Do letadla se vejde až 200 deportovaných a jsou dny, kdy vzlétnou i čtyři stroje. Další stovky migrantů jedou autobusy.
Karavana, která se letos vydala na cestu, má stejný cíl jako ta z konce roku 2018. Tehdy ji pomohly organizovat nevládní organizace zaměřené na uprchlíky, které se snažily zajistit lidem na cestě bezpečí a ochránit je před pašeráky a ozbrojenými gangy.
Zatímco před více než rokem lidé prchali před násilím, politickou nejistotou, chudobou a dopady klimatických změn a žádali o americký azyl, letos už je tahle vidina mizivá. Americký prezident Donald Trump výrazně zpřísnil imigrační politiku. Na americkém území stojí detenční centra, většina migrantů se ale tak daleko ani nedostane.
Loni Trump pohrozil Mexiku zavedením cel, pokud nezabrání migrantům proudit až k americkým hranicím. Mexiko proto vytvořilo zvláštní jednotky, které brání jižní hranici s Guatemalou.
Na most, který končí hraničním přechodem mezi Guatemalou a Mexikem, přišly koncem ledna asi 4000 lidí odhodlaných dostat se za hranice. Narazili na plot a zamčenou bránu, kterou se několikrát pokusili prorazit. Mexické jednotky nejdřív odpověděly slzným plynem, pak několik lidí pustily. Nabídly jim registraci a informovaly je o možnosti dopravení se zpátky do Hondurasu.
"Mexiko umožňuje vrátit se do Hondurasu a pracovat tam na poli, ale to je nemožné," stěžovala si jedna migrantka na chudobu v latinskoamerické zemi reportérům deníku The New York Times.
#Mexico’s National #Migration Institute (INM) revealed it has deported 219 migrants to #Honduras by plane and another 144 by bus after the clashes between Central American migrants and Mexican security forceshttps://t.co/Mnolb4TJGb
— EL UNIVERSAL English (@Univ_inenglish) January 22, 2020
Americký zpravodajský web The Vox napsal, že Trump díky tlaku na země Střední Ameriky, detenčním centrům, hraničním kontrolám a soudním překážkám prakticky zastavil migraci do USA a ani k tomu nepotřeboval postavit onu zeď, kterou před svým zvolením sliboval.
Po deportaci hrozí smrt
Mexiko sice snižuje počty azylantů v USA, ale Střední Amerika se potýká s opačným efektem. Migrační krize se sem plně přesunula. Lidé utíkají z chudých oblastí často před organizovaným zločinem a nová studie lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ukazuje, že mají pádné důvody.
Studie se týká migrantů ze Salvadoru, státu, který pravidelně kraluje žebříčkům sestaveným podle počtu vražd na obyvatele. Zemi terorizují ozbrojené gangy, ten nejznámější a nejobávanější se jmenuje M-13. Založili ho salvadorští migranti v Los Angeles v 80. letech a dnes ovládá i celá města v Salvadoru a Hondurasu.
Organizace Human Rights Watch ve středu upozornila, že minimálně 130 Salvadořanů, které Spojené státy deportovaly v posledních několika letech, zemřelo násilnou smrtí. Americký deník Washington Post sledoval příběh jednoho z nich.
Muž jménem Ronald Acevedo dostával výhrůžky a jednou ho členové gangu pobodali. Jeho rodina se proto rozhodla zaplatit převaděči a dostat ho do USA. Byl rok 2017 a americkým prezidentem se právě stal Donald Trump.
Acevedo čekal osm měsíců, dokud se jeho žádost nevyřídila. "Už zabili mé přátele a hodlají udělat to samé i mně," stálo v jeho žádosti.
Hranice nakonec překročil nelegálně, dostal se do detenčního centra a pak ho úřady poslaly zpátky domů. Jen několik dní po návratu policie našla jeho tělo v kufru prázdného auta.
Ne každý takový případ je ale zmapovaný. Spousta lidí, kteří prchají před gangy a imigrační úřady je nakonec vrátí, do roka jednoduše zmizí. Často se nikdo nedozví, co se s nimi skutečně stalo.
