Část dokumentů odtajněných americkým národním archivem viděli zpravodajové agentury AP.
Z jejich informací vyplývá, že pro CIA pracovali i muži, kteří působili ve vysokých patrech japonské válečné mašinerie v polovině čtyřicátých let.
Na seznamu jsou velké ryby
Na výplatní pásce Ústřední zpravodajské služby byl například plukovník Masanobu Tsudži, osobně odpovědný za masakry japonských okupačních vojsk v Číně a na Filipínách.
Dalším informátorem CIA byl Takuširo Hattori, bývalý osobní tajemník premiéra Hidekiho Todža. Ministerský předseda byl za válečné zločiny v roce 1948 popraven.
Na seznamu nechybí ani šéf japonské rozvědky z válečných dob Seizo Arisue, který měl velký podíl na vytvoření osy Tokio-Berlín-Řím.
Prioritou boj s komunismem
Spojené státy po skončení války měly Japonsko pod kontrolou a snažily se zde získat co nejvíce spojenců a informátorů v boji proti sílícímu komunismu ve východní Asii.
Nepřáteli byl Sovětský svaz snažící se o zvýšení vlivu v oblasti, Severní Korea a také čínští komunisté vedení Mao Ce-tungem, kteří tehdy vedli občanskou válku proti nacionalistům generála Čankajška.
Proto se USA rozhodly přivřít oči nad ukrutnostmi, které mnozí Japonci páchali v asijských zemích během války, především v Číně, Koreji a na Filipínách.
Válka v Asii stále doznívá
Tyto zločiny zůstávají v Asii i dnes politickým problémem, protože podle postižených zemí se Japonsko za okupaci stále dostatečně neomluvilo.
A pravidelné návštěvy japonských představitelů v tokijské svatyni Jasukuni, kde uctívají památku padlých japonských vojáků, vyvolávají v mnoha zemích Asie protesty a rozhořčení.
Z odtajněných dokumentů však vyplývá, že verbování japonských válečných zločinců nemělo zamýšlený účinek. Jen málo z nich dodalo Američanům cenné infomace. Mnozí si prý vymýšleli, jen aby dostali zaplaceno.
Spolupráce nikam nevedla
Velký užitek z této spolupráce USA tedy neměly.
"Některé akce skončily trapasem. Skupina japonských agentů dostala lodě, zbraně a peníze s úkolem vylodit se na sovětském ostrově Sachalin. Krátce před akcí ale muži zmizeli se zbraněmi i penězi," uvádí agentura AP.
AKTUÁLNĚ.CZ V JAPONSKU
Mezi spolupracovníky CIA údajně patřil i milionář a vlivná postava japonské rozvědky Jošijo Kodama. Ten byl zapleten do řady podezřelých obchodů včetně braní úplatků a měl údajně kontakty s Jakuzou, známou japonskou mafií.
Spolupráci s Kodamou později sama CIA označila za velký omyl.
Podivně skončil život Masanoba Tsudžiho. V roce 1961 si tento starý válečník oholil hlavu, oblékl si jednoduchý oděv a jako buddhistický mnich přijel do Laosu.
Tam jeho stopa končí, od té doby o něm již nikdo neslyšel.
Stejná taktika v Německu
Podobně jako v Japonsku se Američané v počínající studené válce snažili získat spolupracovníky i v poválečném Německu. Nejznámnějším příkladem je první šéf poválečné německé zpravodajské služby Reinhard Gehlen.
Bývalý generál Wehrmachtu působil na východní frontě. Po válce vedl úřad, nazvaný Gehlenova organizace a vytvořený s pomocí USA a Velké Británie, až do roku 1968.
