Ázerbájdžán

Arménie a Ázerbájdžán se obviňují z použití zakázaného bílého fosforu v nedávném konfliktu

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z použití zakázané munice obsahující bílý fosfor při nedávných bojích o spornou oblast Náhorního Karabachu. Informovala o tom ve středu agentura AFP.

Představitel karabašských Arménů pro lidská práva Artak Beglarjan podle AFP nyní řekl, že jeho tým během šesti týdnů bojů shromáždil "množství důkazů o tom, že Ázerbajdžán použil fosforovou munici".

Druhá strana však toto tvrzení odmítla a naopak obvinila Armény z použití těchto bojových prostředků. "Ázerbájdžánská armáda nemá fosforovou munici. Nemohli jsme použít to, co jsme neměli," citovala AFP vyjádření jednoho z mluvčích ministerstva obrany v Baku. Ten naopak z použití fosforových bomb obvinil Arménii.

AFP napsala, že její zpravodajové viděli v jedné jerevanské nemocnici dva vojáky s těžkými popáleninami, které jim podle nich způsobily ázerbájdžánské "fosforové zbraně". Jeden z vojáků uvedl, že zranění utrpěl 3. října při útoku nepřátelského dronu. Zástupkyně ředitele uvedené nemocnice Karine Babajanová uvedla, že zranění těchto vojáků mohla být způsobena fosforem nebo jinou "chemickou látkou".

Zdroj: ČTK

Vedení Náhorního Karabachu připustilo ztrátu strategického města. Ázerbájdžánské jednotky dál postupují

Karabašské úřady v pondělí připustily, že nemají pod kontrolou druhé největší město Šuša, a uvedly, že ázerbájdžánské jednotky postupují na regionální metropoli Stěpanakert. Baku oznámilo dobytí strategického města už v neděli, představitelé Náhorního Karabachu původně ztrátu města, které v arménštině nazývají Šuši, popírali, informovala agentura Reuters.

"Sled nešťastných událostí pokračuje a město Šuši není pod naší kontrolou. Měli bychom držet pohromadě, protože nepřítel je blízko Stěpanakertu," uvedl na Facebooku mluvčí vůdce neuznané Náhorně-karabašské republiky Arajika Harutjunjana. Později agentuře Reuters potvrdil, že zpráva na sociální síti je pravdivá.

Zdroj: ČTK

Boje o Karabach pokračují, mezi cíli palby byla i porodnice. Putin žádá mírové řešení

Správní středisko Náhorního Karabachu Stěpanakert se v úterý opět stalo terčem ázerbájdžánského ostřelování. Zasažena byla mimo jiné i místní porodnice, uvedla agentura Interfax s odvoláním na úřady neuznávané karabašské republiky, ovládané arménskými separatisty. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím ujistil, že dělá vše možné, aby boje ustaly.

"Stěpanakert právě zasáhly rakety. Jeden člověk utrpěl zranění. Kromě toho byly zasaženy obytné čtvrti palbou z minometů. Ve městě je množství trosek," uvedli místní záchranáři. Zasažení porodnice, o kterém úřady informovaly v noci na dnešek, si vyžádalo dva zraněné. Mluvčí arménské diplomacie označila ostřelování civilních cílů, jako je porodnice, za "státní terorismus". Ázerbájdžán podle Jerevanu navíc používá kazetovou munici, která je ve většině zemí světa zakázaná. Existují však důkazy, že ji v bojích o Náhorní Karabach používají obě strany.

"Rusko dělá vše, aby konflikt na jižním Kavkaze skončil, a to co nejdříve, aby se uchránily životy lidí, kteří stojí proti sobě a bohužel dosud vidí jeden druhého v mířidlech zbraní. Ty používají proti sobě kvůli cílům, kterých by podle nás bylo možné dosáhnout vyjednáváním," řekl Putin při setkání se zástupci církví. "Jsme v kontaktu jak s Arménií, tak s Ázerbájdžánem. Doufám, že se nám podaří dosáhnout výsledku na základě, který by uspokojoval všechny lidi v regionu. Dosáhnout toho lze mírovými prostředky," zdůraznil podle listu Vedomosti.

Od začátku nynějších bojů, které propukly na konci září, přišla o život v Karabachu padesátka civilistů, trojnásobek byl zraněn. Ázerbájdžán oznámil smrt 91 civilistů při arménském ostřelování pohraničních měst.

