Nadprůměrná pomoc podle analýzy zamíří do Bulharska nebo Chorvatska, naopak "biti" jsou v návrhu další velcí kritici záchranného balíčku Rakušané nebo Dánové.
Celková částka, se kterou Evropská komise počítá v rámci svého koronavirového plánu obnovy, činí 750 miliard eur (v přepočtu asi 20 bilionů korun). Právě o tolik by se měl navýšit víceletý rozpočet unie, který určí její hospodaření na příštích sedm let, počínaje rokem 2021. Celkovou sumu si mezi sebe rozdělí jednotlivé členské země. Na tom jak se ale zatím nedokážou shodnout.
Podle premiéra Andreje Babiše by klíčem měl být skutečný dopad pandemie na ekonomiky jednotlivých zemí. Přesně podle takového měřítka se stávající návrh pokusili zhodnotit experti z Institutu pro německou ekonomiku z Kolína nad Rýnem.
"Zohlednili jsme aktuální výhled na propad jednotlivých ekonomik, což pro Česko činí minus 6,2 procenta HDP, a srovnali jsme ho s přidělenými prostředky. Dosahují jen 3,9 procenta HDP, tedy o 2,3 procenta méně, než bude propad," vysvětluje pro Aktuálně.cz Markos Jung, jeden z autorů analýzy.
Když pak ekonomové na základě tohoto výpočtu seřadili všech 27 členských států EU, skončilo Česko zhruba uprostřed, na 14. místě. Není tedy nijak výrazně zvýhodněné ani poškozené, jak Babiš tvrdí. Velkými "vítězi" v tuto chvíli platného návrhu jsou zejména státy jihovýchodní Evropy, Bulharsko a Chorvatsko. Dosáhnou na víc než 15, potažmo 13 procent svého HDP. Dobře jsou na tom i Polsko nebo Rumunsko, naopak poslední místa zaujímají Irsko, Francie, Belgie, Nizozemsko, Německo nebo Dánsko.
V další variantě výpočtů pak ekonomové zohlednili také původní, předkrizové vyhlídky. Česku koronavirus způsobil posun od odhadovaného ekonomického růstu ve výši 2,1 procenta HDP k již zmíněnému propadu 6,2 procenta, což v žebříčku znamená pohoršení si o dvě příčky. Například Slovensko nebo i Maďarsko jsou na vyšších místech. "Dá se říct, že ve srovnání s ostatními východoevropskými zeměmi Česko dostane skutečně méně," vysvětluje Jung.
Z modelového výpočtu komise, který je součástí návrhu, vyplývá, že by si Česko mělo "sáhnout" asi na 500 miliard korun. Splácet by pak po dobu několika desítek let mělo půjčky ve výši asi 317 miliard. Evropská komise odhaduje, že v konečném důsledku by Česko splatilo asi 16 miliard korun navíc.
S tím nemůžeme souhlasit
Právě unijní orientaci na dlouhodobé ekonomické výsledky, a tedy klíč, podle kterého komise k takovým číslům došla, český premiér Babiš kritizuje. Počet nakažených koronavirem nebo těch, kteří s covidem-19 zemřeli, Brusel nijak nezohlednil. Stejně tak částku, kterou do podpory ekonomiky vložily vlády z vlastních národních rozpočtů.
Peníze se rozdělují podle počtu obyvatel, bohatství jednotlivých zemí a předkrizové míry nezaměstnanosti. V důsledku tak víc peněz dostanou ti, kdo na tom byli ekonomicky hůř už před pandemií.
Babišovi vadí zejména poslední kritérium, protože Česko má v rámci unie lidí bez práce nejméně. "To nemá s řešením dopadů krize nic společného a snižuje to alokaci pro Česko zhruba o šest miliard eur. S tím nemůžeme souhlasit," prohlásil. Analytik Jung potvrzuje, že právě nízká nezaměstnanost může za to, že Česko je při transferu peněz v relativně horší pozici než například Slovensko nebo Maďarsko.
Brusel podle Babiše svým přístupem podporuje nezodpovědné hospodaření a vysoké zadlužení například v Itálii nebo Španělsku. Ty by měly získat nejvíc peněz v absolutních číslech, a to skoro třetinu celého balíčku. Obě se ale podle analýzy německého institutu umístily jen těsně nad Českem.
Hlavně rychle
Celková suma 750 miliard eur se dělí do několika fondů a způsobů vyplácení. Zjednodušeně chce EU zemím poskytnout 500 miliard v přímých platbách a 250 miliard v půjčkách. Peníze, které by země vracet nemusely, mají být využity především na digitalizaci, snížení ekologické zátěže hospodářství, ale také na zemědělství nebo vznik evropských rezerv zdravotnického vybavení a podporu personálu pro případ další krize.
"EU ten balíček prezentuje jako něco, co má Evropu urychleně znovu postavit na nohy. To naznačuje, že by víc peněz mělo jít tam, kde je propad největší, což ve všech případech skutečně není pravda," podotýká Jung. Zároveň by ale podle něj byl omyl označovat jihoevropské šampiony žebříčku za vítěze koronakrize. "Ekonomické škody jsou pro všechny země naprosto enormní. A důležitá je podpora společného evropského trhu jako taková," vysvětluje.
I proto například německá kancléřka Angela Merkelová opakovaně zdůrazňuje, že čím déle se budou jednání protahovat, tím víc to hospodářství ublíží. Také skupina předních českých ekonomů KoroNERV-20 připomíná, že co nejrychlejší shoda pomůže i na zahraniční obchod výrazně orientované tuzemské ekonomice.
Na balíčku se ale musí shodnout lídři členských zemí unie a to je zatím v nedohlednu. Evropští premiéři a prezidenti návrh záchranného balíčku poprvé prodiskutovali minulý pátek. Plán obnovy je součástí vyjednávání o dlouhodobém unijním rozpočtu. To je samo o sobě dost složité, koronavirová pandemie ale klíčové debaty ještě víc prodlužuje a komplikuje.
Běžný formát, tedy summity v Bruselu, zatím podmínky neumožňují. Své postoje k rozpočtu si proto lídři sdělili prostřednictvím videokonference. Balíček jako takový neodmítá žádný z nich, svou kritiku zmírnil i premiér Babiš. Názory jednotlivých zemí se ale nadále velmi liší.
Zatímco Itálie a Španělsko návrh podporují, stejně jako třeba Slovensko, Polsko, Francie nebo Německo, takzvaná "spořivá čtyřka", tedy Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko, trvá na tom, aby se ještě změnil poměr úvěrů vůči přímým platbám a zpřesnily se podmínky půjček. "Jsme připraveni pomoci zemím nejvíce zasaženým covidem-19, ale podpora musí být dobře zacílená a jasně časově omezená," uvedl rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Další kolo jednání by se mělo odehrát v polovině července, podle šéfa unijních summitů Charlese Michela po pěti měsících poprvé znovu osobně v Bruselu. Vzhledem k tomu, že novým rozpočtem se má unie začít řídit již příští rok v lednu, nezbývá na jednání příliš mnoho času.
