O situaci na místě informovala agentura DPA. Demonstranti za pomoci bubnů, píšťalek, hlasité hudby a zpěvu protestovali proti neonacistickému pochodu, který měl podle organizátorů být připomínkou rozsáhlého zničení města americkými a britskými bombami na sklonku druhé světové války.
"Společně proti posunu doprava v Evropě," stálo na jednom z transparentů. "Raději papoušek než říšská orlice," hlásal v narážce na někdejší státní znak další plakát, držený demonstranty v růžovém oblečení.
Podle pořadatelů se proti pravicovým extremistům zmobilizovaly více než dva tisíce protestujících, z nichž někteří dorazili z několika evropských zemí. Přesný počet bylo ale podle DPA obtížné odhadnout. "V každém případě jich dorazilo více, než jsme čekali," řekla mluvčí sdružení Dresden Nazifrei.
Průvod pravicových extremistů, povolený úřady, se kvůli protestům a blokádám musel podle DPA ubírat pozměněnou trasou, než se původně plánovalo. Asi tisícovka neonacistů se nedostala do historického jádra města na břehu Labe, ale musela se spokojit s pochodem po okraji centra. V průvodu vlály i vlajky ze Španělska, Itálie, Francie a Slovenska.
Místní policii podpořily posily z federálních sil a z Durynska, Braniborska, Berlína a Šlesvicka-Holštýnska. "Policisté udrželi oba tábory od sebe," uvedl policejní mluvčí. Policie se zdržela odhadu počtu účastníků pochodů či demonstrantů.
Při náletech britských a amerických bombardérů bylo historické centrum Drážďan ve dnech 13. až 15. února 1945 prakticky zničeno. Podle historiků přišlo o život až pětadvacet tisíc lidí. Výročí často ke svým akcím využívají pravicoví extremisté, kteří tvrdí, že počet mrtvých byl několikanásobně vyšší, nálety označují za válečný zločin a snaží se relativizovat vinu a zločiny nacistického Německa.
Před dvěma dny, 13. února, asi 11 tisíc občanů vytvořilo v Drážďanech lidský řetěz dlouhý několik kilometrů ve jménu míru a usmíření. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu vyzval k obraně demokracie.
Bombardování Drážďan podle něj připomíná zničení právního státu a demokracie v německé Výmarské republice (1919-1933), nacionalistické povyšování, pohrdání lidskými právy, antisemitismus i rasismus. "A obávám se, že tato nebezpečí dodnes nebyla zažehnána," prohlásila německá hlava státu.
