Tunis – Co se podařilo jedněm islamistům v Iráku a v Sýrii, chtějí druzí napodobit v severní Africe.
Na západě Tuniska - u hranice s Alžírskem - armáda bojuje v odlehlé horské oblasti s extremisty, kteří do oblasti přijíždějí z mnoha směrů.
Z Alžírska, Libye nebo Mali, odkud ozbrojence loni na jaře vypudila zásahem francouzská armáda a kde jako instruktoři vládních jednotek působili i Češi.
(Ve středu se připomněli severoafičtí radikálové vraždou francouzského turisty, kterého unesli, aby přinutili Francii zastavit bombardování Islámského státu v Iráku).
Islamisté si v okolí nejvyšší hory Tuniska Džabál aš-Šanábí, vysoké přes 1500 metrů nad mořem, zřizují tábory. Od července zahynuly v bojích desítky tuniských vojáků.
Prezident Moncef Marzúkí při nedávné návštěvě Washingtonu žádal Baracka Obamu o dodávku bojových helikoptér Black Hawk.
V USA rovněž apeloval i na dodávky přístrojů na noční vidění a komunikačních zařízení.
Tuniské ozbrojené síly nejsou tak silně vyzbrojené jako v sousedním Alžírsku. Což je jeden z důvodů, proč na jih Tuniska míří alžírští islamisté.
Podle tamních médií je v horách blízko Džabál aš-Šanábí jeden z dlouholetých vůdců organizace Al-Káida v islámském Maghrebu, Alžířan Chálid Šaíb.
Od Al-Káidy se v létě na severu Afriky odtrhla skupina, která přísahala věrnost šéfovi Islámského státu v Sýrii a Iráku Abú Bakrovi Bagdádímu. Nová skupina si říká Vojáci chálífátu.
Tuniská vláda část jižního regionu u hranic s Alžírskem pro civilisty zcela uzavřela a oblast prohlásila za "vojenskou zónu".
Málokdo ví, co se tam přesně děje, ale zpráv o mrtvých tuniských vojácích přibývá.
Ve městě Kasserine na jihovýchodě Tuniska se ozbrojenci pokusili zavraždit poslance parlamentu Muhammada Nasrího. Zachránil se skokem ze střechy, při kterém si zlomil nohu.
V srpnu armáda provedla velkou razii dokonce na předměstí metropole Tunisu. Zatkla dvanáct islamistů a zabavila mnoho zbraní.
Tunisko čekají na podzim parlamentní i prezidentské volby. Ty mají završit změny, které v severoafrické zemi nastaly po svržení diktátora Zína Abidína bin Alího v lednu 2011.
Nepokoje tehdy odstartovaly takzvané arabské jaro, když se protesty rozšířily do Jemenu, Egypta, Libye, Sýrie a Bahrajnu.
"Existuje vážné teroristické nebezpečí s cílem narušit volby,“ tvrdí ministr vnitra Luftí Ben Džedú.
Radikální islamisté byli v Tunisku za bývalého režimu tvrdě pronásledováni. Po jeho pádu obsadili několik mešit a spáchali atentáty na politiky a novináře, kteří je kritizovali. Část z nich sáhla po zbrani a stáhla se k hoře Džabal aš-Šanábí.
V metropoli na sebe radikálové nejvíce upozornili v říjnu 2012, kdy při protestech před velvyslanectvím USA zemřeli dva lidé a diplomatický areál zachvátil požár.
