


Americký prezident Donald Trump hrozí v posledních týdnech anexí Grónska. Argumentuje přitom rostoucím vlivem Ruska a Číny. Dánská vláda sice Trumpova tvrzení několikrát zpochybnila, její vlastní tajné služby však nedávno varovaly, že Rusko v Arktidě a v bezprostředním okolí Grónska skutečně nasazuje své ponorky a špionážní lodě.

„Potřebujeme Grónsko z hlediska národní bezpečnosti. Je to velmi strategické místo,“ řekl americký prezident Donald Trump minulý týden na palubě letounu Air Force One.
„V současné době je Grónsko pokryto ruskými a čínskými loděmi. Potřebujeme Grónsko z hlediska národní bezpečnosti,“ opakoval.
Největší ostrov světa se už několik týdnů dostává na hlavní stránky světových médií. Bílý dům totiž vyhrožuje, že je ochotný použít k získání ostrova i vojenskou sílu. V praxi by to znamenalo, že by Američané zaútočili na svého spojence v NATO – Dánsko, pod které Grónsko spadá.

„Problém je v tom, že Dánsko se na nic nezmůže, pokud se Rusko nebo Čína rozhodnou obsadit Grónsko. Ale my tomu můžeme zabránit. To jste zjistili minulý týden ve Venezuele,“ řekl nedávno Trump v Bílém domě.
Dánská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Vrcholní politici se proti Trumpovým slovům ohradili a uvedli, že žádná větší přítomnost ruských ani čínských lodí v okolí Grónska není.
„Není pravda, že by tam byli Číňané a Rusové. Viděl jsem zpravodajské informace. Nejsou tam žádné lodě ani ponorky,“ citoval deník Financial Times jednoho z dánských diplomatů.
„Představa, že se ruské a čínské lodě nacházejí přímo ve fjordu Nuuk a že Čína provádí masivní investice, není správná,“ řekl na začátku tohoto týdne dánský ministr zahraničí Lars Rasmussen.

Možná situace není tak urgentní, jak popisuje Donald Trump. Nicméně komentáře dánských politiků jsou přinejmenším částečně v rozporu s tím, co tvrdí jejich vlastní tajné služby.
Ve své výroční zprávě za rok 2025 dánská zpravodajská služba píše, že Rusko i Čína mají o Grónsko (a nejen o něj) strategický zájem.
Rusko podle ní pravidelně nasazuje ponorky, lodě a letadla v okolí Grónska a Faerských ostrovů. Moskva také využívá civilní lodě k získávání informací a provádění špionáže. Cílem je zajistit lepší kontrolu nad územím Arktidy.
Rusko vnímá prostor mezi Grónskem, Islandem, Faerskými ostrovy a Spojeným královstvím jako životně důležitý pro případ ozbrojeného konfliktu s NATO.
V takové situaci by zde nasadilo útočné ponorky, aby mohlo narušit zásobovací trasy mezi Spojenými státy a Evropou, píše dánská rozvědka.
Podle zprávy má Rusko vytyčené ambiciózní vojenské i civilní cíle pro celé své arktické území. „Ani válka na Ukrajině, ani zvýšený zájem USA o Grónsko a Arktidu nezměnily dlouhodobé zájmy a cíle Ruska v této oblasti,“ uvádí výroční zpráva zpravodajských služeb.
Moskva se podle ní zároveň cítí ohrožena, což ještě stupňuje její agresivitu. „V důsledku toho bude Rusko stále více prosazovat své zájmy prostřednictvím konfrontačního přístupu, a to jak v politické, tak vojenské rovině.“

Dánské tajné služby také tvrdí, že Rusko neustále rozšiřuje svou vojenskou infrastrukturu a modernizuje své síly v oblasti Arktidy, čímž zůstává vojensky nejsilnější zemí v regionu.
Situace podle nich využívá i Čína, která stále více investuje do výzkumu v oblasti Arktidy. Do budoucna by také chtěla mít v oblasti jaderné ponorky, které budou schopné operovat nepozorovaně pod ledem.



Německá tajná služba bude dál sledovat stranu Alternativa pro Německo (AfD), protože jsou v ní proudy, které se staví proti demokratickému zřízení země. Řekl to v pátek německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v reakci na čtvrteční rozhodnutí správního soudu v Kolíně nad Rýnem.



Bývalý americký prezident Bill Clinton dnes bude ve městě Chappaqua ve státě New York svědčit za zavřenými dveřmi před sněmovním výborem pro dohled, který vyšetřuje kauzu sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina a síť jeho kontaktů. Jeho manželka Hillary Clintonová svědčila před výborem ve čtvrtek.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval slovenského premiéra Roberta Fica na Ukrajinu k projednání všech existujících otázek mezi oběma zeměmi. Oznámila to ukrajinská prezidentská kancelář po pátečním telefonátu mezi oběma představiteli. Pozvání následovalo po sporu mezi Bratislavou a Kyjevem o dodávky ruské ropy ropovodem Družba. V tuto chvíli není zřejmé, zda Robert Fico pozvání přijal.



Soud v pátek vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky do vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce mladoboleslavského okresního soudu Tomáš Křivský uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by osmasedmdesátiletý Balda opakoval jednání, pro něž byl stíhán.



Samsung představil novou řadu chytrých telefonů Galaxy S26 s nejnovější generací umělé inteligence Galaxy AI a zároveň uvedl i nová bezdrátová sluchátka Galaxy Buds4 zaměřená na kvalitní zvuk a každodenní komfort. Předobjednávky obou novinek probíhají do 10. března.