Praha plánuje školu Evropské unie, sloužila by hlavně expertům kosmické agentury

Radek Dragoun Radek Dragoun
6. 10. 2019 18:22
Česko se může stát první zemí bývalého východního bloku, kde se otevře Evropská škola. Prozatím má své pobočky v šesti zemích. Jedná se o vzdělávací instituce Evropské unie, která je financuje a slouží primárně pro děti jejích úředníků. O školu v Praze nyní usiluje pražský magistrát, mimo jiné z toho důvodu, že zde bude od roku 2021 sídlit nová Agentura pro kosmický program Evropské unie.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Za necelé dva roky se z Prahy stane centrum evropského kosmického programu. Agentura GSA se sídlem v Holešovicích, která má na starosti systémy evropské družicové navigace Galileo, se přemění v novou organizaci a začne se významně rozšiřovat. Do českého hlavního města zamíří řada zahraničních odborníků.

Právě kvůli nim a jejich rodinám má v Praze vzniknout Evropská škola. Vládní zmocněnec pro spolupráci s agenturou GSA Karel Dobeš navíc upozorňuje, že Česko se k tomu zavázalo. "Česká republika v roce 2006, když jsme podávali kandidaturu, dala formální příslib, že by Evropská škola v Praze mohla být," říká Dobeš.

Pražský radní pro školství Vít Šimral (piráti) v následujících dnech vyrazí do Bruselu a Mnichova, aby se podíval, jak dvě takové školy fungují. Poté by měla probíhat další jednání, který by měla vést k tomu, že po Belgii, Německu, Itálii, Španělsku, Nizozemsku a Lucembursku bude Evropská škola také v Česku.

Radní však upozorňuje, že vše je zatím v začátcích. To koneckonců potvrzuje také ministerstvo školství. "Určitá jednání již proběhla, nicméně záměr je stále ve fázi úvah," říká mluvčí Aneta Lednová.

Z toho důvodu zatím není ani jasné, kde škola vyroste ani kdy do ní začnou chodit první žáci. Evropská unie své školy provozuje hlavně ve městech, kde sídlí její instituce. V případě kosmické agentury se hovoří o tom, že by v konečné fázi měla pojmout až 700 zaměstnanců, z nichž řada bude ze zahraničí. Školy jsou určené zejména pro pracovníky evropských institucí, pro něž je vzdělávání na Evropských školách bezplatné. Mohou však za poplatek sloužit také pracovníkům soukromých společností, které se na tom s Evropskou unií dohodnou.

"Škola by kromě dětí zahraničních pracovníků usídlených v Praze měla být standardně i pro pražské děti, protože jedním z důležitých principů takových škol je prolínání kultur a jazyků," poznamenává radní Šimral. Rodiče takových dětí ale obvykle platí plné školné. Rozpočet školy se pak plní právě ze školného od soukromých společností a osob, ale zejména z příspěvku Evropské komise. Učitele pak platí členské státy, které je vysílají.

Evropské peníze obvykle pokrývají také část nákladů na stavbu školy. Radní Šimral by navíc upřednostňoval, aby škola sídlila v některé z mnoha budov, které jsou ve vlastnictví magistrátu a prozatím nejsou nikterak využívané. Investovalo by se tedy jen do její rekonstrukce, čímž by se rovněž ušetřilo. 

Vládní zmocněnec Dobeš dodává, že škola může být pro zahraniční experty důležitou podmínkou, aby nakonec do Česka za prací přijeli. "Nerozhoduje pouze vysoký plat. Když máte rodinu a nabídnou vám místo, tak ho vezmete v okamžiku, kdy víte, že děti budou mít dobrou školu a vaše žena najde nějaké zaměstnání," říká Dobeš.

Záměr vítají vývojáři laserů

Snahu o vznik Evropské školy vítají také ve výzkumném centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech, které se chlubí nejintenzivnějším laserovým systémem na světě. Pracuje v něm 300 zaměstnanců, z nichž téměř půlka jsou cizinci.

