"Během prací na rekonstrukcích pomníků, pamětních a muzejních komplexech věnovaných odvaze a hrdinství vojáků Rudé armády, kteří zahynuli při osvobozování území země, jsou nahrazovány sochy a exponáty, odebírají se symbolické prvky, záměrně se schovávají a rozmazávají připomínky o rozhodující roli Rudé armády," píše se v úvodu internetových stránek, které podle ruské tiskové agentury TASS vznikly v rámci projektu nazvaného "Bez promlčecí lhůty".
Ministerstvo obrany mimo jiné zveřejnilo fotografie z několika českých měst, na kterých srovnává někdejší památníky, postavené v době komunistického režimu v ČSSR, se současným stavem. Zachycuje například odnášení pamětní desky ze Staroměstské radnice s komentářem: "Demontáž pamětní desky v roce 2017 'kvůli rekonstrukci'. Dosud se nevrátila."
Pokračuje snímky z dalších míst, například z Havlíčkova Brodu, kde porovnává památník s rudou pěticípou hvězdou z roku 1966 s uměleckou skulpturou, která ho nahradila v 21. století. Jako další příklad uvádí změny na Národním památníku na pražském Vítkově, kde mimo jiné zmiňuje demontáž soch připomínajících sovětské vojáky. Poděkování Rudé armádě se během rekonstrukcí mění na nápisy věnované obětem války, píše s odkazem na armádní web server RBK.
Na stránkách ruského ministerstva obrany je také publikována dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemném udržování válečných hrobů. "Na území České republiky je pohřbeno více než 50 000 sovětských vojáků, kteří zahynuli při osvobozování Československa za druhé světové války. Na území země se nachází více než 1200 sovětských vojenských hrobů," píše se na webu, kde jsou zveřejněny i evidenční formuláře některých hromadných hrobů v Česku, ve kterých leží vojáci Rudé armády.
Na internetových stránkách ruského ministerstva obrany se nacházejí také archivní dokumenty, které podle TASS mimo jiné "odhalují podrobnosti likvidace poslední německé bojové skupiny, která pokračovala v odporu i po 9. květnu 1945", nebo deníky z bojů 1. ukrajinského frontu Rudé armády, kterému velel maršál Ivan Koněv.
"Významná část publikovaných dokumentů je věnována postoji osvobozenecké armády k místnímu obyvatelstvu," píše TASS a s odkazem na doklady tvrdí, že rudoarmějci dostali pokyn, "aby se chovali k obyvatelstvu přátelsky a zdvořile" a nezabírali lidem majetek.
Vztahy s Moskvou poznamenalo v minulosti mimo jiné dění kolem sochy maršála Koněva v pražské Bubenči, kterou někdo několikrát potřísnil barvou, popsal a pokreslil. Radnice ji v roce 2019 nechala zakrýt, ruské velvyslanectví tehdy protestovalo a hovořilo o "opakovaném zneuctění památky vojáků Rudé armády padlých v bojích proti nacistům za svobodu Československa". Loni nechala Praha 6 sochu odstranit.
Mezi Ruskem a Českem panuje v poslední době výrazné napětí a Moskva minulý týden zařadila ČR spolu se Spojenými státy na seznam zemí, které vůči ní nejsou přátelské. Učinila tak poté, co Praha oznámila, že z výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské tajné služby. Následovalo vzájemné vyhošťování diplomatů a omezení počtu pracovníků na ruském velvyslanectví v Praze a české ambasádě v Moskvě na stejnou úroveň.
