"O Melitopolu se již delší dobu diskutuje jako o jednom z potenciálně atraktivních operačních směrů pro další ofenzivu ukrajinské armády," potvrzuje deníku Aktuálně.cz Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusy okupované město, které leží asi 230 kilometrů východně od osvobozeného Chersonu, je pro Rusko velmi důležité.
"Vede tudy klíčová zásobovací trasa pro ruskou vojenskou přítomnost na jihu Ukrajiny, jejíž význam dále vzrostl po útoku na Kerčský most vedoucí z pevninského Ruska na Krym," dodává bezpečnostní expert s tím, že rizika možného ukrajinského útoku jsou si vědomi i v Moskvě. "V této oblasti se Rusko snaží koncentrovat nové jednotky a posilovat své obranné linie," vysvětluje Smetana.
Pro Kyjev by podle něj úspěšná ofenziva a dobytí Melitopolu představovaly další velké strategické vítězství. Není to ale jediná možná cesta postupu ukrajinské armády.
Překročení Dněpru a postupování dál z Chersonu bude po zničení mostů a zaminování břehů ruskou armádou pro ukrajinské jednotky velmi složité. Rusové navíc na jihu Ukrajiny vybudovali komplexní systém zákopů včetně betonových protitankových pyramid, kterým se přezdívá "dračí zuby". Ukrajinci se však na Melitopol mohou pokusit zaútočit ze severu.
Dobytí Chersonu, aniž by při něm přišlo o život mnoho civilistů, je pro Ukrajinu skutečným úspěchem, kterého dosáhli tím, že ostřelovali hlavně ruské zásobování, a invazní armádě tak nakonec nezbylo nic jiného než se stáhnout, všímá si v analýze list The Guardian.
Na dostřel HIMARS
Rusko podle britského ministerstva obrany nyní své vojenské velení pravděpodobně přemisťuje do Heničesku, nově zřízeného ústředí okupované oblasti na břehu Azovského moře nedaleko anektovaného Krymu. Michal Smetana to ze strany Kremlu hodnotí jako racionální rozhodnutí.
"Toto město se nachází mimo dostřel ukrajinského dělostřelectva a zároveň poskytuje Rusku určitou operační flexibilitu směrem k udržování obranných pozic současně na levém břehu Dněpru v Chersonské a Záporožské oblasti," doplňuje.
Ukrajinská armáda také informovala, že Rusové vyklízejí asi desetikilometrový pás podél levého břehu Dněpru, aby neutrpěli zbytečné ztráty způsobené dělostřeleckou palbou vedenou přes řeku.
Zároveň ale Moskva v minulosti podle rozboru deníku The Guardian ukázala, že se neumí flexibilně přizpůsobit ukrajinským útokům. Kyjev se tak možná znovu pokusí ostřelovat týl ruských jednotek pomocí amerických salvových raketometů HIMARS, které dostřelí až na vzdálenost 80 kilometrů.
"Během posledních dní se objevily dosud nepotvrzené zprávy, že ukrajinské speciální jednotky provedly úspěšný výsadek přes řeku Dněpr na Kinburnské kose jihozápadně od města Cherson," upozorňuje Smetana. Detaily případné ukrajinské operace ale zatím nejsou známé.
Zima a jednání
Na pozadí posledního vývoje se ale ozývají i hlasy, že se boje kvůli zimě zmírní a vojáci mrazy přečkají v zákopech, aniž by se fronta příliš měnila. Nejvýše postavený americký generál Mark Milley v rozhovoru pro americkou stanici CNBC naznačil, že by Rusko a Ukrajina měly mezi sebou vyjednávat.
Podle analytika Michala Smetany by ale pro Ukrajinu nyní žádné jednání příliš výhodné nebylo. "Možné uzavření příměří a z toho plynoucí operační pauza by v tuto chvíli disproporčně zvýhodňovaly Rusko, protože by mu umožnily v relativním klidu konsolidovat své nově mobilizované síly, zacvičit nové brance, přečkat zimní měsíce, které budou z pohledu morálky pro ruské jednotky na Ukrajině velmi náročným obdobím, a na jaře pak potenciálně obnovit ofenzivní operace," míní.
Mick Ryan, australský generál ve výslužbě, který válku na Ukrajině analyzuje na Twitteru, podotýká, že boje budou pokračovat i v zimě. "Povede se ale v jiném tempu," napsal pro australský server ABC.
Do Kyjeva mezitím z USA míří další balíček vojenské pomoci v hodnotě zhruba 400 milionů dolarů (v přepočtu asi 9,3 miliardy korun). "Pokud by Ukrajina přestala bojovat a vzdala se, byl by to konec Ukrajiny," vysvětlil Jake Sullivan, poradce pro národní bezpečnost prezidenta Joea Bidena.
