Co bylo zásadní pro vítězství Donalda Trumpa?
Trumpovi pomohly do Bílého domu dva faktory, které znamenají konec jedné historické etapy a možný začátek druhé. Na jeho vítězství se podílejí zhruba polovičním dílem.
V tom prvním má Trump prsty velmi málo: Clintonové se nepodařilo udržet pohromadě vítěznou koalici, kterou pro svá dvě volební vítězství poskládal Barack Obama. Tvořili ji Afroameričané, Hispánci, mladí a ženy, především pak ty nesezdané. Demokratická kandidátka nedokázala u těchto skupin obyvatel zabodovat natolik, aby ji přišly k volbám podpořit v dostatečném počtu.
Druhý fenomén je naopak nový. Je jednoznačně důsledkem kampaně, kterou Donald Trump před volbami vedl. A teprve postupně se ukáže, jak dlouhý život bude tenhle faktor mít.
Republikánskému kandidátovi se podařilo zvítězit ve státech na průmyslovém Středozápadě, kde pracující zasáhla ekonomická krize. Trumpova rétorika tvrdě napadající vývoz pracovních míst do zemí, jako je Čína nebo Mexiko, tady evidentně zabrala. Republikánskému kandidátovi se podařilo uspět v Pensylvánii, Michiganu nebo Wisconsinu, tedy ve státech, které byly pro ně po desetiletí nedobytné.
Jak silně Trump dokázal oslovit právě chudší obyvatelstvo, dokládají i data z výzkumu provedeného u volebních místností. Zatímco Obama při minulých volbách zvítězil u této skupiny o 22 procent, Trump se na Clintonovou dotáhl na rozdíl devíti procent. Amerika má proto po dlouhé době, s trochou nadsázky řečeno, republikánského „dělnického“ prezidenta.
Může být Trumpovo vítězství ještě nějak zpochybněné?
Jeho výhra je natolik přesvědčivá, že těžko může být zpochybněna třeba soudem nařízeným přepočítáním hlasů. Spekulovat se určitě bude o tom, jakou roli hrálo v porážce Hillary Clintonové to, že šéf FBI oznámil jedenáct dní před volbami nové prošetřování e-mailů, které prošly soukromým serverem. Ten Clintonová používala v čase, kdy vedla americké ministerstvo zahraničí.
Průzkum u volebních místností ukázal, že Trump vyhrál o pět procent mezi lidmi, kteří se rozhodovali až v posledním týdnu před volbami. U těch, kdo se o své preferenci rozhodli dříve, byla naopak o dvě procenta úspěšnější Clintonová.
Jaké je možné očekávat nejbližší kroky nového prezidenta, hlavně směrem k Evropě a našemu regionu?
Trump musí začít sestavovat svůj vládní tým. Nejen z pohledu našeho regionu bude důležité, koho postaví do čela americké diplomacie.
Pokud bychom měli vzít vážně jeho první povolební projev, zazněla v něm důležitá ujištění směrem do světa. Nově zvolený prezident do značné míry popřel svoji předvolební rétoriku a ujistil svět – byť hodně obecnými slovy – o dodržování smluv.
Musíme počkat, jakým směrem bude Trump v této oblasti pokračovat. Jméno nového ministra zahraničí o tom určitě hodně napoví.
Nejklíčovější je ale pro Trumpa na začátku jeho éry urovnání poměrů s "vlastní" Republikánskou stranou. Ta bude mít většinu v obou komorách Kongresu. Pokud chce nový prezident prosazovat svou agendu, potřebuje být s republikány zadobře, protože bez souhlasu zákonodárců toho prosadí jen velmi málo.
Co zásadního se zapíše do dějin z této prezidentské kampaně?
Výčet by byl velmi dlouhý. Od už zmíněného zásahu FBI ohledně e-mailů Clintonové přes Trumpův výrok, že jako prezident dostane Clintonovou za mříže, až po jeho zpochybnění základních spojeneckých závazků USA ve světě. Je ale třeba trochu cynicky říct, že kampaň, jakkoli vyhrocená byla, může a vlastně by i měla být zapomenuta.
Trump získal mandát a teď začíná psát novou kapitolu. Do prezidentského úřadu nastupuje člověk, který nemá s výkonem politické nebo veřejné funkce žádnou zkušenost. O to hůř se odhaduje, jak si v ní bude počínat.
