O otvoru, který se v ledovci objevil, informovali vědci ve studii z konce ledna. Výzkum publikoval odborný časopis Science Advances.
Experti odhadují, že díra, která se nachází pod povrchem ledovce, vznikla po roztání asi 14 miliard tun ledu. Většina z něj se roztekla během posledních třech let.
Interesting today to discover we share our name with a huge glacier out in Antarctica. Check out the Thwaites Glacier video & project here: https://t.co/gSvq742KU8
— Site Dumpers (@ThwaitesDumpers) January 31, 2019
Its an issue that's having a serious environmental impact, we wish the team well.@GlacierThwaites @BAS_News pic.twitter.com/62Mf3l0z7E
"Roky jsme měli podezření, že Thwaitesův ledovec není pevně spojen s podložím pod ním. Díky nové generaci satelitů ale můžeme konečně vidět detaily," popsal pro televizi ABC spoluautor studie Eric Rignot, který působí v Laboratoři proudového pohonu NASA.
A detaily tým sedmi expertů zaskočily. Badatelé očekávali, že mezi ledem a podložím objeví nějaké mezery, skrze které by mohla proudit voda z oceánu a podporovat tání ledovce. Dutina takového rozměru je ale udivila.
Thwaitesův ledovec se rozkládá na přibližně 182 000 kilometrech čtverečních, což je pro porovnání území dvakrát větší než například Maďarsko. Otvor, který se vytvořil na západní straně přírodního útvaru, vědci rozpoznali pomocí italských a německých satelitů a programu Operation IceBridge, v rámci něhož od roku 2010 monitoruje letoun NASA stav polárního ledu. Thwaitesův ledovec patří k jedněm z nejhůře dostupných míst na zemi a ledovce na Antarktidě se dlouhodobě nedají zkoumat ze zemského povrchu.
Kolaps sousedních ledovců
Vědci teď mají obavy hlavně z toho, o kolik se může kvůli tajícímu ledovci zvýšit hladina moří. Už nyní se Thwaitesův ledovec podílí na celosvětovém nárůstu hladin moří přibližně čtyřmi procenty, což odpovídá zhruba jednomu milimetru ročně. Pokud by tato masa ledu roztála celá, hladina moří by se mohla zvýšit o 65 centimetrů. Vědci NASA tuto možnost označují za černý scénář.
Thwaitesův ledovec navíc ovlivňuje i život sousedních ledovců. Pokud by i ty v důsledku kolapsu tohoto útvaru roztály, hladina moří by se mohla zvýšit o další 2,4 metru.
Odborníci podle zpravodajského serveru Quartz odhadují, že by se Thwaitesův ledovec mohl zcela rozpustit za 50 až 100 let. "Velikost dutiny hraje důležitou roli v tom, jak bude ledovec tát. Jak se pod ledovec dostane více tepla a vody, tání nabere na rychlosti," vysvětlil pro televizi CNN Pietro Milillo, který výzkum vedl a který taktéž pracuje v Laboratoři proudového pohonu.
Další varovná studie
Současný výzkum podle NASA také ukazuje, jak důležité je sledovat nejen povrch ledovců, ale také jejich spodní části. Právě díky sledování spodní strany (například podrobnějšího měření tloušťky ledu nebo kvality podloží) experti doufají, že vypočítají, jak rychle se může hladina moří zvýšit.
Thwaitesův ledovec zůstane předmětem bádání i v následujících letech. Letos v létě má například odstartovat britsko-americký projekt International Thwaites Glacier Collaboration, který bude po dobu pěti let sbírat data o ledovci i jeho okolí.
Téma tání ledovců v důsledku klimatických změn je aktuální téma už od minulého století. Týká se nejen Antarktidy, ale třeba Grónska.
Tento týden také například deník The Guardian informoval o souhrnné zprávě více než tří stovek vědců z různých zemí o tom, že do konce století roztaje kvůli globálnímu oteplování nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj. Podle studie to vážně ohrozí život dvou miliard lidí.
