Nobelovu cenu míru dostala jezídka a lékař z Konga bojující proti sexuálnímu násilí

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 5. 10. 2018 15:59
Letošní ročník neměl jednoznačné favority. Mezi nominovanými byl i Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Nadia Muradová a Denis Mukwege, vítězové Nobelovy ceny míru 2018
Nadia Muradová a Denis Mukwege, vítězové Nobelovy ceny míru 2018 | Foto: Reuters

Oslo - Držiteli Nobelovy ceny míru za rok 2018 jsou konžský gynekolog Denis Mukwege za boj proti sexuálnímu násilí ve válkou zmítané africké zemi a Iráčanka Nadia Muradová, upozorňující na sexuální násilí proti jezídským ženám příslušníky Islámského státu.

Oznámil to Nobelův výbor v norské metropoli. Ocenil snahu Mukwegeho a Muradové ukončit používání sexuálního násilí jako zbraně ve válkách a ozbrojených konfliktech. Výbor obě osobnosti označil jako "nejvýznamnější a nejvíce sjednocující symbol" tohoto tématu.

Držitel Nobelovy ceny míru Denis Mukwege
Držitel Nobelovy ceny míru Denis Mukwege | Foto: Reuters

Třiašedesátiletý Mukwege založil nemocnici ve městě Bukavu na východě Demokratické republiky Kongo. Léčí ženy, které se staly obětí kolektivního znásilnění v konžské občanské válce, která trvá už dvacet let. V zařízení, jenž bylo otevřeno v roce 1999, přijme každoročně tisícovky žen.

Nadia Muradová je jezídka pocházející z iráckého Kurdistánu. V devatenácti letech ji v roce 2014 unesli bojovníci teroristické organizace Islámský stát (IS). Islamisté pozabíjeli členy její rodiny a spolu se stovkami místních žen ji odvlekli do Mosulu, kde musela několik měsíců sloužit jako sexuální otrokyně. Podařilo se jí pomocí místních lidí uniknout a dostala se do uprchlického tábora. Z něj později v rámci německé pomoci uprchlíkům odcestovala do Stuttgartu.

V prosinci 2015 promluvila o útocích islamistů na jezídy v Radě bezpečnosti OSN a stala se velvyslankyní dobré vůle. Jezídové jsou etnická a náboženská skupina žijící především na severu Iráku. Stovky let byli pronásledováni muslimy, kteří považují jejich učení za satanské.

Zbavte se Islámského státu, prohlásila Nadia Muradová v roce 2015 v Radě bezpečnosti OSN | Video: Reuters

"Oba laureáti zásadním způsobem přispěli k zaměření pozornosti na takové válečné zločiny a k boji proti nim," uvedl výbor ve zdůvodnění. "Denis Mukwege je pomocníkem, který zasvětil svůj život obraně těchto obětí. Nadja Muradová je svědkyní, která vypráví o zneužívání spáchaném na ní a ostatních," napsal dále Nobelův výbor.

Oba ocenění jsou mimo jiné držiteli Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament. Mukwege ji obdržel v roce 2014 a Muradová v roce 2016. V témže roce Muradová získala také cenu Václava Havla za obranu lidských práv a pobývala i v Praze.

Vidím na tvářích mnoha žen, že jsou rády, že se jejich příběhu lidé věnují, nechal se slyšet Mukwege v rozhovoru, který Nobelova nadace zveřejnila na Twitteru. Podle agentury Reuters měl zmíněnými ženami lékař na mysli své pacientky. Doplnil, že ho ocenění velmi dojalo. Dozvěděl se o něm v okamžiku, kdy operoval.

Nominace pro Trumpa i Kima

Výbor letos hodnotil 216 nominovaných osob a 115 organizací. Na rozdíl od minulých let nebyl tentokrát nikdo jednoznačným favoritem. Často se ale stává, že favorit neuspěje a výbor udělí cenu někomu, koho málokdo tipoval.

Mezi nominovanými byli letos například americký prezident Donald Trump, jihokorejský prezident Mun Če-in, vůdce Severní Koreje Kim Čong-un či německá kancléřka Angela Merkelová.

V loňském roce dostala Nobelovu cenu za mír Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Některá ocenění vyvolávají dodnes kontroverze. Například cena pro palestinského předáka Jásira Arafata za rok 2003 nebo sovětského vůdce Michaila Gorbačova za rok 1990.

Na kritiku narazilo také udělení ceny americkému prezidentovi Baracku Obamovi za rok 2009, kdy byl pouhý rok ve funkci.

V roce 1991 získala cenu barmská disidentka Su Ťij. Letos však odmítla odsoudit násilí barmské armády proti menšině Rohingů. Výbor ale letos oznámil, že nelze nikomu ocenění odebrat.

Cena za mír je předposlední "nobelovkou", která se bude letos udělovat. Tento týden už byli oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku a chemii, v pondělí bude znám nositel letošní ceny za ekonomii.

Nobelova cena za literaturu letos udělena nebude, a to kvůli skandálu, který otřásl Švédskou akademií, která její držitele vybírá. Francouz Jean-Claude Arnault spjatý s akademií byl v pondělí za znásilnění odsouzen k dvouletému trestu vězení.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých). Ocenění budou jako každý rok předány v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince - cena za mír v Oslu a zbývající čtyři ve Stockholmu.

Video: Navštívili jsme jezídy v Iráku, kteří uprchli před Islámským státem

Reportáž z iráckého uprchlického tábora Esyan, kde v bídných podmínkách žije až 14 tisíc lidí | Video: Simona Fendrychová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy