Migrační krize obřích rozměrů. V Mexiku narostly žádosti o azyl o 3500 procent

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
14. 9. 2019 19:48
Latinská Amerika se potýká s migrační krizí obřích rozměrů. Loni ve srovnání s rokem 2012 vzrostl počet žádostí o azyl v Mexiku o 3500 procent. Situaci v zemi navíc zhoršuje přísná imigrační politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nově v Mexiku žádají o azyl i lidé, kteří původně mířili do USA.
Migranti na mexické hranici s USA.
Migranti na mexické hranici s USA. | Foto: Reuters

"Americký sen je velmi drahý, ale pořád to je sen. Pokud ale dostanu mexické doklady, zůstanu tady," říká americkému deníku The Washington Post dvaatřicetiletá žena z Hondurasu, která v létě přišla do města Tapachula na jihu Mexika se svým čtyřletým potomkem.

Takových, jako je ona, by podle odhadů mohlo přijít letos do Mexika na 80 tisíc.

Většina migrantů, často celé rodiny s malými dětmi, mířila donedávna do Spojených států. V červnu ale Donald Trump uzavřel dohodu se svým jižním sousedem, v níž se Mexiko zavázalo snížit vlnu migrantů, kteří přes jeho území míří do USA. Trump svému protějšku Andrési Lópezi Obradorovi vyhrožoval zavedením cel na mexické zboží, kdyby dohodu nedodržel.

Na konci minulého týdne se mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard pochlubil, že za tři měsíce se podařilo snížit vlnu migrantů zhruba o polovinu. Pomohlo k tomu mimo jiné nasazení 25 tisíc členů mexické Národní gardy na všech hranicích - z toho skoro 15 tisíc bylo rozmístěno na severu u USA a zbytek na jižní hranici s Guatemalou. 

Pohraniční stráž od té doby posílá migranty, kteří se pokusí nelegálně přejít do Spojených států, zpátky do Mexika, kde mají čekat na vyřízení žádosti o azyl.

Situace se ale horší i na jižní hranici, kde migranti, kteří vědí, že se do USA nedostanou, zůstávají. Mexiko ale nemá na zvládnutí tolika běženců zkušenosti ani kapacity. Státní uprchlická komise není dost velká a v rámci úsporných opatření vlády přišla o 20 procent svého rozpočtu. Země také bojuje s vysokou kriminalitou. Mexická vláda přiznává, že nevyslala Národní gardu na hranice jen kvůli zvládání migrace, ale také do boje s gangy a organizovaným zločinem. 

Tisícovky procent

Trumpova přísná imigrační politika má jeden hlavní důvod: Spojené státy jsou zemí s nejvyšším počtem evidovaných žádostí o azyl na světě. Za posledních sedm let se dokonce ztrojnásobil.

Jenže za stejnou dobu několikanásobně rychleji stoupl počet žadatelů o azyl u chudších jižních sousedů, po kterých teď Trumpova administrativa chce, aby Spojeným státům od běženců ulevili. Od letošního ledna do června požádalo o azyl v Mexiku přes 30 tisíc lidí. Dalších minimálně 15 tisíc migrantů se v mexických pohraničních městech ocitlo poté, co se pokusili překročit hranice do USA

Jde navíc o dlouhodobější trend. Loni vzrostl počet žádostí v Mexiku ve srovnání s rokem 2012 o 3500 procent. Jižněji v Kostarice mezi lety 2012 a 2018 vzrostl počet žádostí o azyl o 2378 procent, v Panamě o 1300 procent.

Mexiko jako cíl

Latinská Amerika se od propuknutí humanitární krize ve Venezuele zmítá v migrační krizi. Kromě ekonomicky i politicky kolabující Venezuely lidé opouštějí hlavně země Střední Ameriky. Z Nikaraguy utíkají disidenti a oponenti autoritářské vlády Daniela Ortegy, z Guatemaly, Salvadoru a Hondurasu zase lidé prchají před organizovaným zločinem, násilím a chudobou.

"Z Mexika se postupně stává cílová země pro obyvatele Střední Ameriky," cituje americký list Washington Post Williama Spindlera, mluvčího vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Latinské Americe.

Donald Trump ale chce víc než jen dohodu z června. Podle něj by Mexiko a některé další státy jako Guatemala a Panama měly podepsat smlouvu, na jejímž základě by se staly takzvanými bezpečnými třetími zeměmi. To by způsobilo, že všichni migranti, kteří vstoupí na jejich území, by museli požádat o azyl tam.

Jenže právě Guatemala je jednou ze zemí, odkud lidé odcházejí. Navíc po celé desítky let to byli právě Mexičané, kdo migroval na sever do USA. Letos se přitom z Mexika stal jeden z deseti států světa s nejvíce žadateli o azyl. Loni dali Mexičané azyl polovině lidí, kteří o něj požádali.

Video: Umělecká instalace na americko-mexické zdi

Americké a mexické děti si mohou hrát společně. Umělci do migrantské zdi instalovali houpačky | Video: Reuters/Rael San Fratello
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy