Kano - Západoafrická Nigérie se potýká s problémem najímání dětí na práci.
Jde o dlouhodobý rys nigerijské společnosti, ale podle nejnovějších informací OSN počet případů narůstá a vládě se nedaří obchodování s dětmi zabránit.
V zemi je rozšířená praxe, že si děti a mladistvé z chudých venkovských rodin najímají bohatší městské rodiny. Většinou jde o dívky ve věku 12 až 17 let, které pomáhají v domácnostech.
Obchod s lidmi je mimo jiné důsledkem velkých rozdílů v příjmech Nigerijců.
Žádná škola. Bití a znásilňování
Chudé rodiny za najmutí svých dětí dostávají měsíčně zhruba 13 dolarů (tedy asi 180 korun).
"Děti nechodí do školy, a navíc jsou někdy svými zaměstnavateli bité nebo i znásilňované," říká Bello Ahmed z Národní agentury pro potlačování obchodu s lidmi. "Navzdory našemu úsilí se takovým praktikám nedaří zabránit," připouští.
Šestnáctiletou Saudatu Haliluovou poslali rodiče za prací z chudé vsi do města Kano před deseti měsíci, aby vypomáhala v domácnosti. Její zaměstnavatel ji však nutil k sexu a vyhrožoval jí zabitím, pokud by dívka cokoliv komukoliv prozradila.
"Hrozně jsem se bála o tom někomu říct. Až když v nemocnici odhalili, že jsem těhotná, začala jsem opatrně naznačovat, kdo za to může," vypověděla agentuře AFP dívka.
Důvod, proč rodiče nechávají najímat své děti, je jednoznačný: chudoba.
Víra v lepší budoucnost
Rodičům plat dětí pomůže k nákupu potravin a rovněž doufají, že sama dcera se dostane do lepší rodiny a bude žít ve větším blahobytu. Někdy si dívka skutečně polepší a zaměstnavatelé ji přijmou skoro za vlastní, někteří však začnou své pomocnice týrat.
"Neměla jsem jinou možnost než poslat Hindu, mou nejstarší dceru, za prací do města, protože jsme potřebovali peníze na jídlo," říká matka šesti dětí Aisha, podle které rodina nevycházela s penězi hlavně kvůli rostoucím cenám potravin. Jenže čtrnáctiletou dceru zaměstnavatel začal trýznit: když třeba pořádně neumyla nádobí, trestal ji tím, že jí do vagíny strkal chilli papričky.
Přes veškeré úsilí jsou dívky přepravovány z vesnic do měst nákladními vozy stále "jako drůbež", přiznává Bello Ahmed z agentury pro potlačování obchodu s lidmi.
Boj se zvyklostmi
"Nejrůznější nadace zostřují svůj boj, ale praktiky obchodníků s lidmi jsou stále důmyslnější," říká Ahmed a poznamenává, že legislativa není dostatečná, aby jeho agentura mohla proti obchodníkům tvrději zakročit.
Vláda už sice schválila zákon, který by umožňoval obchodníky s lidmi poslat na pět let do vězení, chybí však nezbytná podpora politiků severních částí země. Některá ustanovení zákona totiž údajně jdou "proti kulturním a náboženským zvyklostem" severních nigerijských provincií.
Podle představitelů těchto částí země je současná legislativa dostatečná a už nyní umožňuje obchodníky s lidmi trestat.
Nigérie není jedinou zemí, kde je rozšířen obchod s dětmi. Tento problém řeší řada dalších západoafrických a středoafrických států. Podle UNICEF se stane předmětem obchodu v této oblasti každým rokem asi 200 tisíc dětí.
Čtěte další články o západní části Afriky:
| Pouštní lidé se bouří. Chtějí svobodu a peníze z uranu Povstání v Nigeru. V zemi je výjimečný stav |
| V Pobřeží slonoviny se kvůli volbám kupí únosy dětí Volby se v zemi konají na podzim |
| Niger vysychá. Africké vlády tomu chtějí zabránit Řeka je životně důležitá pro miliony lidí |
| Místo rýže špagety. Ceny rostou, tradiční jídla se mění Libérii zasáhla potravinová krize |
| Námořní pirátství je na vzestupu. Nejvíce trpí Nigérie Nigérie je nejnebezpečnější zemí pro námořní plavidla |
| Britský žoldák dostal za puč v Rovníkové Guineji 34 let Simon Mann se podílel na neúspěšném pokusu o převrat |
