"Jsem odhodlán okamžitě zahájit skutečná vyjednávání s členskými zeměmi a naším záměrem je uspořádat okolo poloviny července v Bruselu osobní vrcholné jednání," řekl novinářům Michel. Jednání podle něho ukázalo vůli vedoucích představitelů dohodnout se na záchranném plánu, avšak také některé rozdíly v pohledech na jeho základní parametry.
Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Podle její šéfky Ursuly von der Leyenové proti tomu, aby si EK tyto peníze bezprecedentně vypůjčila, nevystoupil žádný z vrcholných politiků bloku.
Rozdílné názory naproti tomu dali najevo na celkový objem fondu, poměr mezi přímými granty a půjčkami nebo na nové příjmy rozpočtu, jimiž chce Brusel financovat splácení dluhu.
Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Jejich představitelé stejně jako političtí vůdci Francie a Německa návrh v zásadě podpořili a hovořili o nutnosti rychlé dohody.
Naproti tomu skupina takzvaných šetrných států představovaná Rakouskem, Nizozemskem či skandinávskými zeměmi trvá na výrazně větším zastoupení úvěrů, což na videokonferenci rovněž zaznělo.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron podpořili plán rozdělit dvě třetiny celkové částky formou grantů a volali po rychlém uzavření dohody.
"Čím více času promrháme, tím hlubší bude recese," apeloval po jednání na co nejrychlejší dohodu španělský premiér Pedro Sánchez, jehož země má být po Itálii největším příjemcem peněz z fondu. Podobně hovořil i jeho italský kolega Giuseppe Conte.
Pomoc musí být časově omezená, zní z Rakouska
Odlišné pohledy naproti tomu dali najevo zástupci skupiny zemí tradičně vystupujících proti společnému zadlužení. I Rakousko, Nizozemsko, Dánsko či Švédsko sice připouští nutnost mimořádného stimulu, chtějí však změnit poměr mezi přímými platbami a půjčkami nebo znát detaily splacení dluhu. "Jsme připraveni pomoci zemím nejvíce zasaženým covidem-19, ale podpora musí být dobře zacílená a jasně časově omezená," uvedl po jednání rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Některé země východního křídla EU včetně Česka či Maďarska mají zase problémy se způsobem rozdělování peněz, který je znevýhodňuje. Babiš na videokonferenci zopakoval český nesouhlas s tím, aby jedním z kritérií byla míra nezaměstnanosti z posledních pěti let.
"To ale nemá s řešením dopadů krize nic společného a snižuje to alokaci pro ČR zhruba o šest miliard eur. S tím nemůžeme souhlasit," prohlásil Babiš. Navrhl také, aby unie jednala o fondu odděleně od víceletého rozpočtu, jehož schválení by podle českého premiéra měla upřednostnit.
Visegrádské země však nejsou v pohledu na návrh jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s ním zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.
"Myslím, že s tím plánem jsme relativně blízko dohodě," řekl po jednání polský premiér Mateusz Morawiecki, který označil debatu o návrhu komise za krok správným směrem. Vyčíslil, že jeho země by úhrnem z fondu obnovy a rozpočtu pro období let 2021 až 2027 mohla získat až 160 miliard eur.
Slovensko by podle ministra zahraničí Ivana Korčoka uvítalo větší volnost při použití peněz a také jejich využití v delším období. "Celková výše ́´obálky´ je pro Slovensko příznivá," uvedl Korčok.
Podle předběžných propočtů EK by z celkových 750 miliard měla nejvíce inkasovat Itálie, která má v součtu grantů a úvěrů dostat 173 miliard eur. Následuje Španělsko se 140 miliardami a Polsko se 63. Česko má dostat přes 19 miliard, Maďarsko 15 a Slovensko 13. Navržená čísla se mohou změnit v případě úpravy klíče, o kterou vedle postkomunistických států usiluje i několik zemí západní Evropy.
