Bezpečnostní podmínky v táboře Moria na řeckém ostrově se za poslední týden tak zhoršily, že se mnoho nevládních organizací, které se běžencům pokoušely pomáhat, raději stáhlo z místa. Atmosféra na Lesbu je dlouhodobě napjatá.
Od té doby, co Turecko náhle otevřelo hranice běžencům mířícím do Evropy, místní očekávají ještě větší nával migrantů. Na ostrovech v Egejském moři je teď zhruba 42 tisíc migrantů. A mnohým Řekům se to nelíbí. Dobrovolníci, kteří v táborech pracují, čelí stále agresivnějším útokům a raději utíkají. Místní lidé se navíc bojí, že migranti se mohou nakazit a rozšířit koronavirus na ostrovech.
Výsledkem je, že v táboře Moria jsou teď špatné hygienické podmínky a chybí lékařská pomoc.
"Jsem podruhé na Lesbu a tentokrát mě situace dětí bez doprovodu opravdu zasáhla. Viděla jsem třináctileté chlapce se zápalem plic spát venku pod olivovníky," popsala britskému deníku The Guardian Mia Terskelsenová z organizace Lékaři bez hranic.
Už před měsícem někteří lékaři varovali, že v táboře může propuknout epidemie. Česká lékařka Hana Pospíšilová, která pomáhala na Lesbu, popisovala podmínky v českých i zahraničních médiích. Lidé v přeplněných táborech spí ve stanech i v zimě, trpí nachlazením, kašlou a snadno se mezi nimi šíří nemoci.
Řecko zatím eviduje "pouze" 99 případů nákazy novým koronavirem a jednoho mrtvého. Většina nakažených byli poutníci, kteří předtím navštívili Blízký východ.
V celé zemi se na dva týdny uzavřely všechny školy. Kdyby se však koronavirus dostal mezi uprchlíky na řecko-turecké hranici, situace by se nekontrolovatelně zhoršila. Turecko v úterý ohlásilo teprve první případ nákazy, neuvedlo ale, kde se muž koronavirem nakazil.
Nesplnitelná mise
Zatímco ve vyspělých státech je složité zastavit nebo alespoň omezit šíření nákazy, udržet koronavirus pod kontrolou mezi uprchlíky je teprve problém. Turecko například zpřísnilo bezpečnostní podmínky na hranici s Íránem, kde je podle oficiálních údajů přes osm tisíc nakažených. Zabránit šíření koronaviru v uprchlických táborech podél turecko-syrských hranic je ale podle tureckého velvyslance v USA nemožné.
Od konce února Turecko pouští migranty směrem na sever do Řecka a Bulharska. Tisíce syrských běženců se od té doby pokusily překročit hranice do Evropské unie.
"Je to 900 tisíc lidí. Jak chcete každého z nich zkontrolovat? To je nesplnitelná mise," odpověděl velvyslanec na otázku, co dělá Turecko pro to, aby zabránilo případnému šíření viru ze Sýrie. Jestli vůbec v Sýrii koronavirus je a kolik lidí ho má, nelze ve válce zmítané zemi s jistotou zjistit. Ve všech okolních státech se ale nemoc objevila. V Iráku, Libanonu a v Izraeli jsou desítky nakažených, Jordánsko zatím oznámilo prvního pacienta.
Koronavirem nejhůře zasažené země zavírají školy, muzea a ruší akce, které by mohly přilákat velké skupiny lidí na malý prostor. Přeplněné uprchlické tábory nebo detenční centra ale zůstávají obrovským rizikem.
Mexiko, Bangladéš, Jordánsko
Řada táborů existuje i v USA na hranicích s Mexikem, kde jsou zadržovány tisíce lidí. I když nežijí v tak špatných podmínkách jako běženci na řeckých ostrovech.
Ve Spojených státech už je přes tisíc nakažených, v Mexiku jich je zatím jen v řádu jednotek. Místní organizace, které migrantům na hranicích pomáhají, se ale podle amerického magazínu Vox na riziko šíření nákazy připravují. Chystají oddělené stany, ve kterých by případně izolovaly nemocné jedince.
Podobně se připravují i tábory, které spravuje OSN. Jako například jordánský uprchlický tábor pro syrské běžence nebo bangladéšský tábor pro Rohingy.
V Bangladéši žije na jednom místě přes milion Rohingů, kteří utekli před dvěma a půl roku před masakry v Barmě. Životní podmínky v táboře jsou takřka ideální pro šíření nemocí. Není tam dostatek čisté vody ani lékařské péče. Teprve nedávno se v Bangladéši objevily první tři případy nákazy a místní úřady se spolu s OSN a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) snaží připravit na nejhorší. Téměř tři stovky zdravotníků kvůli tomu procházejí speciálním školením.
