Maďarské nároky na Zakarpatskou oblast Ukrajiny a výtky adresované vládě v Kyjevě za údajnou diskriminaci etnické maďarské menšiny v Zakarpatí jsou už tak citlivým bodem ve velmi špatných maďarsko-ukrajinských vztazích. Maďarský premiér Viktor Orbán zdůvodňuje odpor vůči pomoci Ukrajině a její integraci do Evropské unie kromě jiného obviněním, že jazykový zákon z roku 2017 omezuje maďarské menšině právo vzdělávat se v rodném jazyce.
Na Ukrajině žije zhruba 150 tisíc etnických Maďarů, většina z nich v Zakarpatské oblasti. Tedy regionu, který byl v období mezi první a druhou světovou válkou součástí Československa jako Podkarpatská Rus.
Zatímco v Česku a na Slovensku ani žádná extremistická politická síla "návrat" tohoto území nepožaduje, v Maďarsku se k tomuto odkazu hlásí Naše vlast. Jde o krajně pravicové uskupení, jehož zástupci zasedají v parlamentu. Má v něm šest poslanců, ve volbách v roce 2022 získalo 5,7 procenta odevzdaných hlasů.
"Pokud tato válka skončí tak, že Ukrajina ztratí svou státnost, protože i to je na stole, pak mi dovolte, abych za jedinou maďarskou stranu, která zastává tento postoj, vzkázal, že si nárokujeme Zakarpatskou oblast," prohlásil předseda Naší vlasti László Toroczkai na akci, které se účastnili také zástupci německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD).
Šála s mapou Velkého Maďarska
Ukrajinští představitelé ale z tajného snění o teritoriální expanzi Maďarska na účet Ukrajiny viní i politiky Orbánovy vládnoucí strany Fidesz. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková předloni obvinila Budapešť, že s Moskvou vytvořila spojenectví vedené s cílem získat Zakarpatí.
V Maďarsku je silný pocit nespravedlnosti z Trianonské smlouvy v roce 1920, po které velká část etnických Maďarů zůstala za hranicemi nové Maďarské republiky. Slovensko a Zakarpatí připadly Československu, Vojvodina Jugoslávii a Sedmihradsko Rumunsku.
Premiér Viktor Orbán se nedávno objevil na fotbalovém zápase se šálou, na které byla mapa Velkého Maďarska, tedy bez hranic vytyčených Trianonskou dohodou. Kritiku odmítl slovy, že jde jen o fotbalovou šálu. Nicméně maďarského velvyslance v Kyjevě povolali na ukrajinské ministerstvo zahraničí, kde mu předali protestní nótu. Šála se nelíbila ani v Rumunsku, ministerstvo zahraničí ji označilo za "nepřijatelnou ukázku revizionismu".
Nacionalista z Rumunska
Podobně jako někteří Maďaři sní o Velkém Maďarsku, ani někteří Rumuni se nevzdávají nadějí na takzvané Velké Rumunsko. Zakladatel a vlivný poslanec Svazu pro jednotu Rumunů Claudiu Tarziu o víkendu prohlásil, že část Ukrajiny, která byla kdysi součástí Rumunska, by se tam měla vrátit.
"Stojíme na křižovatce. Nebudeme skutečně suverénní a nezávislou zemí, pokud neobnovíme Rumunsko v jeho přirozených hranicích. Severní Bukovina a jižní Besarábie nemohou zůstat zapomenuty," řekl politik, který se považuje za konzervativního monarchistu, vystupuje ostře proti homosexualitě i potratům a obdivuje rumunskou antisemitskou organizaci Železná garda ze třicátých a čtyřicátých let minulého století. Severní Bukovina je dnes součástí Černovické oblasti na jihozápadě Ukrajiny a jižní Besarábií Tarziu míní současné Moldavsko a malý pás území na jihu Ukrajiny.
Svaz pro jednotu Rumunů získal ve volbách devět procent hlasů a má v parlamentu 14 křesel. Rumunská vláda je ale na rozdíl od maďarské spojencem Ukrajiny.
