Americká média vrací úder Donaldu Trumpovi. Skvěle na něm vydělávají

Daniel Anýž Daniel Anýž
Aktualizováno 18. 4. 2017 20:35
Ještě v předvolební prezidentské kampani vyhlásil Donald Trump mainstreamovým médiím v USA válku. Podle něj jen "lžou" a jsou "nepřítelem amerického lidu". Útoky na "prodejné" novináře pomohly Trumpovy nakonec do Bílého domu. Velká média v USA teď prezidentovi vracejí úder. Díky Trumpovi mají totiž víc diváků i čtenářů. A neplatí to jen o satirickém pořadu Saturday Night Live s hercem Alecem Baldwinem v roli prezidenta. Trump "zachránil" i americkou zpravodajskou televizi CNN a "pomáhá" paradoxně i těm, kteří mu můžou způsobit reálné problémy - investigativním médiím.
Foto: Reuters

Washington - Nečestná, upadající, bezcenná, krvácející, zanikající, umírající, mrtvá. Vždy na omylu, naštvaná, hloupá, levicová, podvodná a falešná.

Totální "lůzři" vyrábějící "fake news".

Taková jsou podle Donalda Trumpa až na výjimky americká média a drtivá většina novinářů v nich.

V loňské předvolební kampani si Trump právě z médií učinil jeden ze svých nejvděčnějších cílů.

Nohu z plynu pak neubral ani po svém nástupu do Bílého domu. Označil novináře za "nepřátele amerického lidu".

Ve vztahu k Trumpovým voličům tato taktika vychází. Společný nepřítel spojuje.

Prodejná média jsou v jejich očích součástí komplotu politického a mediálního zřízení, který Trump přišel do Washingtonu rozbít.

Novináři na kolenou

Trumpovi se novináře zprvu podařilo dostat do kolen. V kampani vítězil a média zpytovala svědomí, co udělala špatně, že vůbec nepředvídala jeho nástup.

Novináři zároveň viděli, že jejich články o Trumpových přibližných, nesmyslných nebo prokazatelně lživých výrocích se zdály být úplně zbytečné.

Jako by nad informacemi novinářů skutečně měla zvítězit "alternativní fakta" Trumpových lidí.

Jenže média teď vracejí úder. A pomáhá jim přitom sám Donald Trump. Ukázalo se, že je zdrojem skvělého materiálu, který táhne publikum.

Užitek mají z Trumpa investigativní novináři, kteří na svých článcích pracují celé týdny. Stejně jako zpravodajské kabelové televize, které musejí krmit čtyřiadvacetihodinový informační proud.

Přímo "darem z nebes" je Trump pro americké televizní talk show, komediální a satirické pořady.

Začneme-li u těch posledně jmenovaných, legendární satirická show Saturday Night Live (SNL) díky Trumpovi zažívá nejlepší diváckou sezonu za posledních 20 let.

A ústřední hrdina, herec Alec Baldwin, už možná začíná litovat, že na sebe v SNL vzal roli Donalda Trumpa. Lidé mu údajně píšou, že ve srovnání s jeho Trumpem byly všechny jeho předešlé role nudné.

O tom, co Trump znamená pro zpravodajské televize, pak nejlépe vypovídá titulek několik dní starého článku v New York Times: "CNN měla problém. Donald Trump ho vyřešil."

Díky Trumpovi se zvedla sledovanost i dalším dvěma televizím. K republikánům tíhnoucí televizi FOX News i stanici MSNBC, která jde naopak proti Trumpovi.

Právě CNN, nejstarší z nich (začala vysílat už v roce 1980) a ve světě patrně stále ještě nejznámější, ale vydělala na Trumpovi nejvíc.

Před loňskou prezidentskou kampaní se nevyhraněná CNN hledala, ve srovnání s konkurenty FOX News a MSNBC ztrácela diváky.

Aby s příchodem Trumpa vsadila na to, že čím více Trumpa, tím lépe.

Trumpovi stačilo zavolat, ani nemusel před kamerou, a šel do vysílání. CNN jím byla jako uhranutá.

Ale vyšlo to.

Bláznivě úspěšný Donald Trump

"Je to bláznivé, bláznivé," pochvaloval si už loni v březnu prezident CNN Jeff Zucker při pohledu na rating a reklamní příjmy CNN.

Sledovanost CNN vyskočila o 170 procent a za inzertní čas uprostřed debaty republikánských kandidátů vydělávala čtyřicetkrát více (200 tisíc dolarů za 30 sekund) než v normálním čase.

Celkem CNN loni vydělala takřka 1 miliardu dolarů, byl to nejziskovější rok v celé její historii.

A "efekt Trump" - zvýšená sledovanost i příjmy - pro CNN zatím stále funguje i po jeho nástupu do Bílého domu.

Přesto, nebo možná právě proto, že prezident Trump jejího reportéra Jima Acostu během únorové tiskové konference povýšil z "falešných" do "velmi falešných" zpráv a odmítl mu dát slovo, protože je prý z "příšerné" mediální organizace.

Donald Trump je přitom užitečný i médiím, která se mu snaží důsledně dívat pod prsty a ve výsledku mu způsobit reálné problémy.

Jednu z letošních Pulitzerových cen, které se v USA udělovaly v pondělí, dostal investigativní novinář David Fahrenthold z deníku Washington Post za svoji loňskou sérii článků o nesrovnalostech v Trumpových příspěvcích na charitu.

Detailně popsal, že Donald Trump byl vždy zvyklý (a platilo to i v loňské prezidentské kampani) mnohem víc naslibovat než později skutečně dávat.

Investigativci v protiútoku

Fahrenthodova práce přitom není jediným příkladem.

Šéfredaktor listu Martin Baron oznámil, že Washington Post posiluje své reportérské oddělení o dalších osm investigativních novinářů.

Důvodem je zájem čtenářů, jak listu ukázal nejen čtenářský průzkum, ale i nárůst především internetových předplatitelů.

To platí i o dalších dvou amerických denících Wall Street Journal a New York Times. Především Timesy přitahují nové obecenstvo a "vydělávají" zřejmě právě na tom, že jsou k Trumpovi velmi kritické.

Od Trumpova listopadového vítězství jim do poloviny letošního února přibylo 276 tisíc digitálních předplatitelů, což je největší nárůst od chvíle, kdy v roce 2011 svůj web zpoplatnily.

I nevýdělečné novinářské projekty, které se specializují na pátrací žurnalistiku, zaznamenaly prudký nárůst sponzorských darů.

Například web ProPublica, který v pondělí získal, společně s listem Daily News, Pulitzerovu cenu za články o zneužívání pravomocí v newyorském policejním sboru.

V roce 2015 měl tento server 3400 individuálních dárců, kteří celkem věnovali 450 tisíc dolarů. Loni to bylo už 26 000 dárců a celkem 2,9 milionu dolarů.

Před dvěma týdny nazval tiskový mluvčí Bílého domu ProPublica "levicovým blogem". Za prvních šest týdnů letošního roku ale získala 600 tisíc dolarů a chystá se rozšířit redakci o více než třetinu současného stavu.

"Zdá se, že volby přivedly mnoho lidí k tomu, že se chtějí nějak občansky angažovat. A jsme velmi potěšeni, že mnozí mají v této souvislosti na mysli ProPubliku a obecně žurnalistiku, která slouží veřejnému zájmu," uvedl šéf projektu ProPublica Dick Tofel pro BBC.

Velký, krásný nepřítel

Tofel zdůraznil, že není jasné, zda příliv sponzorských darů přímo souvisí s nějakými konkrétními kroky Donalda Trumpa.

Upozornil ale, že od Trumpovy prezidentské lednové inaugurace příspěvky proudí ještě více.

Donald Trump médiím vyhlásil válku. Pro samotná média to je ale - pokud bychom použili Trumpova oblíbená slova - "velká, velká, krásná věc".

Lepšího "nepřítele" si sotva mohla přát.

V 90. letech se k moci u nás dostal Mečiar, mezi ním a Trumpem najdeme zajímavé paralely, USA se z nich mohou poučit, říká analytik Dalibor Roháč. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 40 minutami

Indie nakoupí od Američanů zbraně za tři miliardy dolarů, oznámil Trump

Indie nakoupí od USA obranné prostředky za tři miliardy dolarů (69,6 miliardy korun). Po jednání s indickým premiérem Narédrou Módím to řekl v Dillí americký prezident Donald Trump, který končí svou návštěvu Indie. Cestu označil za "nezapomenutelnou a mimořádnou".

Na vystoupení před novináři Trump vyjmenoval úspěšné příklady americko-indické spolupráce. Patří k nim zbrojní dohoda, která předpokládá, že Indie nakoupí obranné systémy za tři miliardy dolarů. Mělo by jít o bezpilotní letouny, vrtulníky i raketové systémy. Prezident také řekl, že dal souhlas k vytvoření společné skupiny pro boj proti drogám.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Tvůrci filmu Mission: Impossible 7 kvůli koronaviru přerušili natáčení v Itálii

Natáčení nejnovějšího dílu akční ságy Mission: Impossible s Tomem Cruisem bylo v Itálii přerušené kvůli nárůstu lidí nakažených koronavirem. Napsala to agentura AFP s odvoláním na oborový server The Wrap. Podle něj měl štáb tři týdny točit v Benátkách. "Kvůli přemíře opatrnosti, starosti o členy produkce a kvůli snaze benátských úřadů zamezit srocování davu měníme původní plán," potvrdil mluvčí společnosti Paramount, která snímek vyrábí. Podle ní herec Tom Cruise ještě do Benátek nedorazil a zbytek štábu se již bezpečně vrátil domů. Sedmý díl Mission: Impossible do českých kin přijde 22. července 2021.

Zdroj: AFP
Další zprávy