Debaty o tom, kam by - po Iráku a Afghánistánu - mohly americké jednotky zamířit, ale nejsou aktuální.
Situace v armádě houstne
Čtyři roky po startu irácké invaze se mezi vysokými vojenskými úředníky objevuje první náznak nespokojenosti a napětí. Americké armádě chybí peníze.
V obtížné situaci se ocitl i ministr obrany Robert Gates, kterého prezident Bush tlačí k navýšení počtu vojáků.
"Potřebujeme nově nastavit naše vojenské síly," řekl v prosinci Bush v rozhovoru pro deník Washington Post.
Bushova administrativa přitom s nárůstem počtu vojáků dlouhodobě nesouhlasila. Naposledy se proti němu postavila loni v létě.
Další miliardy potřebujeme
Poměry se však změnily. Vláda je pro, ale demokraty ovládanému Kongresu se další vojenské výdaje nelíbí.
Již týdny tak jedná o sto miliardách, které mají zvýšit akceschopnost americké armády a ministr se je snaží přesvědčit o potřebnosti další finanční pomoci.
"Nepřátelé si nesmí myslet, že Spojené státy nejsou dostatečně silné," prohlásil Gates. Dodal však, že "schopnost ubránit se přes své závazky v Iráku a Afghánistánu zůstává stále vysoká a každý nepřítel si toho musí být vědom."
Největší výdaje...
Pokud bude Kongres pro, budou Irák a Afghánistán stát americké daňové poplatníky příští rok o padesát procent víc, než byl původní plán. A nejvíc od začátku irácké války v roce 2003.
V opačném případě bude muset armáda pozastavit výcvik rezervistů a vojáků směřujících na mise do Iráku a Afghánistánu, či zbrzdit údržbu armádních strojů.
V současnosti je v armádě 507 tisíc vojáků v aktivní službě, což je o pětadvacet tisíc víc než v roce 2001.
Velení armády však k tomuto nárůstu chce přidat dalších čtyřicet tisíc. Každých deset tisíc vojáků navíc přitom stojí 1,2 miliardy dolarů ročně.
