"Buď si to my v Evropě přiznáme a budeme podle toho postupovat, nebo s islamistickou ideologií prohrajeme," říká Safaiová s odkazem na říjnový brutální útok Hamásu, při kterém ozbrojenci zabili kolem 1200 lidí. Izrael na napadení odpověděl leteckým bombardováním a pozemní invazí do palestinského Pásma Gazy.
"Vyrostla jsem pod islamisty a musela utéct, abych neskončila na šibenici. Vím přesně, o čem mluvím," popisuje Belgičanka íránského původu v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Darya Safaiová se narodila před osmačtyřiceti lety do sekulární íránské rodiny v Teheránu. Do svých čtyř let vyrůstala tak jako miliony dalších íránských děvčat - na hřišti, kde matky v létě posedávaly v minisukních.
Islámská revoluce v roce 1979 ale nastolila v zemi náboženskou totalitu, která ženám vzala většinu práv. Safaiová nastoupila v šesti letech do školy jen pro dívky povinně zahalená do hidžábu. Odpoledne musela způsobně sedět, hraní s chlapeckými vrstevníky skončilo.
"Celé dětství jsem toužila být klukem. Ptala jsem se rodičů, co je se mnou špatně, že musím chodit do školy v šátku a kluci nemusí," vzpomíná.
Zahalená chodila až do svých pětadvaceti let. V roce 2000 se jí už jako vdané ženě podařilo uprchnout do Belgie. Její muž Saíd Baširtaš byl jedním z vůdců studentských protestů, které v Íránu vypukly o rok dříve. Ona sama burcovala spolužáky na teheránské univerzitě, kde studovala stomatologii, ať se do demonstrací zapojí.
When I was detained in Tehran in 1999 in the ayatollahs' prison,
— Darya Safai MP (@SafaiDarya) November 4, 2023
I could never have imagined that one could also be imprisoned in the West for the same reason.
The day before yesterday, it was announced in the United States that they have a comprehensive plan to fight… pic.twitter.com/tfMJXH6e7X
Ajatolláhové vzpouru brutálně potlačili a po mladém páru šla policie. K úprku se rozhodli rychle. Jejímu manželovi se v zimě podařilo přejít přes hory do Turecka. Budoucí političku po měsíci v teheránském vězení pustili na kauci a sama pak také přejela do Turecka. Tam se oba přihlásili belgické ambasádě, která jim udělila víza na cestu do země - Baširtaš studoval v Belgii. V západoevropské zemi pak oba dostali politický azyl.
Obrana sekulárního státu
Navzdory pobytu v teheránské cele a riskantnímu útěku z rodné země Safaiová tvrdí, že se nikdy v životě nebála tak jako teď v Evropě po útoku Hamásu na Izrael. "Proč? Protože západní Evropa je můj druhý domov, mám to tu ráda a děsí mě pozorovat, jak lehkomyslně se chováme," říká.
Na mysli má podle ní netečnost bezpečnostních složek vůči propalestinským demonstracím, které po útoku vypukly v některých západních státech, Belgii nevyjímaje.
"Jak je možné, že v Belgii, která hlásí náboženskou svobodu, je možné beztrestně vykřikovat, že jediným Bohem je Alláh a Mohamed je jeho prorok? Jak je možné v ulicích Evropy v roce 2023 beztrestně mávat prapory Islámského státu?" ptá se Safaiová.
Dlouhodobě hájí tezi, že výdobytkem západní civilizace je sekulární stát, který Evropané musí aktivně bránit. "Víru musíme vrátit zpátky do soukromí domovů," domnívá se.
Konkrétně Safaiová prosazuje, aby muslimky v Belgii nesměly nosit na úřadech a ve školách hidžáb. Usiluje také o to, aby se do něj nesměly halit mladé dívky do osmnácti let, a to ani na ulici.
Záhy vysvětluje, proč jí muslimská pokrývka hlavy tak vadí, když například křesťanské kříže mohou lidé v Belgii nosit bez jakéhokoliv omezení. "Protože hidžáb je nástroj podvolení žen," říká poslankyně. "Pokud vám odmala vštěpují, že jen zahalená žena je dobrá a odhalená je špatná, nejde o dobrovolnou volbu hidžáb nosit," pokračuje.
"Problém je tento: když budeme k zahalování dívek na ulicích západoevropských měst teď lhostejní, ženská práva pro další generaci neudržíme. Ztratíme je jednoduše kvůli demografii muslimských komunit. Nebude tu nikdo, kdo by práva žen bránil," říká důrazně.
Růst antisemitismu
V Belgii stejně jako v dalších západoevropských státech po masakru Hamásu výrazně vzrostly případy antisemitismu. V zemi o desítky procent stoupl počet slovních útoků na Židy, mnoho prominentních míst a osobností židovské komunity dostalo státem nařízenou ochranu. V Belgii na studentských demonstracích se postup izraelské vlády v Gaze přirovnával k nacistům.
Safaiová říká, že kolem sebe vypozorovala "obrovskou averzi vůči Izraeli jakožto okupační entitě". "Když jezdím za voliči v Belgii a vyprávím jim svůj příběh, často se ptají, jestli si nemyslím, že za islámské teroristy může Západ. Kvůli tomu, že muslimský svět kolonizoval," vypráví.
"Tohle provinění je přítomné i ve slovníku levicových politiků a mezi akademiky na belgických univerzitách, když mluví o Izraeli. Prezentují ho jako stát, který nemá legitimitu," tvrdí.
Belgická vláda, vůči které je Safaiové strana Nová vlámská aliance (N-VA) momentálně v opozici, má za sebou čerstvou krizi kvůli Izraeli. Belgická vicepremiérka Petra De Sutterová vyzvala k uvalení sankcí na židovský stát kvůli jeho postupu v Gaze.
Pro Safaiovou jakožto Íránku je takový návrh těžko pochopitelný. Izraelce, stejně jako Íránce a mnohé Palestince, považuje za "oběti stejného zla".
Jak si ji našla politika
Safaiová neplánovala vstoupit do politiky, jak ale popisuje, politika si našla ji. Po teroristických útocích v Bruselu v roce 2016 napsala tehdy ještě jako dětská zubařka v Antverpách několik komentářů o radikálním islámu do místních novin.
Její názory veřejnost zaujaly a belgické televize začaly zvát výřečnou ženu, která se naučila vlámsky i francouzsky, do debat. Před čtyřmi lety ji oslovily dvě politické strany, jestli za ně nechce kandidovat. Rozhodla se pro Novou vlámskou alianci.
Strana Safaiové, N-VA, patří dlouhodobě k nejsilnějším v Belgii. Nyní v průzkumech osciluje mezi prvním a druhým místem se ziskem nad 20 procent hlasů. Sněmovní volby se v Belgii konají příští rok v červnu spolu s evropskými.
Politička se o svých postojích snaží mluvit i s belgickými muslimy, kterých v zemi žije přes půl milionu. V poslední době se jí to ale nedaří tak často, jak by si přála, což sama připouští. "Některé ženy se se mnou bojí mluvit z obavy, jak by na to reagovalo jejich mužské okolí, a konzervativní muži mnou pohrdají," říká a přidává několik let starou historku.
Tehdy se v televizi vymezila proti zahalování malých dívek v Belgii. Jeden vlivný muslim v Antverpách rozeslal tamní komunitě SMS zprávu, ať lidé političku ignorují a nechodí k ní ani jako k zubařce. Že je nebezpečná.
"Nemělo to ale velký dopad. Ženy za mnou dál se svými dětmi potajmu chodily a dál jsme si povídaly. V Belgii je nedostatek dětských zubařů. Naštěstí," uzavírá Safaiová s úsměvem.
Darya Safaiová
Belgická politička íránského původu Darya Safaiová byla s manželem Saídem Baširtašem donucená uprchnout v roce 2000 do Belgie před íránskými ajatolláhy, kteří dvojici označili za nepřátele režimu kvůli účasti na protivládních protestech.
Safaiová se usadila v Antverpách, kde pokračovala ve studii stomatologie. Postupně s manželem, rovněž zubařem, otevřeli několik dentálních klinik v Belgii.
Do politiky vstoupila po teroristických útocích v Bruselu v roce 2016. Zlákala ji pravicová Nová vlámská aliance, za kterou je od roku 2019 poslankyní federálního parlamentu.
Stala se z ní hlasitá kritička islamistické ideologie, několikrát se jí podařilo oddálit vydání íránských teroristů zpět do země. Prosazuje zákaz nošení muslimského šátku na úřadech, ve školách a u dívek do osmnácti let i na ulici. Strana ji v tom podporuje, muslimové v Belgii ale političku obviňují z islamofobie.
Další spojence mimo svou stranu, kteří by souhlasili se zákazem hidžábu, dosud na belgické politické scéně neměla. Po útocích Hamásu a vítězství krajně pravicového politika Geerta Wilderse v sousedním Nizozemsku se to však může změnit. Některé strany už začaly volat po přitvrzení migrace a důslednější ochraně občanských svobod.
Je vdaná, s manželem vychovávají dvě děti.
