Aktuální společenské vření zažehl - ve srovnání s atentátem na M. L. Kinga - relativně méně výrazný incident. Při policejním zatýkání minulé pondělí v Minneapolisu zemřel šestačtyřicetiletý černoch George Floyd. Brutální zákrok, při kterém bělošský policista klečí dlouhé minuty neozbrojenému černochovi na krku, ale zapůsobil v současné Americe jako rozbuška nahromaděného napětí.
"Nemohu dýchat," prosí Floyd na záznamu o pomoc. Pro aktivisty za rovnocenné postavení černochů se z toho stala metafora situace afroamerické komunity v USA: Bílá společnost klečí černochům na krku a jejich volání o pomoc nikoho nezajímá.
Na demonstrace se nabalily násilné protesty, kdy v amerických ulicích hoří auta a rabuje se. A na druhé straně sílí hlasy po tvrdé ruce, po nasazení odstrašující síly k nastolení "zákona a pořádku".
Před listopadovou volbou prezidenta se politologové a analytici začali okamžitě dohadovat, jak to vše může ovlivnit výsledek souboje o Bílý dům. Jenže jediné, na čem se shodnou, jak už se v poslední době stalo pravidlem, je konstatování, že Spojené státy před sebou mají mimořádně vyhrocenou, toxickou předvolební kampaň.
Kde je rabování, bude střílení
"George Floyd zemřel v okamžiku extrémního politického rozštěpení. Jedovaté a polarizované vztahy mezi stranami vedou k pocitu, že věci se vymykají kontrole," uvedl historik Ron Chernow pro deník Wall Street Journal.
Současný prezident Donald Trump je velkou částí černošské komunity vnímán jako politik, který jednoznačně straní "bílým" a přinejmenším nepřímo tak podněcuje rasismus. Demonstrace jsou namířeny právě i proti němu, jak ukázaly mohutné protesty přímo u Bílého domu.
Trumpův pravděpodobný demokratický vyzyvatel Joe Biden byl naopak viceprezidentem Baracka Obamy, prvního černošského prezidenta USA. Předpokládá se, že černoši Bidena ve volbách silně podpoří, jak už ukázal průběh demokratických primárek, kde to byli právě černošští voliči, kdo výrazně pomohli Bidenovi k překvapivému comebacku a vítězství nad Bernie Sandersem.
Zcela rozdílné jsou akcenty a rétorika, jak oba politici - na jedné straně prezident Trump a na straně druhé jeho pravděpodobný vyzyvatel Biden - k událostem přistupují.
Trump se jen okrajově vrací k samotnému incidentu, při kterém George Floyd zemřel. Ve svých vyjádřeních se většinově soustředí na nutnost potlačení nepokojů a násilí. "Jsem prezident zákona a pořádku," prohlásil Trump v pondělí. A zopakoval, že pro potlačení nepokojů je připraven povolat do amerických měst armádu.
Ve vzkazech na Twitteru Trump napsal, že tam, "kde přichází rabování, přichází i střílení". A přímo k situaci u Bílého domu protestantům vzkázal, že je tam budou očekávat "nejzuřivější psi a nejzlověstnější zbraně".
Nemocný je celý systém
Podle Trumpova ministra spravedlnosti Williama Barra mohou být iniciátoři násilí, kteří se podle ministra rekrutují z řad "levicových radikálů, agitátorů a jiných podobných skupin", obviněni z páchání "domácího terorismu".
Get tough Democrat Mayors and Governors. These people are ANARCHISTS. Call in our National Guard NOW. The World is watching and laughing at you and Sleepy Joe. Is this what America wants? NO!!!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 31, 2020
U Joea Bidena je to přesně naopak. O divokých protestech takřka nemluví, zato prezentuje policejní zásah proti Georgu Floydovi jako projev "systémové nespravedlnosti". "Pokud neodstraníme základní zranění, nikdy se skutečně nevyléčíme," tvrdí Biden, že černoši jsou v USA obecně společensky znevýhodňováni a ze strany policistů v ohrožení.
"Pro černochy v této zemi je to norma, s kterou musejí počítat. Oni si to nemusejí představovat," říká Biden k zákroku policistů vůči Georgu Floydovi.
A podobně jako si zásadně protiřečí postoje Trumpa a Bidena, stojí v ostrém kontrastu obecný přístup republikánů a demokratů a jejich voličů. Trump a republikáni se snaží vykreslit demokraty a jejich politiku jako jednu z příčin současného chaosu v ulicích.
Tohle je budoucnost Ameriky?
