Na rozdíl od loňského postupu, kdy Ukrajina tvrdila, že mezi 6. zářím a 2. říjnem osvobodila 7500 kilometrů čtverečních, se podle Kyjeva při ofenzivě zahájené před více než sedmi týdny podařilo znovu dobýt přibližně 128 kilometrů čtverečních a osm osad. Nejen že se Rusové na ni připravili, někteří analytici podle serveru Newsweek tvrdí, že na její pomalé tempo má vliv i Severoatlantická aliance. Podle nich ponechala na Ukrajincích libovolný termín protiútoku a plně je nepřipravila na jeho provedení.
"Dá se říci, že pro Ukrajinu to neprobíhá tak hladce, jak by si přála," uvedl pro Newsweek vojenský analytik Glen Grant, který sám poskytoval poradenství ukrajinským ozbrojeným silám. "Ale učí se, když si uvědomíme, jak málo z nich se kdy podílelo na útoku. A když útočíte, v zákopu se neschováte," řekl Grant, který je vedoucím expertem bezpečnostního a obranného think-tanku Baltic Security Foundation.
Moskva okupuje 17 procent ukrajinského území, tvrdil v deníku The Washington Post harvardský profesor Graham Allison. Pokud by Kyjev postupoval stejnou rychlostí, potřeboval by dalších 16 let, aby získal zpět celé své území.
Ukrajina je při současném útoku limitována. Má stále nedostatek vzdušné převahy a munice, což jsou základní součásti úspěšné ofenzivy, zejména vzhledem k vysoké četnosti ruské palby.
Ofenziva zatím nesplnila očekávání na žádné ze tří front. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že postup je "pomalejší, než bylo žádoucí". Někteří analytici si myslí, že Ukrajina přijímá vojenská rozhodnutí podle západního harmonogramu, jehož výsledky se očekávaly před summitem NATO v litevském Vilniusu.
"Rusové se přizpůsobili rychleji, než byli Ukrajinci vycvičeni"
"Načasování letní akce se řídilo libovolným časovým plánem NATO, nikoliv plánem Ukrajiny," řekl časopisu Newsweek vojenský analytik Allan Orr. Tlačit ukrajinské síly k přechodu od partyzánské obrany ke konvenčnímu útoku během šesti měsíců představovalo podle něho příliš náročný úkol. Orr se rovněž domnívá, že NATO neposkytlo Ukrajině dostatečné zdroje a nedalo Kyjevu dostatek času, aby se jeho vojáci naučili správně využívat zbraně a vojenské vybavení dodané Západem.
"Celá ofenziva byla založena na předpokladu, že ruská linie se pod tlakem zhroutí kvůli špatné morálce - nestalo se tak. Ve skutečnosti se Rusové přizpůsobili rychleji, než byli Ukrajinci vycvičeni," řekl Orr. Podle něj se Kyjev snaží s omezenými zdroji proniknout najednou podél celé fronty. "Spíše potřebuje tyto zdroje seskupit, aby pronikl pouze na několika místech tak, že výrazně převálcuje obránce. Takto bojuje početně slabší armáda," dodal pro Newsweek Orr.
"Ukrajinci načasovali protiofenzivu s jediným cílem - představit se na summitu NATO s hmatatelnými výsledky," myslí si zase Nicolo Fasola z Boloňské univerzity, který se zabývá ruskými vojenskými strategiemi. Podle něj Západ příliš upřednostnil technologickou stránku v naději, že když dá Ukrajině vyspělou západní výzbroj, bude to stačit na to, aby překonala ruské síly, které mají horší vybavení.
"Ano, dali jsme Ukrajincům nejmodernější západní zbraně, ale neměli jsme dost času na to, abychom je důkladně a řádně vycvičili. I když na taktické úrovni máme velmi zkušené ukrajinské vojáky, kteří se mohou velmi rychle naučit používat naše zbraně, je obtížné tyto zbraně začlenit do jejich doktríny v takto krátkém čase," dodal Fasola.
