


Americký prezident Donald Trump pozval papeže Lva XIV., aby zasedl v Radě míru pro Pásmo Gazy. Podle agentury Reuters to ve středu uvedl vatikánský státní sekretář Pietro Parolin. První americký papež a kritik některých Trumpových postojů podle Parolina pozvání zvažuje.

"Papež pozvání obdržel a my zvažujeme, jak na něj reagovat. Domnívám se, že to bude vyžadovat určitý čas, než bude možné poskytnout odpověď," řekl Parolin. Tisková kancelář Vatikánu na žádost o komentář k Parolinovým výrokům podle Reuters bezprostředně nereagovala.
Papež od svého zvolení v květnu loňského roku uplatňuje rázný, avšak zdrženlivý diplomatický přístup. Opakovaně odsoudil podmínky, v nichž žijí Palestinci v Pásmu Gazy, a to i během svého kázání na Štědrý den.
V Trumpově Radě míru zasedne mimo jiné americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair.
Zatímco některé země, včetně Izraele a Egypta, pozvání přijaly, řada dalších vyjádřila opatrnost. Diplomaté podle Reuters varovali, že by to mohlo poškodit práci OSN.
Rada má dohlížet na plnění Trumpova mírového návrhu pro Gazu, na jehož základě bylo loni v říjnu vyhlášeno v Pásmu Gazy příměří a který tento týden podle amerického oznámení vstoupil do druhé fáze. Cílem první fáze bylo zejména propuštění zbývajících rukojmích a předání pozůstatků zemřelých, které uneslo palestinské teroristické hnutí Hamás v říjnu 2023. Po útoku Hamásu začala válka v Gaze.
Druhá fáze mírového plánu se má zaměřit na odzbrojení všech uskupení v Pásmu Gazy, jeho demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády pro správu Pásma Gazy a obnovu této oblasti.
Trump podle Reuters však uvedl, že Rada míru bude mít mnohem širší pravomoci a bude se zabývat konflikty na celosvětové úrovni.



Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.



Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil v pátek před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Podle Zelenského USA podmínily garance stáhnutím Ukrajinců z Donbasu.



Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.



Útočná puška „pro případ, že by se objevili nějací nepřátelé“, a váza z nábojnic. Setkání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka s jeho severokorejským autokratickým protějškem Kim Čong-unem v Pchjongjangu doprovodila neobvyklá výměna darů, která symbolicky podtrhla sbližování dvou izolovaných režimů.



Ceny ropy stoupají, akcie klesají, Trump střídavě hrozí a slibuje a do Zálivu míří další vojáci. Tak vypadá situace v Perském zálivu po skoro měsíci americko-izraelského bombardování.