Balkánský stát počítá s tím, že jeho role jako klíčového překladiště ukrajinské zemědělské produkce poroste. "Zhruba šedesát procent veškerého ukrajinského vývozu může proudit přes Rumunsko," uvedl v pátek rumunský premiér Marcel Ciolacu.
Jeho vláda hodlá opravit a rozšířit silniční, železniční a lodní koridor mezi oběma zeměmi. Obnovují se koleje v místech, kde byly po desetiletí přerušeny nebo zarůstaly plevelem. Letos byl také otevřen železniční přechod Rachiv-Berlebaš, který umožní jízdu nákladním vlakům do rumunského černomořského přístavu Constanta.
Premiér Ciolacu v rozhovoru pro deník Financial Times prohlásil, že se pracuje na rozšíření terminálu v Constantě, v přístavech podél Dunaje a také Sulinského ramena Dunaje, kterým řeka ve své deltě vtéká do Černého moře. Vše kvůli perspektivě rostoucí přepravy nákladů z Ukrajiny přes Dunaj. Constanta se stále více jeví jako hlavní spojnice Ukrajiny se světem. Ukrajinské zemědělské produkty se právě tam budou nakládat na další lodě a zamíří dál do světa.
Rusko se ale snaží plány překazit. Několikrát bombardovalo sila s obilím a přístavy v Izmailu a Reni na ukrajinské straně Dunaje. Exploze byly tak silné, že vybíjely skla z oken domů v domech na rumunské straně. Jedna raketa dopadla do vzdálenosti 200 metrů od rumunské hranice.
Jednalo se o druhý bezprostřední dotyk Rumunů s válkou v sousední zemi. Tím prvním byl výbuch námořní miny, která připlula po Černém moři k pláži u Constanty v době, kdy byla plná lidí.
V Rumunsku ale panuje konsensus na podpoře Ukrajiny. Není tam silný proruský sentiment ani nostalgie po dobách východního komunistického bloku. Stejně tak pomoc Ukrajině není součástí politického boje mezi vládou a opozicí, jako je tomu například na Slovensku.
Rumunská pomoc Ukrajině
Zatažení do konfliktu se Rumuni přes jeho blízkost neobávají. Podle červencového průzkumu rumunského Centra městské a regionální sociologie se jen pět procent dotázaných domnívá, že se válka může rozšířit do Rumunska. Loni v dubnu to bylo osmnáct procent.
Bukurešť se příliš nezmiňuje o dodávkách zbraní Ukrajině, ale to neznamená, že neexistují. Podle specialistů ze serveru Oryx, kteří monitorují pohyb zbraní, předalo Rumunsko od začátku války napadenému sousedovi raketomety, obrněné transportéry a mnoho kusů dělostřelecké munice. A v neposlední řadě naftu, stejně jako Bulharsko. Nafta z Rumunska a Bulharska výrazně pomohla Ukrajincům přestát loni v létě palivovou krizi, způsobenou ruským ničením ropných zásobníků a rafinerií. Od začátku ruské agrese loni v únoru poskytlo Rumunsko dočasnou ochranu více než 137 tisícům uprchlíků z Ukrajiny.
Premiér Ciolacu také vyjadřuje nesouhlas s politikou svého maďarského protějška Viktora Orbána, který kritizuje dodávky zbraní Ukrajině a nechce ji v Evropské unii ani v NATO. "Je to válka mezi diktaturou a svobodným světem. Evropa si nemůže dovolit prohrát," říká pětapadesátiletý šéf rumunské vlády.
Podobně rezolutní je i prezident Klaus Iohannis. Ruské útoky na ukrajinskou přístavní infrastrukturu na Dunaji a na sklady s obilím označil za válečné zločiny.
Video: Rusové falšují dokumenty a kradou ukrajinské obilí