Zdroj: ČTK

OSN: V Náhorním Karabachu mohlo dojít k válečným zločinům

Dělostřelecké ostřelování civilních cílů v Náhorním Karabachu by mohlo být považováno za válečný zločin, upozornila dnes vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Arménii a Ázerbájdžán, které o spornou enklávu svádějí od konce září boje, vyzvala, aby zastavily vzájemné útoky na obydlená území, školy či nemocnice, píše agentura Reuters.

Ačkoli se obě kavkazské země minulý pátek v Ženevě dohodly, že se vyvarují cílených útoků na lokality obývané civilisty, z oblasti o víkendü přicházely zprávy o takovém ostřelování, uvedla Bacheletová. Střely zasáhly mimo jiné hlavní trh v karabašské metropoli Stěpanakertu a město Terter severně od frontové linie.

Ázerbájdžán hodlá o Náhorní Karabach bojovat až do konce, prohlásil premiér Alijev

Ázerbájdžán je ve sporu o Náhorní Karabach odhodlán bojovat až do konce, pokud Arménie nebude souhlasit se stažením vojsk z tohoto území. Prohlásil to ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Obě kavkazské země o Náhorní Karabach znovu svádějí boje od konce září. Alijev ale zároveň ujistil, že Baku nemá v úmyslu přenést boje na arménské území, uvedla agentura Reuters. Ázerbájdžán i Arménie se dnes opět vzájemně obvinily s ostřelování.

Alijev v neděli jednal v Baku s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavusogluem. Po schůzce řekl, že pro krok arménského premiéra Nikola Pašinjana, který se v sobotu obrátil na Rusko s žádostí o vojenskou pomoc, není důvod. Moskva v reakci na žádost oznámila, že poskytne pomoc na základě dřívější smlouvy o bezpečnostní spolupráci v případě, že se boje rozšíří také na arménské území. Nic takového však Ázerbájdžán neplánoval a neplánuje, ujistil jeho lídr.

Zdroj: ČTK

Charita ČR pošle uprchlíkům z Náhorního Karabachu finanční pomoc

Charita ČR pošle 5000 eur (136 000 korun) na pomoc běžencům, kteří uprchli do Arménie kvůli konfliktu v Náhorním Karabachu. Dalších 6000 dolarů (140 000 korun) poskytne na pomoc obětem bojů Arcidiecézní charita Olomouc. Nynější boje v Náhorním Karabachu vypukly na konci září a neustávají navzdory dojednanému příměří, které mělo platit od pondělí.

České dary využije na místě Charita Arménie, uvedla v tiskové zprávě Charita ČR. Uprchlíkům z Náhorního Karabachu poskytne jednorázovou pomoc, aby si mohli opatřit základní potřeby, pomůže jim také se zajištěním ubytování. Peníze od Arcidiecézní charity Olomouc poslouží zejména k nákupu zdravotnického materiálu.

Enkláva Náhorní Karabach s převážně arménským obyvatelstvem od začátku současný bojů eviduje 1166 zabitých vojáků a uvádí, že boje připravily o život i 39 civilistů. Ázerbájdžán údaje o armádních ztrátách nezveřejňuje, civilních obětí je už podle něj 90. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno řekl, že podle jeho informací zemřelo v současném konfliktu už na 5000 lidí.

Zdroj: ČTK

Boje v Karabachu pokračují i přes jednání diplomatů

Arménské a ázerbájdžánské síly v pátek pokračovaly v bojích o Náhorní Karabach, zatímco Spojené státy podnikly další diplomatický pokus o ukončení nejkrvavějšího konfliktu v horské enklávě za déle než čtvrtinu století, uvedla agentura Reuters. Agentura AP označila páteční střety za těžké.

Ve Washingtonu americký ministr zahraničí Mike Pompeo separátně jednal se šéfy arménské a ázerbájdžánské diplomacie ve snaze ukončit téměř měsíc trvající krveprolití. Boje si podle ruského prezidenta Vladimira Putina vyžádaly od 27. září už skoro 5000 životů.

Prezident Donald Trump podle Reuters hovořil o pokroku, ale nesdělil žádné podrobnosti a odmítl říci, zda hovořil s vůdci obou zemí. "Spolupracujeme s Arménií. S Arménií máme velmi dobré vztahy. Uvidíme, co se stane," řekl novinářům v Oválné pracovně.

Hrstka demonstrantů z obou stran, kteří drželi arménské a ázerbájdžánské vlajky a transparenty, vykřikovala dnes hesla před ministerstvem zahraničí.

Zdroj: ČTK
Pokračovat