"Přitvrďte, demokratičtí starostové a guvernéři. Tihle lidé jsou anarchisté. Svět se dívá a směje se ospalému Joeovi. Tohle Amerika chce? Ne!" napsal Trump o víkendu na Twitter, když přitom použil hanlivou přezdívku pro Joe Bidena. Trump využívá i faktu, že vedení většiny velkých amerických měst mají v rukou právě demokraté.
Keep track of cities where hundreds of millions of dollars in property damage and serious injuries and death will take place.
— Rudy W. Giuliani (@RudyGiuliani) May 30, 2020
All Democrat dominated cities with criminal friendly policies.
This is the future if you elect Democrats.
Send them a message, so they reform.
Na stejnou strunu otevřeně hrají i někteří další výrazní republikáni, například bývalý starosta New Yorku a nyní Trumpův neformální poradce Rudy Giuliani. Na Twitteru Giuliani poukázal na "milionové škody na majetku" ve městech, které vedou demokraté.
"Tohle je budoucnost, pokud zvolíte demokraty," snaží se Giuliani ovlivnit Američany už v souvislosti s nadcházejícími listopadovými volbami.
Demokraté pro změnu líčí Trumpa jako nezodpovědného politika, který vytváří zázemí pro vzestup rasistických nálad a projevů ve společnosti. A který navíc přímo uprostřed krize svými výpady na Twitteru situaci eskaluje.
"Prezident Spojených států by měl sjednocovat naši zem, ne rozdmýchávat oheň," prohlašuje předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. A podle demokratické starostky Atlanty Keishy Lence Bottomsové Trump už jen tím, jak mluví, "věci jen zhoršuje".
"Jsou chvíle, kdy byste prostě měl být zticha. A já bych si přála, abyste prostě jen mlčel," uvedla starostka pro CNN.
Jedna krize střídá druhou
Podle posledního celonárodního průzkumu pro deník Washington Post, zveřejněného o víkendu, Joe Biden navýšil vedení nad Trumpem na desetiprocentní rozdíl. Tato šetření ovšem ještě neodráží, jak Američané vnímají aktuální společenské vření. Spíše zachycuje dopady pandemie koronaviru.
Podle mnohých amerických komentátorů je přitom právě kombinace dopadů pandemie a současných demonstrací pět měsíců před volbami nevyzpytatelnou směsí. Předtím, než propukly protesty, se zdálo rozhodující, zda pandemií poničená ekonomika ještě před volbami ukáže projevy oživení.
Trump by mohl tvrdit, že když mu Američané dají důvěru na další čtyři roky, vrátí se ekonomika do dobré kondice, kterou měla ještě v únoru před pandemií. Současná společenská bouře ale tohle téma zastínila.
We are a nation in pain right now, but we must not allow this pain to destroy us.
— Joe Biden (@JoeBiden) May 31, 2020
As President, I will help lead this conversation — and more importantly, I will listen, just as I did today visiting the site of last night's protests in Wilmington. pic.twitter.com/0h2ApbKT0C
A navíc, pokud by nepokoje pokračovaly, zpomalily by možné oživení. Obchody a restaurace, které se sotva stačily otevřít po průchodu pandemie, se mnohde znovu zavírají kvůli nepokojům.
Bolavé Spojené státy
"Trump je mnohem více polarizující než předchozí prezidenti. Jeho silou je nabuzení jeho voličské základny než uklidňování vod," předpovídá Dan Eberhart, republikánský donátor a podporovatel Trumpa, pro Washington Post, že prezident ještě jen přitlačí na svoji tvrdou rétoriku.
Proti jeho postoji, že stát si musí vynutit právo a pořádek všemi prostředky, jak jen to bude nutné, bude stát Bidenovo tvrzení, že Spojené státy si nemohou dovolit další čtyři roky vlády, která extrémně, nebezpečně štěpí zemi a staví "bílého muže" proti menšinám.
"Právě teď zažíváme jako národ bolest, ale nesmíme dovolit, aby nás ta bolest zničila," napsal Biden na Twittter, když předtím navštívil místo jednoho z protestů ve svém domovském městě, Wilmington v Delaware.
Ve volebním roce 1968, kdy zemřel Martin Luther King, u voličů převážil republikán Richard Nixon s nabídkou silového obnovení pořádku. Podle jedné z následných studií pro něj hlasovali v místech, která sousedila s největšími ohnisky protestů.
V roce 1968 byl ovšem Nixon v roli vyzyvatele předchozí demokratické vlády prezidenta Lyndona Johnsona. Zatímco Trump je nyní v pozici prezidenta, který po čtyřech letech v Bílém domě nemůže tvrdit, že za současný stav věcí nemá žádnou zodpovědnost.
