Český Syřan: Jsem skeptický, úder na islamisty přišel pozdě

Martin Novák Martin Novák
25. 9. 2014 12:22
Mluvčí iniciativy syrskarevoluce.cz Assem Atassi se domnívá, že Islámskému státu pomohly vlády v Iráku i Sýrii.
Američané v úterý bombardovali cíle ve městě Rakka a v okolí Aleppa.
Američané v úterý bombardovali cíle ve městě Rakka a v okolí Aleppa. | Foto: Reuters

Brno - Americké nálety problémy s Islámským státem (IS) vyřeší jen stěží, stejně jako pravděpodobně nepřispějí ke konci války v Sýrii.

Je o tom přesvědčen člen syrské komunity v České republice a mluvčí iniciativy syrskarevoluce.cz Assem Atassi z Brna.

V České republice žije patnáct let a řadí se mezi odpůrce jak islamistů, tak režimu prezidenta Bašára Asada.

Autoritářský prezident, proti němuž opozice bojuje už přes 3,5 roku, podle Atassiho islamistům pomohl, podobně jako někteří iráčtí politici.

IS ovládá východní Sýrii a severozápadní Irák. Mezinárodní koalice pod vedením Spojených států bombarduje už od srpna pozice Islámského státu v Iráku a v úterý poprvé udeřila také v Sýrii.

Aktuálně.cz: Jak se teď jako rodilý Syřan cítíte, když Sýrii bombardují letouny jiné země?

Je to jen další aktér války v Sýrii. Bombardování, nálety, umírající civilisté... To vše trvá v Sýrii už přes dva a půl roku. Tohle jsou bohužel jen další letadla navíc.

A.cz: Vidíte v bombardování Islámského státu nějaká pozitiva pro Syřany?

Ne. Složitou situaci, která panuje v Sýrii, to nevyřeší. Asadův režim zůstane, stejně jako Islámský stát a další ozbrojené skupiny.

Nálety nic nevyřeší, Islámský stát tam stejně zůstane. Bombardování jej sice trochu oslabí, ale neodejde. Moc to nepomůže.

Šancí zastavit je už bylo v minulosti mnoho, ale nic se nestalo.

Byl čas podpořit v Sýrii skupiny, které bojovaly s islamisty, k čemuž ale také nedošlo.

A.cz: Jaké má podle vás válka v Sýrii řešení? Případně - co by měl okolní svět udělat?

Svět se mohl k něčemu odhodlat už dříve. Zvěrstva ze strany Asadova režimu i ze strany Islámského státu trvají nějakou dobu.

Před tím, než se rozšířil v Iráku a dostal se k penězům v bankách ve městech, která obsadil, byl Islámský stát tak slabý, že žádal ostatní opoziční skupiny o klid zbraní. Ty skupiny, které proti němu bojovaly.

Irák má být hlavní zemí, která proti islamistům bojuje, ale přitom zodpovídá za to, že vůbec tato organizace existuje.

Před dvěma roky utekly z iráckého vězení čtyři stovky vůdců Al-Káidy a irácký ministr spravedlnosti posléze přiznal, že to vlastně byl plánovaný útěk. Plán, o kterém věděli i generálové a vysoce postavení představitelé.

Iráčané tím umožnili Islámskému státu, aby zesílil. A teď jim nechávají na severu země celá města, banky, armádní základny, zbraně. Ta samá vláda má teď proti islamistům bojovat, přitom je sama živí.

A.cz: Nakolik lze věřit tvrzení, že i Bašár Asad zpočátku Islámský stát podporoval, protože mu pomáhal oslabovat hlavní opoziční skupiny?

Já jsem o tom přesvědčen. Zhruba před rokem vyhlásily hlavní syrské opoziční skupiny Islámskému státu boj. Tenkrát se bojovalo na předměstí Aleppa al-Báb.

Asadovo letectvo začalo bombardovat opozicí ovládanou část města ve chvíli, kdy tam zaútočil Islámský stát.

Ale vůbec od chvíle, kdy Američané vstoupili v roce 2003 do Iráku, tak syrská vláda opakovaně spolupracovala s Al-Káidou.

A.cz: Nakolik se zhoršila ekonomická situace Syřanů na územích, která stále ovládá Bašár Asad?

Syrská měna neuvěřitelně ztratila svoji hodnotu. Lidé, kteří dříve potřebovali měsíčně na život nějakých deset patnáct tisíc lir, nyní potřebují desetinásobek. Situace je katastrofální všude v Sýrii bez ohledu na to, kdo co ovládá. Lidé nemají na základní potřeby.

A.cz: Vidíte nějakou naději na ukončení války? Například na odstoupení Asada či na nějakou dohodu, která by byla akceptovatelná pro většinu Syřanů?

V blízké budoucnosti o nějakých šancích pochybuji. Představitelé režimu už na začátku konfliktu říkali, že buď zůstane Asad, nebo bude celá země zničena. Tak zřejmě tato slova hodlají naplnit.

Asad mohl odejít před půl rokem, když mu končil mandát. Pokud by chtěl odejít, už by to udělal.

Někteří Syřané věří tomu, že americké bombardování je začátek změn. Začátek intervence... Že to nakonec přinutí režim přijmout nějaké řešení a kompromisy. Já jsem vůči tomu skeptický. Pochybuji o tom.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která po konfliktu s vedením výpravy opustila olympijské hry v Tokiu, přistála na Varšavském letišti. Informovala o tom agentura Reuters. Atletka cestovala do Polska z Tokia přes Vídeň. Vracet do vlasti se nehodlá, v dějišti olympijských her požádala o polské humanitární vízum a je v péči polských diplomatů.

Podle serveru Flightradar24 odstartoval pravidelný let aerolinek LOT z Vídně do Varšavy zhruba v 19:20, v polském hlavním městě by tak měl přistával před půl devátou hodinou večerní.

Po odpoledním příletu do Vídně čekalo podle agentury AFP na Cimanouskou zvláštní vozidlo, které ji dopravilo mimo zraky čekajících novinářů. Na navazující let do polské metropole čekala ve zvláštním salónku pro VIP klientelu, uvedla agentura APA. Vyjádření médiím nedala.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 12 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy