reklama
 
 

Trump zatím jen čeří vodu a rozšiřuje si manévrovací prostor, říká zpravodaj ČT ve Washingtonu

19. 1. 2017 7:02
Týdny s ním strávil během předvolební kampaně. Mluvil s řadou lidí z jeho týmu, přesto tvrdí, že skutečnou tvář nového amerického prezidenta zatím nikdo moc nezná. "Myslím, že zatím jen čeří vodu," říká zpravodaj České televize ve Washingtonu Martin Řezníček v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Skutečnost, že měl Trump kdysi českou manželku, podle něj nebude v zahraniční politice moc znamenat. Přestože toho o střední Evropě ví Trump díky své bývalé ženě víc než mnozí jiní američtí prezidenti dohromady. Nabízíme první část interview.

Aktuálně.cz: Donald Trump se v pátek 20. ledna ujímá funkce prezidenta Spojených států. Je už podle vás jeho politický rukopis jasnější než těsně po listopadovém vítězství?

Martin Řezníček: Donald Trump pokračuje po svém zvolení ve skoro neměnném vzorci chování, ve stejném konfrontačním stylu, který ho vynesl do nejvyššího úřadu v USA.

V mnoha ohledech je vidět, že testuje terén, střílí do různých stran, například ve vztahu k Rusku, což ale ještě neznamená, že se tak bude opravdu chovat.

Myslím, že chtěl v přechodném období hlavně zčeřit vodu a pak počkat, jak bude rybník vypadat, až si zrnka písku začnou sedat. Teprve potom taky budeme moct říct, co bude opravdu dělat v té či oné oblasti. Určitě bude klást důraz na hospodářství, Čínu i na bezpečnost, ve všech ohledech.

Česká stopa

V souvislosti s Donaldem Trumpem se v Praze hodně zmiňuje jeho česká stopa. Syn Eric trávil v bývalém Československu část dětství, exmanželka Ivana se po jeho zvolení prezidentem přihlásila o roli americké velvyslankyně v Praze atd. Promítá se to i do vztahu Trumpa nebo jeho rodiny k českým médiím? Jsou vstřícnější? 

Zaznamenal jsem během předvolební kampaně reportáž, ve které Trumpovi synové vzpomínali na hony v Československu.

Pokoušel jsem se Donalda Trumpa Jr. oslovit po jedné z předvolebních debat, zkoušel jsem nějaké své zdroje, ale neúspěšně. Takže na žádnou větší vstřícnost to zatím nevypadá…

Zmínil se Donald Trump dříve nebo v současnosti o Česku? Jak ho vnímá, jaké má na něj vzpomínky? 

Naposledy mluvil Trump o Praze nedávno na tiskové konferenci v souvislosti s odmítnutím neověřených zpráv o tom, že jeden z jeho spolupracovníků navštívil Česko, aby tam dojednával postup s Rusy. Ale o to asi nejde.

Explicitně o Česku jsem ho příliš mluvit neslyšel. Pokud se nepletu, navštívil Československo kvůli pohřbu svého tchána na začátku devadesátých let minulého století. Je tedy jisté, že o něm ví díky své bývalé ženě víc než mnozí jiní američtí prezidenti.

Ale jaký to bude mít dopad na jeho politiku nebo vstřícnost vůči Česku, není zatím jasné.

Budou to mít čeští politici za Trumpovy éry jednodušší a dostanou se konečně na návštěvu do Bílého domu? Prezident Zeman, kterého podobně jako Václava Klause ignorovala Obamova administrativa, na to podle všeho hodně sází.  

Ano. Čeští politici budou mít pravděpodobně větší šanci dostat se do Bílého domu než za vlády demokratů prezidenta Obamy. Vím z vlastních zdrojů, že mnozí vlivní demokrati nevnímali výroky prezidenta Zemana zejména kolem ukrajinské krize s nadšením. To ale platilo i o některých republikánech v Kongresu.

Nicméně nenechme se mýlit: vztahy s Českem nebudou patřit mezi priority nové vlády. V rozhovorech s lidmi, kteří rozumí střední Evropě a zároveň fungování amerických administrativ, jsem několikrát slyšel, že by si česká diplomacie měla stanovit jasné priority, čeho chce ve vztahu k USA dosáhnout.

Začínat se bude s novými velvyslanci v Praze i Washingtonu. Vzhledem k už zmíněné otázce bezpečnosti, kterou rodící se Trumpova administrativa vnímá jako velkou prioritu, je taky možné, že by Washington mohl uvítat možné nabídky Prahy na intenzivnější spolupráci třeba v boji s terorismem. Ale to jsou jen úvahy.

O co konkrétně by mohlo jít? Má vůbec malé Česko v tomto směru co nabídnout?

Jednou věcí je, co Česko chce nebo může nabídnout. Druhou, o co Američani budou mít zájem. Dokážu si představit debatu o navýšení toho, co už teď česká vláda v rámci mezinárodní koalice dělá. Ale jde zatím o spekulace, budoucí vláda si priority teprve formuluje.

