Američané se napadají tyčemi a Trump hledá veřejného nepřítele. Z násilí viní Antifu

Helena Truchlá Helena Truchlá
2. 6. 2020 6:10
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je za nepokoje, které už týden probíhají po celé zemi, zodpovědné radikální hnutí Antifa. Když oznámil, že ho chce zařadit na seznam teroristických organizací, sklidil kromě kritiky také řadu posměšných odpovědí. Zákony USA totiž takovou věc vůbec neumožňují. Podle expertů by navíc krajní levice ani nedokázala rozpoutat tak obří protesty.

Američané vyšli do ulic po vraždě černocha George Floyda. Ten zemřel poté, co mu bělošský policista klečel při zatýkání několik minut na krku. Následovaly pokojné demonstrace desetitisíců lidí proti policejní brutalitě vůči černochům, které během víkendu v řadě měst přerostly v násilí.

Kvůli potyčkám, žhářství a rabování úřady v 15 státech povolaly na pomoc Národní gardu, čtyři desítky měst vyhlásily noční zákaz vycházení a nejméně 4400 účastníků protestů policie zadržela.

Prezident Trump volá po co nejtvrdších zákrocích a vyhrožuje "neomezeným nasazením" armády. "Pokud se město nebo stát bude zdráhat učinit nezbytná opatření, nasadím armádu Spojených států a problém za vás rychle vyřeším," řekl v pondělí večer Trump. V hlavním městě USA byly nasazeni příslušníci federálních policejních agentur.

Zatímco američtí politici i experti na extremismus přicházejí s různými vysvětleními toho, kdo za eskalaci násilí může, prezident má jasno. Za viníky označil "anarchisty vedené Antifou" a "radikální levicové anarchisty". Samotnou Antifu pak hodlá označit za teroristickou organizaci.

Jak ale upozorňuje politolog a sociolog Jan Charvát, který se na Institutu politologických studií Karlovy univerzity věnuje výzkumu politického extremismu a radikalismu, prezidentův nápad má hned několik háčků. 

"Většina lidí nedokáže říct, kdo nebo co je vlastně Antifa. V USA to není ani neformální organizace, jako je tomu v Evropě, ale spíš síť jednotlivců a menších skupin, které spojuje určitá taktika," vysvětluje Charvát. "Pro spoustu lidí je to synonymum pro násilné demonstrace a srážky s policií: 'Oni něco rozbíjí, takže je to Antifa'," dodává pro Aktuálně.cz.

Z Evropy do Ameriky

Jak upozorňuje řada právníků i komentátorů, ve Spojených státech není možné označit žádnou skupinu za domácí teroristy. "Existuje definice domácího terorismu, ale neexistuje postup, který by umožnil označit domácí skupinu za teroristickou, na rozdíl od zahraničního terorismu," vysvětluje Charvát. 

Řešení, které navrhuje Trump, je podle právníků dokonce protiústavní. Proto není za teroristickou považovaná ani rasistická organizace Ku-klux-klan, přestože má na kontě bombové útoky a vraždy. "Což Antifa nemá," míní Charvát. 

Historie Antify sahá do 30. let 20. století. Takzvaná Antifaschistische Aktion (v překladu "Antifašistická akce") vznikla v Německu jako polovojenská složka tehdejší komunistické strany. Dlouho ale nepřežila, zanikla záhy po nástupu nacistického diktátora Adolfa Hitlera k moci v roce 1933. Znovu se pak objevila až v 80. letech v západoevropských zemích, kde sjednocovala oběti a bojovníky proti vlně rasistického a neonacistického teroru. 

"Tahle obnovená Antifa je sice radikálně levicová, ale vychází z anarchistického hnutí a není navázána na komunismus. Ve východní Evropě je dokonce antikomunistická," říká Charvát. Z přednacistického období si však hnutí dodnes zachovalo svůj symbol: dvě vlajky v kruhu.

V americkém kontextu se samotný pojem "Antifa" objevil ve větší míře teprve kolem roku 2017, po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu. Pod symbolem s vlajkami se tehdy sjednotili odpůrci pravicově extremistického shromáždění v Charlottesville ve Virginii. Prezident Trump zpočátku odmítal odsoudit rasistický pochod, ačkoliv naopak do průvodu jeho odpůrců najel autem bělošský radikál a zabil jednu ženu.

Dnes se protestuje jinak

"Antifa spoléhá na přímou konfrontaci, což souvisí s tím, že v souladu se svým politickým přesvědčením odmítá spoléhat se na stát nebo policii. Chce řešit problémy sama. Takže když neonacisté pochodují ulicemi, Antifa se shromáždí a snaží se jim v tom zabránit," říká Charvát. 

I kvůli této taktice se podle něj míra násilnosti protestů v USA v posledních třech letech drasticky zvýšila. "Dřív se sešlo několik desítek lidí, třeba z Ku-klux-klanu, okolo nich 200 policistů. Ty obklopilo dalších 400, možná tisíc protestujících a pokřikovali na sebe. To už dnes neplatí," míní. 

Poslední týden letošního května někteří demonstranti rabují a zapalují obchody, policejní vozy a stanice. Jinde bezpečnostní složky násilně zasahují proti pokojným shromážděním nebo proti novinářům. Podle časopisu The Economist se jedná o největší nepokoje v zemi za posledních 60 let. 

"Lidé se napadají tyčemi a bojují noži, je to mnohem násilnější, než na co jsme zvyklí v Evropě. A policie to absolutně není schopná vyřešit. To, že má v Americe velkou autoritu, přestalo platit," upozorňuje Charvát. 

Jedním z možných vysvětlení je dopad dlouhodobě neuspokojivé socioekonomické situace na stav policejních jednotek, jejichž členy se stávají méně vzdělaní lidé. "Zhoršuje se výcvik, protože na něj nejsou peníze. Policisté pak nejsou schopní adekvátně jednat, mají strach nebo naopak reagují přehnaně," vyjmenovává další příčiny Charvát. 

Urychlovači protestů

Kdo stojí za současnou eskalací protestů, které přerostly od shromáždění k výtržnostem, není jasné. "Říct, že to rozpoutala Antifa, je nesmysl. Není to žádné obrovské hnutí, sami by to nikdy nedokázali," říká Charvát. Trumpa přitom mezitím podpořil americký ministr spravedlnosti William Barr, který za viníky označil bez větších podrobností kromě Antify také další "agitátory".

Ministr zahraničí Mike Pompeo je opatrnější, hovoří o "někom, jako je Antifa". Demokratický guvernér státu Minnesota a jeho stranický kolega, starosta města Minneapolis, kde střety začaly, mluví jinak. Za viníky naopak označují pravicové radikály přesvědčené o nadřazenosti bílé rasy, členy drogových kartelů i výtržníky, kteří nepocházejí ze Spojených států.

"Je téměř stoprocentní, že protestů se účastní lidé jak z krajní pravice, tak krajní levice, přičemž pro obojí existují důkazy," vysvětluje Charvát.

Antifa protesty vnímá jako boj proti rasismu a systému. Na pravici je pak významný proud takzvaných "urychlovačů". "Účastní se jakýchkoliv protestů. Říkají: 'Ať je svolali vaši největší nepřátelé, nebo třeba muslimové, běžte tam a pokuste se je udělat co nejvíc násilné, protože to rozbíjí společnost. A to my potřebujeme, protože jedině pak bude možné uskutečnit nezbytné změny, abychom jako bílá rasa přežili,'" tvrdí Charvát. 

Současné protesty jsou tak podle něj spíš než útokem konkrétních skupin projevem frustrace, která prostupuje americkou společností posledních 15 až 20 let. "Rozpadá se obraz světa jako blahobytného a bezpečného místa. Rasa je sice něco, kolem čeho se lidé mobilizují, ale zdrojem toho hněvu jsou strach, frustrace ze špatné práce, nejistota, chybějící zdravotní pojištění," dodává politolog. 

Jan Charvát

Politolog a politický sociolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vyučuje na tamním Institutu politologických studií. Specializuje se na problematiku politického extremismu a souvisejících témat, je autorem publikace Současný politický extremismus a radikalismus a editorem knihy Ideologie krajní pravice a její odraz v současných subkulturách. 

Situaci ještě zhoršuje koronavirus a opatření na zamezení jeho šíření, která přidusila ekonomiku. V zemi je nyní bezmála patnáctiprocentní nezaměstnanost, která by se navíc podle předpovědí ekonomů měla ještě zvýšit. Koronavirem se nakazilo 1,78 milionu Američanů, 104 tisíc jich na nemoc covid-19 zemřelo. 

Prezident Trump se za daných okolností podle Charváta snaží najít veřejného nepřítele, kterého by mohl voličům nabídnout. "Bylo by jednoduché, kdyby řekl, že za nepokoje můžou černoši. Část jeho příznivců by totiž přesně tohle chtěla slyšet," vysvětluje politolog. "Ale blíží se volby a Trump si nemůže dovolit postavit proti sobě celou černošskou komunitu," je přesvědčený. A tak je tu Antifa.

Jenže označit Antifu za teroristy a přitom nepoužít stejné označení pro radikály z opačného konce politického spektra je podle Charváta absurdní. "Trump ale tuší, že právě z pravicově extremistických kruhů se rekrutuje část jeho voličů," uzavírá. 

Video: V New Yorku všechno kolabuje, popisuje Češka žijící v USA

Protože jsou nemocnice přetížené, musí řidiči sanitek rozhodovat, koho má ještě smysl převážet do nemocnice, říká Zuzana Boehmová, která v USA žije. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Frankfurt remizoval doma s Mohučí a přišel o čtvrtou příčku

Frankfurt pouze remizoval doma 1:1 s Mohučí a po 32. kole německé fotbalové ligy přišel o čtvrté místo, které zajišťuje účast v Lize mistrů. Mohuč potvrdila na hřišti favorita skvělou formu a neprohrála podeváté v řadě. Český záložník Vladimír Darida odehrál závěrečných 17 minut při bezbrankové remíze Herthy Berlín s Bielefeldem.

Mohuč dokonce až do 86. minuty vedla po trefě Karima Onisiwa, v závěru ale srovnal střídající Ajdin Hrustic. Frankfurt ztratil body potřetí z posledních čtyř utkání a pustil před sebe Dortmund, který si v sobotu poradil s Lipskem. Dvě kola před koncem ztrácí na Borussii jeden bod.

Na sestupovém 17. místě zůstává Kolín nad Rýnem, který doma podlehl 1:4 devátému Freiburgu. Kolín ztrácí dva body na barážovou příčku, na které zůstal Bielefeld. Hertha má stejně bodů, ale lepší skóre a zápas k dobru.

Německá fotbalová liga - 32. kolo:

Kolín nad Rýnem - Freiburg 1:4 (50. Andersson - 18. Petersen, 20. Demirovič, 90.+3 Grifo, 90.+6 Schmid), Eintracht Frankfurt - Mohuč 1:1 (86. Hrustic - 11. Onisiwo), Hertha Berlín - Bielefeld 0:0.

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 32 23 5 4 92:40 74
2. Lipsko 32 19 7 6 57:28 64
3. Wolfsburg 32 17 9 6 57:32 60
4. Dortmund 32 18 4 10 69:44 58
5. Eintracht Frankfurt 32 15 12 5 63:48 57
6. Leverkusen 32 14 9 9 51:35 51
7. Mönchengladbach 32 12 10 10 59:52 46
8. Union Berlín 32 11 13 8 47:41 46
9. Freiburg 32 12 8 12 49:47 44
10. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
11. Hoffenheim 32 10 9 13 49:52 39
12. Mohuč 32 9 9 14 35:51 36
13. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
14. Hertha Berlín 31 7 10 14 38:49 31
15. Brémy 32 7 10 15 34:51 31
16. Bielefeld 32 8 7 17 23:51 31
17. Kolín nad Rýnem 32 7 8 17 33:60 29
18. Schalke 31 2 7 22 20:80 13
před 38 minutami

Francouzský prezident Macron vyzval ve Štrasburku k rychlejší a silnější EU

Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli vyzval na začátku konference o budoucnosti Evropské unie k vytvoření silnější a rychlejší sedmadvacítky. Podle něj se během pandemie covidu-19 ukázalo, že EU někdy nepostupuje dostatečně rychle, a občas jí chybí ambice. Celkově ale evropský model společnosti v krizi obstál, řekl Macron v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku.

"Naše evropská demokracie je demokracií kompromisu a rovnováhy, což je ctnost, kterou musíme chránit," uvedl Macron. Podle něj se během epidemie ukázalo, že evropské státy umí spolupracovat na zásadních tématech, například na očkování či plánech obnovy. Francouzský prezident řekl, že celkově evropský sociální i hospodářský model v krizi obstál. Unie ale prokázala svou slabost v momentech, kdy byla závislá na někom jiném, dodal.

V rámci konference o budoucnosti Evropské unie byl spuštěn webový portál, kde občané EU mohou sdělit své představy o budoucnosti sedmadvacítky. Na jaře roku 2022 se má sejít plenární schůze složená z europoslanců, poslanců národních parlamentů a občanů. Závěry konference budou předloženy Evropské komisi, Evropské radě a Evropskému parlamentu. Předsedkyně Evropské komise vyzvala k účasti na debatě hlavně mladé lidi, pro které je současná doba "mimořádně významná".

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Tortorella skončil po šesti letech jako trenér hokejistů Columbusu

U hokejistů Columbusu skončil po šestiletém angažmá trenér John Tortorella. Vedení Blue Jackets den po zápase s Detroitem, kterým se pro ně uzavřela tato sezona NHL, oznámilo, že po vzájemné dohodě s koučem neprodlouží smlouvu.

Dvaašedesátiletý Tortorella dovedl po svém příchodu Columbus čtyřikrát za sebou do play off, v prvních 15 sezonách od vzniku klubu přitom tým do vyřazovacích bojů prošel jen dvakrát. Letos se mužstvu nedařilo a od posledního místa v Centrální divizi ho nemohla zachránit ani závěrečná výhra 5:4 v prodloužení nad Detroitem. Do bojů o Stanleyův pohár nepostoupil Columbus poprvé od roku 2016.

Tortorella nasbíral během 20 sezon v NHL 673 vítězství, což z něj dělá nejúspěšnějšího amerického trenéra ligy. V roce 2004 dovedl Tampu Bay k zisku titulu, působil i v New York Rangers a ve Vancouveru.

Další zprávy