Opatření má vyvinout tlak na Evropskou komisi, aby upustila od vysokých pokut Budapešti za její restriktivní azylovou politiku.
Evropský soudní dvůr v červnu Maďarsku udělil pokutu ve výši 200 milionů eur (zhruba pět miliard korun) za soustavné porušování azylových pravidel Evropské unie, ale Maďarsko ji odmítá zaplatit. Další jeden milion eur denně má podle soudu Maďarsko platit, dokud neuvede svoji politiku do souladu s právem EU.
Belgická ministryně pro migraci Nicole de Moorová prohlásila, že hrozba Maďarska "podkopává solidaritu a spolupráci v rámci unie. Belgie nadále zastává společnou koordinovanou politiku, jejíž zásadní součástí je respektování evropských hodnot a mezinárodních závazků."
Vyslání autobusového konvoje s migranty by ze strany Maďarska bylo "hrubým porušením evropských a mezinárodních dohod. Belgie jim tedy neumožní přístup," uvedl v prohlášení úřad ministryně. De Moorová požádala belgického velvyslance v EU, aby o této hrozbě promluvil se svým maďarským protějškem. Chce také, aby Komise vůči Budapešti zaujala rozhodné stanovisko.
Autobusy by musely "nezákonně překročit území dalších členských států, aby se nelegálně dostaly do Belgie," uvedla de Moorová. Musely by přejet přes Francii nebo Německo, které sousedí s Belgií, a případně přes další členské země EU, jako jsou Slovensko, Česká republika, Rakousko, Chorvatsko nebo Slovinsko.
Všechny zmíněné země jsou součástí evropského schengenského prostoru, skupiny 29 zemí, většinou členů EU, mezi nimiž se lidé mohou pohybovat bez hraničních kontrol. V Rakousku, Francii, Německu a Slovinsku však v současné době kontroly probíhají z důvodu obav o bezpečnost a kvůli pohybu migrantů.