Zmínili jsme už bývalou Trumpovu manželku Ivanu a její ambice stát se velvyslankyní USA v Praze. Je to reálné? Mluví se o tom v USA?

Na tuhle otázku nedokážu odpovědět. Usmíval jsem se nicméně jedné spekulaci, která tvrdila, že by možná o velvyslanecký post v Praze mohl stát jeden ze synů Donalda Trumpa.

Oba jsou a budou velmi úzce zapojení do vedení Trumpových rodinných firem. Prezident na ně i na dceru Ivanku silně spoléhá a radí se s nimi. Nedokážu si proto představit, že by někoho z této důležité trojice poslal do příjemného velvyslaneckého křesla v Praze.

A zmiňují se vedle Ivany Trumpové i jiná jména, která by se v Praze mohla v roli velvyslance USA ocitnout?

Žádná jsem zatím nezaznamenal. Prezidenti George Bush mladší i Barack Obama vybírali velvyslance v Praze většinou z řad svých spolupracovníků. Šlo o lidi, kteří jim pomáhali s kampaněmi apod. Byli to tedy tzv. politicky jmenovaní velvyslanci, ne ti kariérní. Tito lidé pak měli k oběma prezidentům blízko, což byla česká výhoda, kterou si možná naše veřejnost neuvědomuje. Uvidíme, jestli bude Donald Trump ctít tuto tradici, anebo vybere řadového, kariérního diplomata.

Prioritou jsou Američané

Pokrýval jste celou předvolební kampaň v USA a nyní i tým Donalda Trumpa po jeho zvolení. Ten vstřícností k americkým médiím zrovna neoplývá. Platí to i pro ta zahraniční? Je složité se v roli českého novináře k Trumpovi a jeho lidem dostat?  

Česká televize znamená pro americké politiky zhruba to samé jako francouzské rádio nebo estonský zpravodajský web. Platí to o amerických demokratech i republikánech, zahraniční média jim prostě v ničem nepomůžou.

Získat jakýkoliv rozhovor je proto obrovská práce. Před časem jsem dělal interview s jedním demokratickým senátorem. Jeho sekretariát poměrně rychle zareagoval na moji oficiální žádost o rozhovor. I tak si ale v Praze ověřoval, co jsem vlastně zač a jestli má cenu nám interview poskytnout.

Prioritou jsou pro všechny americké politiky jejich domácí média, i ta sebemenší a nedůležitá. E-mailových odmítnutí – oficiálně z důvodu nedostatku prostoru, když jsme spolu s dalšími zahraničními kolegy žádali o možnost pokrývat to či ono Trumpovo předvolební shromáždění – bylo tolik, že už jsem je ve schránce musel začít mazat.

Ale to se často týkalo i demokratické kandidátky Hillary Clintonové. Ani ta vstřícným vztahem k médiím, včetně těch amerických, zrovna neoplývala. U Trumpa to zatím platí taky, ale možná to trochu změní jeho neformálnější politický styl směrem k novinářům.

V jakém smyslu?  

Všiml jsem při několika příležitostech, že na rozdíl od profesionálních politiků z Washingtonu někdy reaguje na otázky, které na něj někdo zavolá.

Kdysi jsem se pokoušel takhle neplánovaně zeptat na něco republikánů Mitta Romneyho nebo Mikea Pence, když procházeli se svou ochrankou a týmem okolo. Zarytě mlčeli a mluvili opravdu jen během domluvených rozhovorů. Trump je jiný, málokdy vynechá příležitosti něco říct, jen se k němu během kampaně fyzicky nešlo téměř dostat.

Mluví aspoň Trumpovo okolí, jeho spolupracovníci?

Výborná byla příležitost mluvit s lidmi z Trumpova týmu před třemi předvolebními debatami a po nich. Jeho poradci, mluvčí a další lidé tehdy chodili mezi novináře do prostoru, kterému se říká “spin room”. To je prostor u tiskového střediska, kde se štáb obou kandidátů snaží vysvětlovat, překrucovat, vykrucovat, ale to už pak je na novinářích, jak s tím naloží.

Takhle jsme mohli přímo mluvit třeba s bývalým starostou New Yorku, republikánem Rudym Guilianim nebo Michaelem Flynnem, který byl později jmenován Trumpovým poradcem pro otázky národní bezpečnosti a dalšími lidmi.

Při těchto setkáních se výjimečně stíral rozdíl mezi americkými a neamerickými médii. Takhle blízko a v takovém počtu setkání už se ale k Trumpovým lidem zase dlouho nedostaneme.

Druhý díl rozhovoru vydáme v pátek.

Americká herečka Meryl Streepová získala na Zlatých glóbech ocenění za celoživotní dílo. Místo poděkování kritizovala Donalda Trumpa za aroganci. | Video: Reuters |  01:03

autor: Josef Pazderka | 19. 1. 2017 7:02

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama