Nobelovu cenu míru dostala jezídka a lékař z Konga bojující proti sexuálnímu násilí

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 5. 10. 2018 15:59
Letošní ročník neměl jednoznačné favority. Mezi nominovanými byl i Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Nadia Muradová a Denis Mukwege, vítězové Nobelovy ceny míru 2018
Nadia Muradová a Denis Mukwege, vítězové Nobelovy ceny míru 2018 | Foto: Reuters

Oslo - Držiteli Nobelovy ceny míru za rok 2018 jsou konžský gynekolog Denis Mukwege za boj proti sexuálnímu násilí ve válkou zmítané africké zemi a Iráčanka Nadia Muradová, upozorňující na sexuální násilí proti jezídským ženám příslušníky Islámského státu.

Oznámil to Nobelův výbor v norské metropoli. Ocenil snahu Mukwegeho a Muradové ukončit používání sexuálního násilí jako zbraně ve válkách a ozbrojených konfliktech. Výbor obě osobnosti označil jako "nejvýznamnější a nejvíce sjednocující symbol" tohoto tématu.

Držitel Nobelovy ceny míru Denis Mukwege
Držitel Nobelovy ceny míru Denis Mukwege | Foto: Reuters

Třiašedesátiletý Mukwege založil nemocnici ve městě Bukavu na východě Demokratické republiky Kongo. Léčí ženy, které se staly obětí kolektivního znásilnění v konžské občanské válce, která trvá už dvacet let. V zařízení, jenž bylo otevřeno v roce 1999, přijme každoročně tisícovky žen.

Nadia Muradová je jezídka pocházející z iráckého Kurdistánu. V devatenácti letech ji v roce 2014 unesli bojovníci teroristické organizace Islámský stát (IS). Islamisté pozabíjeli členy její rodiny a spolu se stovkami místních žen ji odvlekli do Mosulu, kde musela několik měsíců sloužit jako sexuální otrokyně. Podařilo se jí pomocí místních lidí uniknout a dostala se do uprchlického tábora. Z něj později v rámci německé pomoci uprchlíkům odcestovala do Stuttgartu.

V prosinci 2015 promluvila o útocích islamistů na jezídy v Radě bezpečnosti OSN a stala se velvyslankyní dobré vůle. Jezídové jsou etnická a náboženská skupina žijící především na severu Iráku. Stovky let byli pronásledováni muslimy, kteří považují jejich učení za satanské.

Zbavte se Islámského státu, prohlásila Nadia Muradová v roce 2015 v Radě bezpečnosti OSN | Video: Reuters

"Oba laureáti zásadním způsobem přispěli k zaměření pozornosti na takové válečné zločiny a k boji proti nim," uvedl výbor ve zdůvodnění. "Denis Mukwege je pomocníkem, který zasvětil svůj život obraně těchto obětí. Nadja Muradová je svědkyní, která vypráví o zneužívání spáchaném na ní a ostatních," napsal dále Nobelův výbor.

Oba ocenění jsou mimo jiné držiteli Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament. Mukwege ji obdržel v roce 2014 a Muradová v roce 2016. V témže roce Muradová získala také cenu Václava Havla za obranu lidských práv a pobývala i v Praze.

Vidím na tvářích mnoha žen, že jsou rády, že se jejich příběhu lidé věnují, nechal se slyšet Mukwege v rozhovoru, který Nobelova nadace zveřejnila na Twitteru. Podle agentury Reuters měl zmíněnými ženami lékař na mysli své pacientky. Doplnil, že ho ocenění velmi dojalo. Dozvěděl se o něm v okamžiku, kdy operoval.

Nominace pro Trumpa i Kima

Výbor letos hodnotil 216 nominovaných osob a 115 organizací. Na rozdíl od minulých let nebyl tentokrát nikdo jednoznačným favoritem. Často se ale stává, že favorit neuspěje a výbor udělí cenu někomu, koho málokdo tipoval.

Mezi nominovanými byli letos například americký prezident Donald Trump, jihokorejský prezident Mun Če-in, vůdce Severní Koreje Kim Čong-un či německá kancléřka Angela Merkelová.

V loňském roce dostala Nobelovu cenu za mír Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Některá ocenění vyvolávají dodnes kontroverze. Například cena pro palestinského předáka Jásira Arafata za rok 2003 nebo sovětského vůdce Michaila Gorbačova za rok 1990.

Na kritiku narazilo také udělení ceny americkému prezidentovi Baracku Obamovi za rok 2009, kdy byl pouhý rok ve funkci.

V roce 1991 získala cenu barmská disidentka Su Ťij. Letos však odmítla odsoudit násilí barmské armády proti menšině Rohingů. Výbor ale letos oznámil, že nelze nikomu ocenění odebrat.

Cena za mír je předposlední "nobelovkou", která se bude letos udělovat. Tento týden už byli oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku a chemii, v pondělí bude znám nositel letošní ceny za ekonomii.

Nobelova cena za literaturu letos udělena nebude, a to kvůli skandálu, který otřásl Švédskou akademií, která její držitele vybírá. Francouz Jean-Claude Arnault spjatý s akademií byl v pondělí za znásilnění odsouzen k dvouletému trestu vězení.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých). Ocenění budou jako každý rok předány v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince - cena za mír v Oslu a zbývající čtyři ve Stockholmu.

Video: Navštívili jsme jezídy v Iráku, kteří uprchli před Islámským státem

Reportáž z iráckého uprchlického tábora Esyan, kde v bídných podmínkách žije až 14 tisíc lidí | Video: Simona Fendrychová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, opět zasednou i odborné týmy. 

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Několik stovek lidí demonstrovalo v Praze a v Brně za klima

Několik stovek lidí v pátek v pražských a brněnských ulicích demonstruje, aby před blížícími se volbami upozornili na klimatickou krizi. Protest v Praze demonstranti zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem "Teď nebo nikdy", po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu.

Ulicemi Brna prošly další asi dvě stovky studentů. Organizátoři a další řečníci nejprve upozornili na dopady změn klimatu. "Z těchto voleb musí vzejít vláda, které nebude lhostejný boj za klimatickou spravedlnost," řekl Ctibor Prokop, student tišnovského gymnázia a mluvčí hnutí Fridays for Future.

Protesty jsou součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future, jehož členové zformulovali klimatické požadavky, podle nichž by lidé měli vybírat budoucí českou vládu. Je mezi nimi například udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia, přechod od preferování hrubého domácího produktu ke zjišťování stavu přírody a klimatu nebo ochrana klimatu jako priorita příští vlády. Politické strany pak podle těchto kritérií oznámkovali, nejlépe podle aktivistů dopadli Piráti se starosty a Strana zelených.

Zdroj: ČTK
Další zprávy