Rusko zveřejnilo seznam nepřátelských zemí. Jsou na něm jen dvě: Česko a USA

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 14. 5. 2021 23:03
Ruská vláda schválila seznam nepřátelských zemí, přičemž do něj zařadila jen Českou republiku a Spojené státy. Zároveň stanovila maximální počet lidí v Rusku, kteří pro tyto země smějí pracovat. V případě ČR jde o 19 osob, zatímco pro USA nesmí pracovat nikdo. Příslušné nařízení bylo v pátek zveřejněno na oficiálním internetovém portálu právních informací.
Moskevský Kreml.
Moskevský Kreml. | Foto: Martin Novák

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova uvedení jen dvou států na seznamu zemí nepřátelských vůči Rusku odráží ochotu Moskvy vést dialog. "Moskva soustavně zdůrazňuje svou připravenost k dialogu," citovala agentura TASS reakci Peskova na čerstvou informaci o zařazení pouze České republiky a USA na uvedený seznam.

List Kommersant připomněl, že vláda sestavila seznam nepřátelských zemí na základě prezidentského dekretu "O aplikaci protiopatření na nepřátelské akce jiných států". Tento dokument podepsal Vladimir Putin 23. dubna v době nových diplomatických konfliktů.

Ve vládním nařízení, které bylo zveřejněno v pátek, se uvádí, že seznam obsahuje státy, které "provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám". Stanovují se přitom limity pro počty osob, které se nacházejí na území Ruské federace a s nimiž mohou diplomatická zastoupení, konzulární úřady, státní orgány a instituce zemí uvedených v seznamu uzavírat pracovní smlouvy. V přiložené tabulce je u Spojených států nula a u České republiky číslice 19.

Česko-ruská roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany.

Obvinění související s vrbětickými explozemi Moskva odmítá a ruští představitelé je opakovaně označují za bezdůvodná, rozporuplná, nezodpovědná či provokativní.

"Rozhodnutí ruské vlády (…) je dalším vyhrocením situace a podrývá diplomatické vztahy. Snahy o rozdělení EU jsou marné. Plná solidarita s Českou republikou," napsal v pátek na twitteru předseda Evropské Rady Michel. "Vyzýváme Rusko, aby plně respektovalo Vídeňskou úmluvu (o diplomatických stycích)," dodal.

TASS připomněl, že USA v posledních letech opakovaně zaváděly sankce vůči Rusku, naposledy v polovině letošního dubna. Kreml také velmi podráždilo, když prezident Joe Biden v rozhovoru, který v polovině března odvysílala televize ABC News, přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za "zabijáka", a prohlásil, že Rusko "zaplatí" za údajné vměšování do amerických voleb.

Moskva označila USA za nepřátelskou zemi v době, kdy se hovoří o možném uspořádání schůzky prezidentů obou zemí Bidena a Putina. O rusko-americkém summitu se spekuluje už týdny, přičemž obě strany dávají najevo, že na něm mají zájem. Příležitost přináší Bidenova první zámořská cesta, která má příští měsíc hlavu státu zavést do Evropy. Od 11. do 13. června bude v Británii kvůli summitu skupiny G7, načež se přesune do Bruselu na summit NATO, kde bude zřejmě jedním z hlavních témat právě Rusko.

Hamáček: Rusko potvrzuje, že na Vrbětice jsme reagovali správně

České ministerstvo zahraničí (MZV) v reakci na zveřejnění seznamu uvedlo, že Česko považuje postup Ruska zařadit ČR k nepřátelským zemím za další krok k eskalaci vztahů nejen s ČR, ale i EU a jejími spojenci.

"Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě, neboť takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozvoj kontaktů mezi obyčejnými občany, pro turismus či rozvoj obchodních vztahů," poznamenalo ministerstvo.

Rozhodnutí ČR zastropovat počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze se aktem ruské vlády nemění. "Na rozdíl od ruského postupu je tento náš krok v plném souladu s mezinárodním právem," dodala česká diplomacie.

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka ruské zařazení ČR mezi nepřátelské země potvrzuje, že Česko reagovalo ve vrbětické kauze správně. Razantní česká reakce Rusko zasáhla, uvedl.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 3 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy