Nápad na vůbec první meziplanetární misi Spojených arabských emirátů přišel ve chvíli, kdy země vypustila na oběžnou dráhu Země svůj první satelit. Neměla však vlastní vesmírnou agenturu ani vědce, kteří by kosmu a jeho průzkumu rozuměli. Režim proto najal místní experty z jiných oborů a spojil je s kolegy v zahraničí, kteří je měli naučit, jak takovou sondu postavit a na jaká data se zaměřit.
Na začátku byl věkový průměr týmu, kde se z inženýrů stávali vesmírní vědci, pouhých 27 let. "Jste jen skupina dětí. Jak se dostanete na Mars?" popisuje magazínu Nature vedoucí programu a také úřadu na rozvoj vědy Sarah Al Amiriová, jak se veřejnost dívala na skupinku, která měla dosáhnout náročného cíle.
Sonda nakonec nese název Al Amal, v překladu z arabštiny Naděje, a měla by podle plánu odstartovat 14. července krátce před jedenáctou hodinou večerní českého času z japonského vesmírného centra Tanegašima.
In pictures: Locked and loaded: The #HopeProbe, now attached to the payload support structure and encapsulated within the payload fairing, is all set to board the H2A launch vehicle. This is our last glimpse of the Probe before it’s launched into space. 1/2 #HopeMarsMission pic.twitter.com/UuDPCIPU3X
— Hope Mars Mission (@HopeMarsMission) July 10, 2020
Pokud bude start sondy a její následná cesta úspěšná, bude Al Amal od února příštího roku zkoumat atmosféru rudé planety. Zároveň bude monitorovat počasí na Marsu po všechna roční období, protože na oběžné dráze zůstane celý tamní rok. Ten odpovídá dvěma letům na Zemi.
"Pustit se do mise na Mars je velký krok. Historicky víc misí neuspělo, než uspělo," řekl pro server Space.com Bruce Jakosky z americké Univerzity v Boulderu, který pomáhal vědce vzdělávat a má předchozí zkušenosti s výzkumem Marsu díky spolupráci s americkým úřadem NASA.
Příliš hodnotné výstupy z mise však podle Dušana Majera, který popularizuje kosmonautiku na webu Kosmonautix, čekat nemůžeme. "Spojené arabské emiráty připravily Al Amal spíš kvůli tomu, aby nasbíraly první zkušenosti s provozem sondy v meziplanetárním prostoru. Protože nejen že to je jejich první sonda k Marsu, ale vůbec první sonda k jiné planetě. Tudíž potřebují zjistit, jak takovou sondu připravit, jak ji provozovat a jak s ní pracovat," řekl pro Aktuálně.cz.
Význam Al Amal však podle něj může spočívat v tom, že čím větší množství sond na oběžné dráze Marsu bude, tím komplexnější pohled na planetu díky srovnání dostaneme. "Ale že by sama o sobě byla nějakým způsobem přelomová, po technické nebo vědecké stránce, to se říct nedá," říká o sondě odborník.
Snaha přitáhnout mladé
Podle Majera přelomové objevy neočekává ani samotná vláda země. "Velice důležitý je edukační prvek mise. Chtějí nadchnout mladou generaci, aby studovala technické obory a viděla, že pokud se jim bude věnovat, najde uplatnění ve své zemi a ve špičkovém technickém oboru, jakým kosmonautika je," vysvětluje Majer.
Spojené arabské emiráty jsou ropná velmoc, a proto i mladí hledají vzdělání v oborech s uplatněním v ropném průmyslu nebo ve státní správě, kde jsou dobře placení. Nature uvádí, že do roku 2010 nezískal v zemi nikdo titul PhD a v roce 2017 lidé s tímto titulem tvořili 0,8 procenta ze všech vysokoškoláků. "Zjistili jsme, že máme málo vědců," shrnuje problém Ahmad Belhoul z úřadu pro vyšší vzdělávání.
Vláda se proto rozhodla podporovat i jiné obory, aby tamní ekonomika nebyla závislá jen na ropě. Mise na Mars je jedním z kroků, které by jí měly pomoci zajistit "velký obrat v myšlení", doufá Omran Sharaf, projektový manažer mise.
"Pokud dodáte něco, co funguje ve vesmíru a je tam schopné plnit i úkoly, vyšlete tím zprávu o kvalitě práce, kterou ve vaší zemi děláte," vysvětluje.
Spojené arabské emiráty lákají potenciální zájemce o vědu i na další vesmírné mise. Spolu s dalšími jedenácti arabskými zeměmi chtějí vytvořit satelit na monitorování klimatu a postavit "Vědecké město Mars" poblíž Dubaje, kde by nejen probíhal výzkum a vzdělávání, ale centrum by bylo otevřené i pro veřejnost. Mezi dlouhodobějšími plány je také cesta na Měsíc.
Mise na Mars má ještě jeden cíl: sdílet získaná data s mezinárodní vědeckou komunitou, aniž by na ně bylo uvaleno embargo. Běžnou praxí přitom podle Majera je, že společnosti, které mise do vesmíru posílají, si data ponechají a zveřejní je až poté, co je samy zpracují a vydají k nim studie.
Rok Marsu
Zhruba ve stejnou dobu startují k rudé planetě i další dvě mise - čínská a americká. Všechny tři země se rozhodly využít příležitosti, která se opakuje jednou za dva roky, kdy si jsou Země a Mars nejblíže. Tím pádem je na cestu potřeba méně paliva, které podle časopisu Forbes často představuje až polovinu hmotnosti sond. Start je tak levnější. Kvůli množství misí k Marsu nazývá magazín letošek "rokem Marsu".
Čínská mise s názvem Huoxing-1 (v překladu Mars-1) startuje krátce po té Spojených arabských emirátů a také se jedná o první čínskou sondu směřující k Marsu. Jejím úkolem bude zkoumat povrch planety.
Poslední letošní start směrem k Marsu udělá koncem července americká NASA. Její šestikolové vozítko Perseverance vážící tunu bude v kráteru s názvem Jezero hledat stopy po životě. Vědci se totiž domnívají, že zde dříve mohla být voda. Největší vědecký přínos Majer očekává právě od této mise.
"Rover Perseverance je nejenom největší, ale má i nejvíc vědeckých přístrojů. Je navíc jen prvním článkem řetězce misí, které mají za úkol dopravit vzorky z Marsu na Zemi," vysvětluje.
💡 In less than 18 days from now, NASA will be launching a Mars rover called Perseverance. The goal of the rover is to answer some of the most pressing questions about the potential of life on Mars. pic.twitter.com/vFWRJVTLtr
— SAEP-HAUSC (@saephausc) July 13, 2020
Ty rover nabere pomocí jádrového vrtáku a následně je uloží do hermeticky uzavřených pouzder o velikosti propisky. "Ty odloží na povrch, kam si pro ně za několik let přijede jiné vozítko, které potom zajistí dopravu na Zemi," popisuje proces Majer.
Ve stejné době měla k planetě odstartovat i společná mise Evropské vesmírné agentury (ESA) a ruského Roskosmu. Kvůli pandemii koronaviru ale byla odložena a odstartuje až při příští vhodné příležitosti. Ta nastane v roce 2022.