Manažer projektu Roman Hvězda potvrzuje, že zajištění dobrého vzdělání pro děti je pro zahraniční pracovníky velmi důležitý aspekt v rozhodování, zda pracovní místo v cizině přijmout. "Je to důležitý faktor, který při jednání zaznívá zejména u lidí, kteří nejsou na počátku své kariéry, ale v rozvinutější fázi, což jsou nesporně lidé, o které stojíme," vysvětluje Hvězda.

V Praze sice fungují školy s mezinárodním programem, podle Hvězdy však není jejich kapacita dostatečná, a proto snahu o otevření Evropské školy podporuje. "Česko se více a více otevírá, což je hrozně dobře, a tomu by měly být vytvářeny další podmínky. Když jsme chtěli mít vzdělanější populaci, tak jsme otevřeli více vysokých škol. Pokud tady chceme mít více zahraničních expertů, tak pro ně potřebujeme vytvořit vhodné podmínky," říká Hvězda.

Evropa v souvislostech- Agentura pro evropský globální družicový navigační systém GSA | Video: Tomáš Polák
 

Právě se děje

před 23 minutami

Čeští ekologové se mohou odvolat proti rozšíření dolu Turów, čas mají do 17. března

Do Česka oficiálně dorazil z Polska překlad souhlasu k rozšíření polského dolu Turów, takže se proti němu nyní mohou čeští ekologové odvolat. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo životního prostředí. Na odvolání mají ekologické organizace čas do 17. března. Samo ministerstvo už dříve vydalo k rozšíření hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice nesouhlasné stanovisko. Proti rozšíření se staví i Liberecký kraj a dotčené české obce. Česko se obává, že rozšíření může mít negativní dopad na zásobování části Liberecka pitnou vodou.

V lednu vydalo polské Regionální ředitelství pro ochranu životního prostředí ve Vratislavi rozhodnutí v procesu EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí), kterým souhlasilo se záměrem na rozšíření dolu Turów i přes námitky české strany. Zároveň vydalo stanovisko o okamžité vykonavatelnosti rozhodnutí.

"Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí polského úřadu zveřejnilo v plném znění a v českém jazyce na svých stránkách. Česká veřejnost má podle polského práva možnost se proti rozhodnutí polského úřadu odvolat výhradně prostřednictvím ekologických organizací," sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

před 1 hodinou

Syrský prezident Asad: Boje v Sýrii budou pokračovat až do osvobození celé země

Současná ofenziva syrské a ruské armády proti povstalcům na severu Sýrie nesignalizuje konec syrského konfliktu. Řekl to syrský prezident Bašár Asad. Boje podle něj budou pokračovat. Syrské armádě se s pomocí Ruska podařilo o víkendu získat další města v okolí někdejšího průmyslového centra země Aleppa. Tento týden má být obnovený provoz na tamním letišti, které bylo zavřené od roku 2012.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Varům bude chybět zraněný kapitán Skuhravý

Hokejisté extraligových Karlových Varů se budou muset v závěru základní části obejít bez pomoci kapitána Václava Skuhravého. Jedenačtyřicetiletý útočník utrpěl v nedělním zápase na ledě Sparty blíže nespecifikované zranění v dolní části těla a bude mimo hru dva až tři týdny. Energie o tom informovala na svém klubovém webu.

Skuhravý odehrál na Spartě dvě třetiny, ve třetí části už stál na střídačce jen v civilu a pomáhal trenérům. Západočeši v O2 areně prohráli 3:6.

Odchovanec Kladna odehrál v této sezoně za Karlovy Vary 40 zápasů, vstřelil čtyři branky a přidal 17 asistencí. Energie je šest kol před koncem základní části soutěže sedmá a bojuje o 6. místo a přímý postup do čtvrtfinále play off. Na jedenácté Vítkovice má k dobru 12 bodů, takže by ve vyřazovací části neměla chybět.

Zdroj: ČTK
Další zprávy