Brusel (od naší zpravodajky) - Měl to být poklidný summit, na kterém neměli evropští lídři řešit nic vyloženě kontroverzního. Na agendě byla jen technická jednání o lepší ochraně vnějších hranic, efektivnějším vracení nelegálních migrantů a spolupráci s třetími zeměmi.
Jaké bylo ale překvapení mnohých, když Německo společně se Švédskem a Nizozemskem chtělo do závěrů summitu dostat zmínku o tom, že budou státy dále rozpracovávat návrh Evropské komise o stálém mechanismu kvót. Podle něj by se přerozdělování uprchlíků mezi členské státy Unie spustilo pokaždé, když by některá ze zemí čelila přílivu migrantů.
"Bylo to velmi nepříjemné, ale podařilo se nám to zablokovat," uvedl po schůzce slovenský premiér Robert Fico s tím, že došlo mezi politiky k ostré výměně názorů. O záměru Německa otevřít toto téma mimo plán summitu se Slovensko ale podle něj dozvědělo už před dvěma dny.
"Evropská rada je v tomto výrazně rozdělena, je tady poměrně velká skupina zemí, která nesouhlasí s tím, aby byl trvalý relokační mechanismus zaveden," řekl český premiér Bohuslav Sobotka.
Fico: V Evropě cítím velkou nervozitu
Mezi těmito státy by mělo být kromě visegrádské čtyřky také Španělsko, Portugalsko a některé pobaltské země. Podle zdrojů ale aktivně proti návrhu německé kancléřky Angely Merkelové vystoupily jen některé z nich.
Velmi rázně například právě Fico, který po schůzce řekl, že v Evropě "cítí velkou nervozitu". Státům vadí kromě principu samotných kvót hlavně to, že ještě není jisté, jak budou fungovat, a už by se měl schvalovat stálý mechanismus. Podle kancléřky Angely Merkelové státníci o kvótách pouze dlouze debatovali a souhlasili, že se k nim ještě v budoucnu vrátí.
Státy, které jsou proti, si ještě velmi dobře pamatují napjatou atmosféru z jednání o zavedení povinných kvót, kdy byly Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko ostatními přehlasovány.
Nakonec se do závěrů summitu podařilo prosadit formulaci, kterou navrhovalo Česko a která jen oznamuje, že se bude o mechanismu ještě diskutovat. Podle zdroje blízkého jednání je ale návrh na stálý mechanismus už projednáván na nižších úrovních a může se dostat na stůl evropským lídrům znovu už v prosinci.
Turecko zpřísní kontrolu hranic
Summit okořenila také jen několik hodin čerstvá dohoda s Tureckem o spolupráci v boji s uprchlickou krizí. Tu dojednali ve čtvrtek nad ránem v Ankaře zástupci Evropská komise. Turecko by se podle ní zavázalo zpřísnit kontrolu hranic, přijímat zpět uprchlíky, kteří do Evropy přišli přes jeho území, a zjednodušit podmínky pro integraci Syřanů do turecké společnosti, včetně pracovního povolení.
Ankara má ale za zadržení migrantů před odchodem do Evropy získat velké ústupky: 3 miliardy eur pro boj s uprchlickou krizí, oživení přístupových rozhovorů s EU, bezvízový styk s Unií, zapsání na seznam bezpečných zemí, kde lidem nehrozí nebezpečí, a proto nemají v Evropě nárok na azyl, a každoroční konání summitu Evropské unie s kandidátskými zeměmi.
Tak vstřícný postoj k Turecku ale několik zemí kritizovalo. Především Řecko a Kypr, ústy řeckého premiéra Alexise Tsiprase, který kyperského prezidenta, jenž dal před summitem přednost návštěvě Číny, zastupoval.
Proti označení Turecka za bezpečnou zemi pak bojovalo například Švédsko. Nakonec se ale státy rozhodly dohodu "přivítat" a o jejím osudu rozhodnou po jejím dalším prozkoumání. Podle Fica je ale logické, že pokud Unie chce po Turecku, aby pomohlo tok imigrantů zastavit, tak že Ankara bude mít požadavky na Unii.
"Domluvili jsme s Tureckem bezvízový proces urychlit, neznamená to ale, že slevujeme ze svých kritérií," odpověděl zase na kritiku toho, že by měl být vyjednán bezvízový styk už do konce roku 2016, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
