Las Vegas - Dvouletá dcera se jí každé ráno ptá, jaké je dnes její "bebí". V dobrých dnech Chelsea Romoová na jedno oko vidí. Ale i tak špatně, že při chůzi ze schodů musí dotykem paty kontrolovat, zda už došlápla a může udělat další krok. Ve špatných dnech podrážděné oko nesnese kontaktní čočku a všude kolem Chelsea je rozmazaná mlha.
"Říkali mi, že to byl zázrak," dodává ovšem devětadvacetiletá Američanka, jak málo ji dělilo od smrti. Přesně před rokem ji kulka z poloautomatické pušky Stephena Paddocka připravila o levé oko a úlomky střely poškodily i oko pravé.
Nicméně přežila, měla větší štěstí než bezmála šedesát obětí, které Paddock v noci 1. října 2017 popravil, když ze svého apartmá na 32. poschodí hotelu Mandalay Bay v Las Vegas pálil dolů, do návštěvníků country koncertu.
Nekonečných 11 minut. 58 mrtvých, stovky zraněných, nejhorší masová střelba v historii USA.
Devětadvacetiletý Jason McMillan, zástupce šerifa z Riverside County v jižní Kalifornii, okamžitě poznal, že jde o střelbu. Na rozdíl od řady ostatních návštěvníků koncertu věděl, že to není ohňostroj. Jen nedokázal najít, odkud se střelba ozývá.
Svým tělem chránil přítelkyni, když byl sám zasažen a zhroutil se k zemi. Z prsou se mu řinula krev, necítil nohy. Později v nemocnici se dozvěděl, že střela mu poranila plíce, játra a zastavila se v páteři.
"Mívám nutkání, abych se otočila, zda za mnou někdo není. Bojuji s tím, říkám si 'jdi dál, nikdo se zbraní za tebou není'," popisuje osmačtyřicetiletá Chris Gilmanová, co pro ni dnes znamená vyjít na ulici, třeba si nakoupit.
Někdy to dokáže, jindy ujde pár kroků a vrátí se domů. Do Las Vegas se před rokem vypravila se svou přítelkyní z malebného městečka Bonney Lake, hodinu jízdy od Seattlu na úpatí Mount Ranier.
Střela přilétla zezadu. O dva milimetry minula páteř, škrtla její plíci, roztrhla slezinu a ledvinu. S pomocí přítelkyně a dalších lidí Chris dokázala vstát. Mezi kulkami, nehybnými těly a zraněnými všude kolem unikla.
Život bude navždy jiný
Agentura AP, stejně jako například deník Las Vegas Review Journal v souvislosti s pondělním výročím loňského masakru v Las Vegas přinesly kromě vyprávění Chelsea, Jasona a Chris řadu dalších příběhů těch, kdo přežili.
V jednom se všechny zkušenosti překrývají: život už bude navždy jiný. "Letošní 4. červenec byl hrozný," líčí Heather Goozeová, servírka z Las Vegas, oslavy Dne nezávislosti.
"Rachejtle zněly přesně jako výstřely," vysvětluje Heather, že tenhle svátek si už nikdy neužije jako dříve. Loni 1. října obsluhovala v jednom z improvizovaných barů přímo na ploše koncertu.
"Nejdříve jsem myslela, že chtějí proniknout do VIP prostoru nad barem," vzpomíná Heather na chvíle po prvních výstřelech, kdy lidé začali vbíhat do baru.
"Ale pak přišla druhá dávka výstřelů… a všude byli zakrvácení lidé," vypravuje. Jednoho z postřelených držela za ruku. Pak mu zazvonil mobil a Heather byla tou, kdo jeho matce oznámil, že její syn zemřel.
Zařízení pro ubližování lidem
O dva měsíce později, loni na začátku prosince, se Heather vypravila z Las Vegas do Washingtonu, aby o své zkušenosti vypovídala před legislativním výborem amerického Senátu.
"Nejdříve musím říct, že nejsem proti zbraním, jsem velmi silnou zastánkyní druhého dodatku," pronesla Heather na úvod své řeči, že nesouhlasí s tím, aby bylo omezováno právo Američanů držet a nosit zbraň, zakotvené druhým dodatkem ústavy USA.
Do Senátu ovšem přijela podpořit zákaz přídavného zařízení, urychlovače střelby (v angličtině bump stock), kterým byl vybaven střelec z Las Vegas a který poloautomatické zbrani, například pušce AR-15, dává kapacitu samopalu.
"Toto zařízení se nepoužívá k lovu, nepoužívá se ke střelbě na terč. Je určeno k tomu, aby ublížilo lidem, a v naší společnosti nemá místo," podpořila Heather během svého vystoupení na Kapitolu návrh skupiny senátorů na federální zákaz výroby a prodeje "bump stocků".
Za zákaz se bezprostředně po střelbě v Las Vegas vyslovil i prezident Donald Trump a opatrný souhlas původně dala i mocná Národní střelecká asociace (NRA), zastupující práva výrobců a majitelů zbraní.
V politicky rozděleném Kongresu, kde republikánští zákonodárci blokují jakoukoli podstatnou zbraňovou legislativu, se ale návrh zákona nedostal daleko.
Podle republikánů ani není v pravomoci Kongresu tuto věc rozhodnout, přísluší to Úřadu pro alkohol, tabák, střelné zbraně a výbušniny (ATF) při ministerstvu spravedlnosti USA. Ten se podnětem začal zabývat, ale zatím bez výsledku.
Nový normální život
"Bylo to opravdu hrozné. Ale uplynul rok a já jsem stále tady. A to je dobré," říká Chelsea Romoová. Nemohla se vrátit ke své práci v nemocnici, kde dělala na příjmu pacientů. Její šestiletý syn se o ni bojí pokaždé, když se rozhodne jít ven.
"Všechno se změnilo, ale tak to prostě je - tohle je pro mě nový, normální život," dodává Chelsea.
Jason McMillan se s přítelkyní, která s ním před rokem byla v Las Vegas, zasnoubil a chystají svatbu. Jinak ale Jason neví, co bude dál. Je na vozíku.
"Moje mladší dcera mi jednou řekla: 'Tati, líbilo se mi víc, když jsi chodil'," vypravuje Jason. "Trochu to zabolelo." Snad ale prý tahle zkušenost z jeho dcer "udělá silnější lidi".
Jason by mohl v kanceláři šerifa zastávat úřednickou práci. "Ale chtěl bych se vrátit k tomu, co jsem dělal před tím. Rychle řídit a pronásledovat špatné chlapíky," říká Jason. Doktoři však nevědí, zda někdy opustí vozík.
A přišly další střílečky....
Když byla Chris Gilmanová poprvé od loňského traumatického prožitku z Las Vegas letos v srpnu znovu na rockovém koncertě, nedopadlo do dobře.
"Začala jsem se točit v kruhu… 'Už je to tady, už je to tady, zastřelí mě, vím, že mě zastřelí'," líčí Chris atak panického strachu. Lapala po dechu. Dříve, než ji mohla přítelkyně zachytit, se sesula k zemi.
"V našem životě se něco stalo a vše se změnilo. Už nikdy se nevrátíme k tomu, jaké to bylo." V restauraci musí Chris vždy sedět tak, aby viděla na východ. Má noční můry, ve kterých jsou postříleni její blízcí.
V měsících po Las Vegas došlo v USA k dalším masovým střelbám. Loni v listopadu zabil střelec v kostele v Sutherland Springs v Texasu dvacet pět lidí. A letos v polovině února povraždil devatenáctiletý střelec na střední škole v Parklandu na Floridě čtrnáct studentů a tři dospělé.
Střelba v Parklandu vyvolala hnutí za přísnější zbraňové zákony. Konkrétně Florida zvýšila nutný věk pro nákup zbraně na 21 let, prodloužila na tři dny lhůtu, kterou má prodejce na prověření bezúhonnosti zájemce o zbraň ve federální databázi FBI, a dala policii možnost, aby zabavila zbraň lidem, kteří vyhrožují násilím.
Florida patří i mezi celkem devět států USA, které za poslední rok zakázaly "bump stocky". Na federální úrovni se ale nestalo nic.
13 samopalů nestačí?
Úřad pro alkohol, tabák, střelné zbraně a výbušniny letos na jaře otevřel k federálnímu zákazu "bump stocků" veřejné připomínkové řízení. Dosud přišlo přes 35 tisíc příspěvků, vlivná organizace NRA ovšem mezitím přehodnotila své původně souhlasné vyjádření.
"Naší obavou je, zda nejde o snahu dostat se bočním vchodem k zákazu poloautomatických zbraní," uvedl pro stanici NPR Michael Hammond, právní zástupce NRA, jen pár dní před prvním výročím masakru v Las Vegas.
Podle policie měl střelec Stephen Paddock v hotelovém pokoji, odkud povraždil 58 lidí a přes 800 dalších zranil, dvacet čtyři poloautomatických pušek, třináct z toho s urychlovačem.
