Budapešť - Ruský vliv v Maďarsku je silný a ruským zpravodajským službám se daří infiltrovat mocenské struktury v této členské zemi Evropské unie a NATO.
Vyplývá to z rozhovoru, který serveru index.hu poskytl bývalý důstojník maďarské kontrarozvědky AH (Alkotmányvédelmi Hivatal) Ferenc Katrein.
Rozhovor v anglické verzi vzbudil velký ohlas na sociálních sítích. Katrein pracoval v tajné službě do roku 2013. Teď sice dál žije v EU, ale už ne na maďarském území.
Katrein tvrdí, že maďarská vláda Viktora Orbána neměla zájem podporovat operace, které by směřovaly proti ruské špionáži v zemi. Na dotaz, jak by zhodnotil míru ruské hrozby pro Evropu na škále od jedné do deseti, bývalý agent odpověděl: "Devět nebo deset, nejvyšší stupeň."
Ruské tajné služby podle něj přemýšlí na deset nebo dvacet let dopředu. "Pracují na kariéře svých agentů v určitých zemích a v oblastech, které jsou pro z dlouhodobého hlediska podstatné. V politice, energetice, justici, bezpečnosti, ve vědeckém výzkumu nebo médiích," uvádí Katrein v rozhovoru pro server index.hu.
Pracovat pro Rusko znamená oslabovat vazby Maďarska na Evropskou unii a NATO, posilovat ruský ekonomický a politický vliv.
Na dotaz, zda je realistický odhad šesti až osmi stovek aktivních ruských agentů v Maďarsku, Katrein odpovídá:
"Pokud hovoříme přímo o aktivních příslušnících tajné služby, je toto číslo přemrštěné. Ale když vezmeme v potaz celkovou síť, kterou má ruská rozvědka k dispozici pro prosazování ruských zájmů, tak tento počet zhruba odpovídá (…) Nejde jen o lidi s diplomatickou imunitou, ale i osoby, propojené s různými státem ovládanými nebo pro stát důležitými firmami, leteckými společnostmi, kulturními centry, vzdělávacími institucemi nebo veřejnoprávními médii."
Budapešť prosazuje spolupráci s Moskvou
Maďarsko patří v EU a NATO mezi země, které prosazují spolupráci a obchod s Ruskem nejvíc.
Premiér Viktor Orbán se na začátku února setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a vyzval k ukončení sankcí Evropské unie vůči Rusku, které byly přijaty kvůli válce na Ukrajině.
30-40% of #Russia-n diplomats in Budapest might be spies. A #Hungary-an ex-spycatcher speaks out. Read my interview: https://t.co/SxJomWcMf9
— Szabolcs Panyi (@panyiszabolcs) March 21, 2017
"Sbližováním se s Orbánem Putin vytváří vážnou roztržku mezi Maďarskem a jeho partnery v EU a NATO. Chce ukázat, že má dobrého, spolehlivého přítele a zároveň trojského koně v alianci i unii," uvedl exmaďarský ministr zahraničí Géza Jeszensky, který hrál důležitou roli při jednáních o odchodu sovětských vojáků z Maďarska na začátku devadesátých let.
Aktuálně.cz oslovilo novináře serveru index.hu Szabolcse Panyie, který pořídil s bývalým důstojníkem kontrarozvědky rozhovor o ruských aktivitách v Maďarsku.
Panyi soudí, že ruským zájmům šla na ruku i vláda socialistů, proti které stál současný premiér Viktor Orbán v opozici.
"Politika vždy dominovala tajným službám v Maďarsku a služby vždy podléhaly vládnímu vedení. A naše vlády jsou podle mého více či méně proruské od roku 2002."
Novinář připomněl, že ze špionáže pro Rusko byl obviněn například ministr György Szilvásy, které měl v kabinetu socialistů na starosti dohled nad tajnými službami. "Stejně tak dva šéfové kontrarozvědky po roce 2000. Trvá to tedy už víc než deset let," doplnil Panyi.
Žijeme v jiném světě, říká novinář
Situace se ale podle něj přece jen změnila po ruské anexi Krymu a propuknutí války na východě Ukrajiny v roce 2014.
"Žijeme v jiném světě, ale místo toho, aby Orbánova vláda zaujala jasnou pozici, snaží se balancovat mezi Západem a Moskvou. Zvýšenou ruskou aktivitu v Maďarsku od roku 2014 vedení země nebere vážně. Žádná strategie proti kyberútokům a dezinformačním kampaním neexistuje," řekl Aktuálně.cz Szabolcs Panyi.
"Nemám informace o tom, že by vláda nějakým způsobem bránila maďarským zpravodajským službám v práci, ale na druhé straně nedává jim najevo žádnou podporu."
Putin a Orbán se spolu setkali už sedmkrát. Orbán je premiérem od roku 2010 a předtím byl ve funkci v letech 1998 až 2002. Podle Putinova poradce Jurije Ušakova obě země udržují velmi intenzivní politický dialog.
Agentura Reuters ale ve své analýze poměrně jednoznačně konstatuje: "Maďarsko prosazuje ruské zájmy uvnitř Evropské unie. Především lobbuje za zrušení protiruských sankcí kvůli anexi Krymu."
