolání podal jen Pokorný.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Nova loni zvýšila zisk o sedm procent na 865 milionů Kč

Televizní skupina Nova loni zvýšila čistý zisk o sedm procent na 865 milionů korun. Tržby klesly o čtyři procenta na 5,24 miliardy Kč. Důvodem poklesu je snížení příjmů z reklamy v terestrickém vysílání. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti. Celý zisk firma převede na účet nerozděleného zisku z minulých let.

Příjmy z reklamy tvořily rozhodující část tržeb televize. Výnosy z reklamy v pozemním vysílání klesly o 6,5 procenta na 3,98 miliardy korun, příjmy z internetové inzerce stouply o 0,4 procenta na 252 milionů a tržby z prodeje obchodních sdělení se zvýšily o 0,8 procenta na 511 milionů. Výnosy z předplatného kabelové televize se zvýšily o 17,5 procenta na 410 milionů.

Novu na konci minulého roku koupila od CME investiční skupina PPF.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Evropská komise schválila první národní plány obnovy

Evropská komise (EK) schválila první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země Evropské unie čerpat peníze z mimořádného pandemického fondu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová ve středu oznámila, že vyráží na návštěvu Portugalska a Španělska, kde zahájí sérii cest po všech státech, jejichž plány komise potvrdila. Mezi prvními zeměmi jsou i Řecko a Dánsko, do unijního summitu plánovaného na příští týden by podle unijních činitelů měla komise schválit 12 národních strategií. Česko, které plán předložilo zatím jako poslední, mezi nimi nebude.

Unijní exekutiva začala před několika dny vydávat dluhopisy, jejichž prostřednictvím chce naplnit bezprecedentní fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,1 bilionu Kč). V úterý oznámila, že díky velké poptávce investorů získala prvních 20 miliard eur, letos by chtěla mít k dispozici zhruba pětinásobek této částky. Z tohoto balíku budou moci státy vyčerpat v rámci předfinancování až 13 procent svých alokací.

Národní plány zohledňují požadavky komise na investice do ekologických či digitálních priorit nebo požadované reformy. Zmíněné čtyři země odevzdaly své plány mezi prvními na přelomu dubna a května. Španělsko bude zemí, která z nevratných grantů dostane největší podíl. Z celkového balíku přímých dotací, který obsahuje 312,5 miliardy eur, by do Madridu mělo putovat až 69,5 miliardy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy