Putin do Ázerbájdžánu odcestoval 18. srpna v doprovodu ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a celé delegace. Do Baku přijel na dvoudenní návštěvu, jejíž součástí bylo i jednání s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.
Prezidenti měli údajně mluvit o posílení rusko-ázerbájdžánských vztahů, zejména v oblasti energetiky, o podpoře ruskojazyčných programů v Ázerbájdžánu. Řešili také, jaká je úloha Ruska při zprostředkování míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
"Načasování této návštěvy je pozoruhodné vzhledem k současné situaci v Kurské oblasti a pokračující snaze Kremlu bagatelizovat rozsah a dopad ukrajinského vpádu," píší ve své zprávě analytici z ISW. Putin se naposledy o situaci v Kurské oblasti vyjádřil před osmi dny. Od 12. srpna k tématu veřejně nic neřekl. Jde přitom o první vpád armády cizího státu na ruské území od druhé světové války, upozornily The Moscow Times. Situaci mu navíc vnitropoliticky ztěžuje fakt, že mnoho civilních obyvatel muselo být evakuováno.
Na Putinovu cestu do Ázerbájdžánu se dle ISW zaměřila i ruská média, která zdůrazňovala i drobné detaily. "Pravděpodobně částečně proto, aby odvedla pozornost od nepříjemné situace v Rusku tím, že informační prostor nasytila ukázkou globální diplomatické angažovanosti Kremlu a jeho údajných úspěchů," vysvětlil Institut pro studium války.
Analytik Fuad Šachbazov, jehož cituje Česká tisková kancelář (ČTK), se domnívá, že hlavní cíle Putinovy cesty souvisejí s ekonomickými a hlavně energetickými otázkami. Je podle něj možné, že Moskva a Baku se dohodnou na dodávkách ruského plynu pro vnitřní trh Ázerbájdžánu, což by kompenzovalo zvětšení vývozu ázerbájdžánského plynu do Evropy místo ruského plynu.
Baku a Jerevan v posledních měsících vedou přímá jednání o demilitarizaci hranic a o uzavření mírové smlouvy. BBC upozornila, že tento měsíc obě země z návrhu smlouvy vyjmuly bod o dopravním spojení mezi Ázerbájdžánem a Nachičevanem, což je ázerbájdžánské území obklopené Arménií, Íránem a Tureckem. Ázerbájdžán a Rusko si přály, aby příslušný silniční koridor kontrolovalo Rusko, ale Arménie byla proti.
Vztahy mezi Jerevanem a Moskvou ochladly po prohrané válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, protože arménská vláda je nespokojena, že jej Rusko a další postsovětští spojenci nepodpořili.
